Televizní vysílání bude personalizované. A reportéry budeme my sami

Článek je součástí speciálu k 20. výročí založení serveru Lupa.cz – Jak bude internet vypadat za 20 let?

Technologické změny se nevyhýbají ani videu a televizi. Jak bude televizní vysílání vypadat za 20 let, v roce 2038? A jaké technologie v současné době určují budoucnost televize? Ptali jsme se zástupců tuzemských televizních stanic a expertů na televizní vysílání.

Generální partner speciálu Jak bude internet vypadat za 20 let

ACTIVE 24 registruje domény a poskytuje webhostingové služby. Malým a středním podnikům, živnostníkům i jednotlivcům nabízí registraci více než 250 doménových koncovek, hosting, redakční systémy pro tvorbu a správu webu nebo e-shopu, e-maily a online kancelář i serverová řešení pro robustnější online projekty. Jde o firmu s prověřenou historií a v oboru působí více než 20 let. Sledování trendů technického vývoje jí umožňuje nabízet služby v nejvyšší dostupné kvalitě.

Milan Fridrich, ředitel programu, Česká televize

Rok 2038 je blíž, než by se zdálo. Když přemýšlím, jak bude za dvacet let vypadat televize, vrací mě to stejný počet let zpátky. V roce 1998 ještě existovaly videopůjčovny, teprve začínala éra dévédéček, internet byl pomalý a mobilní telefony uměly jen telefonovat, přičemž náklady na provoz byly z dnešního pohledu enormní. Televizor se moc nelišil od přístrojů z počátku 90 let a televizní nabídka stále pokulhávala na filmovou kvalitou kinematografie… Z toho je vidět, jak dramaticky se proměnil televizní a multimediální svět za posledních dvacet let – v oblasti obsahové nabídky, možností distribuce, digitalizace a multimediálními možnostmi online světa.

Technologie bude nadále ovlivňovat možnosti, jak média budeme konzumovat. Během dvaceti let určitě dramaticky naroste segment virtuální reality a rozšířené reality, televizor bude multimediálním prostředkem ovládaným nejspíš už hlasem. Televizor bude stejně jako 4K kino zkoušet oslovovat i jinak než vizualitou – vůní, změnou atmosféry celého prostoru, kde budeme, atd. Jedna věc ale zůstane stejná: nesníží se nijak hlad po originálním vyprávění, po filmech, seriálech, zábavě. Proto trh s formáty, scénáři bude ještě konkurenčnější a zároveň ještě globálnější než nyní.

Určitě se rovněž prosadí další sporty mezi ty televizně atraktivní, protože hlad po sportování ve světě roste a s ním i potřeba nových odvětví, kde by se prosadily další talenty. Živé vysílání sportu nebo zpravodajství bude stále stejně atraktivní a žádané a jeho možnosti porostou spolu s tím, jak se bude dále rozšiřovat využití ryze mobilních přístrojů v profesionálním vysílání. Reportérem, svědkem události vstupujícím živě do vysílání pak bude moct být prakticky kdokoliv a tou cestou i do televizorů budou pevně ukotvené sociální sítě. V roce 2038 se prohloubí možnosti všeho, co už dnes vidíme kolem sebe, ale ještě nebylo z důvodu rychlosti a síly signálu a počtu supermoderních přístrojů možné využít jejich maximální potenciál.

Marek Singer, generální ředitel, TV Prima

Jak bude vypadat televizní vysílání v roce 2038? Lidské příběhy jsou staré jako lidstvo samo, již v jeskyních najdeme kreslené příběhy od pravěkých lovců, proto věřím, že i v roce 2038 budou lidské příběhy v kurzu a lidé je stále budou sledovat přes ekvivalentní médium.

Marcel Procházka, ředitel regulace, České Radiokomunikace

Technologie, které určují současnou televizi, jsou DVB-T2 a nejmodernější kodek HEVC, který je již standardem pro druhou generaci pozemního televizního vysílání a pomalu se začíná uplatňovat i v satelitní (DVB-S2 a DVB-S2×) a kabelové distribuci (DVB-C2). Kodek HEVC je velmi efektivním nástrojem pro kompresi obrazu vyšších rozlišení. Divákům tak přinese zvýšenou obrazovou kvalitu prostřednictvím pozemního televizního vysílání. Příkladem je přechodový DVB-T2 multiplex České televize, který vysílá všech pět televizních programů ČT ve Full HD (1080p@50 Hz). Například v DVB-T dnes ČT může vysílat ve svém DVB-T multiplexu jen čtyři programy v SD rozlišení. Po dokončení přechodu po roce 2020 DVB-T2/HEVC zároveň umožní přenášet vyšší počet televizních programů ve vyšší kvalitě než současné DVB-T/MPEG-2 sítě.

Kodek HEVC se brzy uplatní i v OTT službách. Standard HbbTV 2.0 totiž obsahuje právě kodek HEVC. Televizní diváci tak budou mít možnost sledovat nelineární obsah prostřednictvím internetové části HbbTV v lepší kvalitě na pomalejších internetových přípojkách. Vedle lepší kvality OTT služeb přinese HbbTV 2.0 podporu HTML5, CSS3 a řadu dalších zajímavých technologií pro vývojáře aplikací. HbbTV 2.0 zároveň umožní distribuci 4K obsahu, HDR, HFR a Push VOD jako součást DVB-T2 vysílání (na set-top box nebo televizor jsou na lokální úložiště prostřednictvím DVB-T2 transportního streamu ukládány filmy, které si lze později přehrát, a to bez potřeby přístupu k internetu).

HbbTV 2.0 umožní lepší a snazší propojení s mobilními telefony a tablety, které se stanou dálkovými ovladači televizních obrazovek. Zahájení testování HbbTV 2.0 plánujeme v rámci DVB-T2/HEVC certifikace v tomto roce. DVB-T2 umožní přenos vyššího počtu programů v HD kvalitě a HbbTV unikátní OTT služby, které budou atraktivní jak pro diváky, tak i pro provozovatele televizního vysílání a zadavatele reklamy. A jaká bude podoba televizního vysílání v roce 2038? Pokud by ji někdo znal, tak ji zadarmo neprozradí… :)

Jana Ondrejechová, mluvčí, TV Nova

Podle aktuálních trendů se doba strávená u televize stále prodlužuje. Rok 2038 by proto v tomto ohledu měl být velmi pozitivní. Lidé budou vždy hledat nejen informace, ale i pasivní zábavu a odpočinek, který si mohou dopřát společně s rodinou. Budoucnost televize v současné době mohou určovat sociální sítě, propojování televizního vysílání s prostředím internetu (HbbTV apod.), ale i zkvalitňování obrazu, zvuku a další technologie. Na významu nabývá i možnost individuální nabídky, kdy každý se bude moct dívat, na co bude chtít, v čase a na zařízení, které si sám určí.Rok 2038 je daleko a neradi bychom vyvolávali paniku. Chceme ujistit diváky, že televizní jistoty v podobě Ulice nebo třeba Televizních novin s Lucií a Reyem budou stále vysílány ve svých obvyklých časech.

Lukáš Hnilička, CEO Hybrid Company, bývalý technický ředitel TV Óčko

Televizní vysílání bude personalizované a každý divák bude mít svůj behaviorální profil. Divák tak v televizi uvidí to, co by měl vidět. Primárně se rozšíří interaktivita a divák bude mít větší možnost ovlivňovat vysílání a bude dostávat nejen lineární službu, protože ji prostě chce, ale i možnost doplňkových služeb. Nyní jsou to technologie internetové, hlavně HbbTV. Je to internet v televizi, nikoliv televize přes internet! Distribuce již nebude rozhodující.

Pavel Dvořák, předseda expertní skupiny MPO pro zavádění DVB-T2

Jak bude vypadat televizní vysílání v roce 2038? To je skutečně příliš futuristická otázka. To neví ani v těch nejvyspělejších vývojových laboratořích high-tech firem a prognostických think tanks. Seriozní odpovědi by nepochybně vyžadovaly větší prostor.

Již v dohledném časovém rámci 10–15 let lze očekávat změny ve způsobu konzumace televizního vysílání, které budou odpovídat stávajícím trendům chování diváků, tj. zejména personalizace, odložené sledování, využití VOD služeb a využití různých platforem sledování.

Pokud jde o lineární sledování televizního vysílání, lze ovšem očekávat změny podmíněné věkovými kohortami a změnami životního stylu různých sociálních skupin dle životního cyklu. Mladší generace, vzdělanější a bohatší skupiny diváků budou více ovlivněny výše uvedenými trendy a více se u nich projeví snížení podílu lineárního vysílání.

Celkově lze očekávat větší integraci televizního vysílání prostřednictvím různých platforem a využití internetu a jeho služeb. Diváci budou kombinovat více platforem šíření televizního vysílání. Jinou otázkou je, jak se budou měnit generace televizního vysílání – nyní můžeme hovořit o generaci HDTV – v návaznosti na rozvoj ostatních technologií (sítě 5G).

Jaké technologie v současné době určují budoucnost televize? V dohledném časovém rámci jsou technologické trendy víceméně jasné a jsou reprezentované hlavně zlepšováním televizního obrazu – zejména technologie označované jako HDR, HFR, WCG a UHDTV. Významně budou určovat budoucnost televize kompresní technologie – HEVC bude mít (a má) jistě řadu následovníků. Samozřejmě budoucnost určí i vývoj technologie obrazovek – LED, OLED a jejich modifikace.

Není zatím příliš jasné, nakolik se budou vyvíjet standardy šíření televizního vysílání – např. DVB, ATSC i další. Otázkou zůstává potenciál možného budoucího integrovaného, společného standardu. Nepochybně však dojde k uplatnění uvedených standardů a jejich modifikací pro mobilní příjem, případně začlenění broadcastingu do mobilních datových sítí (nová generace TV vysílání?), obecněji do IP světa.

Pro technologie bude důležité jejich masové tržní uplatnění. Z nedávné historie jsou známy „slepé uličky“ – připomeňme např. DVB-H nebo MHD (nyní tržně nahrazené HbbTV).

Budoucnost „televize“ nepochybně ovlivní dostupnost rádiového spektra pro službu šíření televizního vysílání a rozvoj substitučních technologií, zejména pak dostupnost vč. cenové dostupnosti optických sítí.