Nejprve jsem si myslel, že HBO hrozí od Rady dokonce pokuta, protože mohlo sprostými slovíčky v Terapii narušit psychický a morální vývoj dětí a mládeže. Šéfka vysílají rady Kateřina Kalistová mne ale v pátek odpoledne vyvedla z omylu: radní prý pouze upozornili na výskyt vulgarit, který je podle zákona v době od šesté hodiny ráno do desáté večer v televizích zakázaný. A že zákon, který to říká, nepsala vysílací rada, ale poslanci a senátoři, anžto radní jsou pouze převodní páky, které mají jako regulační orgán sledovat jeho dodržování.
Televizím tak za nadávky a vulgarity odvysílané před desátou večer nehrozí žádná sankce, Rada jim vydá pouze upozornění. Jenže pokud se upozornění opakují častěji, sankce by nakonec mohla přijít – s opakovaným porušováním zákona totiž už může přijít pokuta. A s opakovaným závažným porušováním zákona dokonce i správní řízení o odebrání vysílací licence. Čímž proboha nechci tvrdit, že „kurva“ a „ty lhářko zasraná“ v Terapii po osmé hodině večer má vést k tomu, aby u nás HBO přestalo vysílat (stejně by tu vysílalo dál podle licence vydané v jiné zemi).
Vysílací zákon je opravdu pitomý. Říká: Provozovatel vysílání je povinen nezařazovat do programů pořady a reklamy, které obsahují vulgarismy a nadávky, kromě uměleckých děl, v nichž je to z hlediska líčeného kontextu nutné; taková díla je však možné vysílat pouze v době od 22.00 hodin do 6.00 hodin druhého dne.
A teď si položme několik jednoduchých otázek: co to je vulgarismus a nadávka a kdo to bude určovat? Jestliže slovo „hovno“ je v televizi před desátou večer dle Rady nepřípustné, co třeba nadávka „do prdele“? Ta by asi taky neprošla. A co třeba „do hajzlu“? Těžko říct.
A dále: kdo bude posuzovat, které dílo je umělecké a vulgarismy jsou v něm z hlediska kontentu „nutné“, a které ne? Rázem se dostáváme na tenký led subjektivního posuzování několika vyvolených radních, případně zaměstnanců jejich úřadu či externích posuzovatelů vysílání. Žádné tabulky s jasně stanovenými kategoriemi „tohle je vulgarismus a tohle už ne“ neexistují. Někomu nadávka „do prdele“ vulgární nepřijde, pro jiného je to sprosťárna nejhrubšího zrna. Rada zvolila pro sebe samu nejjednodušší cestu: aby byla z obliga, striktně se drží zákona, a co podle ní může být většinovou společností vnímané za vulgární, na to vydává upozornění.
Je to takové to čecháčkovské „já nic, já muzikant“. My za to nemůžeme, že zákon je pitomý, to parlament. Budeme se ho ale držet co možná nejlépe, aby nám nikdo nevytknul, že nekonáme. Násilí, ať už fyzické nebo psychické, ale zákonu ani Radě nevadí. Tedy Radě možná ano, proč by jinak nedávno spustila ve všech celoplošných televizních kampaň „Vaše televize, vaše dítě, vaše odpovědnost“. Jen jsem si nějak nevšimnul, že by televize kromě poklonkování Radě ve formě bezplatného odvysílání několika spotů (mimo zákonem stanovené reklamní limity) opravdu násilí ve svém vysílání omezily.
No a protože zákon na rozdíl od vulgarit na násilí před desátou večer nemyslí, budeme se všichni včetně Rady tvářit, že to je mnohem menší problém, než jedno „do prdele“ v seriálu pro dospělé na zakódovaném placeném kanálu po osmé hodině večer. Hlavně že máme čárku za explicitní vymáhání dodržování zákona a navíc ještě aktivitu s kampaní, která přehazuje odpovědnost televizní za násilné scény před desátou večer na rodiče.
ČLÁNKY DO MAILU