Pro jedny je to zbytečnost a přesně ta věc, kterou by stát neměl dělat. Pro druhé možná zajímavá příležitost, která by mohla aspoň dostat šanci. „Dalo se do toho už hodně energie a byla by škoda to nezkusit,“ říká Silke Horáková z Asociace venture kapitálu.
Pohledy na státní finanční podporu inovativního podnikání v Česku se různí. Fakt je ale ten, že to přeci jenom nakonec, po pěti letech příprav, vypadá na opravdový rozjezd.
Tým z ministerstva průmyslu při svém druhém pokusu nastavil strukturu tak, že navzdory různým tlakům nakonec zvítězila cesta vedoucí přes Evropský investiční fond. Ta by měla přinést standardizované postupy namísto toho, aby peníze případně rozdělovalo zvažovaná, nově založená firma. Navíc podmínkou peněz z veřejných zdrojů bude koinvestice ze strany soukromých investorů.
EIF tak po podpisu smlouvy založil takzvaný „fond fondů“ a otevřel výzvu pro investory, kteří by se s ním chtěli na aktivitách zastřešovaných Národním inovačním fondem podílet. „Počítáme, že by EIF mohl vybrat jeden až tři fondy. Rádi bychom, aby tam byli zastoupeni jak soukromí investoři, tak i třeba akcelerátory,“ popisuje plány ministerstva průmyslu Pavel Laube s tím, že zájem projevil především brněnský JIC.
V banku je padesát milionů eur
Pro EIF to není první česká zkušenost. „Investujeme do českých kapitálových fondů taky na individuální bázi – v posledních dvou letech zahrnovaly Genesis Private Equity Fund III, Credo Stage 2 a Arx CEE IV,“ vysvětluje Michal Košina z EIF.
Přihlášky každopádně v centrále EIF přijímají do prvního května. Do začátku dubna je ale možné ještě posílat doplňující dotazy. Pokud se podaří vybrat první účastníky, mohly by se teoreticky první koinvestice se státem objevit během letošního roku.
Pro EIF je to první podobný projekt, který v Česku rozjíždí. Zatím má zkušenosti spíš se sousedním Slovenskem. Každopádně možnost, že by se nepřihlásil nikdo, si nepřipouští. Na otázky Lupy odpovídal šéf středoevropského regionu EIF Piotr Stolowski.
Jak velký očekáváte zájem od investorů?
Jsme si jisti, že tam bude značný zájem koinvestovat do fondů, které vybereme. Jednoznačně bylo identifikováno selhání trhu v dostupnosti kapitálového financování v počáteční fázi rozvoje podniků v České republice, která obecně zaostává za ostatními členy EU, pokud jde o objemy kapitálových investic.
Mohou se hlásit jen čeští investoři, nebo je to otevřené všem?
Výzva je určena všem zainteresovaným žadatelům, včetně stávajících týmů a těch, které se s tímhle cílem zformují, a to bez jakýchkoli omezení, co se týče státní příslušnosti nebo lokace. Nicméně zúčastněné týmy musejí dobře znát místní trh a mít smysluplnou síť kontaktů, a budou muset být přítomny na území České republiky.
Kolik je podle vašich zkušeností ideální počet fondů napojených na fond fondů pro zemi velikosti ČR?
To není ani tak otázka ideálního počtu fondů, napojených na fond fondů, protože tento není sám o sobě nabídkou pro investory, ale spíše EU programem na podporu ekosystému kapitálových investic v rané fázi rozvoje podniků.
Předpokládáme využití akcelerátoru v kombinaci se seed fondem a samostatného fondu rizikového kapitálu. Vzhledem k objemu dostupných finančních prostředků (50 milionů eur) a nutnosti zajistit životaschopnou velikost podporovaných fondů, očekáváme, že vybereme dva až tři týmy a větší část prostředků bude alokována na venture capital.
Jaké jsou reálné výsledky podobných projektů v zahraničí? Třeba na Slovensku?
Máme poměrně rozsáhlé zkušenosti z celé EU. Například v Bulharsku ekosystém rizikového kapitálu prakticky neexistoval předtím, než se v roce 2011 objevily první fondy s podporou EIF s financováním ze strukturálních fondů EU (celkově 65 milionů eur přes EIF). Nyní je v krajině rozrůstající se síť správců fondů a můžeme taky pozorovat vznik nových fondů bez účasti EIF.
Podobnou byla iniciativa JEREMIE, řízená EIF na Slovensku, kde dala vzniknout novému významnému hráči na trhu, seed a VC fondu Neulogy Ventures.
Je český projekt v něčem specifický?
Jedná se o první fond fondů, spravovaný EIF, který je zaměřen výhradně na území České republiky, takže z tohoto pohledu je jedinečný. Kromě toho ještě neexistuje mnoho kapitálových fondů, využívajících prostředky z evropských strukturálních fondů, což je jedním z nejúčinnějších a trhově orientovaných způsobů, jak je využít, a tyhle prostředky se stále ještě využívají hlavně na granty.