Na účet České televize přišly významné částky od státu. Stovky milionů korun jí vrátila Finanční správa. Je to část peněz zaplacených na dani z přidané hodnoty před několika lety. Velmi komplikovaný spor vede Česká televize s daňovými úředníky už dlouho. Obě strany mají jiný pohled na způsob stanovení výše nároku na odpočet DPH podle pravidel platných do července 2017. Nejasný zákon si jinak vykládali na Kavčích horách a jinak si ho vykládali úředníci.
Tahanice trvají tak dlouho, že úředníkům už vypršel čas, aby mohli znovu rozhodnout o vyměření daně. Kvůli promlčecí lhůtě musí peníze postupně vrátit. „Několik let se věc pohybovala na úrovni mezi soudem a Finanční správou bez konkrétního dopadu pro Českou televizi. V letošním roce máme první výsledky, které jsou ve prospěch České televize,“ vysvětlil finanční ředitel David Břinčil.
Jen v prvním pololetí dostala Česká televize peníze za sporné zdaňovací období od července do prosince 2011. Dodatečný odpočet byl pak přiznán ještě za červen až listopad 2012 a srpen až listopad 2013. Další rozhodnutí přišlo v srpnu.
„V současné době se pohybujeme kolem 420 milionů korun, které byly České televizi zpětně přiznány jako nárok na odpočet DPH za roky 2011 až 2013, nebo některá období v těchto letech. Z toho částka přibližně 280 milionů korun byla již České televizi uhrazená a zaplacená na její účet,“ řekl finanční ředitel na říjnovém zasedání Rady České televize.
Letošní hospodaření veřejnoprávní televize bude i díky těmto částkám lepší, než předpokládal rozpočet. „Ty peníze v minulosti odešly z účtu. A teď se vrací, dokonce i s nějakým úrokem, nazpět. Je to skutečně mimořádný příjem nad rozpočet, byť mimořádný neznamená nezasloužený,“ prohlásil radní Pavel Kysilka.
Nárok na odpočet DPH za druhou polovinu roku 2011 bylo nejzazší období, které se řešilo. Všechny zbývající spory jsou novější. „V obdobích, o kterých se bavíme, zákon neřešil, jakým způsobem mají společnosti typu Česká televize nebo Český rozhlas krátit DPH na odpočet. Česká televize si ve sporech nárokuje stoprocentní odpočet,“ přiblížil finanční ředitel David Břinčil podstatu sporu.
Pokud by všechny spory dopadly ve prospěch České televize a ta získala zpátky peníze za zhruba pět let, dosáhla by celková vrácená částka přibližně tří miliard korun. „Ale zároveň musím dodat, že postupným vývojem metodiky by ten nárok zřejmě nebyl 100 procent, ale 75 procent. Tedy zhruba dvě miliardy korun za samotné DPH, plus je tam příslušenství, tedy úroky z prodlení,“ doplnil David Břinčil.
Je to ovšem jenom teoretický propočet. V tuto chvíli nelze říct, že Česká televize peníze skutečně dostane. Dosud vyplacené částky obdržela kvůli uplynutí promlčecí lhůty.
Celý spor vznikl kvůli tomu, že zákon o dani z přidané hodnoty před 1. 7. 2017 neposkytoval jasné vodítko, jak krátit DPH na vstupu v případě České televize a Českého rozhlasu. Úředníci se odvolávali na různé výklady, s nimiž obě média nesouhlasila, takže se roztočil kolotoč soudních a správních sporů. Velmi zjednodušeně jde o to, jestli jsou televizní (respektive rozhlasové) poplatky úplatou za poskytovanou službu ve smyslu daňového zákona, a jestli se tedy mají zahrnovat do koeficientů pro odpočet DPH.
Česká televize postupně podala dodatečná přiznání k DPH, v nichž žádala vrácení části zaplacené daně za období od července 2011 do června 2017. Finanční úřad a následně i Odvolací finanční ředitelství tyto nároky České televize postupně zamítly. Místo toho naopak České televizi doměřily nedoplatky, které musela uhradit v letech 2017 až 2020. Podrobnosti jsou uvedeny v účetní závěrce za rok 2021.
Televize ovšem postup Finanční správy považovala za nesprávný, proto se proti němu bránila soudní cestou. V roce 2021 soud zrušil rozhodnutí Finanční správy za zdaňovací období let 2012, 2014 a 2015 a vrátil je k novému rozhodnutí. Mimo jiné soud ve svých rozhodnutích konstatoval, že zaokrouhlení použité správcem daně v neprospěch České televize bylo v rozporu se zákonem.
Sporu se věnovala Rada České televize při projednávání průběžného vývoje rozpočtu na letošní rok. Letošní hospodaření vypadá z pohledu příjmů a nákladů pozitivně. „U televizních poplatků, ale zároveň i u běžných komerčních příjmů se nám daří být nad plánem. Plus díky tomu, že postupně docházelo k navyšování úrokových sazeb, se České televizi daří získávat vyšší příjmy z peněžních prostředků v bankách. I díky tomu vrácenému DPH se příjmy o něco navýšily, než byl původní plán,“ sdělil finanční ředitel České televize na zasedání Rady České televize. Celkové letošní příjmy České televize by měly být o 100 až 150 milionů korun nad plán.
Letos se ještě daří krotit výdaje díky zafixovaným cenám. „Situace se nás více dotkne v příštích letech, kdy už v nových smlouvách budou upraveny i zvýšené ceny dodavatelů,“ upozornil David Břinčil. Významnou položku představují samozřejmě náklady na elektrickou energii, bez které se výroba ani vysílání neobejdou. „Snažíme se snižovat spotřebované množství. Za prvních devět měsíců letošního roku jsme snížili spotřebu o 15 procent ve srovnání s rokem 2019. Při cenách pro letošní rok je to úspora asi 8,5 milionu korun. Díky tomu, že podobně tlačíme na úspory v jednotlivých kapitolách rozpočtu, se nám ho daří nejenom udržet, ale i dosáhnout nižších výdajů,“ dodal finanční ředitel.
Navzdory stovkám milionů vrácených na DPH musí Česká televize v příštích letech šetřit, aby se vyrovnala s dopady inflace a budoucího růstu nákladů. Vrcholí příprava rozpočtu na příští rok, v němž se už promítnou škrty ohlášené generálním ředitelem Petrem Dvořákem. Televize zruší některé investice, chce od ledna ukončit program ČT3, seškrtá náklady na sportovní práva a zvažuje, že se zbaví starého studia v Ostravě-Radvanicích. Podle dřívějších oznámení chce rovněž uzavřít filmové laboratoře.
Vláda i opozice už daly najevo, že nechtějí v následujících letech zvyšovat televizní poplatky. O vhodném dlouhodobě udržitelném modelu financování České televize a Českého rozhlasu není dosud rozhodnuto. Ministerstvo kultury plánuje teprve svolat pracovní skupinu, ve které bude diskutovat o možných variantách. Závěry by chtělo představit příští rok a na jejich základě potom připraví potřebné zákony. K prosazení stabilního financování médií veřejné služby se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení.
ČLÁNKY DO MAILU