Minulý týden nepřinesl jen začátek prázdnin, ale také dva dny státních svátků navíc. Kdo mohl, někam odjel či jinak užíval volna, a tak se toho na domácí scéně až tolik neodehrálo. Médiím tím vlastně začala letní okurková sezóna, která jim velí nenechat ležet bez užitku žádný, alespoň trochu smysluplný námět. A tak se minulý týden velmi dobře „uchytila“ například tisková zpráva společnosti Factum Invenio ze 4. července 2007, informující o výsledcích dalšího kola průzkumu českého Internetu (v rámci pravidelné Zprávy o českém Internetu).
Noví uživatelé Internetu nepřibývají?
Hlavní zprávou z uvedeného průzkumu, kterou přinesla snad všechna média zabývající se děním na Internetu, bylo to, že
Podíl uživatelů Internetu v České republice překročil v první polovině letošního roku padesátiprocentní hranici. K Internetu se tedy připojuje již více než polovina populace ČR ve věku nad 15 let.
Samozřejmě zaznělo i přesnější číslo, kvantifikující míru překročení padesátiprocentní hranice:
v současnosti využívá Internet 53 procent obyvatel ČR
Pro dokreslení toho, jaký je celkový trend, přibyla i větička o tom, že je to téměř o deset procentních bodů více než před dvěma lety
(44 procent), a také graf ukazující vše v názorném podání.
zdroj: Factum Invenio
I z tohoto grafu tedy vyplývá, že počet uživatelů Internetu v ČR roste. A to asi nejen v populaci 15+ (obyvatel ve věku nad 15 let), kterou se průzkum Factum Invenio zabývá.
Ano, vše na první pohled vypadá logicky a naznačuje (byť explicitně neříká), že hranice 50 % byla překročena v první polovině letošního roku poprvé. Připomeňme si znovu:
Tisková zpráva ze 4. července 2007:
podíl uživatelů Internetu v České republice překročil v první polovině letošního roku padesátiprocentní hranici.
Jenže je zde jedna drobnost, která do celé této konstrukce příliš nezapadá. Jde o skromnou větičku, která se objevila v jiné tiskové zprávě Factum Invenio, informující o jiném průzkumu ve stejné cílové skupině (15+), ovšem z loňského roku. Jde o zprávu z 12. září 2006, která se primárně zabývala bariérami ve využívání Internetu, ale kde se objevuje také konstatování:
Tisková zpráva ze 12. září 2006:
již více než polovina (53 procent) obyvatel ČR ve věku nad 15 let využívá Internet.
Tento starší výsledek je vztažen k srpnu 2006, kdy příslušný průzkum probíhal. Nynější, novější výsledek, je z tiskové zprávy, která neobsahuje konkrétní datování průzkumu. Ale když hovoří o tom, že v současnosti využívá Internet 53 procent obyvatel ČR
, lze jej asi vztáhnout k nedávným měsícům, nejspíše ke květnu či červnu 2007.
Jak ale všemu rozumět? Znamená to snad, že počet uživatelů Internetu v ČR od konce loňského léta stagnuje a neroste? To je velmi nepravděpodobné. Spíše tipuji na nějakou změnu metodiky počítání uživatelů u průzkumů Factum Invenio, případně na nějakou číselnou chybičku, která se vloudila – a to spíše do průzkumu ze srpna 2006 než do toho nynějšího.
Ještě ke zrušeným limitům u UPC
Hlavní zprávou z počátku minulého týdne bylo zrušení limitů u kabelového Internetu v podání UPC (a tím i Karnevalu). Zde na Lupě jsme o tom psali hned v pondělí, poprvé ještě před oficiálním oznámením (pondělní tiskovou zprávou UPC), a to na základě „předčasného úniku“ informací na webu Karnevalu.
Jenže zatímco Karneval byl horlivější a měnil svůj web s předstihem (asi dříve než měl), mateřské UPC se chová spíše opačně. Ani po týdnu totiž neaktualizovalo některé „zasunutější“ části svého webu, které ještě vychází z existence striktních objemových limitů. U popisu všech internetových tarifů například zůstala poznámka o zachování Fair use policy (FUP), což ostatně avizovala i tisková zpráva:
Společnost nadále ponechává ve Všeobecných obchodních podmínkách dříve definovanou FUP (Fair Use Policy), aby i v případě možných akcí zneuživatelů sítě mohla zabezpečit kvalitu připojení.
Ovšem pokud si uživatel na příslušný odkaz klikne, najde zde ještě původní výklad toho, jak je FUP aplikována, s předpokladem existence striktních objemových limitů, a také s konstatováním, že po překročení limitu (vždy) dojde ke zpomalení přípojky. Po zrušení limitů by si právě tato pasáž opravdu zasloužila adekvátní aktualizaci.
Už i kvůli tomu, na co upozorňovali někteří čtenáři v diskusích i zde na Lupě: že původní stav, s jasně definovanými objemovými limity, byl sice omezující, ale na druhé straně jasný a srozumitelný: uživatel přesně věděl, kde leží příslušná hranice daná existencí objemových limitů. Nyní UPC limity zrušilo, ale ponechalo si zadní vrátka pro možnou aplikaci FUP. Budiž. Jenže už neřeklo, kam posunulo novou hranici, od které bude chování zákazníka chápat jako zneužití svých služeb.
No, nejspíše to ani přesně neřekne, protože to by vlastně znamenalo zavedení nových limitů. A tak námitka o nedefinovanosti hranice nejspíše bude nadále aktuální. Možná by se vše dalo řešit nějak přes předchozí oznámení zákazníkovi, který podle providera už překračuje jím vnímanou hranici. V každém případě by ale na webu UPC nemělo nadále viset původní vymezení této hranice, dané původními (a nyní zrušenými) limity.
Stejně tak by určitě prospělo sjednocení terminologie. Jak také upozorňovala řada čtenářů, na již aktualizovaných stránkách se po zrušení limitů někde používá slovní obrat „bez limitu“ a jinde „bez omezení“. A to očividně ve stejném kontextu, jak dokládají například následující dva obrázky (první je z webu UPC, druhý z e-mailu pro zákazníky).
Nabídka nových tarifů „bez omezení“ na webu UPC
Nabídka nových tarifů „bez limitů“ v e-mailu rozesílaném zákazníkům
Nicméně k nalezení je i kombinace obou termínů v rámci jedné tabulky (na stránkách Karnevalu), a to už pak opravdu nahrává spekulacím, zda tím přece jen není myšleno něco jiného.
„Kombinovaná“ nabídka na stránkách Karnevalu
A ještě jedna informace, která se na webu UPC dosud neobjevila, ale byla obsažena v e-mailech, které UPC rozesílalo svým zákazníkům s informací o zrušení limitů (viz obrázek). Týká se tarifu Starter (2048/256 kbit/s za 475 Kč měsíčně), kde byl objemový limit zachován, ale navýšen z 10 GB na 20 GB. Pokud se ale zákazník upíše poskytovateli na celý rok, dostane i on službu Starter bez limitů (resp. bez omezení).
Obří pokuta pro španělskou Telefóniku
Z událostí minulého týdne v zahraničí byla jednoznačně nejvýznamnější pokuta, kterou udělila Evropská komise španělské společnosti Telefónica. Snad netřeba připomínat, že jde o vlastníka a „matku“ naší Telefóniky O2 Czech Republic.
Výše udělené pokuty je skutečně astronomická, a to 151.875.000 € (cca 4,2 miliardy Kč). Vyšší pokutu dostal jen Microsoft, a to 280,5 milionů € (podrobněji). Co ale španělská Telefónica spáchala tak závažného, že jí Komise „napařila“ tak vysokou pokutu?
V odůvodnění se můžeme dočíst, že je to kvůli závažnému zneužívání dominantního postavení na místním trhu s broadbandem. Dlouhodobě (více jak pět let) si měla vynucovat nefér ceny skrze tzv. margin squeeze. To je praktika, v rámci které jsou velkoobchodní ceny posazeny vysoko a maloobchodní ceny naopak velmi nízko (nad ceny velkoobchodní), a příslušný rozdíl (marže) je tak stlačován na minimum (proto „margin squeeze“). Operátoři, které se do tohoto rozdílu museli „vejít“, pak neměli prostor ani pro pokrytí svých nákladů, a pokud chtěli zůstat na trhu, museli své koncové služby dotovat.
Také v našich zeměpisných šířkách alternativní operátoři již vícekrát upozorňovali na stejný problém: na velmi malý rozdíl mezi velkoobchodními cenami „přeprodávaného“ ADSL a koncovými cenami příslušných maloobchodních produktů od inkumbenta, které jsou na nich postaveny. Například GTS Novera si již na přelomu let 2005 a 2006 stěžovala na to, že když se vezmou v úvahu všechny náklady včetně jednorázových počátečních nákladů, je příslušný rozdíl dokonce záporný (podrobněji). Svou stížnost GTS Novera tehdy adresovala hlavně našemu Úřadu pro ochranu Hospodářské soutěže.
To ve Španělsku si na tamní Telefóniku stěžoval její konkurent France Telecom Espaňa (neboli španělská pobočka francouzského inkumbenta), stížností podanou 11. července 2003 (a adresovanou zřejmě až do Bruselu). Unijní „mlýny“ pak mlely dlouhé čtyři roky a teprve nyní vynesl direktorát pro hospodářskou soutěž (DG Competition) výše zmiňovaný verdikt o pětiletém praktikování „margin squeeze“, včetně uložení astronomické pokuty.
Výše této pokuty je prý dána i vážností důsledků a dopadů na celý španělský trh s broadbandem, a zejména pak na spotřebitele. Ti mají ve Španělsku platit za broadband o 20 procent více, než kolik činí průměr EU-15 (původních 15 členských zemí). Také penetrace broadbandu je prý ve Španělsku o 20 % nižší, než je průměr EU-15, a růst broadbandu je nižší dokonce o 30 %.
No, i u nás bychom jistě mohli dlouze mluvit o tom, jaký vliv na náš trh mají podmínky velkoobchodního ADSL. Jak se našemu inkumbentovi (Telefónice O2 CR) daří zvyšovat její podíl na trhu s ADSL a vytlačovat tak konkurenty z přeprodeje velkoobchodního ADSL. I o tom, jak Evropská komise upozorňovala na možný margin squeeze také u nás, ve své reakci na analýzu našeho relevantního trhu č. 12 s broadbandem. A jak náš regulátor setrval ve svém názoru, že u nás žádný margin squeeze není, a cenovou regulaci velkoobchodního ADSL neuložil.
To španělský regulátor (CMT) původně také nechtěl o žádném margin squeeze ani slyšet, stejně jako o potřebě regulace cen velkoobchodního ADSL. Tedy až do prosince 2006, kdy tuto regulaci zavedl. Evropská Komise nyní Telefónice napařila pokutu za její chování od září 2001 právě do prosince 2006, a fakticky tak vlastně rozhodla opačně než místní regulátor. Sama to vysvětluje použitím stejných kritérií, ale jiných dat („dopředných odhadů“, neboli ex-ante dat u národního regulátora, a „zpětných“, neboli ex-post dat u unijních orgánů, hodnotících vše z pohledu hospodářské soutěže). Ozval se ale i španělský regulátor, který zkritizoval unijní orgány za vstup na jeho hřiště, a mínil, že pokud se Unii jeho rozhodování nelíbilo, měla si to vyříkat s ním a ne s Telefónikou. Ta ve svém stanovisku pochopitelně argumentuje tím, že jen důsledně dodržovala rozhodnutí národního regulátora.
Oznámením o uložení pokuty, které proběhlo minulý týden, celá kauza určitě nekončí, ale spíše teprve začíná. Sama Telefónica ve svém stanovisku jakékoli pochybení popírá a vyjadřuje záměr napadnout uloženou pokutu u soudních orgánů Unie. Uložení astronomické pokuty se už dostalo i na program jednání španělské vlády, která naznačila, že bude zkoumat, zda zde nedošlo k nějaké formě diskriminace jedné z největších národních společností. A tak o celé kauze zcela jistě ještě uslyšíme.
ČLÁNKY DO MAILU