Televizory Panasonic pro rok 2012: nechte se unést skvělým designem!

Vím, že by se slovem „dokonalý“ mělo šetřit a určitě všechno v pořádku stále ještě není, ale v případě nové vizáže se ho nerozpakuji použít. Snad jen z podstavce u nejvyšší LCD řady WT byli někteří rozpačití. Včetně zaměstnanců firmy… Usedlý a monotonií styl je pryč. Nastoupila svěží bríza, i když to nepochybně nebylo jednoduché. Ostatně jako každá zásadní změna. Televizory jsou ale pro obchod klíčové, to je myslím zřejmé každému. Rok 2012 pak bude v tomto ohledu pro Panasonic přelomový. Pochopitelně i díky drtivému tlaku Samsungu.

Čistě mezi námi, byl jsem hodně překvapen, jak velkou volnost mají jednotlivé divize a moje představa o japonské centralizaci se rozplynula. Zatímco fotoaparáty jsou neuvěřitelně progresivní a budete nadšeni nejen z vlastností, ale především z cen, za které se snad ani nedají vyrobit (zkuste ultrazoomy SZ1 a SZ7), v televizní divizi je znát, a to nejen v cenách, značný konservatismus. Ostatně skutečnost zjistíte, když nahlédnete do tabulky, protože ceny dal Panasonic serveru DigiZone.cz k dispozici. A i když jsou někdy v předběžné podobě, obrázek si jistě uděláte sami. Z mého úhlu pohledu jsou opravdu poněkud konzervativní, ale nezdají se být přehnané a mohly by sebou nést punc kvality a nikoli honby za každým zákazníkem. To je určitě nadějné.

Plazmy mají sice stále ještě klasické spojení podstavce s panelem kulatou vertikální nohou, ale jsou tu i úzké a elegantní rámečky a celkový dojem je výborný, byť možná ještě stále usedlejší. než by bylo zdrávo. To ale ukáže až čas…

Obecně vzato

Všechny televizory pro rok 2012 mají zabudovány mechaniky CI+ a tunery podporující i HD/MPEG-4. Firma mi na přímý dotaz také potvrdila, že spolupracuje s UPC na dokončení úplné kompatibility kabelového tuneru DVB-C, což je jen dobře, protože Panasonic je z velkých značek v tomto ohledu pomalu poslední. Všechny modely s výjimkou základní LCD řady C50 a části X5 (LCD s podsvícením LED) mají pohledové úhly 178°, a to ze všech stran. V případě plazem je Panasonic jako obvykle neudává, ale mohu potvrdit, že jsou snad ještě vyšší, což platí i o aktivním 3D obrazu, který je nejen v tomto ohledu až neskutečný a s ním nic srovnání nesnese.

Co zatím není jasné, jsou zbývající otázky z minulého roku: zda je zabudována podpora titulků ve znakové sadě Windows CP1250 (tipnul bych si, že ne) a zda bude k dispozici podpora multimédii, zejména HD nahrávek z kamer a fotoaparátů, bez ohledu na jejich umístění do adresáře (dtto). To tedy ukáže až praxe a protože na test právě dorazil první model ET5 (TX-L42ET5) s pasivním 3D, je na co se těšit. Změna nastala u USB a SD karet, které jsou nyní zabudovány prakticky všude, překvapivá je letošní výrazná podpora WiFi u drtivé většiny přístrojů, navíc celá řada z nich ho má dokonce už zabudované, což je rozhodně nadstandard, za který se ještě loni dosti platilo.

Nová koncepce „Smart Viera“ představuje pět pilířů, které sice nejsou zcela nové, ale má se na nich nyní stavět důrazněji, což bylo i vidět

Všechny LCD panely mají udávanou dobu životnosti 60 000 hodin, panely plazmové pak 100 000 hodin, a pokud se ptáte, kde je výhoda plazem, „když už mají tak ‚vysokou‘ spotřebu“, pak je i tady. Mimochodem, víte, co se vám v bytě či domě podílí na spotřebě energie nejvyšší měrou? Ze 70 až 80 % jde o topení a ohřev teplé užitkové vody. Ze zbylých zhruba 20 % si nejvíce vezme chladnička, následují pračka, sušička a myčka a teprve někdy poté televizor, byť plazmový. Pokud váháte kvůli spotřebě, je to vskutku zbytečné.

Abyste si nemysleli, nemám plazmu doma a ani neplánuji ji koupit. Faktem ale je, že pokud bych někdy chtěl něco jiného než projektor a mohl si to dovolit, pak by to byla buď Philips Cinema nebo plazma od Panasoniku; samozřejmě řady VT… A na závěr této kapitolka, jedna pikantnost. V katalogu jsou na prvním místě LCD televizory, plazmy až po nich. Já to ovšem udělám obráceně…

Detail rámečku u nejvyšší plazmové řady VT

Plazmy v roce 2012: nádherný obraz, vylepšený design

Tady skončí nejspíše fajnšmekři a musím říci, že loňská řada VT byla jak ve 2D, tak ve 3D obrazu nedostižná. Letos mám pocit, že můžeme očekávat něco podobného. Nejpozoruhodnější je však rozhodně řada XT50, která je 3D, ale také HD Ready, tedy s rozlišením 1024×768 bodů. Společným znakem všech plazem je pak zabudování mechaniky karty SD a veskrze povedený, jemný design doprovázený od řady ST50 tenkým návrhem, takže kupříkladu panel GT50 má i při úhlopříčce 127 cm (50") méně než 5 cm hloubky.

Tenké panely sebou – stejně jako u LCD – nesou ovšem adaptérové kabely pro starší rozhraní, typicky SCART, který je jinak (v nižších řadách) k dispozici. A také větrák, ale to prověří až praxe. Prostorový obraz najdete ve všech řadách s výjimkou té nejnižší (X50), stejně jako podporu DLNA, webový prohlížeč (otevřený internet) a přístroje jsou také minimálně WiFi Ready o čemž už byla řeč.

A co je tedy k dispozici? Šest řad, přičemž jsou – oproti loňsku – zrušeny S30 a G30. Namísto nich nastoupily X, XT a UT, následované už známými ST, GT a jedinečná VT. Všechny plazmy mají letos koncovku „50“. WiFi nezabudujete pouze do řady X50, která ostatně nemá ani Ethernet (LAN) a tudíž není připojitelná k domácí síti ani k internetu. Ten, a s ním i připravenost na WiFi (nutno dokoupit USB adaptér), nastupuje s modely XT50 a UT50, nejvyšší tři řady (od řady ST50) pak už mají WiFi zabudované.

Jistým překvapením je podpora HbbTV ve všech přístrojích s výjimkou X50, nahrávání je ovšem posazeno nezvykle vysoko (od ST50), což je podle mého chyba. Tedy abychom si rozuměli – pro Česko, které ovšem není určující. Řada VT50 pak jako jediná umí vedle USB média nahrávat i na kartu typu SD, což bude příjemné (nikde nic nekouká). Mimochodem, ovládání na televizoru, resp. jeho nápisy, jsou na pravém boku, tlačítka jsou pak zezadu, ale co jsem měl možnost vyzkoušet, bylo ovládání díky velice tenkému panelu bezproblémové. Obdobně to řeší i GT50.

Střední třída v podobě LCD řady ET50. U ní jako u jediné televizní řady vůbec najdete pasivní 3D a začíná tu otevřený internet přes webový prohlížeč. V ceně dostanete čtvery 3D brýle. Test očekávejte v tomto měsíci.

LCD v roce 2012: klíčová změna designu

Design je pro Panasonic naprosto zásadní a letos to i pochopil. Poprvé, dlužno říci! Díky vysloveně povedenému a elegantnímu návrhu, zvláště od řady ET50 (pasivní 3D) výše, a unikátní noze podstavce tyto televizory v obchodě nepřehlédnete. Pokud si myslíte, že pouze Samsung umí navrhnout na pohled krásné televizory, letos už to neplatí. Faktem je, že pokud chcete to nejhezčí, musíte opravdu od řady ET50 výše, ale ani nižší modely (naducané C5 s podsvícením CCFL trubicemi pochopitelně nepočítám) nevypadají špatně a obruba z kvalitního průhledného plastu dělá své.

Nahoře vidíte typický podstavec LCD modelů, který jim dává ve spojení s úzkým rámečkem a kvalitní plastovou obrubou trochu jiný šmrnc (ET50). Dole je pak podstavec nejvyšší řady WT50, který ve skutečnosti působí podstatně mohutněji než na snímku.

U LCD najdete maximální velikost úhlopříčky 140 cm, tedy 55", těmi nejčastějšími jsou pak 107 cm (42") a také dosti exotických 119 cm (47"), přičemž konvenčních 127 cm (50") je k dispozici pouze u plazem. Nicméně plazmy nám začínají na 107 cm (42") a končí jen o „jednotku výše“, než LCD – na 165 cm, tj. 65". I tento přístup představuje novum. U nižších řad, pod ET5, pak u LCD najdete Panasonikem tradičně podporovanou velikost 94 cm (37") a trochu zamrzí, že není i ve vyšších modelech, protože ne každý míří, či spíše může zamířit k velkým rozměrům, což se v minulosti několikráte potvrdilo. Ovšem 94 cm je velikost výjimečná a málo prodávaná, za kterou vždy bylo třeba si připlatit.

Panasonic dbá na evropské normy, takže máme k dispozici i energetické štítky. Všechny LCD televizory jsou v třídě energetické účinnosti A+, výjimku tvoří X5 a C5, u nichž ještě třída známa nebyla, i když to nepochybně bude o něco horší. I za dobrou energetickou třídu se platí.

Otevřený internet s webovým prohlížečem poprvé u Panasoniku. U nejvyšších modelových řad obou principů ho doplňuje i ovládání Touch pad s dotykovou destičkou. Škoda, že není dokoupitelné i k jiným televizorům, ale třeba si vystačíme s ovládáním přes chytré telefony.

Z jiného soudku

Nevím jak vy, ale já mám třeba s fotoaparáty Panasoniku ty nejlepší zkušenosti. Na setkání jsem vzbuzoval úsměv se svou už hodně starou LC5 (u Japonců ovšem nikoli) a v době, kdy Canon udělal své dva proslulé omyly (faktické zlikvidování optické stabilizace a úplné zrušení řady Powershot S) jsem u Panasoniku poprvé narazil na něco, co mi dokonale vyhovovalo. I když dnešní cenová politika není zcela optimální pro toho, kdo ví, že chce kvalitu a ne jen prostě zaplevelování planety, přesto tu stále najdete nádherné kousky s kvalitním kovovým tělem. Optickými hledáčky ovšem Panasonic šetří a i když na setkání zazněla slova jako „retrostylový foťák“, měla by si firma uvědomit, že bez optického hledáčku a řady „knoflíků“ nemůže být o něčem takovém řeč.

Nicméně i tak musím říci, že mě ultrazoomy SZ1 a SZ7 dostávají. Pokud hledáte levný a solidní fotoaparát na krátké a občasné cesty, tj. nepotřebujete kovové tělo, tohle vypadá jako ideál. V místnosti tu sice máme počátek „až“ od 28 milimetrů, ale vzhledem k desetinásobnému zoomu, kompaktním rozměrů a hlavně ceně (4000, resp. 5000 Kč) opravdu není co řešit. Konkurence by se měla začít obávat už teď! Všechny nové fotoaparáty už také zvládají natáčet do HD, ty lepší pak do rozlišení Full HD.

Zajímavosti se ale našly i jinde, i když foťáková divize „jede“ jednoznačně nejvíce. Třeba takový Light Harmonizer u projektorů, který buď automaticky podle okolního světla nebo ručně řídí jas. Představen také byl zajímavý projektor PT-AT5000 pracující ve 3D, PT-AT1000 (2D, 2000 €) už na trhu je. Viděli jsme rovněž prototypy Blu-ray přehrávačů s pevnými disky a tunery DVB-S/S2 a rozhodně vypadaly velice zajímavě. Ovládat se dají i přes aplikaci v Androidu či Applu, bohužel to první firma stále ještě nemá hotové. Vůbec podpora Androidu je v mnoha ohledech slabá a je vidět, že kupříkladu v mikrosystémech vládne silná „jablečná“ klika. Škoda!

Nejspíše první odolný dotykový telefon se systémem Android na světě – Panasonic Eluga. Vypadá nejen nádherně, ale je také velice tenký a lehký (100 g) i přes hliník na zadní straně. Viděli jsme ho buď ve „stříbrné“ nebo v černé.

Poslední věcí, o které se zmíním, je v podstatě jediný produkt, který jsme tu s Androidem viděli (tablet k dispozici nebyl) – první odolný dotykový telefon. Vypadal i přes absenci paměťové karty a přisvětlovací diody výborně, a protože klidně odolá i metrovému sloupci vody, nehrozí vám klasická reklamační závada Nokie, známé oxidované kontakty. Ostatně Nokia používá Windows Mobile a ty ať si klidně dá za rámeček. Tady byl klasický Android a telefon poutal zaslouženou pozornost. Cena známa nebyla, ale do Česka se dostat má, byť nikoli v první vlně, která zanedlouho dorazí například do Německa. Na tenhle telefon se opravdu těším a jedinou otázkou je cena.

Úzké rámečky dodávají LCD řadám na eleganci

Detail obruby vyšších LCD modelů

Klíčový krok

Podle mého udělal Panasonic v televizorech zásadní krok kupředu. Někdo si řekne, že to, jak vypadají, není důležité, ale to už dávno neplatí, jak nás důrazně poučil zejména Samsung. Navíc v případě Panasoniku nejde jen o změněný styl, jde o vykročení jako takové. Svou roli nepochybně sehraje i vnitřní reorganizace, dávající naději na další důležité změny. Rok 2012 se tak zapíše do dějin firmy jako klíčový v mnoha ohledech.

Technologii firma k dispozici má a výbornou. Teď má i nádherný design, a tak jediné, co ještě zbývá, je dotažení dalších nutných změn zejména v podpoře multimédií. Nebo rozhodnutí: „Dáme vám základ a tady máte kvalitní doplňkové multimediální centrum pro ty, kdo chtějí víc“. Cesta byla zkrátka nastoupena. Jsem přesvědčen, že cíl je už v dohledu.