Teleportovaný zvuk diskusních fór

8. 2. 2007
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Miloš Čermák ve svém nedávném článku v Lidových novinách předestřel několik důvodů, proč by na zpravodajských serverech měly být zrušeny uživatelské diskuse. Přestože s částí jeho diagnózy současné situace souhlasím, pokusím se ukázat, proč je pro určitou část internetových čtenářů myšlenka plošného zákazu diskusí zatím nepřijatelná.
Aleš Miklík - nová karikatura

Ilustrace: Nenad Vitas

Když jsem před několika lety spolupracoval s vědeckou přílohou Lidových novin, přišla nám jednoho dne ze servisu ČTK dosti poutavá zpráva o tom, že se australským vědcům podařilo teleportovat zvuk. Protože šlo o zajímavou informaci, rozhodli jsme se téma zpracovat detailněji a připravit do sobotní přílohy samostatný článek. Jenže ouha: jakmile jsme se začali o věc zajímat hlouběji (v podstatě stačilo najít webovou adresu původního zdroje), změnila se původní fantastická zpráva ve frašku. Její autor v ČTK si totiž špatně vyložil slovo „record“ jako zvukový záznam místo „otisku“ přenášené informace a z teleportování zvuku se stala „běžná“ teleportace informace, jakých už v laboratořích proběhla spousta.

Naše podezření posléze potvrdili i oslovení odborníci, kteří nad prací ČTK jen kroutili hlavou. Náš článek byl samozřejmě napsán správně, ostatní média však tolik snahy neprojevila a zpráva o „teleportaci zvuku“ pak kroužila českým mediálním prostorem ještě několik dnů. Ne však na Internetu: přejatá špatná verze byla zpravidla v diskusi brzy odhalena (protože i mezi čtenáři deníků se najdou fyzikové) a její autor sklidil ostudu v následných komentářích – pokud tedy diskusi četl.

Faktorů, ovlivňujících úroveň čtenářských diskusí, je celá řada, avšak jedním z těch, které novináři neradi slyší, je úroveň samotného média a jeho obsahu, pod kterým se diskuse odehrává. Nedá zase takovou práci zjistit, že čím více je povrchní obsah a/nebo laxní a přezíravý přístup redakce k jeho produkci, tím nižší je i úroveň příspěvků od čtenářů (logicky – píše je totiž „cílová skupina“, které na kvalitním textu dvakrát nesejde). S tím také souvisí fakt, že na odborných serverech nepříjemné diskutéry tak často nenajdete a diskuse zde tvoří neodmyslitelnou součást obsahu celého webu.

Miloš Čermák ve svém článku zmínil Lupu jako jeden těchto příkladů, což mě samozřejmě těší. I u nás se však čas od času najde téma, které ze spořádaných a kultivovaných čtenářů udělá vzteklou smečku navzájem se hádajících hulvátů – zpravidla jde o souboje Windows vs. Linux apod., kde se každý cítí kvalifikovaný k předání svého důležitého názoru ostatním, kteří překvapivě často zastávají postoj opačný.

A to je i problém diskusí pod všeobecným zpravodajstvím. Téma bývá srozumitelné a týká se do určité míry většiny lidí, článek sám často moc východisek k zamyšlení nenabízí, a tak se tisíce lidí chápou anonymní příležitosti „nandat“ to nositelům opozičních názorů. Tristní výsledek pak umocňuje fakt, že české zpravodajské servery s diskusemi téměř vůbec nepracují. Názory se nanejvýš namátkou promazávají či celé ruší, aniž by redakce zkusila využít potenciálu zajímavých myšlenek menšiny, překřičené hrubiánskou většinou.

Že to nejde, chybí lidé, čas, prostředky? Stačí se podívat za hranice: Miloš Čermák zmiňuje servery BBC či CNN, ale kromě nich jsou tu i odborně zaměřené weby jako ZDnet či CNet, které (se čteností, o jaké se českým deníkům – tištěným i internetovým – může jen zdát) diskuse provozují. Samozřejmě je však udržují v kultivované podobě, a hlavně: využívají Milošem Čermákem zmiňovaný trend Webu 2.0 a nabízí čtenářům prostor pod blogy svých redaktorů. A nedosti tomu. Novináři serverů CNet jsou svým vedením tlačeni k odpovídání na každý smysluplný názor či otázku pod svými blogy. Čím více dáte najevo svoji důvěru, tím více čtenářů zapojíte do své komunity, vysvětlila to nedávno Suzie Daniels, vedoucí business médií společnosti CNet, na fóru Americké asociacie online vydavatelů.

A proč vlastně budovat komunitu? Z jednoduchého důvodu – čím více zapojíte čtenáře do obsahu na svém webu a dáte mu pocit, že jej může ovlivňovat, tím více o něj sám začne pečovat. Nejen kvalitními názory v diskusích, ale i diskvalifikací neurvalých kolegů. K tomu však musí cítit podporu od daného média, což je u českých serverů bohužel stále problém.

Přitom by stačilo upravit programy, které je dnes upozorňují na závadné příspěvky, aby je samy ihned mazaly, případně zvolit jinou osvědčenou strategii pro přidávání komentářů (předběžné schválení, nutnost registrace apod.). A je přitom více než pravděpodobné, že je v blízké době k nějakému řešení tak jako tak dotlačí narůstající přetlak potřeby lidí se k veřejnému dění vyjadřovat. Bylo by opravdu krátkozraké sáhnout po „kanónu“ a „vrabce“ vyhnat všechny bez ohledu na to, že nemalá část z nich má k událostem skutečně co říci, zejména u článků v odborněji laděných rubrikách.

Abych svůj názor shrnul, souhlasím s Milošem Čermákem v tom, že diskuse pod články, jako byl ten o úmrtí Karla Svobody, je zbytečná. Určitě však má své místo v rubrikách jako Ekonomika nebo Počítače, protože většina médií je plní z velké části servisem ČTK, přičemž jeho fundovanost je bohužel stále často velmi podobná příkladu zmíněnému výše. A až bude úroveň odborného i všeobecného zpravodajství jako na serverech BBC a CNN, mohou česká média diskuse zrušit úplně.

Mají diskuse pod obecným zpravodajstvím smysl?

Autor článku

Autor je ředitelem médií vydavatelství Internet Info. V letech 2005 – 2008 působil jako šéfredaktor serveru Lupa.cz. Vystudoval Fakultu informatiky MU a Fakultu sociálních věd UK. Online komunikaci se věnuje i na svém blogu www.alesmiklik.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).