Televizní poplatky možná zůstanou. Změní se ale jejich nastavení

Vláda zkoumá různé modely budoucího financování České televize a Českého rozhlasu. Možná zůstane stávající princip televizních poplatků, ale bude je zároveň platit širší okruh domácností. Návaznost poplatků na vlastnictví klasického televizního přijímače už je překonaná a neodpovídá digitální době.

„Zabýváme se redefinicí poplatníka. Jsou různé modely: vazba na přístroj, ale rozšířená nejen na klasické televizní obrazovky, ale na všechny přístroje, kde je možné vysílání přijímat. Německý model, takzvaný zásuvkový, tedy zpoplatnění domácností. Co určitě nechceme udělat a co chci tady vyloučit už při této příležitosti, je opuštění principu koncesionářských poplatků,“ zdůraznil ministr kultury Martin Baxa (ODS) při středečním jednání sněmovny.

Zavedení citovaného německého modelu by znamenalo, že by poplatky pro média veřejné služby platila každá domácnost, a to bez ohledu na to, zda má vůbec nějaký přijímač. V Německu se nyní platí 18,36 eura za domácnost, a to bez ohledu na to, kolik v ní žije lidí. Firmy platí poplatky podle počtu provozoven a počtu zaměstnanců.

Ministrovi se příliš nelíbí nápady převést obě média pod státní rozpočet. Pro toto řešení se rozhodli poslanci na Slovensku, kde poplatky skončí k 1. červenci letošního roku a místo nich dostane RTVS příspěvek z rozpočtu.

Přečtěte si také:

Francie skutečně zruší televizní poplatky, financování z DPH bude dočasné

„V době našeho předsednictví jsem absolvoval na toto téma velmi zajímavý hovor s paní ministryní kultury Francie, s paní Rimou Malak. Říkala, že oni zrušili koncesionářské poplatky, budou nějakou dobu financovat veřejnoprávní média ze státního rozpočtu a během té doby budou hledat nový model financování. Já bych považoval takový krok za riskantní, takže se budeme pořád pohybovat na poli koncesionářských poplatků a hledat nějaké udržitelné řešení pro financování České televize,“ ujistil.

Shoda je na tom, že by hospodaření České televize i Českého rozhlasu mohl kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad. Tento záměr už skoro prošel v minulém volebním období, nakonec ho ale poslanci těsně nestihli odhlasovat a spadl pod stůl. Proto se o celé věci musí jednat znovu od začátku, v novém složení sněmovny.

„To je jedna z mála věcí našeho programového prohlášení v oblasti kultury, kde si nejsem zcela jist, zda se nám to do konce funkčního období podaří, protože se jedná o novelu ústavy. To je vždy velmi komplikovaná záležitost, ale máme v plánu to udělat. Já si myslím, že to zapojení Nejvyššího kontrolního úřadu tam má být. Mám pocit, že se v tom ani s opozičními poslanci názorově nelišíme, že to takto je správné. Tak věřím, že i k tomuto dospějeme,“ doufá ministr.

Debata o financování se vedla kvůli malé novele zákonů o České televizi a Českém rozhlase. Ta mění jenom způsob, jak se volí členové Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. Do výběru radních se nově zapojí senátoři a kandidáty budou moci navrhovat jen organizace existující alespoň 10 let. Novela je nyní ve finální fázi, ve středu se ale poslanci nedostali k hlasování.

Definice veřejné služby se nezmění

Ministerstvo kultury plánuje ještě jednu novelu, která bude mnohem rozsáhlejší. Zohlední například technologický vývoj televizního vysílání a internetových služeb. Především ale nalinkuje hospodaření médií veřejné služby v dalších letech.

„Potřebujeme vyřešit financování, je zapotřebí se zabývat několika dalšími věcmi, ale jinak Česká televize funguje velice dobře. A to teď není můj vnější dojem, dojem diváka České televize, ale ukazují to výroční zprávy, které projednávají orgány České televize, a obsah, který Česká televize vytváří. Po všech stránkách je vysoce kvalitní, od špičkového zpravodajství, pokrývání třeba války na Ukrajině až po pořady, které slouží jako televizní zábava v tom nejlepším slova smyslu,“ nastínil Martin Baxa (ODS).

Samotná definice úkolů České televize a Českého rozhlasu by se měnit neměla. „Je to překvapivé, ale gros tohoto zákona, definice veřejné služby, k čemu mají veřejnoprávní média sloužit v roli klíčových pilířů svobody a demokracie, podle mě žádnou změnu nepotřebuje. Ani žádnou takovou změnu nechceme navrhovat. Co samozřejmě musíme, a v obou veřejnoprávních médiích se to děje, je reagovat na překotný technologický vývoj,“ tvrdil ministr.

Od člena vlády si obě média vysloužila pochvalu. V evropském kontextu se podle něj řadí k těm nadstandardně dobře fungujícím. „Často diskusi zužujeme na otázku zpravodajství, ale vedle toho je tady i další velmi významný obsah, který veřejnoprávní média produkují, a ten vykazuje velikou kvalitu,“ zdůraznil.

Opozici se aktuálně projednávaný zákon nelíbí, výhrady má zejména k jeho načasování. Pokud novela projde celým legislativním procesem v následujících týdnech, vstoupí v platnost ještě před volbou generálního ředitele České televize. Ta je nyní naplánovaná na 7. června. Podle ANO a SPD si chce vláda pohlídat, kdo se stane ředitelem. Ministr kultury to odmítá a opakovaně vyzval opoziční poslance, ať konkrétně řeknou, co podle nich vláda plánuje.

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) tvrdí, že je jeden z vládních poslanců ve střetu zájmů. Jan Lacina (STAN) je totiž jednatelem a společníkem ve firmě, která několikrát uzavřela s Českou televizí smlouvy na cateringové služby. Poslanec Lacina to vysvětluje tím, že provozuje kavárnu NONA na Nové scéně Národního divadla, kde se každoročně koná mezinárodní televizní festival Zlatá Praha.

„Pravděpodobně bude nějaká faktura za občerstvení k tomu festivalu, který je asi týdenní. Víc vám k tomu neřeknu, má to svého šéfa provozu. Já se samozřejmě o základní věci zajímám, ale o detaily ne. Pronájmů tohoto typu jsou tam za rok desítky. Nechci říkat stovky, ale desítky určitě. Tolik snad na vysvětlenou. Neumím zabránit tomu, aby se festival Zlatá Praha neodehrával na Nové scéně Národního divadla,“ konstatoval Jan Lacina (STAN).

Stížnost k Ústavnímu soudu

Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) oznámila, že v případě schválení novely se hnutí ANO obrátí se stížností k Evropské komisi a podá návrh k Ústavnímu soudu na zrušení zákona. „Ústava zaručuje občanům rovné podmínky při volbě do veřejných funkcí. Novela tuto rovnost podle mého názoru hrubě porušuje. Radní, kteří jsou voleni sněmovnou, budou mít přístup k veřejné funkci výrazně ztížený oproti radním voleným Senátem. Zatímco volbě na plénu ve sněmovně předchází výběr ve volebním výboru tak, že část uchazečů je z volby předem vyřazena, novela nezahrnuje změnu zákona o jednacím řádu Senátu, který tento mechanismus nemá,“ upozornila.

Pokud Jan Lacina (STAN), který byl zpravodajem zákona v prvních dvou čteních, jako jednatel své firmy zároveň podepisoval smlouvy s Českou televizí, je to podle ní porušení pravidel právního státu. A jestliže organizace navrhující kandidáty na volná místa v mediálních radách musí existovat nejméně 10 let, je to podle Jermanové diskriminační ustanovení.

„Mrzí mě, že jste v žádném předchozím čtení nevznesla tak zásadní právní připomínky vůči návrhu toho zákona,“ reagoval na její slova ministr kultury. „Politické reprezentace se střídají, jednou jsme v opozici my, podruhé jste v opozici vy. Ale musejí tady být veřejnoprávní média, která stojí nad politickým provozem, komentují jej, hodnotí, velmi přísně. Nemusí se nám to líbit, ale pro kvalitu demokracie je to naprosto důležité. Ne, že tady budeme říkat, že jsou veřejnoprávní média neobjektivní, nebo že by si měla dělat názor podle toho, co my si myslíme,“ vzkázal také opozičním poslancům.