Stalo se: v broadbandu jsme na chvostu

Minulý týden přinesl hodně zajímavých událostí. Například ve středu 17. května 2006 jsme oslavili první Světový den informační společnosti. Dříve připadal na stejný den v kalendáři Světový den telekomunikací, připomínající založení Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), v roce 1865.

Jenže časy se mění, a místo telekomunikací jsou více v kurzu jiná klíčová slova. A tak jedním ze závěrů loňské druhé etapy světového summitu o informační společnosti (WSIS) bylo i přejmenování Světového dne telekomunikací na Světový den informační společnosti.

Naše ministerstvo informatiky (MI ČR) při té příležitosti připomnělo to, jak šíří počítačovou gramotnost i v zemích Afriky.

Ministerstvo informatiky uspělo ve vládě

A když už jsme u ministerstva informatiky: ledva se náš pan premiér předminulý týden rozhodl, že MI ČR nemusí být samostatným ministerstvem (viz minulý díl seriálu), schválila jeho vláda tomuto resortu hned dva významné návrhy s dlouhodobějšími dopady:

• návrh institucionálního zabezpečení koncepce rozvoje digitálního televizního vysílání, v rámci kterého byla zřízena národní koordinační skupina pro koordinaci celého procesu digitalizace. Do čela této skupiny vláda jmenovala Zdeňka Duspivu. Současně vláda schválila také finanční prostředky na informační kampaň k digitalizaci, v rozsahu 40 + 45 milionů (pro rok 2006). Prvních 40 milionů poskytne samo MI ČR, ze svého broadbandového fondu, a stát pro letošek přidá 45 milionů korun ze své rozpočtové rezervy.
• Návrh řešení jednotného hospodářského registru: jde o jeden ze tří registrů, na kterých by měla být postavena budoucí datová základna našeho e-governmentu, umožňující skutečné a efektivní sdílení dat ve veřejné správě (zdroj). Dalšími dvěma hlavními registry budou registr obyvatel a registr územní identifikace. Vše by asi bylo nejméně na samostatný článek, proto jen malá zmínka o nákladech: MI ČR uvádí náklady na vybudování registru ve výši 430 milionů. ČTK pak uvádí odhad nákladů na vybudování a provoz, v horizontu 10 let, na 945 milionů. Současně cituje ministerstvo informatiky, podle kterého by přínosy registru měly výrazně převýšit náklady na jeho přípravu, vybudování i provoz.

Ještě další informací, která minulý týden přišla z ministerstva informatiky, je to, že resort se rozhodl prodloužit o osm měsíců tzv. rámcovou smlouvu, kterou s Českým Telecomem uzavřela v roce 2001 ještě vláda Miloše Zemana (bez výběrového řízení). Sám jsem o této kauze psal vícekrát, jako o tzv. zlatém padáku, který vláda v roce 2001 udělila Českému Telecomu přesně v době, kdy přišel o svůj dosavadní monopol (podrobněji).

Nynější rozhodnutí ze strany MI ČR naštěstí není rozhodnutím o pokračování „zlatého padáku“, ale pouze technickým opatřením pro

plynulý přechod od rámcové smlouvy na nové provozovatele, bezpečný převod služeb a postupné vypovídání současné smlouvy s Českým Telecomem".

Stávající smlouva je datována do října 2006, a MI ČR již vypsalo výběrové řízení na nové dodavatele. Důležité je množné číslo u slova „dodavatelé“, protože jich skutečně bude více, a ne pouze jediný „dvorní“ (a tím fakticky monopolní).

Nové velkoobchodní ADSL

Pojďme ale od toho, jak si své vlastní komunikační potřeby řeší stát, k tomu jak si jej mohou, resp. musí řešit jednotliví koncoví uživatelé. Ti nemají žádnou „rámcovou smlouvu“ s Českým Telecomem, ale přesto je pro ně velmi důležité, jaké ceny nastaví Český Telecom ve své velkoobchodní nabídce ADSL. Podle toho se pak totiž formují i koncové ceny pro koncové uživatele.

Český Telecom zveřejnil v minulých dnech novou verzi své velkoobchodní nabídky ADSL, která bude platit od 1. července. Většina médií to interpretovala jako změnu, která by měla přinést zajímavé zlevnění. Ale to si asi onu novou verzi nabídky nikdo nepřečetl a nedal si ji do souvislosti s nedávných zdražením nejlacinější „podložky pod ADSL“. Věci se totiž mají jinak, než by se na první pohled mohlo zdát – alespoň z pohled koncového uživatele.

Předně: nová velkoobchodní nabídka na „přeprodávané“ ADSL přináší jen dvě změny:

• ruší možnost „akční nabídky“ pro alternativní operátory na zřízení ADSL přípojky za 1 korunu s úvazkem zákazníka na 12 měsíců. Takováto nabídka v předchozí verzi velkoobchodní nabídky skutečně byla, ale pravdou je, že byla omezena jen na dva měsíce (do konce března 2006).
• Všechny průběžné měsíční ceny ADSL přípojek se snižují o rovných 22 korun (na velkoobchodní úrovni je samozřejmě vše bez DPH).

To je vše, nic dalšího. Český Telecom nejspíše změní k 1. červenci 2006 i svůj ceník pro koncové zákazníky – ale nelze asi předpokládat, že by nějak výrazněji překročil rozsah změn, které zavedl ve své velkoobchodní nabídce. Jinak by totiž riskoval, že ho alternativci znovu poženou před Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Už dnes přitom alternativní operátoři (hlavně GTS Novera) poukazují na to, že se započítáním akčních slev jsou koncové ceny Českého Telecomu nižší než jeho ceny velkoobchodní. A teď by se tato disproporce ještě zvětšila.

Takže tipuji, že i změny koncových cen ADSL u Českého Telecomu budou někde v řádu oněch 22 korun (bez DPH), a tedy nepříliš významné. Spíše očekávám, že k 1. červenci by už Český Telecom mohl konečně oznámit konkrétní podobu svého IPTV, a s ním možná i nabídku ADSL2 (na kterém nejspíše bude IPTV fungovat), pokud ji bude nabízet jako samostatnou službu. Ani alternativci však nebudou moci dosáhnout nějakého výraznějšího zlevnění, protože pokles velkoobchodních cen o 22 korun jim k tomu dává jen velmi malý prostor.

Zlevnění, nebo jen (formální) kompenzace zdražení?

Dejme si nyní popisované změny ve velkoobchodních cenách ADSL do souvislosti s jinými změnami – a to hlasových paušálů u Českého Telecomu – a podívejme se na vše pohledem koncového zákazníka. Pokud ten si chce pořídit ADSL, od Českého Telecomu či od kteréhokoli z jiných providerů v přeprodávané verzi, musí mít telefonní linku a na ní aktivován některý z hlasových tarifů (cenových programů) od Českého Telecomu. Jde o již dříve popisovaný problém neexistence tzv. nahého ADSL.

Náklady koncových uživatelů na ADSL tedy netvoří pouze cena samotného ADSL, ale součet dvou cen: ceny za ADSL a ceny hlasového paušálu od Českého Telecomu. A to i v případě, že uživatel žádné hlasové služby od Českého Telecomu nechce, třeba proto, že telefonuje přes jen mobil a přes VoIP. No a tato výsledná cena nedávno vzrostla, skrze nárůst hlasových paušálů u Českého Telecomu (k 11. květnu 2006).

Popisoval jsem zde na Lupě hned, jak byly příslušné změny oznámeny, že nejlacinější „podložka pod ADSL“ (nejlevnější tarif, se kterým bylo možné si ADSL aktivovat) zdražila o 26,81 Kč, a to v cenách včetně DPH.

Teď si to ale srovnejme s mírou zlevnění velkoobchodní nabídky ADSL, kde všechny průběžné měsíční ceny klesly o 22 korun (bez DPH). Pokud bychom si k těmto 22 korunám přičetli ještě DPH, dostaneme se na 26,18 Kč. To je, až na 63 haléřů, stejná částka, o kterou zdražila nejlacinější „podložka pod ADSL“. Je to náhoda, nebo je zde příčinná souvislost?

Proti náhodě hovoří například to, že zlevnění ve velkoobchodní nabídce je stejné u všech variant ADSL, bez ohledu na jejich cenu či stupeň agregace. Nejde tedy o obvyklé „procentuální“ zlevnění (u každé varianty o stejné či podobné procento"), ale o „absolutní“ zlevnění (ve smyslu: o stejnou absolutní částku, oněch 22 korun bez DPH).

Pravděpodobnější se mi zdá být spíše to, že jde o kompenzaci za zvýšení ceny „podložky pod ADSL“, byť prováděnou s odstupem téměř dvou měsíců (k 1. červenci 2006, místo k 11. květnu 2006, kdy stouply hlasové paušály). Ovšem s tím důležitým dodatkem, že o něčem jako kompenzace lze hovořit jen tam, kde zákazník kromě hlasových služeb využívá také ADSL. Tam, kde zákazník využívá jen hlasové služby, jde o čisté zdražení. A to je ADSL u nás dnes aktivováno jen na cca 10 procentech telefonních linek!

Pokud bychom se na ale vše podívali také očima alternativních operátorů, poskytujících „přeprodávané“ ADSL, pak nemůžeme nevidět, že takovouto kompenzací si Český Telecom dále zvýšil procento celkové ceny, které inkasuje on sám, za služby ve kterých nemá konkurenci (za hlasový paušál). Naopak prostor, ve kterém s ním mohou alternativní operátoři soutěžit (v ceně za samotné ADSL), se tím ještě zmenšil.

Je to skutečně kompenzace?

Vraťme se ale znovu k pohledu koncového zákazníka, využívajícího ADSL, a zkusme se zamyslet nad tím, zda pro něj skutečně jde o kompenzaci a zda v konečném výsledku zaplatí za stejné služby stejnou cenu jako dříve, nebo cenu vyšší. Dovolím si tvrdit, že v praxi spíše vyšší.

Jde o to, že ono zdražení o 26,81 Kč, které se týká nejlacinější „podložky pod ADSL“, je spíše teoretické, zatímco většinu uživatelů postihlo od 11. května 2006 spíše větší zdražení, o 74,21 Kč, které už ani změny ve velkoobchodních cenách (k 1. červenci 2006) nevykompenzují.

Onou nejlacinější „podložkou pod ADSL“ byl až do 11. května 2006 tarif Telefon Expres Standard, zatímco nyní je nejlacinější „podložkou“ zcela nový tarif Telefon Expres Mini. Popisované zdražení o 26,81 Kč je rozdíl mezi jejich cenami (dříve a nyní).

Jenže: tarif Telefon Expres Mini je zbrusu nový tarif, který do 11. května 2006 nikdo neměl. I ten, kdo chtěl využívat jen ADSL, musel mít alespoň tarif Telefon Expres Standard. No a ten zdražil o oněch 74,21 Kč (z 329 Kč na 403,21 Kč, vše včetně DPH). Tedy o více, než kolik odpovídá nadcházejícímu zlevnění velkoobchodní nabídky.

Pokud by si takovýto uživatel nyní změnil nový a dražší Telefon Expres Standard na Telefon Mini Standard, dostane se na nižší cenu (na úroveň odpovídající popisované kompenzaci), ale zase bude potrestán jinak: pokud by snad ze svého telefonu chtěl skutečně telefonovat, Český Telecom mu za každý odchozí hovor naúčtuje jednorázový sestavovací poplatek ve výší 5,95 Kč (vč. DPH).

ČR v broadbandu nijak neoslňuje

Pojďme nyní k další události minulého týdne, která s výše popisovanými skutečnostmi úzce souvisí. Jde o zveřejněné výsledky studie sdružení ECTA (tzv. broadband scorecard), která mapuje penetraci broadbandu v členských zemích EU. Nyní zveřejněná studie [XLS, 183 KB] se týká stavu ke konci loňského roku.

Absolutní čísla za ČR nejsou až tak velkým překvapením, ECTA nám přisoudila celkem 451.670 broad­bandových přípojek, ve složení:

• 261.388 DSL přípojek,
• 136.658 kabelových přípojek,
• 53.624 „ostatních“ přípojek.

Ve srovnání s předchozím vydáním stejné studie (k 3 čtvrtletí 2005), kdy nám ECTA přisoudila celkem 336.998 přípojek, jde o čtvrtletní nárůst o 34 procent. Ten nás v EU řadí na třetí místo, hned za Polsko (nárůst 59 procent) a Řecko (43 procent).

Ovšem v celkové penetraci, měřeno v absolutním počtu přípojek na 100 obyvatel, nám ECTA vypočítala 4,4 procent, a to nás řadí na třetí místo od konce mezi novými členskými zeměmi (před Polskem s 2,6 procenty a Slovenskem s 2,4 procent) a čtvrté místo od konce v celé EU (kde na chvostu trůní Řecko s 1,5 procenty).

Zkusme si nyní srovnat čísla od ECTA s jinými údaji, které jsou vztaženy ke stejnému datu (tj. ke konci roku 2005). Tak například Český Telecom hlásil na konci roku 274.000 ADSL přípojek na své vlastní infrastruktuře, což je samo o sobě více, než kolik nám započítala ECTA. Ještě vyšší číslo DSL přípojek pak uvádí ve své analýze relevantního trhu č. 12 Český telekomunikační úřad, a to 279 853 (měl by totiž brát v úvahu i další varianty DSL, včetně těch na bázi LLU). Takže z tohoto pohledu je údaj od ECTA v oblasti DSL o něco nižší než tuzemské údaje. Ale zase ne o tolik.

Pokud jde o kabelové přípojky, zde ČTÚ uvádí ve své analýze 132.944 přípojek a ECTA 136.658. Nejsou to sice úplně stejná čísla, ale odlišují se opět poměrně málo.

Zdaleka největší rozdíl je ale u „ostatních“ přípojek. Zde nám ECTA připsala 53.624 přípojek, a to bez „rozklíčování“ na jednotlivé technologické varianty (které naopak uvedla u některých jiných států). Takže není známo, co všechno nám ECTA do kolonky „ostatní“ započítala.

Nicméně i tak je jasné, že ECTA „neskočila“ na náš pokus propašovat do broadbandu i cca 200.000 WiFi přípojek, což původně chtěl učinit náš regulátor (viz i zde na Lupě probíraná kauza bezdrátového broadbandu na WiFi). Oněch 53.624 přípojek, které nám ECTA uznala, nestačí dokonce ani na CDMA, kterých regulátor ke konci loňského roku napočítal 70.324. Ale nejspíše tam bude nějak zahrnuto i 17.049 přípojek FTTx a 8873 přípojek FWA, které napočítal regulátor.

Co mne ale na poslední studii ECTA poněkud zarazilo, je to, že nám přisuzuje čistou nulu, pokud jde o využití mechanismu zpřístupněné místní smyčky (LLU) pro poskytování broadbandu. Ne že by tato možnost u nás dosahovala vysokých procent, ale nulová rozhodně také není. ČTÚ ji ve své analýze odhadl na podíl ve výši 2,44 procent. Stejně tak se ECTA poněkud rozchází s tuzemskými odhady ohledně toho, jaký je podíl přeprodeje na trhu s DSL na jeho infrastruktuře. Podle ECTA zde má Český Telecom podíl ve výši 86 procent, zatímco Český Telecom sám udává něco kolem 80 až 82 procent (a regulátor uvádí 80 procent).