Soudě podle některých článků v našich médiích, byl minulý týden v České republice zajímavý nejen druhým kolem senátních voleb (a jejich výsledkem), ale třeba i tím, že Český telekomunikační úřad se rozhodl nadále regulovat velkoobchodní trh s ADSL (viz ČTK: Velkoobchodní trh s ADSL bude regulován i nadále či Novinky: Telekomunikační úřad chce dál regulovat trh s ADSL). A že prý nebylo vůbec jasné, zda tomu tak bude, či nikoli:
Konkurence Telefóniky se v poslední době obávala, že ČTÚ od regulace zcela upustí. Nebylo totiž jasné, zda bude úřad posuzovat celý trh s vysokorychlostním připojením, kde O2 nemá dominantní postavení, nebo jen ADSL, na kterém je velkoobchodní trh založen.
No, soudě podle první verze nové analýzy velkoobchodního trhu s broadbandem, kterou ČTÚ zveřejnil již v květnu (a kterou jsem již tehdy popisoval zde na Lupě), o pokračující regulaci velkoobchodního ADSL pochyb nebylo. Určitý prostor k neurčitosti mohl být kolem detailů této regulace, ale základní obrysy byly jasné: zůstane víceméně při starém, což znamená u dosavadních „měkčích“ opatření, jako je povinnost přístupu, průhlednosti, nediskriminace a oddělené evidence nákladů. Naopak „tvrdou“ cenovou regulaci ČTÚ zavést neplánuje.
To, na co uvedená citace nejspíše naráží, je už samotné vymezení celého zkoumaného velkoobchodního trhu, kde v poslední době skutečně došlo k určitým změnám. Původní verze analýzy totiž předpokládala, že velkoobchodní trh s broadbandem bude zahrnovat i kabelové (CATV) a optické (FTTx) technologie, se schopností fungovat jako alternativa (substitut) k ADSL.
Jenže právě to se na poslední chvíli změnilo, způsobem, který dnes ČTÚ popisuje (v rámci definitivní verze analýzy, [PDF, 1,55 MB] zveřejněné 17. října 2008) takto:
Původní koncept této analýzy, který byl prezentován na prenotifikačním jednání, do jisté míry potlačoval kritérium geografické dostupnosti. Proto Úřad zamýšlel zahrnout do definice trhu sítě CATV a sítě FTTx/ETTx. S ohledem na výsledek prenotifikačního jednání Úřad akceptoval argument o omezené geografické dostupnosti sítí CATV, a proto je z definice trhu vyřadil (i přesto, že byly shledány jako technologicky zastupitelné). Analogicky pak bylo nutno postupovat v případě sítí FTTx/ETTx, jejíchž pokrytí je oproti sítím CATV podstatně nižší.
Jinými slovy a méně diplomaticky, než si ČTÚ může dovolit: Evropská komise si silou svého veta (na vymezení zkoumaného trhu) vynutila zúžení velkoobchodního trhu s broadbandem jen na samotné (A)DSL. Tím vlastně jen dále prohloubila značný rozdíl mezi maloobchodním trhem, kde úspěšně působí i další technologie (v čele s bezdrátovým WiFi), a velkoobchodním trhem, kam podle ní patří jen (A)DSL.
Na nápravná opatření, ukládaná k narovnání poměrů na velkoobchodním trhu, ale tato změna očividně vliv neměla. Až na jednu výjimku by nápravná opatření měla zůstat na stejné úrovni, jako po předchozí analýze (i když na zveřejnění jejich konkrétní podoby si ještě musíme počkat). To dnes konstatuje ve své pravidelné měsíční monitorovací zprávě [PDF, 341 kB] i sám ČTÚ:
V ART 5 zůstaly zachovány původní povinnosti a oproti první analýze je navržena nová povinnost, a to poskytovat tzv. naked bitstream. Původní povinnosti byly více specifikovány – zkrácení migračních procesů, záruka QoS a vyšší SLA.
Nahé ADSL, nebo nahý bitstream?
Povšimněme si oné jediné výjimky, kterou ČTÚ v samotné analýze označuje jako „naked ADSL“, a v citované pasáži z monitorovací zprávy již jako „naked bitstream“ (a kterou jsem zde na Lupě popisoval již v červnu, v článku Druhou analýzou k nahému ADSL?).
Věcný rozdíl zde není, jelikož se stále pohybujeme na velkoobchodní úrovni a tedy u opatření, která se mohou dotknout jen těch koncových zákazníků, kteří využívají tzv. přeprodávané ADSL. Ale to je právě to podstatné: pokud by se jednalo o „nahé ADSL“ pro všechny uživatele ADSL, pak by se týkalo cca 608 tisíc koncových uživatelů této technologie. Tedy i těch, kteří jsou zákazníky Telefóniky a využívají její maloobchodní ADSL. Ale v případě „nahého bitstreamu“ (nahého ADSL na velkoobchodní úrovni) se to bude moci týkat pouze cca 56 tisíc koncových uživatelů, kteří dnes využívají přeprodávané ADSL.
I tak ale má „nahý bitstream“ dvě další vady na kráse. První je dána tím, že ČTÚ jej hodlá nařídit, ale už nehodlá přímo promlouvat do jeho ceny (cestou její regulace). Takže to (podle mého názoru) dopadne nejspíše tak, že „nahé ADSL“ (realizované na základě nahého bitstreamu) nebude pro koncové uživatele výhodnější než již dnes dostupné nahé ADSL, realizované na zpřístupněných místních smyčkách. Možná jen svou dostupností, na větším počtu místních smyček.
Co ukazují provozní výsledky TO2 CR?
Zajímavá je ale i druhá vada na kráse, kterou je postupné ubývání přeprodávaného ADSL jako takového. Faktem je, že počty těchto přípojek už delší dobu klesají – a minulý týden oznámené hospodářské a provozní výsledky Telefóniky to jen a jen potvrzují. Můžeme to vidět i na následujícím grafu, který ukazuje (absolutní) počty těchto přípojek:
Pro úplnost si ještě ukažme aktualizovanou podobu tradičního přírůstkového grafu, který ukazuje přírůstky za jednotlivá čtvrtletí. Byť v případě „přeprodávaného“ ADSL, na obrázku vyvedeného zeleně, jde fakticky o úbytky.
Povšimněte si na tomto druhém obrázku i „maloobchodních“ přípojek ADSL, vyvedených červeně. Těch stále přibývá, ale tempo jejich přibývání klesá i nadále. Byť za poslední kvartál je to přece jen o něco málo lepší, neboť pokles se přeci jen poněkud zpomalil.
Je ale ještě příliš brzy na hodnocení toho, nakolik jde o vliv nejnovější kampaně s „AžDSL“, neboli s nabídkami ADSL s rychlostmi „až“ 8 či 16 Mbit/s (viz např. článek na Lupě). Pro nové zákazníky je tato nabídka dostupná teprve od září, a tedy jen od posledního měsíce třetího kvartálu. Pro první hodnocení dopadů „AžDSL“ si budeme muset počkat až na výsledky za poslední letošní kvartál. A ten zase může být zkreslen dalšími faktory, včetně současné ekonomické krize, která nutně ovlivňuje výdaje domácností.
Zkouší sama Telefónica nahé ADSL?
Dlouhodobý vývoj kolem ADSL, naznačený i výše uvedenými grafy, určitě netěší ani samotnou Telefóniku O2 Czech Republic. A tak i ona nutně přemýšlí o tom, jak přilákat nové zákazníky. Co ještě zkusit, vedle věcí jako „AžDSL“ a jako jsou mohutné mediální kampaně?
V tomto ohledu je určitě zajímavá jedna krátkodobá marketingová kampaň, která skončila práv včera, a která nabízela balíček O2 Duo na celý rok za cenu rovných 500 Kč i s DPH (a se stejně dlouhým závazkem, tj. na 1 rok). Možná si řeknete: co je na tom tak zajímavého, když všelijakých balíčků nám Telefónica vnucuje více než dost?
Konkrétně zde je zajímavé, že jde o balíček, obsahující „pevné“ ADSL, a k němu ještě mobilní hlasové služby (s 300 minutami měsíčně v ceně). Důležité ale je, že v balíčku naopak nejsou hlasové služby, takže ono ADSL je vlastně skutečně nahé. A za cenu 500 Kč (včetně DPH) je podstatně levnější než obdobné oblečené ADSL: nejlevnější hlasový paušál přijde na 403 Kč, a ADSL k němu na 475 Kč. Dohromady tedy 878 Kč, což je skutečně o dost více než 500 Kč (nehledě na mobilní hlas v akčním balíčku).
Lze tomu rozumět tak, že Telefónica si takovouto krátkodobou akční nabídkou potichu testuje zájem, který by byl o její „skutečně nahé“ ADSL? Třeba tento zdroj to právě takto interpretuje.
Telefónica jde do WiFi
Možná ale, že ani testování nahého ADSL není zdaleka posledním slovem, a že Telefónica je ochotna jít ještě dál. Konkrétně vstříc tomu, co asi nejvíce konkuruje jejímu ADSL, alespoň v českých domácnostech. Poslední statistiky se totiž shodují, že zatímco ADSL roste jen pomalu, největší nárůst v domácnostech zaznamenává bezdrátové připojení přes WiFi.
Ovšem na tomto nejdynamičtějším segmentu Telefónica nepůsobí. Má sice vlastní síť hotspotů a nabízí připojení i přes ně, ale „obchodně“ jde o něco úplně jiného (o příležitostné připojení či o doplněk pro úplně jiné služby).
Nicméně při přípravě tohoto článku jsem na poslední chvíli narazil na webu TO2 CR na zajímavou indicii: na novou podobu „Provozních podmínek pro poskytování Veřejně dostupné služby připojení k Internetu“ [PDF, 158 kB], s účinností od 1. listopadu 2008. A v nich je nově zmiňována zajímavá služba, kterou v dosavadní nabídce O2 ještě nenajdete. Ocitujme si proto, co se o ní píše v Provozních podmínkách:
Charakteristika Služby přístupu k Internetu prostřednictvím technologie WiFi
Služba zahrnuje poskytování internetového připojení pomocí technologie WiFi – pomocí bezdrátového spoje provozovaného ve volném frekvenčním pásmu na základě GL-12/R/2000 vydané ČTÚ.
Služba s poskytuje pod obchodním názvem O2 Internet WiFi, přičemž k názvu může být přiřazen dodatek, který má číselnou, slovní nebo číselnou i slovní podobu a určuje konkrétní typ služby.
Podmínky a ceny jsou uveřejněny v ceníku Služby. Služba je poskytována na území České republiky v lokalitách specifikovaných v ceníku Služby.
Co k tomu dodat? Zatím jen to, že právníci Telefóniky asi ještě nestihli zaznamenat, že po účinnosti nového zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, byly dřívější generální licence nahrazeny všeobecnými oprávněními. Konkrétně GL-12/R/2000 byla nahrazena VO-R/12/08.2005–34 (podrobněji). Ale to jen tak na okraj.
Podstatná je samotná služba O2 Internet WiFi: nejde jen o nový model poskytování „příležitostného“ přístupu přes stávající síť hotspotů, kterou TO2 CR již provozuje? Na to dávají odpověď další citace z Provozních podmínek, které naznačují něco jiného:
Služba přístupu k Internetu prostřednictvím technologie WiFi
Službu je možné zřídit poté, co Navrhovatel dodá řádně vyplněný požadavek na zřízení Služby na příslušném formuláři Objednávka služby O2 Internet WiFi.
Poskytovatel zřizuje Službu bez zbytečného odkladu, pokud je to technicky možné nebo nebylo-li dohodnuto mezi smluvními stranami jinak.
Služba se považuje za zřízenou po provedení funkčního testu připojení, kdy technik naměří na zařízení zákazníka signál rovný nebo vyšší než 75 dBm.
Služba nemůže být zřízena v těchto případech:
Signál na zařízení zákazníka je nižší než 75 dBm, nebo
Není možné zajistit přímou viditelnost na přípojný bod bez jakýchkoli překážek,
Není-li Zákazník vlastníkem objektu, v němž bude Zákazníkovi poskytována služba, je Zákazník povinen zajistit souhlas vlastníka objektu s umístěním přijímacího zařízení (antény) v objektu. Neučiní-li tak, nebude instalace zařízení provedena.
V rámci zřízení Služby Poskytovatel nainstaluje příslušný modem. Modem dodává Zákazníkovi externí partner Poskytovatele, přičemž zaplacením ceny dle platného ceníku Služby O2 Internet WiFi se Zákazník stává vlastníkem modemu.
V rámci poskytování Služby Zákazníkovi není poskytován servis modemu a souvisejícího zařízení, ledaže modem a související zařízení je ve vlastnictví Poskytovatele.
Z těchto pasáží už jednoznačně vyplývá, že jde o ryze stacionární připojení, a tedy spíše o bezdrátovou alternativu k ADSL než o nějaké „nomádní“ či zcela mobilní vylepšení jiné služby. Vlastně o obdobný produkt, jaký v ČR nabízí řada WiFi providerů, a s jakým se jim daří vcelku úspěšně konkurovat Telefónice a jejímu ADSL. A tak teď i ona vstupuje na jejich hřiště a hodlá jim konkurovat?
Ale jak bude Telefónica postupovat? Bude si nejprve sama budovat své vlastní pokrytí (přípojné body)? Nebo využije své již existující hotspoty? Nebo půjde cestou outsourcingu, resp. spolupráce s externími partnery, kteří dodají technické řešení a ona svou značku, marketing atd.? Nebo se Telefónica rovnou vydá cestou nákupu menších WiFi providerů? A jak vůbec budou vypadat její služby O2 Internet WiFi? Kolik budou stát a jak konkrétně budou navrženy?
To všechno jsou otázky, na které musí odpovědět sama Telefónica. Zatím jsem jí je ani nestačil položit, těsně před redakční uzávěrkou na to nebyl čas. Ale určitě to bude zajímavé téma na další článek, až budou známy další podrobnosti. Do té doby ještě alespoň jedna další zajímavá indicie, která naznačuje cestu spolupráce s externími partnery.
V nových Provozních podmínkách [PDF, 158 kB] se totiž uvádí, že zákazníci ohlašují závady telefonem nebo e-mailem na čísle zákaznické podpory v daném regionu. A zatím je zde uvedena jen jedna skupina lokalit (Rokycany, Ejpovice, Hrádek u Rokycan, Klabava, Dobřív, Osek, Litohlavy, Podluhy) a spojení na místního providera Netbow. Ten pak na svých stránkách sám vykazuje právě vyjmenované pokrytí, a samozřejmě uvádí i svůj ceník.
ČLÁNKY DO MAILU