Jak jsem zjistil při záběru do publika, stejný nápad měla většina online žurnalistů – lidí bylo v sále jako šafránu, přestože (v té či oné podobě) o tiskové konferenci informovala většina odborných médií. Za zmínku stojí také to, že se Český Telecom rozloučil s portálem Atlas.cz a začal svoje přenosy vysílat na adrese live.quick.cz.
Sdělením, které se Český Telecom snažil předat, bylo navázání partnerství se společností BMG (což je vydavatelství – slovy Ladislava Zajíčka „kameník“). S tímto partnerstvím by se měla na Starzone objevit i hudba (jeden kousek za cca 30 korun). Zároveň by měly přibývat i další (video) pořady. Přestože ředitel BMG ohromoval tisícovými počty skladeb, které mají ve svém portfoliu, do teď (psáno v pondělí 12. července 2004 ve 12 hodin) jsem tam žádný nový obsah nenalezl. Update: hudební část portálu najdete na adrese http://www.starzone.cz/music/.
Protože se těžko dá hodnotit něco, co neexistuje, zkusme se podívat na perspektivy Starzone obecněji. Český Telecom prezentoval mimo jiné i fakt, že od rozjezdu služby si stáhlo (a pravděpodobně zaplatilo) nějaký pořad cca 1000 uživatelů. Přestože bylo prezentováno, že uvedený portál není nijak inzerován, nejde o nikterak impozantní číslo. Pokud se podíváme na ekonomiku celého systému, jde fakticky o propadák. I kdyby všichni uživatelé kupovali prémiové filmy, výnosy z portálu by byly přibližně 70.000 korun . Když proti tomu postavíme náklady, určitě budeme měsíčně v mínusu v řádu stovek tisíc korun.
Přestože Český Telecom vsadil na osvědčený koncept „porno-pohádky-příběhy“, který diváky přitahuje, v současné době prostě není možné postavit portál podle konceptu, který představuje Starzone. Podívejme se na základní problémy konceptu.
Prvním problémem je neatraktivnost současného obsahu. Akumulátor, Jízda nebo Nesmrtelná teta jsou jistě zajímavé filmy pro masy, ale i kdybychom vybrali deset stejně atraktivních (což je v současném výběru Starzone takřka nemožné), jak dlouho vydržíte sledovat (a platit) stále stejné filmy? V oblasti obsahu pro dospělé (známější pod pojmem pornografie) nejsem žádný odborník, ale pakliže tento obsah netvoří ani dnes většinu stahovaného (a placeného) materiálu, není pravděpodobně tlačenice kvalitního obsahu ani v této oblasti. Tento problém lze samozřejmě snadno vyřešit nákupem atraktivního obsahu.
Druhým velkým problémem Starzone je rozhraní. To je přizpůsobeno nabídce několika málo filmů (navíc podrobná verze prostě nefunguje). Portál, který prodává velké množství položek, musí být schopen klientovi nabídnout související položky (v případě filmu například filmy stejného režiséra, se stejnými herci v titulních rolích) a případně odkaz na recenzi. Bez této (podotýkám základní) výbavy lze portál považovat pouze za technologickou demonstraci toho, že za video je možné na Internetu platit. I tento problém je řešitelný, nicméně jeho řešení stojí trochu více přemýšlení než v předchozím případě.
Třetím problémem je konkurenční prostředí. Na světě již existuje velké množství služeb, které nabízejí podobný obsah, a pochybuji, že by Český Telecom disponoval exkluzivními smlouvami na distribuci obsahu. Služby, jako je iTunes, sice distribuují materiál pouze v USA či několika zemích západní Evropy, nicméně pomalu, ale jistě rozšiřují svoji působnost. Samozřejmě tu není jen obsah za peníze. Pokud pomineme problematiku peer-to-peer sítí, kde je obsahu skutečně hodně, existují i v ČR archívy, kde je možné dobrat se videomateriálu zdarma. Jako příklady mohou posloužit Archív TV N@va, Videoarchív CESNET, Livebox Švamberk Netu, Archív Atlasu nebo AVC Silicon Hill. Na všech těchto webech je k nalezení materiál, ktery je obsahově podobný tomu, co najdete na Starzone.
Posledním, nicméně nejvýznamnějším problémem Starzone je její omezenost. Český Telecom se rozhodl nabízet Starzone pouze zákazníkům svých internetových služeb. Je pravdou, že IOL je podle iAuditu ISP největším ISP, nicméně většinu jeho uživatelů tvoří zákazníci připojující se komutovaným připojením (modemem nebo ISDN), kteří nejsou schopni dotyčný materiál stáhnout v rozumném čase. Druhou velkou skupinou zákazníků je veřejná správa a velké korporace, kde také nemůžeme čekat velký zájem o zábavní materiál (tedy zájem by obvykle byl, ale administrátoři firewallů bývají neoblomní). Zákaznickou strukturu tak de facto tvoří pár (méně než 20.000) uživatelů ADSL nabízeného Českým Telecomem.
Paradoxně tak osud Starzone leží v rukou lidí, kteří mají v rukou trh s ADSL. Lidé zodpovědní za Starzone se mohou třeba rozkrájet, ale bez kvalitního a cenově a geograficky dostupného ADSL se k profitabilní službě pravděpodobně nedostanou.
Závěrem krátká noticka pro generálního ředitele Gabriela Berdára – autor nemá ze článku žádný majetkový profit vyjma autorského honoráře.
ČLÁNKY DO MAILU