Tchaj-wan je díky společnostem jako TSMC, UMC a dalším hlavním výrobcem čipů na světě. U nejpokročilejších kusů má tržní podíl přesahující 90 procent, u ostatních je to kolem 50 procent. Ostrovní země navíc vyrábí řadu další elektroniky a počítačových komponent. Pokud by na Tchaj-wan zaútočila Čína, která toto souostroví považuje za vzbouřeneckou provincii, mohlo by to mít značné dopady na chod průmyslu na celé planetě.
„Pokud by se narušila naše polovodičová výroba, byla by to ekonomická katastrofa pro celý svět,“ řekl Lupě tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu na setkání v Tchaj-peji, které se uskutečnilo během české delegace na Tchaj-wan vedené šéfkou sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). „Nastal by rozpad dodavatelských řetězců.“
Svět si v posledních letech vyzkoušel, jaké to jde, když nejsou čipy a další součástky. Například Škoda Auto zastavila výrobu a dopady to mělo na řadu dalších podniků včetně Průši a dalších, které musely odkládat produkci a velmi improvizovat.
Křemíkový štít
Právě klíčové postavení v polovodičích je pro Tchaj-wan zásadní strategickou výhodou, pro kterou se vžil pojem křemíkový štít (silicon shield). Strategie se spoléhá na to, že dokud bude Tchaj-wan oboru vládnout, bude nepostradatelný a partneři jako USA mu pomohou s obranou. Spojené státy už sem ostatně posílají zbraně a munici a vytváří velké ekonomické a diplomatické tlaky.
„Čipy jsou velmi malé, ale také velmi mocné,“ navázal Wu. Neřekl ale, jak moc Tchaj-wan tento štít používá v mezinárodní politice a otázkách bezpečnosti. „Polovodičový průmysl je něco, z čeho profituje svět. Nechceme ho používat jako štít, ale jako něco, co může každý používat,“ odpověděl diplomaticky.
„Tchaj-wan má křemíkový štít a tuto kartu bude hrát směrem k USA i Číně. Čipy jsou důvod, aby Čína na Tchaj-wan nezaútočila, ale zároveň důvodem, aby útok provedla. Pravděpodobná je blokáda ostrova s tím, že výrobu nezničí,“ analyzoval situaci pro Lupu Marek Libřický, ředitel Odboru států Asie a Pacifiku na českém ministerstvu zahraničních věcí.
Joseph Wu, ministr zahraničí Tchaj-wanu
USA v poslední době na Čínu uvalují nová a nová čipová embarga. Je pro ni problematické získat výrobní stroje, licence a řadu dalších technologií. Nabízí se tedy otázka, zda tím naopak neroste potřeba této země na Tchaj-wan vtrhnout. „Tchaj-wan svoji exkluzivitu v čipech a technologiích bere jako plus, ne jako ohrožení,“ uvedl k tomu Libřický.
Ostrovní asijská země zároveň vzhledem k bezpečnostní situaci nemá příliš zájem stavět své čipové továrny v jiných zemích. Německo se snaží vyjednat produkci TSMC v Drážďanech, zatím to ale vázne. TSMC chystá výrobu v Arizoně, ta ale vznikla pod velkým americkým tlakem a faktem, že v USA má – na rozdíl od Evropy – velké zákazníky, jako jsou Apple. Zatímco Evropa, Blízký východ a Afrika se na tržbách TSMC podílí řádově procenty, Spojené státy mají podíl asi 65 procent.
„I přesto Tchaj-wan velmi zvažuje, zda si s USA své know-how vyměňovat, protože ví, že v ruce mají něco, kvůli čemuž by je někdo přišel bránit,“ dodal Libřický.
Ředitelka sekci informací na tchajwanském ministru zahraničí Catherine Hsu k tématu říká:
Jaké problémy by nastaly, kdyby Čína zaútočila na Tchaj-wan?
Případné napadení Tchaj-wanu ze strany Číny by byl celosvětový, ne pouze náš problém. Dopady na globální ekonomiku, řetězce a obecně fungování společnosti by byly výrazně větší, než jaké má dopady vpád Ruska na Ukrajinu. Pokročilé čipy a další elektronika a komponenty by nebyly k dispozici, případně velmi omezeně.
Takže je pro vás takzvaný křemíkový štít zcela zásadní věcí při vyjednávání o zajištění bezpečnosti vaší země s mezinárodními partnery?
Křemíkový štít je pro nás samozřejmě důležitý. Když máme klíčovou produkci pro fungování světa, máme strategickou výhodu. Ale nejedná se o zbraň, kterou bychom vyhrožovali, aby nás ostatní chránili. Dodavatelský řetězec je věc, kterou musíme chránit, abychom přežili. U nás je tohle běžné téma i ve společnosti. Vím, že mnoho zemí má problém s dezinformacemi, ale u nás se objevují poněkud jiné.
Jaké?
Mezi lidmi se třeba rozšířila fáma, že když na nás zaútočí Čína, tak Spojené státy raději vybombardují továrny na čipy od TSMC, aby nepadly do rukou nepřítele.
Má křemíkový štít zásadní vliv na rozhodování vašich klíčových firem, zda postaví produkci v jiných částech světa?
Finální rozhodnutí je na jednotlivých firmách, vláda pouze navrhuje postup a možnosti. Co se týče čipů, více než 90 procent produkce TSMC je na Tchaj-wanu. Obecně se v těchto sektorech ven dávají pouze jednotky procent výroby. Zároveň za hranicemi stavíme spíše na starých výrobních procesech a technologiích a až na výjimky v podobě TSMC v Arizoně nedáváme ven klíčové technologie.
Každopádně vaše firmy investují i v Číně.
Naše investice v Číně se týkají masové a spíše low-end produkce. High-end zůstává na Tchaj-wanu včetně klíčových odborníků. Je pro nás klíčové, aby lidé neodcházeli za hranice, aby nenastal takzvaný brain drain. TSMC a další společnosti si také velmi chrání duševní vlastnictví, stejně jako vlastnictví zákazníků. Nehrozí krádeže a úniky, na rozdíl ze strany Číny. Důvěra je pro nás také strategická.
Nedávno jste tady měli další delegaci z Německa. Řešili jste výstavbu polovodičové továrny TSMC v Drážďanech?
Na toto téma řeč nepřišla. Řešili jsme primárně vzdělávání v tomto a navázaných oborech.
Jak se stavíte k využívání čínských technologií?
Huawei v sítích nemáme. WeChat používáme pouze málo. Čínské telefony u nás koupit jde, ale lidé si spíše pořizují jihokorejský Samsung nebo americký iPhone. Jako vláda nic nezakazujeme. Pouze poskytujeme informace, jaká případná rizika technologie z Číny přichází.
ČLÁNKY DO MAILU