Od května do srpna jste šířili jeden HD kanál Slovenské televize na satelitu, 8. srpna vám vypršela smlouva s Towercomem a toto vysílání bylo vypnuto. Ještě ten samý den ho ale Towercom obnovil na vlastní náklady a nadále jej financuje sám. Vyjednáváte s ním o dlouhodobější smlouvě?
O další spolupráci jednáme, ale nespojoval bych to s tím, že nás nadále distribuují na satelitu i přes to, že nám vypršela smlouva. Vědomě jsme si ji nastavili jen na tři měsíce. Bohužel, stav a financování RTVS nám nedovolily uzavřít dlouhodobější smlouvu. Sám asi víte, že tato tříměsíční smlouva vznikala na pozadí velkých sportovních událostí, kvůli mistrovství světa ve fotbale, v hokeji a Tour de France. Ale to neznamená, že bychom s Towercomem nejednali o nějaké další spolupráci. Towercom je ale jen jedním z více partnerů, s nimiž jednáme o zabezpečení satelitní kapacity.
Čili pokud byste chtěli uzavřít nějakou dlouhodobou smlouvu, spíše půjdete cestou výběrového řízení a rozhodovat bude cena.
Samozřejmě. Naším cílem je, abychom podepsali smlouvu na šíření HD programů s tím partnerem, který nám bude ochoten zabezpečit paralelní provoz SD a HD programů. To znamená, že když chceme podobně jako Česká televize oznámit k nějakému datu switch off SD programů na satelitu, je logické, že si to žádá minimálně roční paralelní provoz. Od našeho budoucího partnera chceme, aby ho zafinancoval a zabezpečil on. Nemáme takové finanční zdroje, abychom paralelní provoz ufinancovali sami. Takže nabízíme deal, že ten, kdo chce získat smlouvu na šíření obou HD programů RTVS po uplynutí současné smlouvy na šíření SD programů, musí nám nabídnout model financování paralelního provozu.
Ale získá tím jistotu dlouhodobějšího kontraktu na šíření vašich HD programů.
Pokud by taková nabídka přišla, kontrakt by mohl být uzavřen na několik dalších let. Řádově zvažujeme období tří až čtyř let.
Čili střednědobá smlouva, kterou případně prodloužíte nebo vypíšete novou soutěž.
Ano, a znovu bychom vyjednávali o ceně.
RTVS už před časem oznámila, že by chtěla SD programy na satelitu vypnout v roce 2016 a poté už vysílat jen jejich HD verze. Není to příliš brzy?
Současný kontrakt na šíření SD programů na satelitu máme uzavřený do 15. prosince 2016. Je zveřejněný v centrálním registru smluv, takže je k nahlédnutí. Myslím si, že čas na vypnutí SD verzí našich programů už pomalu nastal, nebo nastane nejpozději v roce 2016, takže není žádný zásadní důvod k tomu, abychom jejich šíření na satelitu prodlužovali. Obzvlášť pokud termín jasně zadefinujeme a zodpovědně se na něj začneme připravovat. Tuto rozvahu podporuje i stále se zvyšující penetrace domácností s HD přijímači. Nevidím tedy zásadní důvod pro to, abychom na satelitu vysílali v SD rozlišení déle než do konce roku 2016. Respektive, pokud tyto SD programy někdo bude chtít nadále šířit, nechť to dělá s naším souhlasem, ale na své vlastní náklady.
Operátoři tedy od vás dostanou signál zdarma a ať si ho dál distribuují za vlastní náklady?
To je velmi důležitý bod, který bych chtěl zdůraznit: RTVS poskytuje každému, ať pozemnímu nebo satelitnímu operátorovi, svůj signál zdarma. Momentálně probíhá určitá kampaň, jejímž prostřednictvím chceme dělat osvětu, že všichni operátoři do všech distribučních platforem od nás dostávají signál zdarma, na druhou stranu u komerčních vysílatelů to už samozřejmostí být nemusí. My ale deklarujeme, že jako veřejnoprávní vysílatel poskytující služby veřejnosti svoje programové služby zpoplatňovat nebudeme. V režimu must carry taková úvaha ani není možná.
Zaregistroval jsem, že jste během mistrovství světa ve fotbale řešili problém s kabelovkami, které zařazovaly váš HD kanál do placené nabídky.
Jednalo se spíše o způsob marketingové kampaně, kdy někteří kabeloví operátoři ve snaze získat nové abonenty neprodávali svůj produkt, tedy základní balíček programů, ale spíše obsahový a programový produkt někoho jiného; na který se navíc vztahují jistá vysílací práva. Spojení kvalitní služby a prémiového obsahu je jistě skvělý marketingový tah, ale velice zavádějící pro naše diváky. Vůči čemu jsme se ohradili, je zneužívání veřejnoprávního, bezplatně nabytého obsahu k promování byť i jakkoliv cenově výhodných programových balíčků. Úplně odmítáme komunikaci, která diváka vede k přesvědčení, že náš obsah je za peníze. Zejména ten prémiový.
Když se vrátím k vysílání HD programu Slovenské televize na satelitu, tam šíříte Jednotku, nebo přepínáte mezi oběma programy jako to děláte v DVB-T?
Přepínali jsme mezi programy, ale jen během velkých sportovních akcí, teď je v HD přenášená Jednotka. Právě ta totiž přináší nejvíc obsahu v nativním HD rozlišení. Jde například o zprávy, a nativního obsahu je na naší obrazovce – možná překvapivě – dostatek.
Dočetl jsem se, že po spuštění nového zpravodajského studia RTVS v nativním HD chystají podobný krok Markíza i Joj. Pociťujete, že vás chtějí dohánět, nebo podle vás připravovali stejný krok už dříve?
Nemyslím si. Nechci přímo komentovat vývoj v komerčních televizích, když jsem tam ještě přede dvěma lety pracoval (Andrej Doležal byl šéfem techniky v televizi Markíza, pozn. red.). V principu je ale naší snahou a úlohou, abychom coby veřejnoprávní vysílatel byli technologickým lídrem na trhu. Takový stav je podle mě žádaný a normální, že veřejnoprávní vysílatel bude ukazovat trendy a to nejen technické, ale i obsahové. Na druhou stranu musím přiznat, že pokud mluvím o zpravodajském studiu, tak ještě na podzim 2012 vysílalo v SD kvalitě, stříhalo se na režii v PALu, zprávy byly ve formátu 4:3 a jednoduše hrozilo, že toto vysílání ze studia, které bylo staré 23 let, selže. Takže naší logickou volbou, pokud jsme se bavili o investičních prioritách, bylo zpravodajské studio, protože veřejnoprávní zpravodajství by mělo být highlightem obsahu veřejnoprávní televize. Logicky jsme tedy jako první zrekonstruovali zpravodajské studio. Technologicky bylo opravdu v katastrofálním stavu. Ze své nevýhody jsme tak v porovnání s ostatními nakonec udělali výhodu.
Co všechno jste v rámci nového vysílacího řetězce museli rekonstruovat?
Obnovili jsme dva přenosové vozy do HD, postavili jsme jedno komplet nové virtuální zpravodajské studio v HD, vyměnili jsme křížový přepojovač, zrekonstruovali dabingová pracoviště a kreativní postprodukci tak, abychom uměli vyrábět v HD i self-promo. V rozhlase jsme nasadili úplně novou technologii LiveWire (Audio OverIP) pro křížový přepojovač a máme nové vysílací pracoviště. Jednoduše těch projektů je tolik, nemluvě o regionech, kde v Banské Bystrici fyzicky slučujeme rozhlas a televizi, že by to vydalo na jeden samostatný rozhovor. Zkrátka dobíháme období, kdy se do RTVS prakticky neinvestovalo.
Když už máte kompletní HD řetězec u Slovenské televize, berete při nákupu akvizičních pořadů v potaz právě to, aby byly dostupné v HD rozlišení? A nejsou pak o dost dražší?
Samozřejmě, všechny pořady, které nakupujeme, se snažíme primárně nakupovat v HD rozlišení.
V pozemním veřejnoprávním multiplexu šíříte HD verzi jednoho programu, nyní opět Jednotky. Česká televize před časem také v DVB-T šířila jeden HD kanál, na kterém přepínala mezi třemi svými programy, ale od loňského roku je nabízí v HD rozlišení přes pozemní vysílače všechny tři paralelně. Chystáte se na něco podobného? Nabídnete v blízké době oba své programy v HD kvalitě přes DVB-T?
Skutečnost, že RTVS nevysílá oba svoje programy v HD kvalitě v terestrice, není způsobená jen nedostatkem kapacity. RTVS má od samého začátku v roce 2009 smlouvu s poskytovatelem veřejnoprávního multiplexu na celou kapacitu multiplexu. Na rozdíl od legislativy v České republice, my ale nemůžeme být a nejsme poskytovatelem multiplexu veřejné služby a nejsme to my, kdo určuje podmínky provozování takovéto sítě. Na rozdíl od komerčních vysílatelů máme zákonem definovanou jedinou výhodu, a to je vyčlenění sady kmitočtů tvořících jedno celoplošné pokrytí primárně pro služby veřejnoprávní televize. Nejsme ale provozovatelem této sítě, ale zákazníkem v této síti. Vyčleněná kapacita je také výhodou jenom za jistých okolností, tj. pokud máte obsah odpovídající jejímu rozsahu.
Takže za celou kapacitu platíte už teď, ale reálně využíváte jen její zlomek.
Právě naopak, snažíme se ji účelně naplnit, když už za ni musíme platit. V principu ale opravdu platíme bez ohledu na to, zda využíváme celou kapacitu nebo ne. Takto je bohužel tento kontrakt nastavený až do roku 2026.
Vám by se tedy asi vyplatilo vysílat v DVB-T rovnou oba programy v HD kvalitě. Když už tam ten prostor je.
Pojďme si to spočítat. Volbou modulačních standardů DVB-T máme k dispozici čistou kapacitu 19 Mbit/s. Momentálně tam vysíláme dva SD programy, každý využívá kapacitu okolo 4 Mbit/s v MPEG-2. Je to relativní kompromis. Dohromady mají tedy 8 Mbit/s a zůstává tam 8 Mbit/s na jeden HD program a 2,5 Mbit/s na 12 rozhlasových programů. Zbytek kapacity je využíván doplňkovými datovými službami. Samozřejmě jsme uvažovali o tom, jak dostat do multiplexu dva SD a dva HD programy. Podívejme se ale na současný stav: momentálně tam máme dva kvalitní SD programy a jeden kvalitní HD program. Ať bychom udělali s tímto multiplexem cokoli, co bychom dostali? Museli bychom kvalitu SD programů snížit na 3 až 3,2 Mbit/s, což by se na jejich kvalitě jasně projevilo, a potom bych tam „narvali“ dva nekvalitní HD programy. Takže místo dvou kvalitních SD a jednoho kvalitního HD programu bychom měli dva nekvalitní SD a dva nekvalitní HD programy. To byl jeden přístup.
Druhá varianta je taková, že by nám Towercom umožnil změnit modulační schéma, takže změnou parametrů bychom dokázali teoreticky nafouknout kapacitu multiplexu na 22 až 23 Mbit/s, ale v některých lokalitách by utrpělo pokrytí. No a to je pro nás také neakceptovatelné. Pokrytí bylo základním kritériem při určování ceny kontraktu, z ekonomického pohledu by toto rozhodnutí bylo nejdražší. Veřejnoprávní multiplex byl také předmětem výběrového řízení a byla mu vydána individuální povolení k provozu za předpokladu použití jistých technických parametrů.
A o použití kompresního standardu MPEG-4 jste neuvažovali?
Dokážete si to dnes představit?
Nevím, jaká je situace s vybaveností slovenských domácností přijímači s MPEG-4.
Já si to dnes představit nedokážu. Jednak si musíme uvědomit, že veřejnoprávní multiplex na Slovensku není jediný celoplošný multiplex DVB-T, komerční televize vysílají ve vlastních sítích v MPEG-2. Zásadním způsobem se obávám toho, že by to nebylo dobře přijato u slovenských domácností, které jsme před necelými třemi lety motivovali k zakoupení set-top-boxů minimálně v standardu MPEG-2. Rozhodující z tohoto pohledu je timing nástupu nového standardu DVB-T2. Pokud se budeme bavit o tom, že určitě ne před rokem 2021, bude potřebné na stávající období šesti až sedmi let zvážit vhodné řešení. Pokud naopak dojde k rozhodnutí uspíšit na Slovensku přechod na DVB-T2, nebudeme zatěžovat slovenské domácnosti nákupem nových zařízení a krok MPEG-4 v DVB-T bychom jednoduše přeskočili a dostali se rovnou k MPEG-4 v DVB-T2.
Na to jsem se právě chtěl zeptat, zda oba programy v HD kvalitě nebudou reálné právě až v DVB-T2. Otázka ale zní, kdy se v tomto standardu na Slovensku začne vysílat. Towercom měl spouštět test z bratislavského Kamzíku, ale co se týká řádného vysílání, nic takového se v nejbližší době nechystá.
Naší poslední informací je, že Regulační úřad SR nebyl bohužel úspěšný s mezinárodní koordinací DVB-T2 kanálu, určeného na testovací provoz v Bratislavě na Kamzíku. Hraniční poloha našeho hlavního města není z pohledu získávání mezinárodních souhlasů na provoz nových kmitočtových přídělů nikterak jednoduchá. V každém případě snahou veřejnoprávního vysílatele je přinášet moderní trendy. V případě Ultra HD jsme si již natočili nějaký materiál a uvažovali jsme, že společně s provozovatelem sítě spustíme pilotní vysílání, alespoň v Bratislavě, v DVB-T2 a Ultra HD ve formátu HEVC. Našim úkolem je přinášet nové trendy a testovat tyto nové standardy, protože za pár let přijdou a chceme být na ně připraveni. Konec konců v tomto jsme šli ruku v ruce společně s ČT a vypadá to tak, že jsme spolu dali dohromady obsah, který bude brzy vidět i v rámci promo Ultra HD kanálu na Astře. Zatím je ten materiál v postprodukci, vybíráme si nejhezčí záběry.
RTVS se měla podílet i na testech Ultra HD vysílání v Praze, které provádí České Radiokomunikace. Podílí se?
Ano, myslím, že to s tím souvisí.
Takže to půjde současně i s tím satelitním promem?
To vám nedokážu potvrdit, zda bude i náš obsah dostupný v testu DVB-T2 v Praze, ale minimálně na satelit by měl jít.
O dalším osudu bratislavského testu DVB-T2, který má připravovat Towercom, nic nevíte?
Jak jsem již uvedl, záleží to na disponibilitě frekvenčního přídělu, bez něj nebude testovat Towercom, ani RTVS. Věříme, že se to podaří dohodnout.
Můžete přiblížit, co RTVS natáčela ve 4K?
Byly to vybrané Adventní koncerty ještě v roce 2013. Musím zdůraznit, že tento 4K pilot nestál RTVS ani jeden cent. Při běžném HD přenosu jsme zároveň točili i na 4K kameru. Následovala postprodukce, colorgrading a výsledkem je zhruba hodinový materiál, na kterém jsme se něco naučili a otestovali si produkci v Ultra HD. Adventní koncerty ještě obohatíme o další záběry z měst a přírody.
Dočetl jsem se, že s 4K kamerou jste měli i negativní zkušenost, protože u tmavých záběrů byly vidět jasné šumy. Že práce s ní byla naprosto jiná než s HD kamerami.
Ono to závisí na typu kamery. Právě proto jsme si to testovali, abychom věděli, že do budoucna si na to máme dávat pozor. Právě o tom to je, že teď společně s ČT vybíráme z natočeného materiálu záběry, které by byly opravdu reprezentativní a ukázaly by opodstatnění UHD. Vybíráme tam ty nejlepší záběry.
Počítáte s tím, že si RTVS začne dopředu natáčet obsah v Ultra HD, abyste měli co vysílat, až se s tímto formátem skutečně začne?
Ne, momentální problémy RTVS jsou někde úplně jinde. Ultra HD jsme si otestovali, ale momentální stav financování a techniky RTVS nedovolují dělat prakticky jakýkoli jiný development než je nevyhnutelné. To znamená, že pokud dělat výměnu zařízení z důvodu zastaralosti, tak ho logicky měníme za HD zařízení. Ale že bychom zásadně investovali do Ultra HD, to tedy ne, protože to současný model financování RTVS jednoduše nedovoluje.
Společně s ČT jste spoluzakladateli česko-slovenského Ultra HD Fóra. Jak často se scházíte a co řešíte?
Na posledním setkání jsme se dohodli na standardech, kterými se budeme ubírat. Spíš šlo o to, abychom vytvořili toto fórum a aby na něm byli zástupci všech dotčených stran, vysílatelů, odborníků, potenciálních provozovatelů a zároveň i dodavatelů technologií. Šlo o to se sejít, ustavit takové fórum a určit směr. Jeho úloha podle mě ještě přijde.
Kdy vy osobně předpokládáte, že by se mohlo začít vysílat v Ultra HD kvalitě na Slovensku?
Jedna věc je promo vysílání pro několik vybraných přijímačů a úplně jiná pravidelní komerční provoz. Na ten si budeme muset ještě počkat. Změna musí diváka lákat přidanou hodnotou, kterou přináší.
Vraťme se ještě k DVB-T2…
U rozvoje terestrického vysílání je třeba poukázat na jeden zásadní rozdíl mezi Českou republikou a Slovenskem, a to je penetrace DVB-T. Pokud se nemýlím, v České republice se penetrace terestrické platformy blíží 50 procentům domácností, pokud to není víc, ale na Slovensku se penetrace terestriálu pohybuje okolo 10 procent. Zbývající domácnosti jsou na satelitu a kabelové televizi. Změnu tohoto poměru může způsobit jedině rozšířená programová nabídka terestriálního vysílání; s výhodou free to air. A programová nabídka neporoste, dokud nebudou splněné minimálně dvě základní podmínky. Tou první je dostupná cena distribuce v terestriálních sítích a tou druhou volná kapacita v multiplexech. Tu poslední jmenovanou podmínku je schopen zabezpečit přechod na DVB-T2, ale sama o sobě nestačí. Vlastně z dlouhodobého hlediska rozvoje terestriálního vysílání se jedná o spojené nádoby.
Když už jsme u přechodu na DVB-T2, jak dlouhý by podle vás měl být souběh obou terestrických platforem, tedy DVB-T a DVB-T2? A kdo ho měl zaplatit?
Podívejme se na příklad, jak to fungovalo při přechodu z analogu na digitál. Existoval sice určitý paralelní provoz, ale trval jen nezbytně dlouhou dobu, než se vypnuly všechny analogy a postupně zapnuly všechny digitální vysílače. A pokud se ptáte na financování, část paralelního provozu těchto sítí financoval stát. Byli jsme příjemcem dotací v objemu 50 procent ceny analogového vysílání na dobu paralelního provozu, který byl podle plánu přechodu stanoven na osm měsíců. Takto dlouhá doba byla kompromisem v názorovém spektru mezi agresivní cestou vypínaní téměř bez paralelního provozu a finančně náročným několikaletým paralelním provozem. Co se ukázalo jako klíčové, byl samotný harmonogram vypínání. Je nepochybné, že znovu bude potřebný jakýsi přechodný multiplex, a tam už bude potřeba sladit vypínání DVB-T a zapínání DVB-T2. A je velmi důležité, aby bez souhlasu provozovatelů vysílání nebylo možné schválit harmonogram přechodu. Délka paralelního provozu určuje jeho cenu. Určitě by na něj měl přispět stát, obzvlášť jestli bude přechod vynucen uvolněním jisté části frekvenčního spektra, stejně jako tomu bylo u přechodu na DVB-T.
S Towercomem máte dlouhodobou smlouvu na provoz veřejnoprávního multiplexu, která zřejmě časově překryje období, kdy se začne vysílat v DVB-T2. Umožní vám tato smlouva překlopit tento multiplex z DVB-T na DVB-T2? Nebo budete muset pokračovat až do jejího vypršení ve standardu DVB-T?
Jsem přesvědčen, že kontrakt je možné upravit dohodou dvou stran. Pokud si dobře pamatuji, kontrakt na veřejnoprávní multiplex je až do roku 2026. Těžko zpětně hodnotit mé předchůdce, ale podle mě nebylo správné uzavírat na tak dlouhou dobu smlouvu pro veřejnoprávní televizi, zejména v situaci, kdy se nevědělo, jaký směrem se bude vyvíjet penetrace terestrického vysílání. Zdůrazňuji, že před digitalizací byla úroveň analogové penetrace na úrovni 30 až 35 procent, po digitalizaci klesla na 10 procent.
Tak asi záleží na podmínkách, za jakých RTVS může vypovědět smlouvu s Towercomem na pozemní vysílání.
Společnost Towercom je vítězem výběrového řízení na poskytování frekvenčních vyhrazení tvořících veřejnoprávní multiplex a tato práva má udělené Regulačním úřadem do roku 2029. Spíš bych mluvil o podmínkách poskytování veřejnoprávního multiplexu v době terestrického vysílání druhé generace.
Generální ředitel RTVS Václav Mika letos v květnu naznačil potřebu zvyšování koncesionářského poplatku a v souvislosti s tím zmínil možnost spuštění třetího kanálu STV, který by měl stejně jako v minulosti nabízet především sportovní přenosy. Jak je to reálné?
Nenáleží mi to hodnotit z mé pozice technického ředitele. Opět to závisí na modelu financování RTVS. Za současných podmínek to je technicky možné, znamenalo by to vybudovat třetí vysílací pracoviště a dosáhnout uspokojivě distribuci tohoto třetího programu, což není tak nákladné jako zabezpečit obsah. Předpokládám, že pokud třetí kanál vznikne, bude už jen v HD verzi. Opět bychom řešili různé nabídky na pronájem satelitní kapacity a spůsob terestriální distribuce, nejlépe v rozsahu veřejnoprávního multiplexu. Je potřeba si uvědomit, že pokud nebude zásadním způsobem vyřešeno financování RTVS, nebude možné udržet ani současný trend modernizace a obnovy technologií v RTVS.
Když to vezmeme čistě technologicky, za jak dlouho od chvíle, kdy by byl schválen vznik třetího kanálu, jste schopni ho zprovoznit?
Nedokážu predikovat průběh veřejných soutěží, které by s tím byly spojeny. Dejme tomu, že šest až devět měsíců, pokud by veřejné soutěže probíhaly podle plánu. Je třeba si uvědomit, že při spouštění nové programové služby je třeba počítat s i časem, který potřebují operátoři, aby vás zařadili do svojí programové nabídky. To také nějakou dobu trvá. Není příliš šťastné spouštět nový program, pokud nemá zajištěnu penetraci. Vidím tam tedy ještě velký prostor, který bude třeba na to, aby nás zařadili do svých nabídek. Na druhou stranu, pokud by se nejednalo o monotematickou stanici, podle zákona by se na nás stále vztahoval statut must carry, tzn. měli bychom být povinně šíření v rámci kabelových rozvodů a IPTV.
RTVS je aktivní také na poli hybridního vysílání HbbTV, i když dvě aplikace, které jste zprovoznili k mistrovství světa ve fotbale a Tour de France jsou už neaktuální. Neplánujete je vypnout a nahradit něčím jiným? Případně čím?
Ano, už brzy spustíme aplikaci s archivem zpravodajství RTVS. A opět během adventních koncertů tam bude aplikace, která bude poskytovat doplňkové informace k těmto koncertům. Takže ano, chystáme nové aplikace. Spuštění aplikace s archivem Zpravodajství nás trochu brzdí, protože souvisí s rekonstrukcí CDN, protože obsah, který vidíte prostřednictvím HbbTV, je vlastně totožný s obsahem, který máme na webu. A jelikož rekonstruujeme web, je tím pozdržený i start této aplikace pro HbbTV. Nemá smysl generovat archiv pro HbbTV a archiv pro web zvlášť, řešíme to centrálně.
A ten archiv je v HD kvalitě, když už zprávy produkujete v nativním HD?
Na web by měl tento archiv jít už v HD kvalitě, ale nemyslím si, že jsme tento profil povolili i pro HbbTV. Těch profilů je tam více, používáme model adaptive bitrate streamingu. Je to ještě na diskusi, zda povolíme nejvyšší profil i pro HbbTV.
Máte nějaké statistiky, jak byly první dvě aplikace HbbTV od RTVS využívané? Kolik lidí si je na Slovensku spustilo a reálně používalo?
Máme. Velmi mile mě překvapilo, že významná část uživatelů HbbTV byla podle IP adres z České republiky. Musím také přiznat určité počáteční problémy, které jsme měli s HbbTV. Pokud si uvědomíme, že vytvořit aplikaci tak, aby byla stejně funkční na všech hlavních typech přijímačů, pozemních, satelitních, kabelových, je prakticky nemožné, tak na začátku jsme se potýkali právě s těmito problémy. Ale věřím tomu, že dnes už jsou všechny odstraněny.
Spadají pod vás jako pod technického ředitele RTVS i Nová média?
Obsahově ne, technicky ano.
Jakým způsobem vybíráte, pro co spustíte aplikace určené pro mobilní zařízení – tablety a smartphony? A hlavně na jakých platformách? Zajímají vás jen ty největší, tedy Android a iOS, nebo třeba i Windows Phone a dříve Symbian? Podle čeho se rozhodujete?
Logicky podle nejvyšší penetrace. Začínáme platformami Android a iOS, v této chvíli nechci zamítat vývoj pro další platformy, ale primárně nás zajímají tyto dva operační systémy.
Česká televize před lety spustila celou lavinu vlastních aplikací, ale později zjistila, že ne všechny jsou tak využívané a další vývoj utlumila. Jak moc jsou tyto mobilní aplikace využívané na Slovensku? Vyplatí se?
To je spíš obsahová otázka, ale když už jsem byl zaangažovaný v první velké aplikaci, mohu říci, že jsme byli velmi překvapeni a spokojeni. Jednalo se o aplikaci „Co já vím?“, byla to vlastně první reálná aplikace „second screen“ interaktivního řešení v našem česko-slovenském regionu. Využívala se u ní technologie audio watermarkingu, to znamená, že aplikace byla synchronizovaná s televizním vysíláním. Co se týče stáhnutí, měli jsme jich přes 100 tisíc a aplikaci využívalo v reálném čase během televizního vysílání přes 20 tisíc uživatelů. To jsou velmi slušná čísla při naší mediální výkonnosti.
Převedeno na český trh by to znamenalo 40 tisíc uživatelů v reálném čase, což je opravdu velmi dobrý výsledek.
Důležité je, že jsme u této aplikace nevyužívali žádnou míru reklamního spamingu. Byla to jednoduchá a čistá aplikace zaměřená pouze na obsah a zábavu. Otázka vzniku dalších aplikací by měla mířit spíš na zástupce obsahu a lidi, co mají na starost vývoj těchto aplikací, ale předpokládám, že teď přijde na řadu aplikace pro rozhlasové služby, protože u rozhlasu máme stále jistý problém se streamingem a aplikace by nám ho mohla vyřešit.
Vraťme se k pozemnímu digitálnímu vysílání. V České republice aktuálně hodně řešíme problém vzájemného rušení základových stanic LTE a DVB-T. Komplikuje to situaci i na Slovensku?
V principu tu existují dva přístupy: buď se LTE buduje tak, aby neomezovalo DVB-T, tedy potenciální rizika se zváží už do projektování sítě, a nebo se řeší jenom reálně identifikované rušení na reálně existujícím přijímacím zařízení a budou se muset dodatečně zavádět eliminující, např. filtrační doplňková zařízení. První přístup eliminuje rušení v celé lokalitě, druhý přístup eliminuje vzniklé rušení u konkrétního koncového uživatele, ale rušení v lokalitě přetrvává. Určitě si uvědomujete rozdíl v ceně jednoho a druhého řešení. Rozdíl je ale i v tom, jak zvolené řešení bude limitovat další penetraci terestrického vysílání v zarušené oblasti. Existují i principiálně dva rozdílné zdroje rušení a to blízká frekvence anebo blízká základnová stanice. Veřejnoprávní multiplex je sestaven z frekvenčních přídělů, které jsou ohroženy méně. Jak jsou budovány základnové stanice LTE sítí jednotlivých mobilních operátorů, o tom příliš mnoho informací nemáme.
Zmínil jste rozhlas, který je sloučený s veřejnoprávní televizí pod jednou střechou. Jak to vlastně vypadá na Slovensku s digitálním rozhlasovým vysíláním? Už se reálně vyjednává o digitalizaci a ví se, kdy se s tím začne?
Ne, reálně se zatím nevyjednává. Slovensko má schválenou jakousi úvodní strategii a proběhla veřejná diskuze k návrhu strategie přechodu z analogového na digitální pozemské rozhlasové vysílání na Ministerstvu dopravy a regionálního rozvoje. Očekáváme, že v nejbližším období bude diskuse vedena jen na této úrovni legislativního rámce digitálního rozhlasového vysílání, reálnou implementaci v reálném provozu na Slovensku zatím považujeme za vzdálené téma.
Je zajímavé, že na Slovensku testujete vysílání ve standardu DRM+, protože třeba v České republice se od začátku digitálně vysílá v DAB nebo DAB+, standard DRM+ se vlastně skoro ani netestoval.
Naše vysílání v DRM+ je dědictvím po mých předchůdcích, nepředpokládám, že by se digitalizace slovenského rozhlasového vysílání ubírala jiným směrem, než v okolních zemích a na jiném standardu, než je obvyklé v daném pásmu. Pilotní vysílání DRM+ bylo pro Slovenský rozhlas pravděpodobně nejsnazším řešením. Je provozované v pásmu II, konkrétně sdílí jednu frekvenci s analogovým FM vysíláním stanice Patria. Nebyla tedy přidělena nová frekvence Slovenskému rozhlasu, jen se na testování DRM+ využily noční hodiny, kdy Patria nevysílá. Také nevzniklo nové rušení do existující FM sítě. Tím je řešení výjimečné a možná i opakovaně aplikovatelné. Potenciál budování celoplošných sítí má ale samozřejmě DAB+ v uvolněném III. pásmu.
Jako technický ředitel RTVS tedy máte na starosti jak televizi, tak rozhlas. To je docela zápřah, ne?
Máte pravdu, mám na starosti technický rozvoj televize i rozhlasu a je to zápřah.
Před nástupem do RTVS jste se věnoval jen televizi, nebo jste měl nějakou zkušenost i s rozhlasem?
S rozhlasem jsem neměl zásadní zkušenost, ale v rámci mé předcházející kariéry jsem se kromě Markízy věnoval celkové terestriální problematice. Přímé zkušenosti s rozhlasem jsem neměl, ale s broadcastingem a médii jako takovými ano. Nevidím v tom zásadní problém.
Rozhlas pro vás tedy není španělskou vesnicí.
Určitě ne. Rozhlas je spíše než technologií rozdílný způsobem tvorby programu, příjmu vysílání a okruhem posluchačů. Z pohledu technického ředitele komerční jedničky anebo veřejnoprávní televize je to spíše nová vítaná zkušenost a jsem za ni rád.
Foto: RTVS
ČLÁNKY DO MAILU