Staronový ředitel Českého rozhlasu chystá radikální změny. Začne už dnes

„Kdybych nevyhrál, odejdu z rozhlasu“

Volbu od začátku provázela značná nervozita. Veřejné zasedání rady, na kterém došlo k hlasování o řediteli, sice začínalo v deset hodin dopoledne, hned na začátku si ale radní na návrh předsedkyně Dany Jaklové odhlasovali, že k výběrovému řízení se dostanou až po polední přestávce ve 14. hodin. Tak se také stalo: až po druhé hodině odpoledne před radní postupně předstoupil prozatímní ředitel ČRo Peter Duhan, ředitelka zpravodajských stanic ČRo Hana Hikelová a bývalý obchodní ředitel východočeského Rádia Černá hora Petr Matoulek. Všichni měli deset minut na prezentaci svého projektu a poté se jich radní ptali na doplňující otázky. Během slyšení konkrétního kandidáta museli ostatní dva opustit jednací místnost.

Zpočátku to vypadalo, že poměr sil v rozhlasové radě je vyrovnaný. V prvním kole první volby získal Duhan s Hikelovou, favorité volby, shodně po třech hlasech, zatímco Matoulek žádný. Do druhého kola, které se přes protesty předsedkyně rozhlasové rady Dany Jaklové konalo bezprostředně po prvním kole, postoupili už jen Duhan a Hikelová. A tady došlo na lámání chleba: Duhanovi chyběl ke zvolení jediný hlas, dostal jich pět. Hikelová jen tři. Jeden hlas z devíti byl neplatný. Po této volbě se radní usnesli na téměř hodinové přestávce, po které následovala druhá volba ředitele, opět se všemi třemi kandidáty. Z ní už vzešel nový ředitel: Duhan inkasoval šest hlasů, Hikelová dva a Matoulek žádný. Duhan později na dotaz serveru DigiZone.cz, co by dělal, kdyby mu kandidatura nevyšla, odpověděl jasně: Odešel bych z rozhlasu.

Peter Duhan krátce poté, co volební komise Rady Českého rozhlasu oznámila, že v druhé volbě získal šest hlasů. Nejméně tolik bylo třeba ke zvolení generálního ředitele.

Co rozhodlo ve prospěch Duhana?

Ještě před volbou se v Lidových novinách objevila spekulace, že výběr ředitele rozhlasu skončí patem a radní nikoho nevyberou. Poté by podle LN mělo nastat nové výběrové řízení, do něhož se měl přihlásit bývalý generální ředitel vydavatelství Economia Michal Klíma, který měl mít jasnou politickou podporu. Klíma ale tuto spekulaci odmítl a ačkoli informaci o chystaném patu přímo v den volby převzaly i Hospodářské noviny, nakonec se tento scénář nenaplnil. Síly uvnitř rady pro podporu Duhana a Hikelové přitom byly skutečně vyrovnané. Co tedy převážilo ve prospěch Duhana? Zřejmě ochota ponechat ve vedení rozhlasu soka, který by ve volbě neuspěl. Zatímco Duhan během veřejného slyšení řekl, že by s Hikelovou nadále počítal, Hikelová setrvání Duhana ve vedení rozhlasu nepřímo odmítla.

Jsem toho názoru, že by si silný generální ředitel měl sám určit, s kým chce spolupracovat, prohlásila Hikelová. Duhan naopak řekl, že by Hikelová zůstala šéfkou zpravodajství ČRo, pokud by o to měla zájem. Její funkce by ale v rámci hierarchie vedení rozhlasu „ponížila“ z prvního stupně řízení na druhý, pod přímou kompetenci náměstka generálního ředitele pro program. Poté, co Duhan ve volbě zvítězil, novinářům řekl, že ho čeká jednání s Hikelovou, na kterém jí nabídne jedno z ředitelských míst v novém vedení rozhlasu. Hikelová by se mohla stát náměstkyní pro celé oddělení programu, což by byla jedna ze čtyř funkcí v topmanagementu, nebo by zůstala nadále ředitelkou zpravodajství.

Volba se zpočátku nevyvíjela pro Duhana tak jasně. V prvním kole první volby získat tři hlasy, stejně jako Hana Hikelová (uprostřed). Ze všech tří kandidátů byl poté zjevně nejzaskočenější.

Místo devíti topmanažerů jen ředitel a tři náměstci

Duhan radním při veřejném slyšení slíbil poměrně radikální organizační změnu ve vedení rozhlasu. Místo nynějších devíti ředitelů na prvním stupni řízení chce mít jen čtyři. Vedle generálního ředitele by šlo o tři jeho náměstky, kteří by byli v podstatě výkonnými řediteli pro program, strategii a servis. Pod každým náměstkem by pak existovali tři ředitelé samostatných divizí. Pod program by spadal ředitel zpravodajství, ředitel vysílání a ředitel výroby, pod strategii obchodní ředitel, ředitel pro vnější a vnitřní vztahy a ředitel pro strategický rozvoj a pod servis ředitel techniky, ekonomický ředitel a ředitel centrální služby.

O personálním obsazení nových funkcí Duhan zatím nechtěl mluvit. Nerad bych to říkal před médii, rozhodnu o tom pátek ráno v devět na poradě. V každém případě počítám s panem René Zavoralem (nyní ředitel Odboru marketingu a komunikace ČRo), v každém případě počítám s pověřeným výkonným ředitelem, panem doktorem Šestákem, a dneska mám jednání s paní Hikelovou a budu se s ní dohadovat, zda by nechtěla přijmout místo v topmanagemetu, řekl Duhan krátce po volbě přítomným novinářům. Zároveň prohlásil, že zruší pozice ředitelů regionálních studií, respektive je sloučí s funkcemi šéfredaktorů, jako to učinil už u celoplošných okruhů ČRo.

Výraznou osobností volby ředitele byl předseda volební komise Milan Badal, který po neúspěšném pokusu zvolit šéfa rozhlasu v prvním kole první volby zhatil plán předsedkyně Rady Českého rozhlasu Dany Jaklové na devadesátiminutovou přestávku pro „poradu“. Prosadil, aby druhé kolo proběhlo hned po prvním.

„Chci úsporný a efektivní rozhlas“

O změnách v rozhlasu se mluví rok a půl. Konečně jsem dostal mandát tyto změny realizovat. Chci úsporný, velmi efektivní rozhlas. Nechci velké množství ředitelů, chci spíš úzký tým, který řeší zadání, které získává od úzkého managementu, který dodnes měl devět členů a nyní bude mít jen tři členy plus generálního ředitele. Myslím si, že toto zúžení pomůže v jedné věci: přesně definovat úkoly, kdo je za co odpovědný a způsobí v konečném důsledku to, že budeme moci kontrolovat výkon rozhodnutí, které budou muset ředitelé pod topmanagementem realizovat. Stávající stav, kdy má rozhlas 21 ředitelů, je neúnosný, prohlásil doslova Duhan.

Během veřejného slyšení ještě coby kandidát na ředitele Duhan řekl, že na základě vnitřního auditu zjistil největší plýtvání v odděleních techniky, správy a autoprovozu. Předražené jsou podle něj i služby od Českých Radiokomunikací, které pro rozhlas zajišťují šíření signálu všech 21 jeho stanic. Od roku 1999 se nezměnila obchodní politika rozhlasu vůči Českým Radiokomunikacím. Musíme se naučit odolávat zjednodušeným nabídkám, které dostáváme od tohoto dodavatele, prohlásil Duhan. Na poplatcích za šíření signálu by se podle něj dalo ušetřit až 20 procent nynějších nákladů. Ještě před samotnou volbou pak Duhan řekl, že ze současných 1 500 stálých zaměstnanců by měl rozhlas do roku 2015 propustit 400.

Duhanova protikandidátka Hana Hikelová při slyšení před Radou Českého rozhlasu naznačila, že v případě vítězství by Duhana do nového vedení rozhlasu nepřizvala. Duhan byl diplomatičtější a po výhře nabízí Hikelové místo jednoho ze tří svých náměstků ve čtyřčlenném topmanagementu ČRo.

Regiony jako samostatné stanice zřejmě skončí

Radikální řez připravuje Peter Duhan pro regionální studia ČRo. Nelíbí se mu, že fungují do značné míry autonomně a vysílají si, „co se jim zachce“. Vede to ke zbytečnému plýtvání peněz. Některé formáty u jednotlivých regionálních studií jsou zbytečně stejné a dublují se. Kdyby došlo k redukci vysílání z dnešních 12 až 18 hodin denně na dva čtyř- až pětihodinové regionální vstupy, došlo by k mnohem větší koncentraci na regionální problematiku, prohlásil ve svém kandidátském projevu. Regionální studia sice musí podle zákona sídlit v každém krajském městě, zákon ale podle Duhana neříká, že by měla vysílat po celý den jako samostatné stanice, ani jim nepřikazuje produkovat vlastní zábavné pořady a další formáty mimo zpravodajství a publicistiku.

Duhan má dokonce už plán, jak jednotlivá regionální studia centralizovat. Chce využít jejich kmitočty pro novou celoplošnou síť zvanou Čtyřka, což by měla být dlouho očekávaná stanice mluveného slova, do níž by se měl integrovat i současný ČRo 6 a zpravodajské Rádio Česko. Regionální studia by se pak denně připojovala s několikahodinovým regionálním zpravodajstvím do centrálního programu, buď Čtyřky, nebo nově definované Jedničky (viz níže). Myslím si, že každý racionální veřejnoprávní rozhlas pracuje tímto způsobem. Provozovat čtrnáct samostatných regionálních stanic bez jisté míry centralizace, ať už malé, střední nebo velké, je velký luxus. Vede to k vážným únikům financí, které by se daly využít podstatně lépe, odpověděl Duhan na dotaz serveru DigiZone.cz.

Počínaje dneškem převede Peter Duhan vedení ředitelů regionálních studií Českého rozhlasu přímo pod sebe. Dosud podléhali řediteli programu.

V úvahu připadá i slučování některých regionů

Staronový ředitel Českého rozhlasu se nebrání ani slučování, či spíše integraci některých regionálních studií, jak to ostatně funguje již nyní mezi Brnem a Zlínem, Plzní a Karlovými Vary či Ústí nad Labem a Libercem. Ve všech těchto regionech se nová krajská studia připojují do vysílání tradičních studií, která existují podstatně déle a mimo tato regionální odpojovaná okna v obou krajích vysílají shodný program „starého“ regionu. Duhan připustil, že v tomto smyslu uvažuje například o východočeském regionu. Hradec Králové a Pardubice jsou velký problém, kterým se zabývám dlouhodobě. V každém případě jeden z prvních kroků na regionální poradě s řediteli, která bude na přelomu srpna a září, bude tento problém nastolen a začneme se tím konečně velice aktivně a dynamicky zabývat, slíbil.

Že regiony nebudou při uvádění změn ve struktuře rozhlasu na druhé koleji, vyplývá i z Duhanova rozhodnutí převést přímé řízení ředitelů regionálních studií z pravomoci programového ředitele přímo pod sebe. V pátek se sejdu s kolegy a první krok, který provedu, bude převedení řízení ředitelů regionálních studií od programového ředitele přímo pode mne. Budu je řídit sám a budu hledat optimální cestu, prohlásil. Regiony navíc čeká určitá úsporná kúra, protože plánované propouštění, v jehož rámci by do roku 2015, v souvislosti s restrukturalizací celého rozhlasu, která začne v lednu příštího roku, se dotkne až čtyř set zaměstnanců. Logicky se to tedy dotkne i regionálních stanic, řekl Duhan.

Třetí z finalistů volby ředitele Českého rozhlasu Petr Matoulek působil vedle dvou interních kandidátů jako statista

Český rozhlas bude mít čtyři celoplošné okruhy

Redefinice čeká i celoplošné okruhy Českého rozhlasu. Duhan by je chtěl mít čtyři místo stávajících tří, a nazývá je čísly Jednička, Dvojka, Trojka a Čtyřka. Jednička by měla být plnoformátovou stanicí pro posluchače ve věku od 40 do 60 let a bude stavět na základech dnešního ČRo 2 – Praha, který prošel částečnou úpravou profilace již loni na podzim. Do tohoto vysílání by se nově měla připojovat nynější samostatná regionální studia ČRo, a to i dvakrát denně na několik hodin. Dvojka by stavěla na dnešním Radiožurnálu a byla by to zpravodajsko-publicistická stanice pro posluchače od 20 do 40 let. Trojka by zase stavěla na dnešní Vltavě, ale omezila by mluvené slovo a naopak posílila hudební složku. Byla by něčím jako kulturní stanicí Arte, řekl Duhan.

Dramatizace literárních děl, které nyní mají prostor na Vltavě, by se přesunuly na nový program Čtyřka, zmiňovanou stanici mluveného slova. Stejně jako Trojka, i Čtyřka by byla spíše pro náročnější posluchače. Duhan však v kandidátském projevu ani po svém zvolení nezmínil, jak hodlá naložit s již existujícími speciálními stanicemi, tedy digitálními okruhy ČRo Leonardo, ČRo D-dur a Radio Wave (u Rádia Česko již oznámil sloučení se stanicí mluveného slova, tedy Čtyřkou). Rozhlasovou digitalizaci ale označil za proces, který nebude pro následující tři roky aktuální. Musíme se na něj ale připravit, připustil. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) přitom již udělil krajské a metropolitní sítě pro digitální rozhlas, které musí do dvou let zahájit vysílání a komerční rádia se do nich zrovna nehrnou.

Nervózní vedení Rady Českého rozhlasu během volby ředitele vykázalo štáb České televize od okna, odkud snímal řečnící kandidáty. Prý aby kameraman a zvukař nekoukali radním pod prsty.

“Oddělím výrobu pořadů od stanic“

Prvním vážným krokem, který hodlá Peter Duhan učinit coby řádný generální ředitel Českého rozhlasu, je podle něj oddělení výroby pořadů od vedení jednotlivých stanic rozhlasu. Podobným krokem prochází od letošního roku Česká televize a nesetkává se to zrovna s pozitivním ohlasem. Jednotlivé programy ČT (s výjimkou zpravodajské ČT 24 a sportovních přenosů na ČT 4) totiž musí poptávat konkrétní typy pořadů od ředitelství vývoje nových formátů a to jim nabízí buď projekty od externích tvůrců, nebo vytváří vlastní projekty, které pak zadává buď k interní nebo externí výrobě. Změna je to natolik radikální, že ji dodnes řada zaměstnanců ČT z tvůrčích oddělení nepochopila a nezná nové kompetence svých nadřízených.

Ve zpravodajství ČRo slibuje Duhan návrat investigativních reportáží, nejdříve ale chce poslat vybrané redaktory na stáže do zahraničí, aby se naučili „opravdové investigaci“. Ohledně investigativní žurnalistiky jsem skeptik. V českém prostředí hodně závisí na pochybných zdrojích z bezpečnostních kruhů, novinářům jsou předhazovány různé informace. Třeba u kauzy Diag Human byly lidem předkládány naprosto překroucené informace, prohlásil Duhan. Jeho protikandidátka Hana Hikelová, která vede zpravodajství ČRo, později ve svém kandidátském projevu dodala, že vytvoření nového investigativního týmu v rozhlasu bude trvat asi dva roky. Na trhu není dostatek kvalitních investigativních novinářů, vysvětlila.

Peter Duhan přijímá gratulaci od Hany Hikelové krátce poté, co byl zvolen generálním ředitelem Českého rozhlasu

Zvyšování rozhlasového poplatku? Nejdřív v roce 2015

Duhan chce také zásadně zlepšit výběr rozhlasového poplatku, ovšem ne tak drastickým způsobem jako Česká televize, která prostřednictvím najaté advokátní kanceláře vymáhala poplatky i od koncesionářů, kteří je řádně platili, případně žádala platby i za nefunkční televizory. Rozhlas momentálně řeší výpadek příjmů ve výši 150 milionů korun právě z nedostatečného výběru koncesionářského poplatku. Tam si myslím, že patřičné odpovědné osoby zcela selhaly. A budu to řešit. Vymáhání poplatků patří pod ekonomický odbor. Tam se budu pídit po odpovědnosti, slíbil Duhan, podle něhož ale stávající výše rozhlasového poplatku, 45 korun měsíčně, plně dostačuje a není třeba ho zvyšovat.

Rozhlas momentálně vypisuje výběrové řízení na advokátní kancelář, které by svěřil vymáhání rozhlasového poplatku po dlouhodobých neplatičích. Máme jistou představu o parametrech, jak by tato advokátní kancelář měla vypadat. Vybereme takovou, která bude efektivní, solidní a lidsky slušná, říká staronový šéf ČRo. O případném zvyšování rozhlasového poplatku by podle něj rozhlas uvažoval až po dokončení restrukturalizace v roce 2015. Pak se teprve uvidí, zda to bude třeba, vysvětlil Duhan. Mezitím hodlá hledat zdroje úspor uvnitř rozhlasu. Jako řádný ředitel budu mít k dispozici rozpočet 13 miliard korun do roku 2017. V jeho rámci budu rozhodovat o strategii ČRo, včetně té finanční, řekl šéf ČRo.

Staronový generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan v obležení novinářů

„Nejsem politický nominant. S Tvrdíkem to bylo jinak“

Duhan se ani po zvolení generálním ředitelem ČRo nevyhnul kritice kvůli jeho loňskému zásahu do předvolebního vysílání rozhlasu. Na nátlak tehdejšího volebního manažera ČSSD Jaroslava Tvrdíka totiž přikázal, aby Radiožurnál vybíral hosty do krajských předvolebních debat podle výsledků průzkumů předvolebních preferencí ne jedné, ale hned dvou agentur pro výzkum veřejného mínění. Druhou rozhlasu vnutil právě Tvrdík, přičemž šlo o společnost, u které si ČSSD sama objednávala různé průzkumy veřejného mínění a byla jejím důležitým klientem. Předvolební preference obou výzkumů se dost lišily, rozhlas ale na příkaz Duhana operoval se zprůměrovanými výsledky z obou průzkumů.

To nebylo zcela tak. Víte, ona ta mediální zkratka působí smrtelně, hájil se Duhan po pátečním zvolení řádným generálním ředitelem. Měl jsem garance, že bude platit přesně ten model výzkumu, který byl schválen v podzimních volbách 2009, které pak byly zrušeny. Poté, když se parlamentní volby uskutečnily v roce 2010, jedna z těch agentur vypadla. Sociální demokracie argumentovala tím, že je to porušení pravidel. Proto jsem řekl, že když došlo k porušení pravidel, chci, aby ta pravidla byla dodržena. To byl ten základní problém. Navíc se domnívám, že jedna agentura pro takovouto záležitost, jakou jsou předvolební data, je přece jenom málo. Už z čistě z takového pragmatického novinářského hlediska, že bychom měli dodržovat pravidlo dvou zdrojů.

Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz