Konec ledna a únor jsou obdobím, kdy operátoři publikují své ekonomické a provozní výsledky za předchozí kalendářní rok. A to je zase příležitostí k bilancování a hodnocení toho, jak se vyvíjel trh jako celek. Nejinak je tomu i letos, poté, co minulý týden publikovala své roční výsledky za rok 2007 Telefónica O2 Czech Republic.
Praxe je ale trochu složitější v tom, že různí operátoři zveřejňují své výsledky v různém rozsahu a členění. Tradičně nejsdílnější je právě TO2 CR, která uvádí i poměrně podrobné provozní výsledky, mj. včetně počtů pevných linek, ADSL přípojek, provolaných minut atd. Naopak nejméně sdílný bývá český Vodafone, který se obvykle omezuje jen na počet nově získaných zákazníků a z ekonomických výsledků zmíní většinou jen ARPU (viz jeho oznámení loňských výsledků) .
Někde uprostřed, pokud jde o sdílnost, bývá T-Mobile. U něj budou ekonomické výsledky za loňský rok obzvláště zajímavé, kvůli jeho soutěži s TO2 CR ohledně prvenství na českém trhu i co do objemu výnosů. Jak už jsem psal v jednom z předchozích článků, pokud by pokračovaly dosavadní trendy, T-Mobile by měl šanci předstihnout TO2 CR, alespoň pokud jde o čtvrtletní výsledky z mobilních služeb (za poslední loňský kvartál).
Jenže právě hospodářské výsledky českého T-Mobile jsou tím posledním kaménkem do celkové mozaiky, který zatím není k dispozici. Známy jsou dosud jen jeho provozní výsledky, resp. počty zákazníků, které publikoval mateřský Deutsche Telekom. Na hospodářské výsledky českého T-Mobile si musíme ještě počkat.
Jaká je v ČR mobilní penetrace?
Již nyní si však můžeme spočítat, jak se vyvíjel český mobilní trh co do své velikosti, resp. počtu zákazníků. Abychom ale byli přesní, nezapomínejme, že ve skutečnosti vůbec nejde o počty zákazníků či o počty uživatelů mobilních telefonů. To, co mobilní operátoři prezentují jako „zákazníka“, je ve skutečnosti aktivní (tj. používaná) SIM karta. A ani ono „používaná“ není možné brát až tak doslova. Obvyklý úzus je, že mezi aktivní se započítává taková karta, které byla použita či dobita někdy za posledních 12 či 13 měsíců. A někdo dnes používá dvě či více SIM karet, zatím zcela jistě určitě existují i lidé, kteří ještě žádný mobil nepoužívají a nepřipadá na ně žádná aktivní SIM karta.
Jen pro zajímavost a ilustraci rozdílu: poslední dostupné výsledky statistických průzkumů Českého statistického úřadu říkají, že v roce 2006 ČR mělo mobilní telefon 83,1 procent populace starší 16 let. Ke konci roku 2006 ale naši mobilní operátoři hlásili 12,326 milionu „zákazníků“, což při počtu obyvatel cca 10,35 mil. obyvatel odpovídalo penetraci cca 119 procent.
A jak vypadá situace s počtem zákazníků (pardon: aktivních SIM karet) dnes, resp. ke konci kalendářního roku 2007? Ukazuje to následující tabulka, členěná ještě na tarifní a předplacené zákazníky.
počty zákazníků (aktivních SIM karet) ke konci roku 2007, v milionech | Tarifních zákazníků | Zákazníků předplacených služeb | Zákazníků celkem |
---|---|---|---|
Telefónica O2 CR | 2,244 | 2,882 | 5,126 |
T-Mobile | 2,228 | 3,044 | 5,271 |
Vodafone | 1,377 (výpočet) | 1,281 (výpočet) | 2,658 |
celkem | 5,849 | 7,207 | 13,055 |
Zdroj: tiskové zprávy mobilních operátorů
Prostým součtem se tedy dostaneme na celkový počet cca 13,055 milionu zákazníků. Pokud to vydělíme počtem obyvatel ČR (cca 10,35 mil), vychází z toho penetrace ve výši cca 126 procent! Opět ale s výše citovaným disclaimerem, že fakticky jde spíše o penetraci aktivních SIM karet.
Kdo přibral nejvíce?
Z předchozí tabulky je ihned patrné, že T-Mobile je stále jedničkou na českém trhu co do počtu zákazníků (aktivních SIM karet). Byť hlavně díky předplaceným službám, zatímco v počtu tarifních zákazníků stále vede TO2 CR.
Následující obrázek pak ukazuje, jak se počty zákazníků našich mobilních operátorů vyvíjely v čase. Je na něm hezky vidět, jak si T-Mobile od poslední kvartálu 2006 udržuje svůj náskok.
Pokud se ale na obrázek podíváte pozorněji, jistě vám neunikne, že právě za poslední kvartál (4. čtvrtletí 2007) se náskok T-Mobile přece jen zmenšil.
Pokud bychom si spočítali, kolik jednotliví operátoři přibrali nových zákazníků za celý loňský rok, pak zde skutečně vychází Telefónica O2 Czech Republic jako vítěz, zatímco T-Mobile byl naopak až poslední, za Vodafonem, viz následující tabulka. Pro srovnání jsou v ní uvedeny i hodnoty za rok 2006, které dokladují celkové tempo, s jakým noví zákazníci přibývají (viz předchozí článek Stalo se: dochází mobilnímu trhu dech?)
Počty nových zákazníků | za rok 2006 | za rok 2007 |
---|---|---|
Telefónica O2 CR | 188 000 | 262 000 |
T-Mobile | 415 000 | 222 000 |
Vodafone | 273 000 | 245 000 |
Zdroj: tiskové zprávy mobilních operátorů
Ještě zajímavěji to ale vychází podle jednotlivých čtvrtletí 2007. A aby to bylo názornější, ukažme si to rovnou i s grafem:
Zde už je názorně vidět, že právě Telefónica, po propadu z počátku roku 2007, v jeho závěru naopak zabrala: získala 159 tisíc nových zákazníků (aktivních SIM karet), což je více než oba její konkurenti dohromady. Vysvětlení je zřejmě třeba hledat ve štědře dotovaných akčních nabídkách, všelijakých balíčcích a jednorázových kampaních, které (jak se zdá) mají odezvu a dokáží přilákat nové zákazníky.
Nicméně pokud se podíváme na čtvrtletní výnosy TO2 CR (pouze z mobilních služeb) a T-Mobile (zatím bez 4. kvartálu 2007), pak ihned vidíme, že se velký přírůstek nových zákazníků neodrazil ve výraznějším růstu čtvrtletních výnosů u TO2 CR. Je to ostatně logické: noví zákazníci nejspíše nebudou nejbonitnější (s nejvyššími útratami) a na jejich získání bylo třeba vynaložit značné prostředky (skrze dotované akční nabídky a balíčky). V neposlední řadě mohli noví zákazníci přibýt až v samém závěru roku a ekonomické výsledky ještě tolik neovlivnili.
I z tohoto posledního grafu je tedy vidět, že T-Mobile stále má šanci trumfnout Telefóniku, co do výše čtvrtletních výnosů za poslední loňské čtvrtletí, bez ohledu na relativně nejmenší přírůstek nových zákazníků. Půjde hlavně o to, jak se vyvíjely jeho náklady a výnosy, vztažené na jednotlivého zákazníka, včetně skladby nových zákazníků a nákladů na jejich získání.
Jak se dařilo pevným linkám?
Rozvoj mobilního trhu, který nadále roste, je třeba posuzovat i v kontextu toho, co a jak se děje na trhu pevném. A to i v souvislosti se snahami operátorů o fixně-mobilní konvergenci. Dění na pevném trhu pak musíme rozdělit na hlas a data. Vývoj v každém z nich je totiž různý.
U pevných hlasových služeb lze sledovat pokračující úbytek pevných linek, který hlásí právě Telefónica O2 Czech Republic. Celkově lze konstatovat, že tento úbytek se ani ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku nezastavil. Názorně to ukazuje následující graf s absolutním počtem pevných linek od TO2 CR.
Pokud bude trend poklesu pokračovat, už nebude dlouho trvat, než se počet pevných linek dostane na polovinu svého maxima v roce 2000.
Pravdou ale je, že se zmírňuje alespoň tempo poklesu. Vidět je to i z následujících dvou grafů, které ukazují úbytky po jednotlivých čtvrtletích loňského roku, a to v absolutních počtech i v procentech.
Nabralo ADSL dech?
Pojďme se nyní podívat na čísla kolem ADSL. Zde, vzhledem k situaci na trhu, jsou provozní výsledky TO2 CR velmi dobrým a hlavně prakticky úplným ukazatelem toho, jak vypadá celý trh s ADSL. Protože to ADSL, které Telefónica neprodá sama (jako „maloobchodní ADSL“), přeprodají jiní (z pohledu TO2 CR jde o „velkoobchodní ADSL“), nebo ho zrealizují alespoň na základě zpřístupněných místních smyček (pronajatých právě od TO2 CR, dále jen „LLU“).
V průběhu letošního roku počty ADSL přípojek podle očekávání rostly. Ovšem, jak ukazuje následující obrázek, tento růst se týkal především maloobchodního ADSL, které Telefónica prodala koncovým zákazníkům ve vlastní režii, pod vlastní značkou (jako „maloobchodní ADSL“). Naproti tomu růst přeprodávaného ADSL („velkoobchodního“) se zastavil již v posledním kvartále roku 2006 a od té doby počet těchto přípojek naopak klesá.
Vysvětlení je opět vcelku jednoduché: při předprodeji je prostor pro alternativní operátory tak malý, až spíše nulový, či dokonce záporný, že se jim nevyplatí tuto možnost dál výrazněji rozvíjet. A tak se spíše snaží převádět své zákazníky na takové varianty ADSL, které fungují nad zpřístupněnými místními smyčkami. Zde je totiž prostor pro alternativní operátory přece jen větší.
Jenže ani počet zpřístupněných místních smyček až tolik neroste. Jak ukazuje následující obrázek, za poslední loňský kvartál jich přibyly pouhé 3 tisíce. Takže i zde došlo ke „kulminaci“ tempa jejich přibývání někdy na přelomu roku 2006 a 2007 a od té doby toto tempo soustavně klesá. Takže i zde mají alternativní operátoři buď čím dál tím méně prostoru – nebo ho mají stále stejně, ale stále méně ho dokáží využít.
Takže nakonec jedinou oblastí, kde lze zaznamenat určitý růst, je vyšší tempo přírůstků maloobchodního ADSL, jak ostatně ukazuje i předchozí obrázek. Zatímco ve třetím kvartále přibylo 20 tisíc nových ADSL přípojek, v posledním čtvrtletí to už bylo už 26 tisíc. Je to ale vůbec nějaký důvod k optimismu, ohledně rozvoje ADSL v ČR? Nejde spíše o sezónní vliv konce roku, kdy vrcholí různé „pobídky pro nové zákazníky“ a někteří potenciální zákazníci na ně skutečně reagují a stávají se zákazníky aktuálními? Jak jsem se snažil vyznačit na předchozím obrázku, k podobnému obratu došlo i v posledním čtvrtletí roku 2006, a byl to jen krátkodobý zvrat celkového trendu, v rámci kterého tempo růstu soustavně zpomaluje.
Osobně tipuji, že nejinak je tomu i nyní. Ale na potvrzení této hypotézy si musíme ještě počkat. Do příštího oznámení hospodářských a provozních výsledků TO2 CR, tentokráte za 1. čtvrtletí roku 2008. Podle již dnes známého harmonogramu by se tak mělo stát 24. dubna 2008.