Tele2: nelineární dial-up přes volbu operátora

Společnost Tele2 byla první, kdo na českém trhu začal poskytovat hlasové služby přes volbu operátora (s tzv. krátkou individuální předvolbu, Carrier Selection) ve formě přístupné i nejmenším uživatelům včetně domácností: bez měsíčního paušálu a bez povinné minimální konzumace. Zpočátku se ovšem jednalo jen o meziměstské a mezinárodní hovory a o hovory do mobilních sítí. Teprve časem (k 1. červenci 2003) se do nabídky dostaly také místní hovory. No a včera, tj. k 3. listopadu 2003, došlo i na internetový dial-up přes volbu operátora. Nabízen je pod názvem Tele2Internet Dial-up, a to pouze s minutovým zpoplatněním (tj. nejde o žádný paušál či alespoň časový kredit). Platí se vždy první dvě minuty celé a dále po minutě, což je vcelku standardní. Co ale není standardní, jsou minutové ceny, které ukazuje následující tabulka (včetně pěti procent DPH):

Co je na tom nestandardního?

Výše uvedená tabulka velmi připomíná minutové sazby za dial-up obsažené v základních cenových programech Českého Telecomu. Je zde stejná „penalizace“ za příliš krátký hovor, spočívající v tom, že prvních deset minut připojení je výrazně dražších než další minuty. Srovnání s cenovým programem Home Standard (tj. při cenách včetně současné pětiprocentní DPH) vychází následovně:

V zásadě tedy lze říci, že nový dial-up od Tele2 kopíruje minutový tarif Českého Telecomu (s výjimkou doby špičky, posunuté o jednu hodinu), jen je vždy o určitá procenta levnější. Co je na tom nestandardního?

Dial-up přes (krátkou individuální) volbu operátora nabízí již delší dobu také další operátoři, ale všichni dosud používali čistě lineární tarif! Jinými slovy: každá minuta u nich je stejně drahá. Podle nedávno zveřejněného přehledu se „lineární“ minutová sazba ve špičce pohybuje od 88 haléřů do jedné koruny (podle providera), a mimo špičku od 41 do 60 haléřů. To je během prvních deseti minut obecně méně, než si účtuje Český Telecom, a naopak během dalších minut více. Důsledek je zřejmý: pro uživatele je dial-up přes volbu operátora výhodnější pouze tehdy, pokud se připojují jen krátce, nejdéle na deset minut. Nový nelineární tarif od Tele2 to mění a činí dial-up přes volbu operátora výhodnější vždy, nezávisle na délce připojení (samozřejmě, jen pokud bereme v úvahu čistě minutové zpoplatnění a Home Standard, nikoli různé časové kredity, jako třeba u Home Internet).

Dosavadní linearita minutového tarifu u dial-upu přes volbu operátora přitom měla velmi racionální důvod: alternativní operátor, který tuto službu nabízí, musí platit Českému Telecomu za originaci hovorů příslušný originační poplatek. Ten byl až dosud stejný jako u hlasu, a to konkrétně 57 haléřů ve špičce a 32 haléřů mimo špičku. Především ale byl lineární, neboli stejný pro všechny minuty hovoru, nezávisle na jeho délce.

Proč tedy nyní Tele2 přichází s nelineárním tarifem? A jak je možné, že mimo špičku se po prvních deseti minutách dostává s koncovou cenou (24 haléřů) dokonce pod úroveň originačního poplatku (32 haléřů)?

1. dodatek

Odpověď na druhou otázku je zřejmě třeba hledat v 1. dodatku k cenovém rozhodnutí č. 09/PROP/2002 regulátora (ČTÚ) ze dne 31. července 2003. Tento dodatek totiž nově a explicitně stanovuje originační poplatek za internetový dial-up, a to následovně:

Originační poplatek za dial-up má být součtem ceny za terminaci dial-upu, plus příplatek za volbu operátora.

Terminační poplatek za dial-up naposledy explicitně určilo rozhodnutí regulátora č. 7/PROP/2002, a to ve výši 40 haléřů za minutu ve špičce a 15 haléřů mimo špičku. S příplatkem šest haléřů za volbu operátora to pak vychází na 46 haléřů ve špičce a 21 haléřů mimo špičku. To je skutečně méně než dosavadních 57 a 32 haléřů „hlasového“ originačního poplatku, který se musel aplikovat i na dial-up.

„Nestandardnost“ nové nabídky Tele2 má tedy jednoduché vysvětlení: staví už na nové výši dial-upového originačního poplatku. Že je nelineární a kopíruje tarif Českého Telecomu, je pak nejspíše vlastním podnikatelským rozhodnutím poskytovatele (Tele2): více si vydělá na kratších hovorech, resp. na prvních deseti minutách, a na dalších pak může vydělávat méně (ale nedostává se pod náklady). Považuji za docela pravděpodobné, že dříve či později se některý jiný operátor rozhodne pro jinou strategii, třeba i pro čistě lineární koncovou cenu. Trhu jen prospěje, když si zákazníci budou moci vybírat a cenová hladina bude celkově klesat.

Na druhou stranu je třeba mít stále na paměti, že i nově stanovený originační poplatek za dial-up je stále minutový a nikoli paušální. To znamená, že i z něj odvozená koncová cena bude čistě minutová. Cesta k tolik potřebným paušálům to tedy stále není.

Proč až nyní?

Zajímavou otázkou jistě je, proč se efekt prvního dodatku z konce července projevil až nyní. Odpověď je zřejmě třeba hledat v nutnosti zakomponovat jej do propojovacích smluv mezi operátory. To muselo být netriviální, zvláště když si uvědomíme, že ze strany Českého Telecomu to znamená akceptovat inkasování nižších originačních poplatků než dosud. Zda se Tele2 již podařilo uzavřít dodatek propojovací smlouvy s novou výší originačního poplatku či nikoli, mi není známo. Pokud ne, mohlo Tele2 vyjít alespoň z ustanovení zákona o cenách, které říká, že cenové rozhodnutí musí být implementováno do obchodních vztahů nejpozději do tří měsíců od svého vydáni. No a tři měsíce od konce července odpovídají konci října.