Digitalizace přijímacího řízení na střední školy už v prvním roce fungování systému DiPSy (Digitální přihlašovací systém) uspořila rodičům i školám více peněz, než kolik vývoj a provoz systému, a to včetně pořízení potřebných serverů a zajištění SLA, doposud stál. Správnost vstupních dat pro výpočet, který na síti X zveřejnil bývalý pirátský poslanec Ondřej Profant, Lupě potvrdil šéf Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Miroslav Krejčí.
Celkové náklady na systém se do 30. 6. 2024 vyšplhaly na 9 806 506 Kč s DPH. Do této částky je zahrnutý vývoj , výstavba serverové infrastruktury a jeho i její provoz s SLA. Pojďme si tady udělat jednoduchý výpočet výpočet. 5/7
— Ondřej Profant (@ondrej_profant) August 8, 2024
„Uvedená částka je ode mě a odpovídá realitě,“ uvedl Krejčí k celkovým nákladům 9 806 506 Kč vč. DPH, na které DiPSy do začátku prázdnin na nákladech přišel.
Při 173 500 přihláškách a poštovném 72 Kč za doporučený dopis to znamená, že pokud by všechny přihlášky byly poslány poštou, vyšlo by to uchazeče v součtu na téměř 12,5 milionů korun. Další náklady na poštovné ale DiPSy šetří i jednotlivým středním školám. Až do zavedení elektronického systému přijímaček totiž jejich ředitelé neměli na výběr a všechna rozhodnutí o přijetí i nepřijetí museli uchazečům zasílat doporučeně do vlastních rukou.
Pokud následně neúspěšní žadatelé o přijetí využili opravného prostředku a svá odvolání rovněž zaslali poštou, náklady se tím násobily. A to nemluvě o hodnotě ztraceného času ve frontách na poštách nebo času stráveného cestováním při doručení osobně. Časovou ztrátu lze kvantifikovat minimálně o řád výš než zmíněné poštovné.
Přitom tuto administrativně náročnou a zdlouhavou součást přijímacího řízení DiPSy prakticky zcela odboural. Tím, že algoritmus postupuje podle preferencí žadatele a umístí ho na první volnou školu dle pořadí jeho výběru, na kterou mu výsledky v přijímacích zkouškách stačí, jsou všechna místa obsazena hned. Nemá proto cenu jako dřív podávat odvolání v naději, že si výše umístěný uchazeč svůj zájem rozmyslí a na školu nenastoupí.
Tato jednoduchá rozvaha jasně ukazuje, že digitalizace prováděná rozumným způsobem za rozumné náklady dává smysl. Střízlivým odhadem šetří každý rok jak školám, tak rodinám žáků v součtu několik desítek milionů korun. Nabízí se tedy otázka, jak by šel DiPSy ještě více vylepšit a co bude s jeho rozvojem dál.
Čtveřice Slováků už své odpracovala
Připomeňme, že vývoj systému si stáhl Cermat sám pod sebe poté, co příslušnou veřejnou zakázku musel zrušit, když ji zpochybnila v tendru jedna z neúspěšných společností – Prago Data. Vydal se tím na tenký led. Ve Sbírce zákonů mezitím vyšla novela školského zákona, která umožňuje podávat přihlášky elektronicky, a bylo tedy na Cermatu, aby pro to vytvořil podmínky. V šibeničním termínu musel tým složený ze čtyř vývojářů ze Slovenska s přispěním Krejčího a drobné výpomoci jeho nezletilého syna během několika měsíců napsat kompletní aplikaci pro podávání přihlášek, jejich správu i rozřazování uchazečů podle jejich preferencí a výsledků dosažených v přijímacích zkouškách.
Podařilo se a i přes drobné potíže při spouštění a rovněž při zadávání výsledků od škol DiPSy nakonec letošní přijímací řízení zvládl. I přesto šéf Cermatu realizaci vylepšení ve stávajícím „partyzánském“ módu neplánuje. „S rozvojem v dosavadním režimu nepočítám, ačkoliv bych moc rád. Nemám už fakticky možnost z finančních, legislativních a rozpočtových důvodů v tom pokračovat,“ uvedl Miroslav Krejčí. Příští rozvoj a provoz systému má být zajištěn v tendru vysoutěženým dodavatelem.
Veřejná zakázka zveřejněná na portálu NEN (Národním elektronickém nástroji) je momentálně ve fázi vyhodnocování nabídek. Proto se k ní zatím Krejčí nechce vyjadřovat. Z průvodní dokumentace k tendru je však jasné, jakým směrem se Cermat chystá DiPSy rozvíjet.
„Jediná věc, co bychom potřebovali do jara udělat, je napojení na spisové služby škol. A dál je v zakázce popsán balík drobných úprav, které bychom chtěli realizovat ještě letos. Čistý vývoj je spočítán na 354 hodin, což je něco přes 44 člověkodnů,“ vypočítává Krejčí.
Lepší validace vstupů i jednodušší omluvenky
Po těchto úpravách by měl systém umožňovat například zadávání adres při podávání přihlášky ve strukturované formě s přímou vazbou na RUIAN. Zlepšit se má také hromadné generování PDF a stažení dokumentů spolu se zazipovanými přílohami podle jednotlivých oborů. To ředitelům škol ušetří práci u generování sjetin se všemi přihláškami.
DiPSy by také měl získat komponentu pro rozesazování uchazečů do učeben na jednotlivých školách, kde budou přijímací zkoušku skládat. Přibyde ředitelům možnost zadávat omluvy z neúčasti na zkoušce. Doposavad takovou omluvenku žák zasílal řediteli školy a ten ji zadával do Certis. Napříště DiPSy rovnou omlouvajícího se uchazeče zařadí na náhradní termín a usadí ho do konkrétní učebny.
Po letošní zkušenosti s potížemi s doplněním konečných výsledků ze strany ředitelů středních škol (po doplnění dalších bodů za prospěch a olympiády), kdy se algoritmus pro stanovení konečného pořadí musel kvůli těmto chybám spustit znovu, Cermat do plánů dalšího rozvoje přidal i modul na kontrolu validity vloženého pořadí. Systém má upozorňovat na možné chyby, například pokud ředitel omylem seřadí uchazeče nikoliv podle výsledků, ale například podle abecedy.
Rodiče dítěte také napříště uvidí všechny podané či opravené přihlášky a změny provedené jiným zákonným zástupcem dítěte. Přes základní registry tak ke každému dítěti bude probíhat lustrace všech osob oprávněných za potomka jednat.
„Odhad nákladů bude záviset na množství úprav, které budeme muset dělat. Počítám se 2 až 3 miliony korun na rozvoj a s cca 2 miliony korun na provoz systému na následující rok,“ odhaduje další náklady Krejčí. Tomu odpovídá předpokládaná hodnota veřejné zakázky, kterou Cermat stanovil na 3,36 mil. Kč bez DPH. Tendr je nastaven tak, že realizovat jej může nejméně tříčlenný tým, který si mezi sebe musí rozdělit 9 různých rolí. U všech je požadováno minimálně 5 let praxe na nejméně 3 projektech.
Šéf Cermatu závěrem naznačuje, že DiPSy by bylo možné využít i k zápisům do mateřských nebo základních škol. K tomu, stejně jako ke vzniku platformy pro elektronické skládání maturit, by však byla zapotřebí změna zákona.
Chci odebírat newsletter
ČLÁNKY DO MAILU