Šestasedmdesátiletý Yossi Vardi je i ve svém věku velice vitální a dobře mu to myslí. Den před zahájením konference Cybertech, kterou každý rok organizuje a která je v jeho domovském Tel Avivu považována za nejvýznamnější akci, sedí v jednom z hotelových salónků u snídaně a vypráví: „Každý rok k nám míří veliké množství návštěv a ptají se, jak jsme ten náš technologický sektor vybudovali. Já vám povím svoji část příběhu.“
Vardi je v Izraeli považován za jednoho z otců tamního inovačního ekosystému, který z malého státu s 8,5 miliony obyvatel udělal jednu z vůbec nejvýznamnějších high-tech ekonomik na světě. Izrael je například světovou jedničkou v investicích do výzkumu a vývoje. Ročně do něj vkládá 4,3 procenta HDP (Česko asi dvě procenta, průměr OECD jsou 2,4 procenta), a to jde pouze o civilní oblast, nikoliv armádní.
V Izraeli se jen v roce 2017 uskutečnily prodeje mladých technologických firem ve výši 24 miliard dolarů a dalších 5,2 miliardy dolarů nabrali mladí podnikatelé na investicích. Židovský stát má na americké burze NASDAQ druhý největší počet upsaných firem mimo Spojené státy, hned za Čínou. Izraelských IPO se v New Yorku uskutečnilo už 75.
Takto lze pokračovat ještě poměrně dlouho. Země má 12 laureátů Nobelovy ceny. Na počet obyvatel zde sídlí více než čtyři stovky výzkumných a vývojových center předních světových ICT společností, jako je Apple, Google, Microsoft nebo Intel, který má ve městě Haifa největší R&D centrum mimo domovské Státy – zaměstnává zde sedm tisíc lidí.
Úspěch nastartovaný i díky ICQ
Yossi Vardi se v devadesátých letech dostal k velice zajímavému obchodu. Jeho syn Arik tehdy společně s kolegy založil společnost nazvanou Mirabilis. Ta tehdy v dřevních dobách internetu rozjela komunikátor ICQ, který se stal hodně populárním i v Česku. Vardi starší do rozjezdu ICQ investoval stovky tisíc dolarů. O dva roky později firma za 407 milionů dolarů skončila v majetku obra America Online (AOL). „To bylo na tu dobu a na tak malou zemi skutečně hodně peněz,“ vzpomíná Vardi.
Tel Aviv University v Izraeli
Takzvaný angel investor pak vydělané peníze vzal a v následujících letech je vložil do 85 dalších nadějných projektů, které se podařilo prodat firmám jako Yahoo, Microsoft, Cisco nebo eBay a některé také dovézt na burzu.
„Kultura lidí tady v Izraeli je riskovat a zkoušet uspět. Jde to už od rodičů na děti. Například má matka mi vždy říkala, proč všichni rodiče kolem ní mají geniální děti a jen můj syn je idiot,“ směje se Vardi a popisuje jeden z důvodů, který ho motivoval. „Je to součást naší kultury a teď zrovna se to promítá do hi-tech sektoru.“
Vardi přidává i další části skládanky. „Důvodem, proč se lidí bojí něco udělat, je strach, že neuspějí a budou vypadat jako pitomci. V Izraeli neúspěch bereme jako součást učení. Když to nevyjde, nic se neděje a jede se dál,“ popisuje. Stejně tak si malé firmy v zemi aktivně pomáhají a funguje zde jakési „sociální lepidlo“. Příliš se nehledí ani na hierarchii. Vedení firem je neustále konfrontováno s nápady a námitkami zespodu.
Inovace jako nutnost
Vzestup izraelského technologického sektoru je minimálně v pozdější fázi provázaný s růstem Izraele jako státu. Ten je neustále obklopený nepřáteli, má omezené přírodní nerostné bohatství (dnes už se mu daří vyvážet zemní plyn), a navíc je i dnes z 60 procent tvořen pouští. To obyvatele nutilo k inovacím, protože ty byly otázkou přežití. Mimo jiné bylo nutné vymyslet, jak stabilně zásobovat zemi pitnou vodou (dnes se hodně recykluje) nebo jak z neúrodné půdy udělat úrodnou.
Chemi Peres, Pitango Venture Capital
„Izrael se stal takovým modelem země, která vyrostla v moderním světě poháněném vědou a technologiemi, nikoliv ropou nebo plynem,“ popisuje v kancelářích poblíž Tel Avivu další z významných a nejstarších izraelských investorů. Jmenuje se Chemi Peres, je synem slavného bývalého prezidenta Izraele Shimona Perese a už nějakou dobu vede fond Pitango. Ten spravuje 1,8 miliardy dolarů, které vkládají západní, čínské nebo indické společnosti. „Izrael je také malá země a malý trh, a tak trochu ostrov, který se musí maximálně otevírat světu,“ navazuje Peres.
To ale neplatilo vždy. Stát byl v minulosti hodně levicový, státní sektor hrál v ekonomice výraznou roli a také bylo nutné vynakládat velké finanční prostředky na přicházející migranty. A spíše než hi-tech po založení státu Izrael s ekonomikou pomáhalo Německo, které po druhé světové válce platilo reparace za násilí, které napáchalo na Židech.
V roce 1973 pak na Izrael zaútočili Arabové. Malému státu se podařilo vyhrát díky podpoře Spojených států. To ovšem znamenalo i to, že arabští exportéři ropy uvalili na západní kupce embargo, což navýšilo cenu této suroviny i pro Izrael, který od západních spojenců ropu odebírá. Inflace později dosáhla více než 400 procent. V následujících letech postupně Izrael zaváděl reformy a vypořádal se s problémy v ekonomice, mimo jiné odklonem od levicového zaměření.
Příchod lidí ze Sovětského svazu
Po rozpadu Sovětského svazu pak do Izraele přišel více než milion migrantů. „Přišlo hodně lidí ze socialistických zemí, což nejdříve výrazně zatížilo rozpočet. Pak se ale ukázalo, že mnoho z příchozích jsou vzdělaní odborníci a ve výsledku tedy jejich příchod pomohl,“ navazuje Chemi Peres.
V Tel Avivu je ve výstavbě několik dalších mrakodrapů
Dnes například v Izraeli podle oficiálních údajů 20 až 30 procent nových projektů zakládají ruští migranti, případně jejich potomci. Ruštinu v Izraeli také poměrně často slyšíte.
Proměnami postupně procházejí i komunitní kibucy, které jsou často zprivatizované a zapojují se do byznysu. Jsou například zdrojem inovací v zemědělských technologiích (agri-tech). Izrael se rovněž snaží pracovat s ultraortodoxními Židy, kteří jsou zpravidla velice chudí a nepracují. „Celý den ale nazpaměť studují svatá písma a mají velice dobré schopnosti se učit. Snažíme se je tedy využít k novým věcem,“ popisuje Ron Gerstenfeld z izraelského ministerstva zahraničí.
V Izraeli dnes 8,3 procenta ekonomicky činných lidí dělá v hi-tech sektoru a stát plánuje tyto počty dále navyšovat. Izraelský ekosystém prozatím nemá nedostatek mladých lidí. Zcela zásadní roli v zemi hraje zdejší armáda a povinná vojenská služba. Velká část obranných aktivit Izraele je zaměřená na moderní technologie a kybernetický prostor. Soukromý i státní sektor si pak po skončení vojenské služby mohou vybírat efektivně vyškolené lidi.
Součástí technologického sektoru v Izraeli je armáda
Vysoce prestižní je zejména kyberbezpečnostní jednotka 8200. Lidé, kteří jí prošli, jsou pro úspěch izraelského technologického sektoru zásadní. Kolem 70 procent izraelských „exitů“ (prodeje firem či vstup na burzu) obstarávají firmy účastníků jednotky 8200. Ta má při výběru členů přednostní právo a bere si jen ty nejlepší v matematice, programování a podobných oborech.
Zásadní kybernetický sektor
„Povinná vojna mimo jiné znamená to, že máte přístup ke 100 procentům mladých lidí,“ popisuje v kanceláři s výhledem na několik nových rostoucích mrakodrapů v centru Tel Avivu Nadav Zafrir. On sám je jedním z bývalých velitelů 8200 a dnes šéfuje organizaci Team8. Její vedení se – kromě šéfů pro lidské zdroje a finance – kompletně skládá z bývalých členů 8200. Team8 pomáhá stavět kyberbezpečnostní firmy, do kterých skrze fond investují Intel, Microsoft, Cisco, Qualcomm nebo AT&T.
Isaac Ben Israel, profesor na Tel Aviv University
Účast v armádě dokáže mladé lidi učit zodpovědnosti, rozhodování a také pružnosti. Pro Izrael jsou kybernetické a další konflikty denní realitou, a nejde tedy pouze o cvičení. Je třeba se rychle přizpůsobovat. „Vstoupit v 18 letech do armády je velice dobrá škola,“ věří Zafrir.
Různé kybernetické jednotky v armádě, námořnictvu, letectvu nebo policii jsou jedním z důvodů, proč Izrael vyniká v kybernetické bezpečnosti. Postavení země se ale promítá i do tradičního vzdělávání. „Součástí našeho vzdělávacího systému je kybernetická bezpečnost. Na základní škole učíme děti základnímu chování na síti a postupně přidáváme další. Cílem je, aby kybernetické kurikulum bylo všude,“ vysvětluje na Tel Aviv University její profesor Isaac Ben Israel.
Ben Israel se na základě telefonátu od premiéra země vrátil z důchodu, aby pomáhal s nastavováním kybernetických pravidel a systému v zemi a jeho působení v kanceláři Benjamina Netanyahua má za následek i to, že Izrael bere kyberbezpečnost jako zásadní složku.
Stát jako spoluinvestor
Aktivní angažování Izraele v této oblasti má konkrétní výsledky. V zemi aktuálně působí 540 kyberbezpečnostních startupů. Státní organizace, univerzity a soukromý sektor pro jejich vznik a podporu vytvořily inovační centrum ve městě Berševa nazvané CyberSpark.
Sídlo CyberArk v Tel Avivu
Celkem má Izrael asi šest tisíc aktivních startupů zaměřených na hlavní oblasti jako strojové učení, síťové technologie, bezpečnost, hry a digitální reklama a internet obecně. „Je jasné, že je to velké množství. Ne snad proto, že by technologie těch firem byly špatné či neužitečné, ale jednoduše z toho důvodu, že zákazníci nemohou tolik různých produktů absorbovat. Z mnoha těchto firem se stanou funkce ve velkých produktech, budou koupeny, stanou se součástí platforem. Rolí naší firmy je také být takovou platformou,“ popisuje šéf izraelské firmy Check Point Gil Shwed.
V malé zemi funguje více než 70 lokálních fondů s rizikovým kapitálem a přes 30 technologických inkubátorů. Velice významným hráčem je nicméně v této oblasti stát. Izraelská vláda už v devadesátých letech založila vlastní fond rizikového kapitálu, což aktivity investorů nakoplo. Stát je schopný investovat až 85 procent kapitálu v rámci pre-seed a seed investic (raná fáze firem), vždy se ale musí účastnit také soukromý investor.
„Každý státem investovaný dolar přinese ekonomice pět až osm dolarů,“ vypočítává Aharon Aharon, který vede státní instituci nazvanou Israel Innovation Authority. Ta má na starost politiku a aktivity kolem inovací, sama působí jako investor a v loňském roce investovala do podílů ve firmách v hodnotě 24 milionů dolarů.
Udi Mokadi, spoluzakladatel a ředitel firmy CyberArk
Mladé izraelské firmy jsou velice úspěšné v tom, jak se nechat dobře prodat. Rekord v loňském roce vytvořila společnost Mobileye, kterou za 15,3 miliardy dolarů koupil Intel (Mobileye vyvíjí systémy pro autonomní vozy. Takových firem má Izrael řadu, a i když neprodukuje auta, díky AI je jeho přítomnost v automobilovém průmyslu velice silná.) Dalším známým obchodem je třeba odkup služby Waze ze strany Googlu.
Epidemie exitů
„Rozmohla se nám tady taková epidemie v podobě exitů mladých firem. Rozjela se tedy debata na téma, zda místo prodejů spíše nebudovat silné a velké lokální podniky,“ popisuje Yossi Vardi.
Největší izraelskou technologickou firmou je Check Point Software Technologies. Je jednou z firem upsaných na burze NASDAQ a její tržní hodnota je téměř 17 miliard dolarů (náš rozhovor se zakladatel a šéfem Gilem Shwedem). Následuje ji další společnost zaměřená na kybernetickou bezpečnost: CyberArk na NASDAQ vstoupil v roce 2014 a operuje s hodnotou přes 1,5 miliardy dolarů.
Cyber Horse na Tel Aviv University
„Hodně zdejších startupů je rychle prodáno. My jsme si vybrali jinou cestu, chceme vytvořit silnou společnost,“ popisuje v čerstvě dostavěném novém sídle CyberArku její spoluzakladatel a výkonný ředitel Udi Mokadi. CyberArk už sám koupil tři menší firmy, dvě z toho z Izraele. Firma má pobočky ve třiceti zemích světa, 90 procent vývoje nicméně probíhá doma. „Tímto směrem se postupně ubírají také další zdejší firmy. Do budoucna uvidíme více a více velkých a globálních firem, které nebudou mít zájem nechat se prodat. Jištěny budou velkým rizikovým kapitálem,“ navazuje Peres.
Prodeje firem každopádně do fungování státu přináší peníze, které lze dále investovat. A to i na úrovni státu. Například prodej Mobileye přinesl na daních kolem čtyř miliard dolarů, což se dále investuje do vzdělávání.
Moderní Jeruzalém
Technologiemi v Izraeli nežije pouze Tel Aviv nebo Haifa. Do slavného města Jeruzalém se z Tel Avivu dostanete po moderní dálnici autobusem nebo autem za pětačtyřicet minut až hodinu. Jede sem i vlak, ale je pomalý. Letos v březnu by se měla otevřít nová železniční trasa, která ze značné části povede pod zemí. Cesta se tak zkrátí na půl hodiny.
Příjezd do Jeruzaléma znamená nejdříve se ocitnout v novém městě postaveném zvnějšku hranic města starého. Jde o moderní výstavbu držící se tradice tím, že je dle zákona nutné stavět z jeruzalémského kamene. Ráz města tak nadále zůstává v nažloutlých barvách.
Erel Margalit, Jerusalem Venture Partners (JVP)
V jedné části nového Jeruzaléma pak sídlí Jerusalem Venture Partners (JVP). Právě tento fond stojí za výraznou modernizací historií svázaného města. JVP založil v roce 1993 Erel Margalit s tím, že chce přilákat zahraniční hi-tech investory a podpořit vznik moderní ekonomiky.
Zadařilo se – JVP do Svatého města dostalo 70 společností, investovalo miliardu dolarů a pomohlo vzniku stovce lokálních podniků. Řada z nich byla koupena (XtremeIO se stalo součásí EMC, Altair Semiconductor přešel pod Sony a podobně), další pak vstoupily na burzu. Margalit byl také součástí hi-tech rozjezdu města Berševa a v roce 2013 byl zvolen poslancem. Z této pozice nadále celý sektor podporuje.
Zasazuje se také o to, aby dostala příležitost arabská menšina žijící v Izraeli a obecně chce technologie rozšířit po celém regionu. „Řada problémů je způsobená velkou chudobou. Věřím, že pomocí technologií a spolupráce lze region transformovat,“ říká Margalit.
Stejnou cestou se vydává i Chemi Peres. Ten, stejně jako Margalit, postupně získává peníze od arabských investorů. Izraeli se začalo říkat Start-Up Nation podle úspěšné knihy, která vyšla i v češtině. „Nyní je na čase vytvořit Start-Up region,“ míní Peres.
Brzy se vraťte
Technologický vzestup Izraele zajímá také Českou republiku. Ta v roce 2015 v zemi vytvořila post vědeckého diplomata, který navazuje spolupráci s univerzitami nebo soukromým sektorem. Do Tel Avivu byl vyslán také cyber attaché. Vladimír Petera se jako člen Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) věnuje spolupráci v kybernetické bezpečnosti. O tom, jak Izrael cvičí a řeší kybernetické útoky, jak spolupracuje s Českem, si přečtěte v našem článku.
Mimo technologie a moderní obory má nicméně Izrael řadu problémů. Zejména v Tel Avivu jsou vysoké ceny nemovitostí, které naznačující bublinu. Země je také hodně závislá na dovozu surovin. Řada oborů je regulována a nemá skutečnou konkurenci. Efektivita práce mimo technologické obory je často nízká. Omezené možnosti migrace zase zvyšují cenu práce.
„Chcete porozumět izraelskému úspěchu? Přečtěte si Start-Up Nation,“ vyzývá Rami Efrati, který se stará o kybernetické aktivity v kanceláři premiéra. „A brzy se vraťte,“ opakují skoro všichni, se kterými se člověk dá v Izraeli do řeči. Určitě by to bylo snazší, kdyby na Ben Gurionově letišti nebyly tak neskutečně vlezlé bezpečnostní prohlídky.
Cestu autora organizovalo ministerstvo zahraničních věcí státu Izrael.
ČLÁNKY DO MAILU