![Vojtěch Bednář](https://i.iinfo.cz/images/480/vojtech-bednar-1.jpg)
Ilustrace: Nenad Vitas
Tedy přesněji řečeno Martin Beeby, zaměstnanec softwarového giganta a to, čemu Microsoft říká „softwarový evangelista“. A má pravdu. I když pokud jde o technickou podstatu, existují mezi stěžejními webovými prohlížeči zásadní rozdíly, co se jejich uživatelského rozhraní týče, v poslední době se sobě velmi přiblížily. Rozdíl mezi Internet Explorerem a Firefoxem či Chrome je z pohledu uživatele výrazně menší než před několika léty. Otázkou je, zda je to skutečně – jak se Beeby domnívá – motor pokroku, nebo ne.
V časech, kdy kvazi-trhu webových prohlížečů (protože o trhu jako takovém se zde hovořit nedá) dominoval Internet Explorer a vše ostatní bylo pouze výstřelkem jednotlivců, zásadní rozdíly v tom, jak se prohlížeče používaly, uživatelům nevadily. Marginální množství fanoušků Mozilly, později Firefoxu, chtělo, aby je bylo možné rozlišit od masy pod dominancí modrého písmene E. Ještě menší, ale o to věrnější komunita uživatelů komunikačního balíku Opera brala prohlížeč doslova jako svůj životní styl, odlišení se zde bylo nezbytností. O migraci uživatelů rozhodovaly detaily. Jak výše zmíněný Beeby připomíná, podle jeho názoru za mohutný přeliv lidí od Internet Exploreru k Firefoxu mohl zdánlivý detail – procházení v panelech, které Microsoft do svého prohlížeče tvrdošíjně odmítal zabudovat, přestože šlo o zvládnutou a vyzkoušenou technologii.
Dnes je ale jiná doba. Prohlížeče jsou si – skoro – jako vejce vejci. Přednost této skutečnosti vidím hlavě ve faktu, že posunula volbu webového prohlížeče z úrovně expertů a technicky zdatných uživatelů na úroveň průměru. Každý se může rozhodnout pro jakýkoli z hlavních prohlížečů, nebo ho může dostat. Jinak by neměly smysl reklamy, kterými nedávno Google zaplavil pražské metro, jinak by Firefox nedosáhl svých impozantních čísel rozšíření. Otázkou ovšem je, zda tato konsolidace prohlížečů skutečně představuje pohonnou jednotku jejich pokroku. Osobně si myslím, že ne.
Současný stav, kdy výrobci prohlížečů spolu komunikují a svým způsobem dokonce spolupracují podle mého soudu brzdí vývoj, protože snižuje konkurenční napětí mezi nimi. Nové prohlížeče neobsahují výrazně inovativní funkce, protože inovace se z jejich vývoje vytrácí, jsa akcelerována právě konkurencí a konkurenčním rozdílem. Existence tlustého hegemona, vedle kterého byli všichni ostatní trpaslíci umožňovala tohoto hegemona stíhat a snažit se dohonit nápady, neexistence ale vytváří rybník, ve kterém tloustnou všichni. A co hůře, kde se ryby čím dál tím více podobají jedna druhé, ač jedna o sobě tvrdí, že je štikou, a druhá sumcem.
Svět webových prohlížečů, alespoň těch hlavních, je podle mého názoru skutečně čím dál tím více na jedno brdo. Pro uživatele – laika – je to nepochybně dobře. Revoluční vývoj se ale v tomto prostředí dělat nedá. Internet a web dozrává, stal se masovou technologií, mainstreamovým médiem. Stejné prohlížeče nepřinesou mnoho inovací. Ale zakládají na to, aby se v jejich ustátém rybníce časem objevila nová štika.