Váš příspěvek Vám plně věřím, bohužel. On ten první bod "nezáleží na názoru okolí" s úspěchem v dnešním světě opravdu těsně souvisí, současná západní civilizace jako celek je sociopatická, z čehož plyne, že pravidla hry jsou nastavena ve prospěch sociopatů.
Zajímavý je také ten třetí bod (a vlastně s tím souvisí i čtvrtý), zde nevím, zda je to dáno čistě typem her, kterým jste se věnoval, či jde o Vaše zkreslení, ale tvrdíte, že v počítačových hrách je (ne)úspěch výhradně Vaší věcí. To sice odpovídá absolutnímu individualismu jako ideálu moderního člověka, jenže to neplatí pro úplné spektrum počítačových her. Existují totiž i ty s nutným prvkem kooperace, kde můžete být jaký chcete, ale když jsou Vaši spoluhráči lamy, tak stejně zařvete (v některých hrách sice můžete být až tak dobrý, že to uhrajete "navzdory spojencům", v jiných ale ne).
A konečně druhý bod aplikovaný na realitu vede snad až k solipsismu, protože bez něj je absurdní tvrdit, že veškeré mé závazky (v nejširším smyslu) končí tím, že se tak já rozhodnu.
Ano, byznys je opravdu hra, jenže Vámi zřejmě vyzdvihované návyky vedou ke krátkodobým ziskům na úkor "trvalé udržitelnosti"... Což samozřejmě někomu takto smýšlejícímu nevadí, prostě urve co může a po něm ať se svět třeba zboří.
"Musím říct, že hráči jsou morálně velmi slušní lidé a právě projevit agresivitu vůči druhému člověku ve skutečném světě je pro ně něco nepředstavitelného."
Smim se zeptat, jake druhy her jste hraval? Chovani ve hre reflektuje castecne chovani v realu. Asi jsem nehral ty spravne hry, moralne slusnych lidi jsem potkal minimum.
Me zkusenosti jsou nasledujici:
FPS hry - sprosti pubertaci, kazde druhe a treti slovo je sproste, hrac jine narodnosti nebo rasy = snuska rasistickych a nenavistnych nadavek, vesmes omezena inteligence a mala chopnost myslet dopredu. Staci mi tyden abych se umistoval na hornich prickach pri delani necekanych triku.
MMORPG a MOBA hry - zde jiz hraci mysli alespon na 1 krok dopredu, nicmene maji nafouknuta ega ktera jim brani v procitnuti "next level tactics". Pouze jejich nazor je ten nejspravnejsi a kdokoliv prijde s lepsim planem / napadem, se kterym neprisli oni, je to spatny napad/plan.
Online sachy - vesmes klidni lide, muzete si zahrat proti profesorovi matematiky z Indie nebo s muslimskym programatorem, ktery vzda hru, protoze se musi jit modlit k minaretu. Chyba, spatny pocit z prohry, propasnuti prilezitosti, silne pouceni. Sachy ze mne udelali rasistu, proste white > black. V zadne jine hre se pri vyhre clovek neciti jako superiteligentni superman a jako nejvetsi blbec pri prohre.
Já když slyším hráči a studie, se už vždycky nemůžu dočkat co to bude za blábol. Ale tohle je blábol korunovanej.
On by výsledek skončil úplně stejně, kdyby porovnávali dospělé lidi nebo malinké děti.
Malé děti se také učí trpělivosti a když jim něco nejde udělat, tak to většinou rozkopou, rozhází. A my dospělí jsme na tom taky stejně když nám něco nejde udělat a vůbec nemusí jít o nějaké hraní.
Takže, to že nám něco nejde, to zvyšuje "frustraci" úplně normálně většině populace. Pokud nejde o nějaké flegmouše :)
Presne tak jak to tady uz bylo napsane.
99 procent deti hraje hry at na pocitaci nebo ty stolni. Stoho vychazi ze se vzdy trefite pokud budete delat takovyto pruzkum (hra clovece nezlobse -- nemusim ktomu nic dodavat, ze ne) . A dalsi vec je takova ze kazdy dite venku bude delat lumparny at vam to reknou nebo nereknou.
Jen jeden a to zasadni problem je ten, ze deti sedi doma at tech 18 hodin nebo ten zbytek od prichodu dom ze skoly. Toto je ta vec ktera se musi zmenit ale ne zakazama !
Osobně můžu říct, že jsem byl jedním z největších hráčů a dokázal jsem "smažit na kompu" i 18 hodin denně a hodně hráčů jsem ji poznal. Musím říct, že hráči jsou morálně velmi slušní lidé a právě projevit agresivitu vůči druhému člověku ve skutečném světě je pro ně něco nepředstavitelného.
Také je rozdíl mezi HRÁČEM a PSYCHOPATEM, který mimochodem taky občas hrál nějakou hru... Z toho pak vyplývají ty teorie o agresivním chování hráčů.
Je to jako kdybych řekl, že pojídání chleba z člověka udělá vraha nebo pedofila. Jak to vím? Přece 100% pedofilů a vrahů jedlo v životě chleba... :-D.
Jinak hraní her učí hráče následující věci:
1) NEZÁLEŽÍ na názoru okolí
2) KONEC HRY JE AŽ JI PŘESTANETE HRÁT - ne až někdo řekne
3) Když jste šikovný můžete být králem světa, když jste nešikovný, můžete chcípnout během prvních pěti sekund.
4) TO, ŽE SE VÁM NEDAŘÍ (a ostatním ano) JE JENOM VAŠE CHYBA, NEZNALOST, NEUMĚNÍ, MÁLO TRÉNINGU atd.
Každý hráč zná tyto 4 pravidla a má je zakódovaná v hlavě - proto je pak většina hráčů velice úspěšná v kariéře nebo podnikání. Protože zatímco druzí nadávají na stát, šéfa, okolí, tak HRÁČ VÍ, že neúspěch nastal jenom proto, že dostatečně nepochopil pravidla a "hrál" se špatnou strategií - změní to a uspěje :).
Já znám ve svém okolí dost bývalých "závislých notorických hráčů" a všechno jsou to dnes lidé s velmi vysokým životním stylem, mají dobrou kariéru (a) nebo úspěšné podnikání.
Nakonec co jiného je business a obchod než jenom hra?