Telefony veřejnost evidentně pálí. Pořad Přísně veřejné je totiž postaven na tom, že na začátku jsou vždy televizním divákům nabídnuta dvě témata a během pořadu mohou svými telefonáty ovlivňovat, co se bude probírat příště. Telefonické hlasování z Arény tak zůstalo zachováno, ale tentokrát už se nehlasuje o důvěře či nedůvěře, což ubírá na kontroverznosti a agresivitě – a právě to bylo zřejmě cílem autorů, kterému podřídili i další změny.
Hlavními aktérkami večera byly, jak jsem už prozradil, tři dámy. Jednalo se o Danu Dvořákovou, ředitelku pro komunikaci SPT TELECOM, Marcelu Gürlichovou, náměstkyni ministra dopravy a spojů, a konečně o představitelku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jejíž jméno si bohužel nepamatuji přesně a nerad bych jej zkomolil. Jako host v publiku s „přednostním právem“ slova byl pozván Ondřej Neff, vedle něj producenti pozvali také známého publicistu Jiřího Peterku a mne. Zbylé publikum pocházelo ze Střední průmyslové školy v Ječné a pokud mohu posoudit, ječné bylo dost. :-)
V průběhu pořadu, který trval 42 minut, což není příliš mnoho, se hovořilo o lecčems: o „úpravě cen“, kterou po nás údajně žádá Evropská unie, aby přestaly být místní hovory křížově financovány z výnosů zahraniční hovorů, o tom, co všechno dobrého pro nás SPT TELECOM za ta léta udělal a kolik ho to – chudinku – stálo, o novém Telekomunikačním zákonu a jeho současné přípravě, stejně jako o tom, jak bude připraven SPT TELECOM na příchod konkurence v roce 2001(to je poněkud nelogické, spíše by měl být připraven stát a zejména regulátor trhu).
Televizní obrazovka je možná dobrá na nadnesení témat k diskusi, ale nikoliv k diskusi – nebo alespoň k takové, která se má někam dobrat. Pro mne osobně byl včerejší pořad v jistém směru poučením, jak takové věci fungují. Stejně jako v ostatních oborech i zde mohou uspět jen profesionálové a ruku na srdce, v celém sále seděli jen dva: moderátor a zástupkyně Telecomu, Dana Dvořáková, která nepochybně byla hvězdou večera, která přesně ví, kdy, co a jak říci a ještě se k tomu tvářit mile. Kdybych nevěděl, jak se věci mají, snad bych opravdu věřil, že SPT TELECOM je vlastně největším sponzorem téhle republiky a utrácí svoje peníze pro blaho nás všech, neskonale se těší na příchod konkurence, která provětrá i zatuchliny uvnitř něj, nemá už dnes monopol, protože libovolnou službu z jeho nabídky si můžete objednat od některého z konkurentů a podobně.
Právě tato poslední poznámka mne vyprovokovala k tomu, že jsem se rovněž pokusil vznést dotaz z pléna a zmínil problém Dattelu a tarifu Internet 99, který mu SPT TELECOM nechce za rovných podmínek poskytnout. Musí to být krátké a hlavně tomu musí každý rozumnět, zněla instrukce moderátora před vysíláním, snažil jsem tedy, seč to šlo. Odpověď Dany Dvořákové bych byl mohl říci předem, údajně nelze směšovat hlasovou a datovou službu, což je Internet 99, a žádný předpis Telecomu neukládá s Dattelem na datové služby propojovací dohodu uzavřít. Potěšila mne však odpověď zástupkyně Úřadu pro hospodářskou soutěž, která snad jedinkrát za celý pořad vážněji Dvořákové oponovala, když prohlásila, že to není podstatné, protože by samozřejmě mohlo jít o zneužívání dominantního postavení na poli hlasových služeb k nekalé konkurenci na poli datových služeb, byť zde Telecom monopol nemá. Za ta slova by si jistě zasloužila potlesk, ještě více by mně však zajímalo, kdy a jak ÚOHS rozhodne o stížnosti, kterou Dattel podal už na jaře. Dnes máme první podzimní den, pokud bude ÚOHS ještě chvíli otálet, nemusí už pomalu rozhodovat vůbec: platnost tarifu Internet 99 končí letos na Silvestra. Pak ovšem přijde Internet 2000 a kolotoč se může rozjet nanovo, pokud bude vyřízení případného dalšího podání trvat ÚOHS stejně dlouho, bude možná lepší se o tuto cestu ani nesnažit a počkat na to, až vstoupí v platnost nový Telekomunikační zákon, který by snad tyto věci měl ošetřit lépe.
Pregnantně vyznění pořadu vyjádřil vedle mne sedící kolega Jiří Peterka, který po jeho skončení prohlásil, že takovými debatami v televizi se nemá šanci něco vyřešit. Bohužel je to pravda, otázkou zůstává, kde hledat tu správnou cestu k řešení.
ČLÁNKY DO MAILU