Na počátku každého roku se sluší udělat malou bilanci a zamyšlení nad každodenním děním v prostředí, ve kterém se pohybujeme a ve kterém se snažíme vytvořit i nějaké vyšší hodnoty. Většinu regionálních operátorů zajímá asi nejvíc otázka kmitočtového spektra. Tak se po malé rekapitulaci ostatního na spektrum zaměřím.
Je toho velká spousta, co by měl takový regionální operátor sledovat. V roce 2017 to byly změny v zákonu o elektronických komunikacích (ZEKu), z toho vyplývající změny všeobecných obchodních podmínek (VOP) s přímým dopadem na zákaznické vztahy nebo zavedení novinek spojených s pojmem síťová neutralita podle nařízení EU 2120/2015. Významný je nový zákon o usnadnění výstavby sítí (194/2017) a kupříkladu i novela Stavebního zákona.
Dotační utopie
Marná byla snaha ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) utratit prostředky v bizarní výši 14 miliard Kč. Úporně se páni referenti snažili nastavit pravidla, která by vedla k masivní výstavbě v rozsáhlých územích. Nesmyslnost takového počínání korunovala z mého pohledu až zlomyslná snaha každou případnou žádost o dotaci svázat nepřehlednými a nejednoznačnými podmínkami.
Tragikomickým budiž fakt, že za Výbor nezávislého ICT průmyslu (VNICTP) jsme překládali vlastní návrh Národního plánu sítí nové generace, ve kterém jsme všechna rizika pro MPO shrnuli. Bylo to celé k ničemu, zarputilá snaha dotačních referentů nepřipustit rozumné podmínky pro čerpání vedla k debaklu celé 1. výzvy dotačního titulu.
Do konce prosince probíhala další veřejná konzultace k mapování NGA přípojkami. Data ukazují, že bílých oblastí, odpovídajících definici tržního selhání, meziročně znovu ubylo. Protože Evropská komise neposvětila realokaci prostředků, budeme pravděpodobně v březnu či dubnu 2018 číst podmínky 2. výzvy NGA dotací, opět vyhlášené pro tak obří sumu.
Doufejme, že se tentokrát podaří protlačit cestu malých lokálních projektů. Dosažitelným cílem se jeví rozšíření dotací i na aktivní technologie. Pevně věříme, že nakonec MPO ustoupí ze své utopicky krásné vize optického všehomíra a spočítá si, jak krátkou dobu mají potenciální investoři na výstavbu dotované infrastruktury. Jenže to bude k ničemu, pokud se bude znovu snažit znepříjemnit čerpání dotací malým a středním podnikům. Relevantním příjemcem podpory budou zřejmě i obce.
Internet jako univerzální služba
Jako návdavek k tomu všemu přijde letos GDPR, které podle představ mnohých „děsičů koncem světa“ představuje onen pověstný Damoklův meč, visící nad hlavami nebohých ISP providerů. Mimochodem, tak strašné to není, přijďte si to poslechnout na seminář o GDPR v Plzni.
Zaznamenáníhodné je programové prohlášení nové Vlády ČR, ve kterém se hovoří o internetu jako o univerzální službě. Zákon o právu každého občana na připojení k internetu může být totiž i významným přínosem pro všechny ISP na trhu. Jak předpokládáme, nárokovat si bude moci postižený občan dotaci na zřízení přípojky, anebo/včetně příspěvku na platby za služby v omezeném rozsahu. Základní, nároková rychlost, je třeba ve Finsku 1 Mb/s. Bude to u nás obligátních 30 Mb/s, stanovených jako hodnota pro základní připojení k internetu budoucnosti, NGA?
Druhou stranou mince je existující teoretická varianta, že tím „univerzálním“ podnikem, poskytujícím připojení jako nárokovou službu, bude někdo úplně jiný. Samozřejmě budeme ve VNICTP na příznivém vyznění pro soukromý sektor pracovat.
Změny v kmitočtech
Dobrou vizitkou pro operátory všech velikostí je Výroční zpráva ČTÚ. Opakující se 10% meziroční narůst přípojek v kategorii FTTx technologie je ověřený fakt. Pokud i nadále budeme odstraňovat překážky ve výstavbě, nakonec žádné dotace nebudou potřeba. Celkový podíl na fixním trhu pro technologie vlastní regionálním ISP je kolem 50 %. A to je úctyhodné číslo, se kterým se musí počítat.
Ve všem tom mumraji změn zákonů, výstavby sítě a shánění alespoň lehce schopných techniků nebyl moc čas referovat o změnách v kmitočtovém spektru. Tak pojďme na to, protože přelom roku má být optimistický. Z budoucího rozšíření pásma 5 GHz pro účely RLAN mám velkou radost. Také uvolnění pravidel v pásmu 60 GHz, plánované na rok 2018, nám všem vykouzlí úsměv na tváři.
V následujícím roce proběhnou pracovní schůzky s ČTÚ, ve kterých budeme konzultovat podmínky pro přiřazení pásma 5725–5875 MHz pro RLAN službu. Nyní je pásmo možné používat se sníženým výkonem podle VOR10 pro SRD. Problém netkví ani tak ve výkonu, ale v povinnosti používat zařízení deklarující shodu CE s normou ETSI 300 440. To většina dodávaných zařízení nesplňuje a odvolání na mnohem tvrdší normu ETSI 301 893 nefungují. Už proto, že deklarovaný rozsah měření končí obvykle na 5800 MHz a celou „SRD pětku“ nepokrývá.
Pokud používáte 5,8 GHz a nemáte správnou samolepku na zařízení, můžete utrpět sankci cca 10 000 korun za každé porušení. Rozšíření RLAN až na 5875 MHz tento problém vyřeší. Je ovšem potřeba, aby výrobci rozšířili spektrum měření při certifikaci. Notifikovat zařízení bude možné i zpětně v EU systému TRIS.
60 GHz pro venkovní použití
Skvělou správou pro 5 GHz pásmo je mandát EK, který pověřil CEPT a jeho skupinu FM57 ke studii možností připojení dalších úseků nad 5875 MHz. Zvažovaná je celkem reálná možnost, a to připojit k RLAN další úsek spektra až do 6400 MHz. V gigabitové společnosti podle Jean Claude Junckera bude potřeba další spektrum i pro domácí Wi-Fi routery. Důvodem možného rozšíření tedy nebudou WISP operátoři, ale samozřejmě účastnická spotřeba. Přirozeně ostře celou agendu sledujeme. Úsek nyní využívají spoje pevné služby, a tak bude každá případná změna znamenat dlouhou dobu na dožití přidělených individuálních oprávnění.
Pásmo 60 GHz. Jak se různě setkávám s výrobci, s významným evropským výrobcem Mikrotik jsme vedli diskuzi na téma SRD a certifikace pro pásmo 60 GHz. To vzniklo, když jsme s jejich předním českým trenérem Jaromírem Čihákem zkoušeli domluvit certifikaci některých 5 GHz produktů také pro normu ETSI 300 440, SRD 1–40 GHz. To Mikrotik nepodpořil, na to jsme malý trh a žádná další země pro 5,8 GHz lejstro navíc reálně nevyžaduje. Pro další zařízení však takovou certifikaci zváží.
Během jednání ale přišla řeč i na 60 GHz jako dobré řešení pro krátké přeskoky. Levné a rychlé zařízení za cenu, kterou jsme považovali dílem za zbožné přání – ale ne za nemožný cíl. 60 GHz je totiž hodně široké a v zásadě se jako outdoor příliš nepoužívá. Pásmo je však dostatečně rozšířené jako indoor WiGi 802.11ad pro průmyslové a kancelářské využití. Masová produkce snížila cenu a nízká cena SoC v 60 GHz otevřela možnost masové výroby také pro venkovní zařízení s cenou a spotřebou odpovídající optickému převěsu. Díky oscilaci atmosférických plynů je totiž pásmo vhodné pouze pro krátké přeskoky, maximálně do nízkých stovek metrů.
Každé na trhu dostupné zařízení pro pásmo 60 GHz má DOC pro CE s ETSI EN 302 567. Zařízení tedy nelze pro venkovní užití použít. Tato norma ETSI 302 567 odpovídá VO_R 12 a zde jsou stálé venkovní instalace vyloučené. Na některá ustanovení VO_R 10 se uhrát venkovní spoj nedá, neodpovídá tomu norma. Musela by být ETSI 300 550, a to žádné zařízení na trhu nemá. A kde je ta dobrá zpráva? Proběhla velmi otevřená diskuze v sektoru a ČTÚ podpořil diskuzi v BERECu týkající se 5G backhaulingu. K otevření 60 GHz pásma také pro venkovní použití dojde v průběhu roku 2018. Podmínkou bude registrace spoje tak, jak jsou registrovány v pásmu 80 GHz.
Z pohledu přístupové sítě můžeme být spokojení. Jak je to na páteřích? Prosadili jsme ve Výboru změny kanálového uspořádání v pásmech 6U, 13 a 23 GHz. Pro horních 6 GHz bude nově možné koordinovat kanál se šířkou 80 MHz. To ušetří spoustu peněz a starostí. V pásmu 13 GHz bude nově možné koordinovat 56 MHz, o tuto šířku pásma lze nově požádat ve 23 GHz. Líbilo by se vám mít možnost používat 56MHz i 10,5GHz volné pásmo? Pošlete mi názor na mail, ale prosím o nějakou podporu argumenty a podpis i se jménem firmy.
A jednou z nejpozitivnějších novinek je zařazení návrhu Vlády ke změně poplatkové politiky. Podařilo se nám prosadit výrazné snížení ceny poplatků za pevnou službu, a to pro šíře pásma 56, 80 a 112 MHz. Více informací najdete na stránkách Výboru nezávislého ICT průmyslu.
Text původně vyšel na webu Internetprovsechny.cz, Lupa jej přebírá se svolením autora.
ČLÁNKY DO MAILU