Do sněmovny dorazila výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2022. Znovu zdůrazňuje neudržitelnost ekonomické situace veřejnoprávního média. Politici by se měli po prázdninách věnovat velké novele mediálních zákonů. Ta by měla odpovědět na otázku, s jakými prostředky a z jakých zdrojů bude Česká televize hospodařit v dalších letech. Jenže není jasné, jak dlouho politická debata potrvá a kdy dospěje k nějakému výsledku, pokud vůbec.
Rada České televize schválení výroční zprávy doprovodila naléhavou výzvou, že je s financováním České televize nutné něco udělat. Je to už podruhé, co se na poslance obrací ve stejné věci během půl roku.
„Stávající výše televizního poplatku, která se nezměnila od roku 2009, není pro současný rozsah činnosti České televize dostačující. Zachování současného legislativního stavu s aktuální výší televizního poplatku povede nejpozději od roku 2024 k rozsáhlému omezování výroby, vysílání a propouštění zaměstnanců, a tedy k výraznému omezení veřejné služby poskytované Českou televizí,“ varuje ve svém usnesení.
Z deseti přítomných radních se jich pod tuto výzvu podepsalo sedm: René Kühn, Vlastimil Ježek, Ladislav Mrklas, Karel Novák, Tomáš Řehák, Tomáš Samek a Petr Šafařík. Většinou jsou to radní zvolení už za vlády současné koalice. Proti hlasoval jen Lubomír „Xaver“ Veselý, zdrželi se Roman Bradáč a Jiří Šlégr.
Ale i radní, kteří se zdrželi, případně hlasovali proti, podpořili schválení výroční zprávy, ve které se na poslance s ještě větší naléhavostí přímo obrací končící generální ředitel Petr Dvořák.
„Politická reprezentace bude muset odpovědět na otázku, jakou veřejnou službu v oblasti televizního vysílání chce občanům zajistit, a dle toho také nastavit její financování. Zároveň by financování veřejnoprávního média mělo být rozprostřeno mezi všechny skupiny obyvatel a reflektovat jejich měnící se návyky při sledování televizního obsahu,“ vzkázal politikům Petr Dvořák.
„Další prodlužování současného stavu může významně oslabit schopnost České televize plnit její základní poslání, tedy naplňovat demokratické, sociální a kulturní potřeby společnosti a udržovat mediální pluralitu,“ konstatoval šéf České televize.
„V předchozích deseti letech jsem vždy usiloval o posílení významu televize veřejné služby a společně s kolegy jsme rozsah nabízených služeb rozšiřovali a zkvalitňovali. Dařilo se to i díky důrazu na efektivitu a hledání vnitřních úspor. Zároveň ale bylo vždy jasné, a také jsme na to poukazovali, že tímto způsobem nelze Českou televizi udržovat, nebo dokonce rozvíjet donekonečna. Zajištění dlouhodobého dostatečného financování České televize tedy zůstává hlavním úkolem následujících let,“ připomněl Petr Dvořák.
Kolik stály pořady?
Hospodaření České televize výrazně ovlivňují vnější faktory, zejména bezprecedentní výše inflace. „O tom, že se jedná opravdu o mimořádnou situaci, svědčí i skutečnost, že jen za rok 2022 vzrostla cenová hladina v České republice podobně, jako tomu bylo za celých 6 let mezi roky 2016 a 2021,“ upozorňuje výroční zpráva.
V roce 2022 musel management přijmout úsporná opatření, která omezují veřejnou službu v letech 2023 a 2024. Skončila stanice ČT3, manažeři seškrtali objem nové tvorby všech žánrů, snížily se vklady do nových filmů a dokumentů, televize také propouštěla a omezila investice.
Na druhou stranu udržuje Česká televize finanční rezervu, která je o miliardu korun vyšší, než chtěla Rada České televize. Dlouhodobé ekonomické plány předpokládaly, že na konci roku 2022 bude na účtech minimálně 844 milionů Kč. Reálně na nich bylo 1,955 miliardy korun.
Dvořákův management také dokázal snížit loňské náklady o 216 milionů korun oproti schválenému rozpočtu. Částečně je to kvůli ohlášeným úsporám, částečně kvůli posunutí termínu dokončení některých projektů z roku 2022 na rok 2023.
Na žádost Rady České televize uskutečnila mezinárodní poradenská společnost Grant Thornton hloubkovou analýzu nákladů. Auditoři dospěli k závěru, že zefektivnění procesů už další významné úspory nepřinese.
Z výroční zprávy vyplývá, že z každého vybraného poplatku ve výši 135 Kč použije Česká televize 98 Kč na výrobu obsahu. Na infrastrukturu a podporu výroby připadá 15 Kč, na obecnou podporu (tedy fungování televize) 10 Kč a na distribuci signálu 7 Kč. Zbylých 5 Kč spolkne DPH bez nároku na odpočet a náklady na výběr televizních poplatků.
Na výrobu pořadů loni Česká televize vynaložila 2,1 miliardy Kč. Vzhledem k tomu, že šlo o olympijský rok, narostly náklady na sportovní práva. Tato položka loni stála 418 milionů Kč a kromě zimní olympiády v Pekingu zahrnovala také přenosy fotbalového mistrovství světa, hokejového šampionátu a fotbalového EURA.
Další výraznou položku ve výrobním úkolu tvořila dramatika v celkovém objemu 411 milionů Kč. Mezi příklady loni vyrobených pořadů Česká televize vyjmenovává úspěšné seriály Místo zločinu České Budějovice a Kukačky 2, vánoční pohádku Krakonošovo tajemství nebo třináctidílný projekt Oktopus, detektivní seriál založený nikoliv na aktuálních zločinech, ale na odložených případech.
Většinu pořadů vyrábí přímo Česká televize, která také uzavírá smlouvy a hradí potřebné televizní profese, práva a služby. Přibližně 16 % výroby objednává u nezávislých produkcí, případně se domluví na koprodukčním vkladu.
Zpravodajství loni stálo 359 milionů Kč, což je o 699 tisíc víc než v roce 2021. Stanice ČT24 dosáhla na pátý nejlepší výsledek v historii svého vysílání (průměrný podíl na sledovanosti 4,91 %).
Nejvyššího celodenního podílu na sledovanosti dosáhla ČT24 v den útoku Ruska na Ukrajinu (16,54 %), mimořádné vysílání 24. února 2022 sledovaly přes 3 miliony diváků. Vysokého diváckého zájmu dosahovala ČT24 i ve dnech následujících po ruské invazi na Ukrajinu, kdy vykazovala hodnoty podílu na sledovanosti přes 10 %.
Na Ukrajině se během necelého roku vystřídalo deset reportérů a šest kameramanů v rotujících cyklech, v časovém intervalu od tří týdnů do jednoho měsíce. Celkem 108 vydání Událostí bylo tlumočeno do ukrajinského jazyka.
Nelze fungovat v cenách roku 2008
Příjem z televizních poplatků v roce 2022 dosáhl 5,72 miliardy Kč. Je to o 30 milionů Kč nad plán a ve srovnání s rokem 2021 zlepšení o 13 milionů Kč. Může za to především upomínání dlužníků. Jen loni upomínala Česká televize dlužné poplatky ve výši 516 milionů Kč, následně získala 250 milionů Kč.
„Pokud nebude ani v nejbližší době financování médií veřejné služby napraveno, nezbude než ve snižování rozsahu služeb pokračovat i v dalších letech. Ekonomická realita je v tomto neúprosná. Při kumulativním nárůstu cenové hladiny za roky 2008 až 2022 o 56 % a zvýšení průměrné mzdy o 79 % nelze očekávat, že bude Česká televize za poplatek ve výši 135 Kč schopná fungovat stejně jako v roce 2008, kdy byl poplatek naposledy navýšen,“ zdůrazňuje výroční zpráva.
Kompletní dokument o rozsahu 128 stran s účetní závěrkou a auditem je ke stažení na webu České televize (pozor, PDF má 17,5 MB).
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU