Google a jeho jednotlivé služby jsou nejčastějšími terči síťové kritiky i chvály, lhostejno o kterou konkrétní nabídku funkcí či vlastností se jedná. Pomineme-li spiklenecké teorie o sběru dat prostřednictvím společného účtu každého registrovaného uživatele, tak si největší pozornost v diskusních fórech či komentářích bezesporu zasluhuje Street View. V nedávné zprávičce Street View: Google znovu posílá snímkovací vozidla do ulic jsme vás informovali o tom, že po nucené odmlce se v ulicích měst opět objevila Google vozítka snímkující okolí.
„Google kromě pořizování snímků chtěl zaznamenávat i pozice jednotlivých sítí, respektive přístupových bodů. Tyto informace využívá třeba k lokalizaci polohy v rámci mobilních Google Maps. Jenže kromě například SSID nebo MAC adresy jeho vozy sbíraly i data, která právě poletovala vzduchem, což Google přiznal po nátlaku německých úřadů. (…)Každopádně snímkovací vozidla znovu vyrážejí do ulic, ovšem tentokrát budou již jen fotit a nebudou tedy sbírat vůbec žádné informace o WiFi sítích v dosahu.“
StreetView je nejspíš kontroverzní víc než všechny ostatní služby Googlu dohromady, jelikož kauzy, které se kolem něj postupem času vyrojily (a jistě i nadále vyrojí), nezasahují pouze počítačové uživatele, ale i všechny ostatní.
Je ale opravdu čeho se obávat? Nebo se celá kauza s pomocí médií jen zbytečně zveličuje?
Výsadní právo na názor všech
Pokud jste se osobně s Google vozidly ještě nesetkali, připomeňme, proč v očích řady uživatelů i počítačově méně aktivních lidí představují problém v oblasti ochrany soukromí. Tvůrci a spoluautoři služby Street View rozšiřují nabídku klasických Google Map, výsledkem jejich snažení jsou lisovatelné modely různých lokalit. Za sběrem dat stojí speciální, kamerou vybavené automobily, které při průjezdu vybraným územím snímají okolí – kdo se právě vyskytne v okolí, může si být jistý, že se dříve nebo později jeho fotografie objeví na Street View.
V reakci na stížnosti jednotlivých zachycených lidí, ale také místních úřadů pro ochranu soukromí nebo rozličných osobních údajů, museli tvůrci přistoupit na některá omezení a dodatečné úpravy zachycených snímků. Typicky se jedná například o rozmazávání poznávacích značek automobilů, obličejů vyfotografovaných lidí apod. Hlavní problém Google však spočívá v tom, že se postupem času objeví nové nesnáze, které dříve nebylo potřeba řešit. Právě do této kategorie spadá například zmíněné skenování lokálních WiFi sítí s nezabezpečenými přenosy.
I to přispívá k tomu, že se na obou stranách pomyslné barikády nacházejí dva nesmiřitelné tábory: jedni hájí Street View a podobné služby jako část inovace, druzí ji striktně odmítají kvůli potenciálnímu i reálnému narušení soukromí a osobní svobody. Typický argument první skupiny zní: „Nedělám nic špatného, a tak si mě může fotit, kdo chce a kdy chce.“. Druzí na to kontrují: „Co je komu do toho, kde jsem byl a co jsem kdy dělal!“ Rozuzlení sporu rozhodně není černobílé, kousek pravdy se najde v každém z uvedených názorů.
Sociofilové sami proti sobě
Osobně patřím do kategorie více paranoidních uživatelů, a to nejen v počítačovém, ale i běžném životě. Kdykoliv ve společnosti většího počtu lidí zadávám jakékoliv heslo, ohlédnu se, zdali mi někdo nestojí za zády a nesleduje pohyb prstů na klávesnici. Co na tom, že při bleskovém zadání stejně nikdo nic (vyjma keyloggeru) nepostřehne. Když ráno opouštím byt, chraň bůh, aby mě v autě začala nahlodávat myšlenka, jestli jsem opravdu zamkl a vypnul sporák.
Pravděpodobnost, že se tak nestalo, je minimální, stejně jako v případě paralely Street View – problém je v tom, že ten okamžik, kdy uživatele někdo vyfotí, nelze v drtivé většině přesně odhadnout, a přece náhoda je… Existuje plno situací, kdy lidé nechtějí být kompromitováni, v případě Street View se o tom navíc vůbec nedozví.
Street View a další služby (nejen) Googlu sbírají data z reálného života, možná se i vy v některých z nich poznáte. Jde ale opravdu o tak drastické ohrožení soukromí? Zdroj: Google
Na druhou stranu by si každý kritik služeb podobných Street View měl nejprve sáhnout do svědomí, kolik tohoto na webu v současné době o své osobě přímo či nepřímo prozrazuje sám. Profláknuté facebookové profily, jejichž prostřednictvím vyzrazujeme počet kostek cukru v ranní kávě, oblíbenou polední restauraci a předvečerní kavárnu přeplňují nafukovací internetové mantinely. Fakt, že mě pak někdo vyfotí v bledě modrém pruhovaném triku u vlastního auta těsně před vstupem do supermarketu, není zas tak hrozný v porovnání s exhibicionismem, který někteří online sociofilové produkují.
Zbytečné lákání zlodějů
Tak jako v případě jiných služeb, i zde by hranice měla být jasně dána tím, co uživatel při registraci do webové služby sám odsouhlasí. Samozřejmě je třeba řídit se zákonem a nad něj nejít, nicméně velice často jsou při pozdějších tahanicích klienti obecně velmi překvapeni, s čím vlastně souhlasili. Pročtení podmínek registračních formulářů by mělo být na prvním místě v rámci prevence, lze se tak vyhnout dalším trablům a sporům v budoucnu. Toto samozřejmě není konkrétní případ Street View, ale obecná podmínka nutná, nikoliv postačující, všech webových služeb jakoby zdarma.
Osobně si myslím, že ve většině případů jsou Street View a další služby jen špičkou ledovce, více bychom si měli na své vlastní citlivé údaje a bezpečnost dávat pozor sami. Ty tam jsou doby, kdy se každý strachoval o to, co kde vyzrazuje, jestli jeho e-mailovou adresu ze stránky nevydoluje robot, zda se někde zaregistruje pod falešnou nebo reálnou identitou. I dnes samozřejmě existuje nemalé množství takto obezřetných koncových uživatelů, nicméně řada ostatních spíše sleduje, aby nechyběla na Facebooku, měla co největší počet followerů na Twitteru, případně na blogu nezapomněla filtrovat ven veškeré své denní dění, hodinu po hodině.
Až mě někdy Google vozidlo vyfotí nahého s milenkou (toto v současné době není doznání), pak možná změním názor. Nicméně do této doby nemám na veřejnosti nic moc co skrývat, tak ať si kolem mne projede třeba třikrát denně. Na závěr ještě zpět k zachyceným přenosům WiFi sítí – pokud někdo nepoužívá šifrovaný přístup, je to stejné jako by nechal odemčené auto s otevřeným okýnkem v centru města. Zloděj sice stále zůstane zlodějem, nicméně proč mu to nesmírně zjednodušovat?
Co si nejen konkrétně o Street View, ale také dalších potenciálně nebezpečných službách myslíte vy? Jsou opravdu rizikové s ohledem na naše soukromí? Podělte se o své názory v diskusi pod článkem.
ČLÁNKY DO MAILU