Vláda chce zvýšit televizní poplatky. Opozici vadí Václav Moravec

Politici ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a Starostů uvažují o zvýšení televizních a rozhlasových poplatků. Výše televizního poplatku 135 Kč je stejná čtrnáct let, v případě rozhlasu se na úrovni 45 Kč drží dokonce sedmnáct let. Mezitím se ale v celé republice zvýšila průměrná mzda a podražily služby, bez kterých se neobejde žádná firma. Své způsobila také inflace, kvůli níž je reálná hodnota poplatků podstatně nižší než nominální.

„V programovém prohlášení vlády se zavazujeme k tomu, že se zaměříme na udržitelnost financování veřejnoprávních médií, a tento závazek chceme naplnit. Čeká nás ale debata o tom, jakým způsobem k tomu dojít, bez toho nelze odpovědně říci, jak se bude výše poplatku vyvíjet,“ vyjádřil se premiér Petr Fiala (ODS) pro server iDnes.

„Výše je na diskusi stran vládní koalice a my se o tom budeme samozřejmě bavit,“ dodal pro Blesk ministr kultury Martin Baxa (ODS). Právě jeho ministerstvo je garantem mediálních zákonů. 

Nový premiérův poradce pro mediální problematiku Michal Klíma se v posledních měsících podílel na návrhu zákona, který především mění volbu mediálních rad. Jeho součástí je však také paragraf, který poplatky jednorázově zvyšuje. Televizní na 150 Kč, rozhlasové na 50 Kč. V dalších letech by pak musela sněmovna každý rok do konce června rozhodnout o navýšení poplatků. 

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral ovšem v reakci na tyto úvahy uvedl, že reálná výše poplatku by měla být spíše 60 Kč. Zopakoval to také při lednovém zasedání mediálního výboru sněmovny. 

„Média veřejné služby nesmí být odkázána na libovůli politických stran, potřebují mít jasné udržitelné financování s pravidelnou valorizací televizních poplatků,“ míní spoluautor připravované novely, senátor David Smoljak (STAN). „Ekonomika je u těchto médií hodně závislá od výše koncesionářského poplatku a určité změny by si vyžádala i oblast reklamního plnění. Pořád mi přijde absurdní, aby reklamu ČT mohla vysílat na Dvojce, ale už ne na Jedničce. Navyšovat objem reklamy u médií veřejné služby bych rozhodně nechtěl, spíš naopak. Ale tuhle otázku bych ponechal na nějakou příští mediální novelu, klidně trochu komplexnější,“ svěřil se v rozhovoru pro web Forum24. Prioritou je teď pro něj změna mediálních rad.

Podle vicepremiéra Ivana Bartoše (Piráti) by se poplatky zvyšovat neměly. „V programu jsme navrhli alternativní způsob financování, například financování prostřednictvím odvodu z výběru DPH, který by zajistil částečnou valorizaci,“ vyjádřil se pro Aktuálně.cz.

Zcela proti poplatkům se postavila opozice. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš by je nevalorizoval, ale naopak odpustil důchodcům, jako je to například na Slovensku. Na Slovensku se sice loni diskutovalo o změnách ve financování RTVS, a dokonce o případném zvýšení poplatků, momentálně jsou však jakékoliv konkrétní plány na bodu mrazu.

Se zvýšením televizních a rozhlasových poplatků nesouhlasí ani Stanislav Berkovec (ANO), bývalý předseda mediálního výboru sněmovny, jenž je nyní jeho řadovým členem. Poplatky by změnil na dobrovolný model.

S myšlenkou na dobrovolné placení České televize a Českého rozhlasu přišel ve veřejném prostoru rovněž člen Rady České televize Luboš Xaver Veselý. V autorském komentáři pro regionální Deníky uvedl: „Proč by si každý občan nemohl platit pouze tu službu, o kterou stojí? Dobrovolné koncesionářské poplatky by mohly být spíš krokem vpřed. Česká televize je podle průzkumů nejdůvěryhodnějším vysílatelem v zemi. A takovou službu si přece rádi zaplatíme. Já určitě ano. Navíc z velké části odpadnou ony politické tance kolem veřejné mediální služby, z velké části rozhodne trh, a hlavně zmizí hořká pachuť u občanů, kteří veřejnoprávní média nesledují, nepotřebují je k životu, ale přesto musí platit.“

Proti zvyšování poplatků je také SPD. „My s tím nesouhlasíme, protože Česká televize není podle mého názoru ve všech pořadech vyvážená. Budu konkrétní, budu mluvit o jednom jediném pořadu. Jsou to Otázky Václava Moravce, kam jsem již sedm let nebyl pozván,“ prohlásil Tomio Okamura v obsáhlém projevu v rámci obstrukcí, jimiž chce SPD zablokovat projednání korespondenčního hlasování ve volbách pro Čechy žijící v zahraničí.

„V průměru deset procent koncesionářů jsou voliči SPD a oni za své poplatky nemůžou vidět předsedu strany, kterou volí, v hlavním diskuzním pořadu České televize,“ tvrdí Okamura. „Musím říct, že v ČT24 se to zlepšilo. Myslím, že jsme tam začali být adekvátně zastoupeni našemu volebnímu výsledku, to je v pořádku. Ale tento konkrétní pořad Otázky Václava Moravce, ten prostě nedodržuje zákon o České televizi, který káže vyváženost,“ dodal. 

Podobně Okamurovi vadí také stanice Český rozhlas Plus. „My jsme tak jako už v minulosti navrhovali, že řešením by mohlo být například to, aby Česká televize a Český rozhlas byly placeny ze státního rozpočtu, to znamená zrušení koncesionářských poplatků, a aby bylo to hospodaření pod dozorem Nejvyššího kontrolního úřadu,“ uzavřel lídr SPD.

Možnost kontroly hospodaření České televize a Českého rozhlasu prostřednictvím NKÚ schválili poslanci už v minulém volebním období. Těsně před volbami ale už nestihli dotáhnout do konce všechny procedurální kroky, takže novela nedostala finální podobu. Projednávání této změny se tedy vrátí na začátek.

Model financování médií veřejné služby prostřednictvím přímých poplatků od občanů v Evropě převažuje. Některé země, například sousední Německo, ale kvůli technologickému vývoji upustily od navázání poplatků na vlastnictví přijímače. Poplatky zkrátka platí každý obyvatel bez ohledu na to, jestli nějaké zařízení má.

Další státy, například Finsko nebo Švédsko, nahradily poplatky daňovým odvodem zúčtovaným jednou ročně při podávání daňového přiznání. Neprochází státním rozpočtem, finanční úřad vybranou částku rovnou přepošle na účet televize, respektive rozhlasu. V Polsku tvoří značnou část příjmů národní televize TVP reklama, jejíž vysílání nemá tak omezené jako veřejnoprávní stanice jinde v Evropě.