Tak to je tak trochu polopravda (no, skoro lež): Potenciálně existuje dost služeb, které by veřejnou IP uvítaly, přičemž Franta to vůbec tušit nemusí. Hned první: Skype. To je prostředník pro hovory, neboli om*dávka jak bič, jak umožnit uživatelům telefonovat spolu. A nutno dodat, že jde opravdu o zoufalé řešení. Přitom uživatel v síti umožňující přímé spojení jakýchkoliv 2 zařízení (původní koncepce inetu) žádného prostředníka nepotřebuje!!! A takových použití je vícero.
Ja jsem take zkousel prejit na Wifi ale v okoli nikdo solidni nebyl. Dnes je situace s VDSL nebo ADSL s cenami trochu jina. Tak ja treba nyni platim za 16Mbit s 300 minutami do pevnych siti mesicne 460Kc, chce to trochu vyjednavat ale O2 se snazi slevit, musi se ale o to rict. Spolehlivost je v mem pripade velmi dobra. Pouzivam take VoIP a neumim si predstavit mit nekolik hodin mesicne vypadky. Uzitna hodnota takove Wifi je nula, protoze abych pracoval a modlil se zda to bude chodit tak to ani nahodou.
Počítače mě živí a přesto jsem podobný převod z ADSL --> WiFI před několika lety udělal a vysvětlím důvody. U O2 tehdy povinný paušál za pevnou linku cca 400,-, k tomu paušál za internet 390+DPH= 480,- a k tomu nějaký ten telefoní hovor (s možností příplatku za XXX min. hovorů měsíčně "zdarma" samozřejmě nepřevoditelných do dalšího měsíce). Výsledkem bylo přes 20tis. Kč utopených za necelé 2roky a občasná nefunkčnost internetu (ani O2 se problémy nevyhýbají). Dnes jsem spokojeným uživatelem WiFI u lokálního providera za 250,-/měs. (vč. DPH) a VoIP pevnou linkou. Každou provolanou minutu si zaplatím (žádné hovory "zdarma"). Poruchovost je sice o něco větší (cca několik hod./měsíc) ale náklady šly dolů tak 4-5x - za 4096/2048Kb celkem se to ročně vejde do 5tis. V rodinném rozpočtu tak zůstane každý rok přes 10tis. Kč navíc, což dělá za tu dobu dohromady už přes 50tis. a nijak se dnes nemusím omezovat kdy kam a jak dlouho budu telefonovat.
Doplním tedy zdroje sám, alespoň pro ty, kdo se přišli informovat a nemají za potřebí někoho urážet :):
https://apps.db.ripe.net/search/query.html?searchtext=2a01:05e0::/32
https://apps.db.ripe.net/search/query.html?searchtext=2a02:8300::/28
A mělo by se to řídit následujícími pravidly:
http://www.ripe.net/ripe/docs/ripe-552
5.1.2. Initial allocation size
Organisations that meet the initial allocation criteria are eligible to receive an initial allocation of /32. For allocations up to /29 no additional documentation is necessary.
Organisations may qualify for an initial allocation greater than /29 by submitting documentation that reasonably justifies the request. If so, the allocation size will be based on the number of existing users and the extent of the organisation's infrastructure.
5.2. Subsequent allocation
Organisations that hold an existing IPv6 allocation may receive a subsequent allocation in accordance with the following policies.
5.2.1. Subsequent allocation criteria
Subsequent allocation will be provided when an organisation (i.e. ISP/LIR) satisfies the evaluation threshold of past address utilisation in terms of the number of sites in units of /56 assignments. The HD-Ratio [RFC 3194] is used to determine the utilisation thresholds that justify the allocation of additional address as described below.
5.2.2. Applied HD-Ratio
The HD-Ratio value of 0.94 is adopted as indicating an acceptable address utilisation for justifying the allocation of additional address space. Appendix A provides a table showing the number of assignments that are necessary to achieve an acceptable utilisation value for a given address block size.
Otázka je, jak moc se RIPE snaží při kontrole dodržování pravidel. Můj osobní odhad je, že se to moc neřeší. Navíc je možné, že je v UPC napadlo odvodit rozsah od aktuálního počtu uživatelů, zatímco v Telefonice ne. Ale nechce se mi to počítat, ani k tomu nemám podklady.
A co varianta, že zkrátka IPv4 veřejné zvolna docházejí, tak noví v ceně už dostávají IPv6 a neveřejná IPv4 je bonus dle doporučení pro přechodnou fázi a časem jim to neveřejné IPv4 úplně vypnou a zůstane jim jen IPv6 (třeba, pokud dojde k prosazneí v EU telekomunikačním regulačním rámci zákaz CGN)?
A ti stávající, co se připojili dříve, těm zůstává IPv4, co už měli.
„Nejběžněji "přidělované" adresy v IPv6 se přidělují odvozením z prefixu sítě a mac adresy síťové karty.“
Ondra popsal (alespoň výchozí) konfiguraci nejběžnějšího operačního systému a ta je zrovna odlišná od tohoto tvrzení.
„DHCPv6 poskytuje až dodatečné informace jako DNS, doménu atd,“
Tyto informace umí poskytovat i RA, není k tomu teoreticky DHCP vůbec potřeba. V praxi bohužel některé velmi běžné systémy toto neimplementují.
„jakékoliv rezervace adres už nemám v popisu práce. Případně mi to vyvraťte :)“
Vyvrať si sám pohledem do specifikace DHCPv6.
„Bohužel, aby jste se na ně dostal z veřejné IPv6 sítě potřebujete buď tunelování (jakoukoliv VPN, nemusí být nutně šifrovaná), nebo stejně jako u IPv4 dělat z veřejné adresy NAT do neveřejných rozsahů.“
To se mi zdá jako nesmysl, prosím o nějaký relevantní zdroj, který tě k této představě vede.
„O2, jak se zdá, to vymyslelo tak, že to bez NATu musíte celé bridgovat.“
Informace, co O2 prezentuje navenek, ukazují na to, že to dělají přesně tak, jak se to dělat má. Dávají rozsahy adres.
Abych odcitoval informace na vašem webu:
Objednat si fixní IPv6 adresu v některé z O2 Prodejen nebo na telefonní lince 800 33 00 76 (podnikatelé a firmy na lince 800 203 203). Služba je zpoplatněna dle aktuálního ceníku.
To ovšem s vaším tvrzením moc nekoresponduje a o tom, že bych platil za IPv4 tam není ani slovo.
1. Dynamické budou nebo nebudou podle nastavení a chování systému. Nejběžněji "přidělované" adresy v IPv6 se přidělují odvozením z prefixu sítě a mac adresy síťové karty. Pakliže se nemění HW adresa vaší síťové karty, IPv6 adresa bude pořád stejná na stejné kartě. Není potřeba ani nastavovat DHCP, vlastně ani mít DHCP, aby se neměnily adresy. Protože ale všechna odchozí spojení bez NATu identifikují jedinečně váš počítač, je dost možné, že právě to moc nechcete. Můžete si tedy zapnout privacy extensions, které vytváří navíc "dynamickou" adresu IPv6, aby vás nebylo tak snadné sledovat. Ta se mění vcelku často. Nevím přesně, jak tohle vlastně na klientovi má fungovat. Podle mě odchozí spojení by měly odcházet z dynamicky měněné adresy, ale příchozí spojení mohou být směrovány přes DNS na stálou adresu, která se nemění. Asi by to měl upřesnit někdo, kdo zná současný stav na různých systémech.
2. Příchozí adresy není důvod měnit, rozhodně zařízení nabízející jakékoliv služby by měly mít nějakou pevnou adresu, stačí ta odvozené s MAC adresy. DHCPv6 poskytuje až dodatečné informace jako DNS, doménu atd, jakékoliv rezervace adres už nemám v popisu práce. Případně mi to vyvraťte :)
3. Ano, IPv6 od O2 je sice pokrok, ale nedostatečný. Privátních sítí můžete mít kolik chcete i na IPv6, stejně jako jste to měl na IPv4. Bohužel, aby jste se na ně dostal z veřejné IPv6 sítě potřebujete buď tunelování (jakoukoliv VPN, nemusí být nutně šifrovaná), nebo stejně jako u IPv4 dělat z veřejné adresy NAT do neveřejných rozsahů. Problém v tomto je, že NAT v IPv6 se potlačuje, seč může, aby správci sítí pochopili, že to mají vymyslet bez NATu. O2, jak se zdá, to vymyslelo tak, že to bez NATu musíte celé bridgovat.
Na druhou stranu, je to myslím první velký poskytovatel, který umožní masám přístup k IPv6. Začátek mohl a měl být lepší, ale nějak se začít musí.
„Další věc je, že většina lidí veřejnou IPv4 adresu prostě nepotřebuje. Ono se to může zdát jako blbost, ale málokdo doma potřebuje provozovat server/vpn/whatever..“
Tahle formulace by mohla navádět k názoru, že o veřejnou IPv4 mají zájem pouze provozovatelé serverů a VPN koncentrátorů, který by byl ovšem mylný (ale netroufám si odhadovat, zda takový názor zastáváte).
Já třeba běžně zařizuju veřejnou IP pro lidi, kteří pouze využívají jakoukoli službu, která používá omezení prostředků na IP adresu.
> Třeba prakticky všechna ADSLka mají pevnou veřejnou IP adresu.
Popravdě řečeno, žádné z nich nemá by default pevnou ip adresu. Pokud chcete pevnou IP adresu na ADSL, je to přímo služba, kterou si musíte doobjednat. IP adresa u ADSL se může změnit jen tak, třeba po roce, jakmile byl přidán nový prvek do sítě.
No, já v O2 pracuji. IPv4 prostě dochází a není to žádná konspirace. Nějaký blok také musí zbýt pro ty, co si zaplatí statickou veřejnou IP adresu (1+4, 1+8, ..). Domácí usery o net nikdo obrat nechce, těm IPv4 zůstane, dokud si nepožádají o zřízení IPv6, nebo někomu z vedení O2 nehrábne a neprovede update bez ptaní. Další věc je, že většina lidí veřejnou IPv4 adresu prostě nepotřebuje. Ono se to může zdát jako blbost, ale málokdo doma potřebuje provozovat server/vpn/whatever..
Zřejmě záměr byl jediný:
1. Nalákat část veřejnosti, aby se připojila k TO2 z důvodu IPv6.
2. Nalákat odbornější část stávajících zákazniků, aby se nechali přemigrovat na IPv6.
Pak oba zjistí, že nemají VEŘEJNOU IPv4, nacož si pak budou muset připlatit za STATICKOU VEŘEJNOU IPv4 adresu, což jim přinese 100KC navíc.
Je sice pravda, že doma také používám NAT IPv4, ale mám na něm spuštěnou nejnovější verzi UPNP, takže veškeré aplikace, které umí nový nebo starý UPNP, fungují bez problémů.
Nevíte, zda budou běžet/fungovat veškeré dnes dostupné verze UPNP protokolu i na PRIVÁTNÍ IPv4 adrese?
Symbianové Nokie, Meego a některé mobily s Androidem 4 (ICS) - vizte http://www.data.proidea.org.pl/plnog/8edycja/materialy/prezentacje/Jan_Zorz_Real_IPv6_deployment.pdf
Původní debata bylao podpoře IPv6 na Androidu a ta prostě v 2.x řadě existuje jen na WiFi rozhraní.
„To je váš názor.“
Pečlivě jsem si po sobě přečetl svůj příspěvek a došel jsem k závěru, že tam žádný můj názor není, pouhá suchá fakta.
Popis výrobků A, B a C s firmware E, F a G nelze sám o sobě použít k hodnocení současného globálního stavu. Zvlášť pokud výrobky A, B a C
nejsou pečlivě vybrány tak, aby pokrývali drtivou většinu trhu nebo alespoň špičku v diskutované oblasti.
Informace na stránce nemají zcela žádný význam pro uživatele jiných systémů a hardware než těch, které tam jsou uvedené. Ani u těch, co tam jsou to nemusí být žádný zázrak, ale to už není moje věc.
Jakej vykrik do tmy?
Ono se vazne uzasne konfiguruje, pokud ma clovek (a ted to prevedu na v4)
10.10.0.0/16, 10.15.0.0/16, 10.100.0.0/16 a k tomu rekneme 192.168.13.0/24
Kdyz by misto toho moh mit 10.x/14 rekneme. O tom jakej pak je bordel u poskytovatele takovych rozsahu ani nemluve. To abych pak mel ke smlouve 10 A4ek priloh s pridelenejma prefixama a pekne je vsechny nekam ruco opisoval ... hmm fakt uzasny ...
„Ale o tom prave cela ta debata je, ze je kokotina pridelovat vam Nx /64, protoze je to proste hovadina z principu routovani - je to naprosto neadministrovatelny.“
Tohle mi přijde jako nezdůvodněný výkřik do tmy.
„Kdyz na to prijde, vystacim si klido s /120, kdo ma doma vic nez 250 stroju, ze ... ale nabourava to princip fugovani IPv6 dle RFC.“
Podle mě je to zbytečně komplikovaný pohled na věc. Dívat se na IPv6 optikou IPv4 člověka zbytečně zdržuje od pochopení základních principů globální adresace.
Narozdíl od IPv4 má IPv6 2000::/3 velmi jednoduché členění. Hranice mezi RIR a LIR je víceméně pevně dána (za 32. bitem), hranice mezi směrováním a linkovým segmentem je dána pevně (za 64. bitem).
Je zbytečné pořád lamentovat nad tím, proč ta hranice není posunutá,
když je to takto navržené a funguje to.
Ale o tom prave cela ta debata je, ze je kokotina pridelovat vam Nx /64, protoze je to proste hovadina z principu routovani - je to naprosto neadministrovatelny. A presne z toho duvodu je doporuceny zakaznikovi pridelovat automaticky vetsi rozsah.
Kdyz na to prijde, vystacim si klido s /120, kdo ma doma vic nez 250 stroju, ze ... ale nabourava to princip fugovani IPv6 dle RFC.
Nemusíte zkoušet, můžete vyjít např. z rozsáhlého testování T-Mobile USA: https://sites.google.com/site/tmoipv6/lg-mytouch - seznam telefonů, které na 2G/3G rádiu podporují IPv6, je opravdu... krátký.
Telefónika má /32 pro jeden autonomní systém (fixní služby) a /32 pro druhý (mobilní segment).
Z autonomního systému pro fixní služby bude ADSLkařům přidělovat /64. Tzn. má přes 4 mld. takových prefixů. I když odečtu servisní rozsahy a /48 pro větší firmy, pořád jí dost adres zbývá.
Váš výrok, že "telefónica nemá žádné IPv6 adresy", je tudíž zjevně nepravdivý.
JInak ta /32 alokace je dnes _základní_, tj. dostane ji i ten nejmenší ISP (LIR), pokud si zažádá. Nezávisle na počtu klientů. Jestli si Telefónica neměla zažádat o větší rozsah (např. /28 jako má UPC) je jiná debata (IMHO měla, pak by mohla každému zákazníkovi přidělit /56 a přesto by měla rezervy na roky dopředu).
http://code.google.com/p/android/issues/detail?id=3389
Jinak teď jsem zkoušel na CM 7.2.0, přes WiFi IPv6 umí... 2G/3G jaksi nemám jak zkoušet. :P
Bych rek ze ctu celkem dobre, eurotel != DSL (napr), a jestli nemaji ani 60 000 klientu na netu, tak to teda nic moc (vzhledem k tomu jak e vsude prsaj, ze jsou nejlepsi a nejvetsi a ...) a to nepocitam nejaky servisni rozsahy ...
GTSka stale IPv6 neni schopna "normalne" poskytnout (uz aspon postoupili k tomu, ze vedi co to je). A vhledem k tomu, ze GTSka neposkytuje konektivitu domacim userum, tak predpokladam, ze jejich spotreba IPcek bude o dost nizsi.
Muj pidi provider ma taky /32 a to si dovolim nastrelit, ze vic nez 3k zakazniku nema.
a) Špatně čtete čísla. :-)
cz.eurotel: 20041118, 2001:41d8::/32
Telefonica Czech Republic, a.s.: 20090619, 2a00:1028::/32
Internethome, s.r.o.: 20090204, 2a02:09b8::/32
To všechno spadá pod telefonicu.
b) všimněte si z toho vašeho odkazu, že /32 rozsah zatím stačí nejen telefonice, ale i GTSce, CD-Telematice, T-Systems, VF, TMO, .. i dalším velkým hráčům. Aby ne ...
The current minimum IPv6 allocation made by the RIPE NCC is a /32 network prefix. If the LIR only made /48 assignments from this /32 network prefix, they would be able to make 65,536 /48 assignments. If they decided to only assign /56 network prefixes they would have 24 bits available to them, and so could make 16,777,216 /56 assignments.
No, to si můžou strčit do análu. Celý postup je úplně padlý na hlavu, nevím, proč si mám něco objednávat, asi protože zapnout to globálně s tím, že když modem IPv6 neumí, tak se holt IPv6 nenakonfiguruje a nebude používat, to by bylo moc jednoduché a ušetřilo by jim to práci. A jako bonus tě píchnou za IPv4 NAT, no to se za kilo měsíčně fakt vyplatí!
P.S. Zkus se jich ještě zeptat, jestli jsou schopni za 200/měs. zprovoznit veřejnou IPv6 plus "pevnou" IPv6, že nevíš co s prachama.
Čtvrté kolo bylo úspěšné!
Pro stávající zákazníky je to opravdu za 100,- Kč bez DPH měsíčně navíc (za pevnou IPv6 adresu, WTF?), asi trest za to, že chtějí něco navíc a otravujou.
Jediné, co klučina nevěděl, jestli budu mít pevnou i IPv4 nebo ne. Resp. nejdřív řekl, že ano, a pak řekl, že IPv4 bude neveřejná dynamická. Tak uvidíme, co se nakonec stane :)
Nejsem vůbec schopen v ceníku, na který odkazují, najít cenu za tuto službu.
Objednat si fixní IPv6 adresu v některé z O2 Prodejen nebo na telefonní lince 800 33 00 76 (podnikatelé a firmy na lince 800 203 203). Služba je zpoplatněna dle aktuálního ceníku.
V odkazovaném ceníku je místo ceny pouze vtipný odkaz na ceník doplňkových služeb, který evidentně nikdo neaktualizoval a který o nějakém IPv6 nemá ani potuchu.
Tak i druhý telefonát byl zábavný:
1. Na obchodním: "Já vás přepojím na techniky..."
2. Na technickém: "To je jenom pro firemní zákazníky..." Já: "Ale všude to píšete, v tiskové zprávě i na techzóně". Technik: "Aha, fakt to tady píšou. Tak já Vás přepojím na obchodní..."
3. Na obchodním se napotřetí už chytli: "Tak vy chcete fixní IPv6 adresu..." a dalších 5 minut to někde hledal a pak, že se mu aktualizuje systém a zavolá znovu do 10 minut...
Takže to jejich IPv6 pro stávající zákazníky je zatím vypadá s výpalným... Uvidíme, s čím přijde :). Pořád tu přípojku můžu "zrušit" a "zřídit znovu", že? Na lince rušení služeb umí občas zázraky :)
> Stávající uživatelé, jejichž xDSL přípojka je vybavena pouze IPv4 konektivitou, mohou na IPv6 (resp. popisovanou kombinaci IPv4 a IPv6) přejít také, ale neděje se tak automaticky: musí o to sami požádat.
Teď jsem volal do Telefónicy O2 a řekli mi, že až v září. Tak buď je na to speciální slovo (http://xkcd.com/806/) nebo jako obvykle levá ruka neví, co dělá pravá, protože tady to píšou jasně: http://www.o2.cz/osobni/241791-novinky/289213-ipv6_novinka.html
Jdu to zkusit ještě na jiné číslo dle návodu: http://www.o2.cz/osobni/techzona-sluzby/289161-ipv6.html
Ad 1. a 2.: Od O2 dostaneš prefix, např. 2001:db8:xxxx:yyyy::/64, kde xxxx a yyyy bude proměnlivé v čase (a nejspíš stejným způsobem, jako dosud IPv4, tedy že se to možná jednou za pár let změní), dá se to požadovat za konstantu. Zbylých 64 bitů si určí sama tvá zařízení, která za router připojíš, buď podle vlastního default nastavení (např. Windows si vezme jednu náhodnou adresu natrvalo plus jednu další náhodnou, kterou bude pravidelně měnit), nebo manuálně. Takže si na svém NASu nastavíš adresu např. 2001:db8:xxxx:yyyy::135 a tahle adresa mu vydrží několik let, než O2 změní koeficienty xxxx a yyyy.
Tedy zcela totožné se současnou praxí, kdy máš na domácím routeru přesměrovaný port a jednou za čas ti O2 změní IPv4 adresu.
ad 3. Ano, bez NATu je potřeba k rozšíření adresního prostoru vždy kooperace ISP i zákazníka. Proto se u IPv6 doporučuje přidělovat zákazníkovi rovnou několik prefixů, aby to vystačilo velké většině a otravovalo je málo lidí.
Pokud vím, tak většina providerů, co používá /64 pro zákazníky (včetně O2) počítá s možnosti přídělit další bloky, stejně jako dříve počítala s možností přidělit další IP adresy.
Pravděpodobně pokud bude chtít člověk členěnou síť (například zvlášť počítače a zvlášť automatizace), tak nebude problém si přiobjednat další /64.
Nevidím jediný důvod kvůli potřebě dvou sítí přidělovat /48. Když chce firma nebo nedejbože domácnost provozovat celou členěnou /48 síť, tak ať si klidně zaplatí odpovídající tarif.
Takze zdrazeni, ktere se vydava za krok vpred. Proc nenasadi IPv6 na mobily a na ADSL nenechaji IPv4. Je to podobna situace jako s uporkama, neni na to pripraveny hardware, ani 98 % software. Ja to povazuju za torpedovani a STBacky utok. Pokud to zavadi stat, CESNET a STB organizace, at vrati IPv4 rozsahy, ktere se daji k dispozici providerum.
Rek bych ze matlate dokupy spoustu veci.
1) dynamicky prideluje telecum IPv4, zmena je v tom, ze doted byly prideleny vicemene velmi dlouhodobe a to koncovemu zarizeni (krabka u vas doma) ze ktereho se to pripadne dalo protahnout az na jeden stroj v siti/variantne nejaky vlastni NAT routrik. Po novu vam padne jina klidne 5x denne.
2) V pripade IPv6 samozrejme lze pouzivat DHCP, ale je to zbytecnost, neb IPv6 umi autokonfiguraci.
3) k identifikaci stroje neslouzi IP adresa, ale jeho DNS jmeno.
4) firewall bud nastavite na konkretnim zarizeni nebo (a prave proto potrebujete vic nez /64) si udelate nekolik subnetu pro ktere nastavite ruzna pravidla na nejake krabce do netu. To je to o cem se tu mluvi - ISP by mel automaticky kazdemu klientovi pridelovat IPv6 prefix (/48) => nikam behat nemusi, neb ma IPcek hafo, maximalne by to melo byt na pozadani, coz lze vyresit jednim zaskrtitkem nekde na webu.
http://www-public.int-evry.fr/~maigron/RIR_Stats/RIPE_Allocations/IPv6/ByNb/CZ.html
Telecum zjevne zadny IPv6 adresy nema (jeden rozsah /32) => tezko muze nejake pridelovat. Pak se neni co divit ze ti dementi se to snazi zmrvit jak jen to jde.
Čtu už několikátý článek tady na Lupě o IPV6 a než mě budete kamenovat, přiznám se, že zatím jsem člověk co týče IPV6 poměrně nezasvěcený...(nepřikládal jsem tomu zatím velkou důležitost), faktem ale je, že zatímco většina předchozích článků a diskuzí pod nimi, popisují IPV6 jako spásu internetu (což beze sporu kvůli dochájícím IPV4 adresám je), s množstvím "výhod", jako, že všechny zařízení budou adresovatelné z netu, zrušení NATu, šifrování atd. tohle je první článek, kde autor napsal i pro takové blbce jako já jak to bude v praxi fungovat aspoň u O2. A upřímně přijde mi to pěkně na nic.
1. K čemu mi je dobré, že budu mít 2 na 64 IP adres, když budou dynamické, docela by mě zajímalo jak se v rámci LAN připojím třeba na NAS, kterou mám doma, když bude mít teoreticky pokaždé jinou IP, u IPV4, funguje rezervace v DHCP docela spolehlivě. Jinými slovy si už nemůžu přiradit vlastní IP v rámci LAN bez toho aniž bych platil pevnou IP O2?.
2. Co se týče přístupu z netu, může mi kdokoliv říkat o tom jak bude super, že není NAT a všechny PC mají veřejnou IP, ale zase k čemu to je když jsou dynamické a navíc teroticky pokaždé jiný. Docela by mě zajímalo jak na FW udělám, že na IP NAS chci povolit FTP z netu, když jednoho dne se může stát, že tu IP z DHCP dostane moje televize. Na IPV4, ať už je DNAT jakýkoliv, v kombinaci s vlastní DHCP rezervací funguje.
3.S těmi podsítěmi taky dobrý, jestli to chápu dobře, tak to v případě O2 ADSL doma mám smolíka s nějakým rozdělením do více podsítí, kterých jsem z NATem na IP4 mohl mít kolik chci. A ve firmě pokud budu chtít přidat další síť budu muset běžet za ISP, aby mi přidělil další blok IPček?
Chápu, že za některé věci nemůže IPV6, ale třeba přístup O2, ale když vidím jak se náš snad největší poskytoval netu k tomu staví a jak to teda bude v realu fungovat, tak to teda dík, ale takový IPV6 fakt nechci a může mi o jeho výhodách v teorii vykládat co chce.
Leda starou belu, vic zakazniku urcite mit nikdy nebudou - jejich pocet je prinejlepsim stabilni, spis stale jeste odchazi. Ale chtej obrat domaci usery o net a prodat jim ho 2x. Drtiva vetsina soucasnym ISP zadnej problem s IPv4 adresama nema, to budou mit pripadni novacci (celkem logicky) protoze uz zadne nedostanou.
Nejsem ekonom, ale řekl bych, že dlouhodobě vydělá velké peníze primárně masovost. No a o tom západu Vám moc nevěřím - máte Váš názor podložen nějakými věrohodnými čísly? Každý se dívá primárně na cenu - na tom Západě zvlášť. Je tady ale druhá věc a to je cena poměřovaná průměrným platem. Dívám se na nabídku rakouského providera A1: 8 Mb/s nabízí za 18 euro, 30 Mb/s za 28 euro - pro Rakušany sranda, pro nás významný rozdíl.
Proč by to ten modem umět neměl? Je to jen otázka softwaru, což je fixní jednorázový náklad. Ono když se podíváš na schopnosti levných čínských krabiček, tak umí naprosto. To jen značkoví výrobci se záměrným blokováním různých softwarových funkcí snaží vytvářet různé cenové verze téhož výrobku.
U toho IPv6 bude neschopnost zařízení dána spíše tím, že je to novinka a výrobci to ještě nestihli vypilovat. Ono je to přece jen komplikovanější než IPv4 a ani Linux (který skoro všechny ty krabičky řídí), to nemá 100% vychytané.
Z principu fungování DHCP protokolů, pomocí něhož je přidělována IP adresa tu funguje tak, že požadavek na IP adresu vysílá vždy klient a to buď:
a) vyprší platnost staré
b) dojde k přerušení/chybě připojení
Každopádně vždy při změně IP adresy nastane výpadek konektivity. Proto by změna IP adresy každou hodinu šla sice dělat (například tak, že se její platnost nastaví na hodinu), ale znamenalo by to, že uživatelům bude připojení každou hodinu padat...
Navíc s novou IP by se pak museli znovu přihlašovat/autorizovat na všechny sesions, kde byli přihlášeni, ať už se jednalo o Facebook, InternetBanking nebo třeba on-line hry.
Takže takové připojení by pak nebylo moc použitelné :-)
Bylo by potom resenim si koupit pevnou verejnou IPv4 adresu? Dale by me zajimalo zda nekdo zde dokaze zjistit zda nabizeny modem Comtrend umi firewallovat IPv6, pokud se v6 nenatuje tak se musi firewallovat ne? Z nastaveni modemu nejsem nijak moudrej. Vlastnim pripojeni i na jine siti a tam pouzivam D-Link DIR 825 a ten by mel umet vse, tedy plna podpora v6 i s firewall.
To co jste napsal , ale už nejsou argumenty , ale spíš přání.
Bezpečnostní SW byl myšlen opravdu SW seriozních firem, které jsou na trhu už dlouho. To že takový SW zatěžuje, ale ale spíš o zákonu zachování energie. Když po tom SW nechce skoro nic tak je nenáročný. Pokud musí umět víc je normální že zátěž je větší. Optimalizace SW stejně jako ergonomie má své hranice.
Ohledně samotného HW. Poskytovatelé nemají kde brát, protože i velcí výrobci mají IPv6 dost hákem. Viz odkaz na katalog routerů testovaných v laboratořích CZ.NIC.
Domnívám se, že situace okolo IPv6 toho je důvodem. Nejsou jasné technické specifikace a kam a jak se to bude vyvíjet. Protože to připomíná spíš akademickou diskuzi nikoliv jasně směřovaný projekt komerční firmy. A tak se nedivím, že nedělají skoro nic. Když se muže ledasco změnit a investice do vývoje by se minula účinkem.
VoIP s dvojitym NATem(O2, dsl modem) nebude mit problem pro bezne pouzivani. Problemy nastanou v dobe, kdy zacnete ze sipury presmerovavat hovory. Ale je samozrejmne dobre myslet na to, ze O2 nabizi take VoIP sluzby, tedy muze to pro ne byt zadouci, ze Vam to nepojede vubec :-) Naslo by se pak reseni i pro tuhle situaci...
Ty procenta byla vycucaná z prstu a ilustrativní.
Jinak si myslím že nemáte pravdu. Třeba prakticky všechna ADSLka mají pevnou veřejnou IP adresu.
UPC (nevím jak v posledních letech) dával veřejnou IP adresu. Která změnila jednou za čas. Třeba jednou za 2 roky.
Spousta uživatelů má veřejné a často i pevné IP adresy. Jen o tom neví, protože vůbec neřeší, jak by to využili. A je jim úplně u zadele, co to taková IP adresa je. :-)
Mají svůj Internet Explorer a v něm Facebook. :)
To ale každý mluvíme o něčem trochu jiném.
Když budete mít 2 poskytovatele služeb, které poskytuji prakticky totéž (stejná technologie, cca stejná kvalita, díky konkurenci i cca stejná cena), tak pak přichází čas na to, předhánět se v péči. A snažit se o spokojeného zákazníka. Aby neměl důvod, zvolit si druhého operátora.
To není vámi popisovaný případ.
Ja bych to na 90% nevidel, respektive, zamenujete pricinu a nasledek. 90% uzivatelu nema pevnou verejnou IP a tudiz ji(moznosti s ni spojene) nemohou vyuzivat. V tech 90% je ale znacne mnoztvi lidi, ktery ten problem alespon nejak obchazi (dyndns a spol) a pak znacne mnoztvi tech, kteri netusi ze aby si mohli na ten VoIP telefon doma zavolat, potrebujou se k nemu pripojit = potrebujou aby mel IP adresu, ale rozhodne nepotrebujou zadnyho VoIP providera (neb s konektivitou se da volat primo).
Mluvit v pripade DSL o stabilite a supportu ...(tech tecek je tak 1/2 hodiny, valim se smichem po zemi) ...
Je to prast jako uhod, s tim rozdilem, ze na rozdil od O2/UPC/... ma ten clovek u wifi providera (nekdy) komu zavolat a (nekdy) se i docka reseni sveho problemu.
Kdyby sem slo jednoduse insertnout, tak vam klido pastnu obrazek toho, jak vypada (dlouhodobe) linka od UPC, ktera je (opakovane) reklamovana. 10 hovoru - tak prumerny pocet, nez se clovek dovola na nekoho, kdo alespon tusi co je to PL.
Jinak je celkem pochopitelne ze zakaznici jdou za cenou, neb zakaznici nechteji a nepotrebuji desitky/stovky mbit (vetsinou). Drtiva vetsina z nich by se (stale) spokojila s modemem - za odpovidajici (tedy prakticky nulovou) cenu.
"Aktuální situace je dost tristní"
- Což je přesně další důvod, nespoléhat se na jakési defaultní nabídky poskytovatelů, navíc mnohdy technologicky zamražené v čase, ale zařídit se dle preferencí a priorit, navíc s možností kdykoliv se zařízení zbavit a vyměnit ho (např. v době, kdy IPv6 nebude i pro hw velikány jako něco navíc, ale zcela samozřejmá součást firmware, a to full).
Jistě si BFU může zaneřádit PC sw bezpečnostním balastem, ale pak se rozhodně nejedná o tu samou osobu, co prahne po hw fw.
"A i kdyby výsledné řešení je cena dvou zařízení, náklady za provoz dvou zařízení. Náchylné na chybu dvakrát atd."
- Pak ať si každý rozmyslí, co je pro něj priorita.
Tam nejde o nejnovější systémy, ale o SW třetích stran a jednoduché NIC. Pokud balík "zabezpečení" přidá latenci několik set milisekund. Nejsou to promile, ale spíš procenta až desítky procent. Hlavně je to jen další sw, služby, úložný prostor a paměť zatížená víc.
Pokud budete chtít lepší VDSL\router s plnou podporou IPv6 máte smůlu není. Čistý VDSL modem opět nenajde. A i kdyby výsledné řešení je cena dvou zařízení , náklady za provoz dvou zařízení. Náchylné na chybu dvakrát atd... Nebude to lepší
Aktuální situace je dost tristní
http://www.root.cz/pr-clanky/ipv6-laborator-otestovala-routery-jak-si-vedlo-prvnich-11-statecnych/
Tak, a když by jste měl designovat řešení pro obrovskou síť jako Telefónica bezesporu má, upřednostnil by jste řešení pro 90% těch co ji používají nebo těch 10%? (osobně to odhaduji spíš na 95% a 5%). Mě se zdá logika jasná, výdělek z těch co veřejnou IPv4 vyžadují a nechtějí za ni platit je nižší než náklady na implementaci takového řešení, které popisujete vy. Prostá matematika.
Co se týče Internetu, českého zákazníka zajímá pouze cena. Nic jiného. Vím, že tady se to téměř nikoho netýká, ale běžte se někdy zeptat někoho kdo počítači nežije. Znám jen ve svém okolí několik lidí, kteří mají radši 256Kbit wi-fi než 2Mbit ADSL, jelikož je to o dvě stovky levnější. Raději se obejdou bez supportu a bez stability, než by platili víc. Takoto uvažuje drtivá většina maloobchodních zákazníků a velká část hlavně menších firem. Na západě je běžné, že služby z vyšší přidanou hodnotou vydělávají, a masovky ani ne, tady je zvykem si koupit to nejlevnější a požadovat k tomu stejné služby jako k tomu nejdražšímu.
Souhlasím že pro 90% uživatelů je pevná veřejná IP k ničemu, že ji neumí využít.
Ale i tak je dost uživatelů, kteří ji využít umí. A není to žádný rozmar, ani geekovost. Stačí se třeba jen vzdáleně připojovat domů, kde mám třeba sdílené datové uložiště.
Tohle jsem používal už před 10 lety, na dálku přistupovat k disku, kde mám své dokumenty a fotky.
A proto si nemyslím, že by IPv4 musela být placená. Stačí by nebyla defaultně, ale jen na vyžádání.
To samo o sobě bude fungovat dostatečně samoregulačně.
Investice do spokojenosti zákazníků dává smysl a není to jen mimorealitní geekovská představa.
Investice do spokojenosti zákazníků dává smysl ve chvíli, kdy nespokojený zákazník může odejít jinam, kde by byl spokojenější. Když už nejsou technologické rozdíly v poskytovaných službách. Tj. když se bojuje na poli péče o zákazníka.
Ve skutečnosti se to dělá tak, že firma nainvestuje proto, aby mohla potom o to víc vydělat. Investovat pro jakousi spokojenost může leda blázen, nebo geek z lupy. Spokojeností se nedají ani zaplatit faktury, ani vyplatit akcionáři. Chápu, že v ideálním světě geeků všichni jsou altruističtí supermani, no realita je jiná. Jistě budete argumentovat tím, že spokojení zákazníci generují další zisky, v normálních státech je to asi i pravda, no ČR je opravdu specifický trh. Do jisté míry je to sice dáno nížší kupní silou, to asi ano, ale hlavní je v tom česká vychcánkovsdká nátura, jak sjem to tomu zlému podnikateli osolil.
Souhlas, až na ten výkon. U novějších systémů padá výkon při sw fw tak max. o promile.
Ale samozřejmě, že někomu se hodí i fw na routeru. Ale pak předpokládám, že si koupí router příp. router s modemem vlastní, plně s preferovanými parametry, a nespoléhá na dodávaný, povětšinou kompromis.
Příp. jednoduše mít od poskytovatele jen čistej modem (nebo modem vlastní), a routery separátně... Ostatně, kvalitní IPv6 router, s relativně plnohodnotným IPv6, včetně fw, DNSSEC, delegace prefixu atd. jde pořídit i do 2k, výše už jde o mimoúrovně BFU, včetně VPN a jiných funkcí.
Jenže FW na kz pak zbytečně zatěžuje systém více než by musel. Je jasné že otázka není o tom, že to nejde. Jde o to věci nedělat jen jinak, ale hlavně prakticky lépe.
Beru to tak, že pokud mám LAN ( a to jsou i třeba tři domácí počítače a dva smartphony ). Je bezpečnostní prvek na hranicích WAN a LAN základ. Přidáváte tím další stupně bezpečnosti a hlavně se neokrádáte o rychlost.
Z administrátorského hlediska takový FW je mnohem jednoduší konfigurovat. Než aby každé koncové zařízení mělo komplikované pravidla chování whitlistů a blacklistů.
Jednoúčelově zkonstruovaný aktivní prvek sítě bude mít vždy potencionálně mnohem vyšší výkon při síťových operacích než soft-firewall.
Pokud porovnám několik SW řešení které mě prošla rukama je pokles výkonu dost tragický. Latence pak někdy na kabelovém připojení dala vzpomenou nostalgii mizerné jedenáckové wifi v zarušeném městě.
Tak to už je věc O2 :-) Samozřejmě technologicky na xDSL se nemění moc často IP adresa ani když je opravdu dynamická - může se měnit jenom při rozpadu a nové synchronizaci, což tam, kde není nějaká chyba na straně poskytovatele nastává, jenom, když uživatel restartuje nebo vypne a zapne modem.
Takže v praxi máte i ty "dynamickou" IPv4 stejnou i řadu měsíců. A pokud nepotřebujete nějaké extra profi řešení, tak se dynamická IP adresa dá řešit pomocí Dynamic DNS. To nabízí například služba no-ip.com
Registrujete se tam a budete mít DNS záznam, například 86.85.14.12 = uzivatel.no-ip.com
A na PC si pak nainstalujete službu, která Vám na pozadí hlídá IP adresu a jakmile dojde k její změně (např. po restartu modemu), tak pošle nový záznam, například: 86.85.14.11 = uzivatel.no-ip.com
"Lepší routery" například od O2 D-Link DVA G3671B nabízí podporu této služby sám, takže nemusíte mít nic na PC a modem si sám hlídá, aby aktualizoval novou IP adresu s DNS záznamem.
No a všechny zařízení nastavujete na ten DNS záznam a stejně tak ho dáváte například Vašim známým, kteří se k Vám chtějí připojit, takže i když se Vám IP adresa změnila třeba už 10x za rok, stejně se k Vám všichni připojují na stále stejnou adresu "uzivatel.no-ip.com" :-)
Jediná nevýhoda je, že aktualizace IP adresy v DNS záznamu může trvat pár minut (než se vycachují všechny DNS servery po cestě). Ale pro běžné užití bohatě stačí, když se Vám ten DNS záznam "uzivatel.no-ip.com" aktualizuje do 10 minut od naběhnutí modemu.
Takže díky Dynamic DNS v podstatě nikdo nepotřebuje platit STATICKOU IP adresu - stačí i externí dynamická...
Mimochodem slušný ISP dává statickou externí IP i zdarma. Mám například připojení na druhém bytě přes RIO Media a to dává dokonce 2x externí statickou IPv4 grátis ke každé přípojce :-)
To zalezi, jak sofistikovany router mate. Pokud umi guest WLAN (wifi proo hosty) a napr. oddelegovavani prefixu na dalsi zarizeni v siti (virtualizujici reseni, brany mezi smart grid sitemi a IP sitemi, ...), tak opravdu jedna /64 stacit nebude. Pokud mate Huawei od O2, tak vam to asi stacit bude...
Je pravda, že by to umět měly, ale na druhou stranu, spousta routerů, co umí IPv6 základní klasiku, IPv6 fw neumí, a svět se nezboří, protože je samozřejmě doporučeno používat beztak i sw fw na kz. Při DDoS útoku nebo interní síti k jinými než PC zařízeními jako jo, ale jinak...
Zdravím. Zeptejte se pana Jirsáka. http://www.lupa.cz/clanky/homenet-ipv6-v-domacich-sitich/nazory/421954/. říkal že až nebudete pro IPV6 potřebovat NAT půjde pak vše bez dotazů a úplně intuitivně :)
Vy byste mohl z fleku delat v kravofonice. Co kbybychom to jeste vylepsili: v zakladu bude jen prideleni adres. Za dalsi poplatek vam ho zaslou, za dalsi poplatek na vami urcenou adresu, za dalsi vam daji i heslo k vybaleni zaslaneho zip archivu, za dalsi by poslali navod, jak zkonfigurovat krabicku a teprve kdyby nekdo chtel usetrit, tak mu nadidnou automatickou konfiguraci za 56 000 kc. Super, ne?
Ja bych se chtel zeptat nekoho zkusenejsiho na vec okolo VoIP. Jiz 6 let mam napojenou VoIP branu na modemu, vse funguje a fungovalo super v ramci rodin volani zdarma bez pausalu a ruznych skypu. Jak jsem z clanku pochopil tak dostanu po zmene verejnou pouze IPv6 adresu a IPv4 bude jen za NAT, ale za NAT O2 nikoliv meho modemu. Nevim nemam znalosti jaky vliv to bude mit na fungovani IP telefonie. Muze mi to zde nekdo objasnit. Diky.
Teď má každý externí dynamickou IPv4, platit za statickou nikdo nechtěl, protože například na on-line hry, přímé volání na VoIP atd., bohatě stačí i ta dynamická.
Teď uživatelům seberou externí IPv4 úplně a tím je "motivují", aby platili za externí statickou adresu 118 Kč!
Jinak nějaká "vzácnost" nebo "nedostatek" v síti O2 kolem IPv4 adres nehrozí. Právě proto, že uživatelé typu Facebook&e-mail ji nepotřebují a bohatě jim stačí interní adresa, takže jejich adresy budou uvolněné a takových je v síti většina.
Klidně by to O2 mohla dělat tak, že poskytne IPv6 a na vyžádání i externí IPv4 - stejně by to žádalo tak nanejvýš 20% uživatelů.
Chtělo by to změnu hardware. Ty kouzelné krabičky neuměli na aktuální firmware IPv6 firewall. Přepnutí na IPv6 jste o FW přišli. Případně uměli IPv6 na Wifi rozhraní. Takže IPv6 vám jelo jen na LAN portech, WLAN byla kouzelně 6to4.
Dost pochybuji, že nový firmware tohle řeší. Na to že nabízené lowend modemy jsou za 1600,- a 2000,- to je dost špatný.
"""Přitom i rozdělení „domácích zařízení“ do nejméně dvou podsítí může mít svou logiku a opodstatnění. Nejčastěji asi v tom, že jedna příliš velká síť může mít již neúnosně velkou režii se všesměrovým vysíláním (je tzv. broadcast doménou, která by neměla být příliš velká), a může klást neúnosně vysoké nároky na výkonnost přepínačů (switchů). Proto je potřeba ji rozdělit na dvě či více podsítí."""
V IPv6 nic jako broadcast neexistuje: http://cs.wikipedia.org/wiki/IPv6#Multicast
Zákazník, který se rozhodne pro službu "Pevná IP adresa" dostane automaticky pevnou IPv4 i IPv6? Nebo si budu muset zvlášť platit za "Pevná IP adresa - IPv4" a "Pevná IP adresa - IPv6"? Tohle mi zatím není vůbec jasné. Doufám, že to bude jen jedna služba (za rozumný peníz - snad ne vyšší než dnes). Aktuálně z popisu "Pevná IP adresa" plyne, že je možné dostat jen pevnou IPv4 (či nějaký malý bloček pevných IPv4).
Pokud přihlédneme k ceně onoho modemu (zdarma) tak to ani umět nemá, stejně jako to neumí cokoliv dalších do nevím kolika tisíc.
Vzhledem k tomu, že IPv4 budou "vzácné" předpokládá se, že za veřejnou se bude platit. Za mě jakožto BFU můžu říct, že je aktuálně mi veřejná IP k ničemu. Stejně tak to má dalších třeba 700 000 dalších BFU co jejich služby využívá. To, že pár geeků bude říkat, že je to špatně je bohužel jen nepochopení situace.
Podle me je to tak, ze ta zarizeni co pouzivaji totiz nic jineho neumi. HG622u jsem uz videl a nic jako routing podsiti jsem tam nepotkal, proste jen jedna IPv6 adresa na WAN a /64 bez moznosti zadani masky na LAN.
Zajimalo by me, jestli kdyz stavajici zakaznik na IPv4 projevi zajem o IPv6, tak mu IPv4 seberou a skonci taky za NATem.
Ten blok /64 plánuje Telefonica poskytovat v základu trvale, nebo plánuje přechod na něco většího? Kdyby si autor RFC6177 přečetl, tak by zjistil, že obsahuje:
"A key principle for address management is that end sites always be
able to obtain a reasonable amount of address space for their
actual and planned usage, and over time ranges specified in years
rather than just months. In practice, that means at least one
/64, and in most cases significantly more."
"While it seems likely that
the size of a typical home network will grow over the next few
decades, it is hard to argue that home sites will make use of 65K
subnets within the foreseeable future. At the same time, it might be
tempting to give home sites a single /64, since that is already
significantly more address space compared with today's IPv4 practice.
However, this precludes the expectation that even home sites will
grow to support multiple subnets going forward. Hence, it is
strongly intended that even home sites be given multiple subnets
worth of space, by default. Hence, this document still recommends
giving home sites significantly more than a single /64, but does not
recommend that every home site be given a /48 either."
"The above-mentioned goals of RFC 3177 can easily be met by giving
home users a default assignment of less than /48, such as a /56."
"- it should be easy for an end site to obtain address space to
number multiple subnets (i.e., a block larger than a single /64)
and to support reasonable growth projections over long time
periods (e.g., a decade or more).
- the default assignment size should take into consideration the
likelihood that an end site will have need for multiple subnets
in the future and avoid the IPv4 practice of having frequent and
continual justification for obtaining small amounts of
additional space.
- Although a /64 can (in theory) address an almost unlimited
number of devices, sites should be given sufficient address
space to be able to lay out subnets as appropriate, and not be
forced to use address conservation techniques such as using
bridging. Whether or not bridging is an appropriate choice is
an end site matter."
Takže Telefonica sice zvolila minimum, které má povolené. Ale toto minimum je silně doporučeno nepoužívat. V článku postrádám kritiku tohoto kroku.
Doufám, že zde uvedený způsob adresování je chybný a že se ukáže, že Telefónica nabízí rozumnější. Takhle vám seberou jedinou veřejnou IPv4 adresu a dají blok adres, který stačí jen na jednu jedinou síť. (Autor zapomněl, že většina routerů má vedle Ethernetu ještě WiFi. To jsou dvě sítě.) Takže pokud měl zákazník PPPv4 zakončené na svém stroji a za ním přes 6to4 řadu sítí, tak nyní má utrum. Jinak řečeno výchozí nabídku hodnotím jako zhoršení.