Pozemní přijímače pro nový standard DVB-T2 HEVC sice i na našem trhu poměrně hojně přibývají, zatím jde ale takřka výhradně o prajednoduché přístroje, které si nekladou za cíl nic víc než přijmout, dekódovat a promítnout na obrazovku vysílání ve zmíněné normě (ta stávající je samozřejmostí). Vesměs chybí cokoliv navíc, tedy třeba síťové připojení a s ním spojené multimediální funkce, schopnost přijímat HbbTV, případně něco z dnes populárních aplikací – postačilo by YouTube a internetový prohlížeč.
Zdá se, že dovozci přijímací techniky zatím soudí, že hlavním „odběratelem“ bude ten nejméně náročný divák, sedící ve fotelu a sledující „novácké“ (či jiné) seriály. I když zájemců o tyto jednoduché krabičky jistě bude nemálo, domnívám se, že lépe vybavené modely by na trhu našly uplatnění také.
Modelem takříkajíc na správné cestě, i když ještě na hony daleko od plné výbavy naznačené výše, je TS6820 T2 HEVC twin (1599 Kč) italské firmy TeleSystem. Ta se specializuje na přijímací techniku (jejím špičkovým modelem je kombinovaný satelitní a pozemní přijímač pro signál 4K), domácí antény, MP3 přehrávače, výbavu pro sledování domácnosti a v jejím portfoliu najdeme dokonce i dva televizory.
Hlavním nadstandardem tohoto modelu jsou pak zdvojené tunery, takže lze nahrávat jiný pořad, než který právě sledujeme.
ČTĚTE TAKÉ: TeleSystem TS6800 T2 HEVC: jeden z prvních opravdu fungujících přijímačů pro DVB-T2 HEVC
Letní přehled set-top boxů pro příjem DVB-T2/HEVC do 5000 Kč
Snadná instalace
Zprovoznění je – jak už to u podobných zařízení bývá – prajednoduché. Na obrazovce se po zapnutí objeví tabulka, kde jen zkontrolujeme zemi a jazyk příjmu (přednastaveno Česko a čeština) a můžeme změnit režim zobrazení (od 480i až po 1080p/50 či 60 Hz, případně ho přenechat automatice). Upravit lze i poměr stran obrazu. Z důvodu, který mi poněkud uniká, musíme zadat i čtyřmístné numerické heslo. Po potvrzujícím „OK“ se už rozeběhne automatické ladění dostupných stanic, samozřejmě včetně rozhlasového „přívažku“.
Není bez zajímavosti, že jako první se vyhledávají právě stanice vysílané v normě DVB-T2 HEVC.
To je v úvodní instalaci vše. Možná trochu překvapí, že nezahrnuje nastavení síťového připojení či třeba úpravu seznamu stanic. Pro tyto, ale i další funkce už musíme otevřít menu.
Klasický vzhled i rozhraní
Svým vzhledem se TS6820 T2 HEVC twin od podobných zařízení nijak neliší. Rozměrově nevelká kvádrovitá skříňka má solidní kovový plášť, čelní maska je z plastu a najdeme na ní jednoduchý displej (za provozu zobrazuje číslo kanálu, v pohotovostním stavu pak čas), vypínač a jedno z dvojice rozhraní USB. Druhé se nachází vzadu, spolu s výstupem HDMI a mj. i anténním vstupem a výstupem pro průchozí signál. Napájení obstarává 12voltový adaptér.
Použití a připojení zmíněných konektorů je vcelku jasné, jediné, kde je význam trochu nezřetelný, je síťové rozhraní. V současnosti slouží pouze k poslechu internetových rádií z Německa, Francie a Itálie a také k zobrazení předpovědi počasí pro města ve stejných destinacích doplněných ještě o Španělsko.
Součástí výbavy je pochopitelně i infračervený dálkový ovladač. Je vcelku standardního provedení, s čitelně označenými tlačítky a kruhovým čtyřsměrným ovládáním pohybu kurzoru v nabídkách s potvrzovacím tlačítkem OK uprostřed. To slouží také k vyvolání tabulky se seznamem stanic. Zobrazuje všechny naladěné položky, a ač by šipky v jeho záhlaví naznačovaly možnost přepnutí na nějaké výběry, opak je pravdou. Jsou nefunkční a šipkovými ovladači vpravo/vlevo se nastavuje hlasitost zvukového výstupu.
Nechybějí tlačítka pro ovládání přehrávání a pro spuštění záznamu, samostatné tlačítko má i seznam nahrávek, do kterého lze vstoupit i z menu. Pro stanice, které jím disponují, je k dispozici i klasický teletext (tlačítko TEXT).
Dálkový ovladač by měl zvládnout zadávat základní povely i televizoru. Programování pro komunikaci s příslušnou značkou se provádí zadáním číselného kódu, jejichž seznam je doplňkem návodu. V příslušenství byl návod jen v italštině, český ale není těžké najít na internetu, byť je očividně šit horkou jehlou a o chyby v něm není nouze (o stavu napovídá už úvodní poděkování za nákup přijímače Fuba?!).
Programový průvodce na 16 dnů a s pamětí
Mezi funkcemi přehrávače samozřejmě nechybí programový průvodce EPG, k jehož aktivaci slouží stejnojmenné tlačítko dálkového ovladače. Má poměrně jednoduchou podobu: Horní třetinu okna vyplňuje číslo a název stanice a stručná informace o programu a vedle napravo pak malé okno s běžícím pořadem. Níže pak už je pět vodorovných řádků s programy a pořady.
Pro pohyb v nabídce (po půlhodině, hodině, po jednom dni) slouží spodní lišta, která se aktivuje červeným „teletextovým“ tlačítkem, zelené slouží pro zobrazení okna časovače. Má trochu nejasné ikony, jejichž funkci poznáte až metodou pokusu a omylu – s trochou nadsázky lze říci, že čím větší je velikost šipky, tím větší je i časový interval, o který nás posouvá.
Maximální rozsah průvodce je 16 dní, v tomto rozmezí ale stanice vesměs své údaje nezařazují. Data se do časovače načítají při pohybu v nabídce skutečně svižně a i po opětovném zapnutí přístroje zůstávají v paměti.
Co lze nastavit a upravit
Menu přijímače má celkem šest oddílů: Upravit kanál, Instalace, Nastavení systému, Nástroje, Síť a Přehrávač médií. Už první položku nejspíše použijeme hned po vstupní instalaci. Zde je totiž dostupná úprava televizních a rozhlasových kanálů, přesněji jejich seznamu. Jednotlivé položky lze přesouvat na požadované pořadí, zadat jejich „uzamčení“ (pro aktivaci je pak nutné zadat zmíněný PIN) či přeskočení; po mém soudu zcela zbytečná funkce, kdy se stanice nezobrazuje při sestupné/vzestupné volbě tlačítky Prog+/Prog- na ovladači. Naopak praktická je možnost nepotřebné položky – třeba duplicitní kanály – zcela vymazat. Může se hodit i přejmenování stanice – s chutí tak mažu onu hloupou mezeru před názvem „Nova“, která má při abecedním řazení tuto stanici katapultovat na první pozici…
Programy lze také seskupit do seznamu „oblíbených“, kterých můžeme vytvořit až osm.
Název druhé položky – Instalace – je trochu zavádějící, nejde totiž o opakování vstupního nastavení (to najdeme v kapitole Nástroje jako Tovární nastavení), ale o možnost automatického nebo ručního vyhledání dostupných stanic podle kanálu nebo podle frekvence. V automatickém režimu můžeme volit i ladění jen volných stanic, případně jen programů vysílaných v normě DVB-T2. Osobně ale pochybuji, že právě tohle někdo využije. To mnohem podstatnější je volba, zda chceme stanice naladit zcela znova (původní předvolby se vymažou), nebo jen aktualizovat o nové položky. V manuálním režimu se navíc v podobě barevné úsečky zobrazuje i intenzita a kvalita signálu.
Kapitola Nastavení systému je takový pel-mel různých nastavení od volby jazyka, televizního systému s možnostmi rozlišení výstupního signálu či podoby videa a audia na příslušných výstupech, hodin, časovače, rodičovského zámku, nastavení podoby údajů na displeji (čas zobrazení, průhlednost okna) až po přejmenování seznamů oblíbených stanic či aktivaci zvukového popisu pro uživatele se zrakovými problémy. Trochu zavádějící je pak překlad „Výkon antény“ u volby jejího napájení. Zadat lze průchod televizního signálu na anténní výstup i při přepnutí přijímače do pohotovosti.
Kapitola Nástroje nabízí informace o přijímači, už zmíněný návrat k továrnímu nastavení a volby pro automatickou či ruční aktualizaci firmwaru. Poměrně jednoduchá je kapitola Síť. Zde můžeme prakticky jen zadat kabelové připojení a vstoupit do nabídky zmíněných internetových rádií. Wi-Fi k dispozici není.
Dvě nahrávky najednou plus sledování dalšího pořadu na zcela jiném multiplexu
Poslední položkou menu je Přehrávač médií. Aktivní je samozřejmě jen v případě, že k přijímači připojíme externí pevný disk nebo flash paměť. Z nabídky kapitoly je bezesporu nejdůležitější hned první položka – Nahrávání. V jejím okně se zobrazují na disku uložené nahrávky, které zde kromě přehrávání můžeme také přejmenovat, vymazat či naopak proti smazání uzamknout. Samotný záznam lze spustit jak ručně – stiskem tlačítka s charakteristickým červeným bodem – tak pomocí předem naprogramovaného časovače, který je kupodivu v menu dostupný na zcela jiném místě (Nastavení systému), lze ho ale aktivovat i z programového průvodce. V jeho okně zadáme čas začátku nahrávání a délku záznamu. Kromě nahrávání lze stejný časovač využít i pro pouhé zapnutí přístroje, což pak poslouží třeba jako „televizní budík“. Takže při zadávání údajů pozor, aby bylo v položce Služba časovače zobrazeno Nahrávání, a nikoli Kanál. Trochu zavádějící může být, že stanici, kterou chceme nahrávat, nastavujeme v položce Kanál buzení.
Jinak lze automatický záznam naprogramovat i na opakované spouštění – denní, týdenní či měsíční. Při programování je třeba počítat s tím, že systému chvilku trvá, než se probere z pohotovosti (kupodivu se nezapíná s potřebným předstihem), takže je dobré ponechat před vlastním začátkem pořadu jistou časovou rezervu.
Dvoutunerová výbava přijímače umožňuje nahrávat současně až dva pořady na různých multiplexech a třetí sledovat, a to i když je na úplně jiném multiplexu. To je bezesporu hlavním nadstandardem tohoto modelu. Samozřejmě lze připojený harddisk využít i v režimu TimeShift, tedy pro opožděné nahrávání živého vysílání v časové smyčce.
Multimediální standard
Z externí USB paměti můžeme přehrávat i videa, hudbu nebo fotografie. Schopnosti, které v multimediální oblasti přehrávač nabízí, jsou vcelku standardní. Zvládá HD videa v kontejneru MKV, a to i s externími titulky. Bohužel to samé – konkrétně pokud jde o titulky – už neumí v případě formátu DivX/Xvid; zde nám přehraje jen samotný film. Z kamerových formátů je bezproblémové AVCHD, naopak XAVC S je mimo hru. Podle očekávání nepřehraje ani videa s kodekem WMV2, „trojku“ už ale na milost vezme.
Z hudebních souborů si můžeme kromě obligátních MP3 přehrát i bezztrátový FLAC. Fotografie přehrává i s přechodovými efekty, nastavení tempa výměny snímků i typu „prolínaček“ ale nenabízí.
S ohledem na zmíněnou výbavu dvěma rozhraními USB je třeba upozornit, že přijímač pracuje vždy jen s jedním – s tím, který detekuje jako první. Když jsem měl v čelním portu harddisk pro nahrávání televizních pořadů, připojení dalšího HDD k zadnímu USB vedlo k tomu, že přestal fungovat i první a nebylo možné z něj nahrávky reprodukovat. Po odpojení druhého disku opět vše fungovalo.
Jaký je? Nabídne i nahrávky k archivaci
Z hlediska kvality reprodukce nelze přijímači vcelku nic vytknout, obraz i zvuk mají zcela standardní podobu, srovnatelnou s výkonem televizorů střední třídy. Funkčně plní vše, co slibuje, a zejména možnost nahrávat až dva programy současně je nadstandardní, stejně jako skutečnost, že nahrávky ve formátu Transport Stream (TS) lze bezproblémově přepsat na libovolné archivační médium, případně zpracovat (sestřihat) na počítači. Pak jsou nahrávky přehratelné na většině zařízení dnešní A/V techniky. Rozpačitě tak působí asi jen nedotažené využití síťového připojení. Jsem docela zvědavý, kdy se objeví podobný pozemní přijímač, ale s HbbTV.
Hodnocení
pro: bezproblémová obsluha, možnost nahrávání až dvou pořadů současně a sledování třetího (vše na různých multiplexech), volné nahrávky, které lze upravovat v počítači
proti: nedotažené využití síťového připojení, i když je lokalizován, nelze přehlédnout, že je koncipován pro jiné země (předpověď počasí, rozhlasové stanice)
TeleSystem TS6820 T2 HEVC twin | |
cena: | 1599 Kč |
vybrané funkce: | přehrávání multimédií, nahrávání na USB paměť, TimeShift |
tuner a zvuk: | 2× DVB-T/T2 (HEVC); Dolby Digital, Dolby Digital Plus |
příjem (rozlišení): | SD, HD |
čtečka přístupových karet: | ne |
přehrává (udáváno): | přes USB (formáty nezjištěny): JPG; MP3, FLAC; MKV, AVI, MOV, M2TS, WMV, TS, FLV, MP4, DivX, XviD; titulky neudány |
vstupy/výstupy: | z čela: USB 2.0; na zadní straně: HDMI 1.4, SCART, digitální audio výstup (koaxiální), Ethernet (LAN), USB 2.0, anténní (průchozí) |
spotřeba (udávaná podle EU): | neudána |
rozměry (švh), hmotnost: | 118 × 82 × 23 mm, neuvedena |
Balení obsahuje
- dálkový ovladač
- 2× mikrotužkové baterie (AAA)
- externí napáječ
- uživatelská příručka
- záruka: 24 měsíců