O letošní konferenci ISSS, která proběhla v Hradci Králové počátkem minulého týdne (v pondělí a úterý), jste se zde na Lupě mohli dočíst již v jednom článku. Ten byl ale spíše monotematický a věnovaný problematice datových schránek (a jejich prvnímu náhledu).
Dnes, v rámci seriálu Stalo se, bych se proto rád vrátil k této konferenci ještě jednou a pokusil se popsat, co konkrétního a podstatného zde zaznělo z úst politiků, či vyplynulo z širších souvislostí a dějů. A jak bývá zvykem, vše nakonec skončilo u peněz.
Přežije eGon?
Ještě než skončíme u peněz, zastavme se nejprve u perspektiv dalšího rozvoje českého e-governmentu. Přesněji toho dnešního, který je „tažen“ současným vedením ministerstva vnitra, v čele s ministrem Ivanem Langerem a jeho náměstkem Zdeňkem Zajíčkem – a který je symbolizován panáčkem jménem eGon.
Nad další budoucností eGona i jeho hlavních propagátorů přitom visí určitý otazník. Ani rozvoj e-governmentu se totiž neodehrává mimo realitu a aktuální politickou situaci. A tak jde dnes již prakticky jisté, vzhledem k poslednímu vývoji, že se současný ministr vnitra Ivan Langer již nedočká spuštění datových schránek (a účinnosti zákon 300/2008 Sb.) ve své dosavadní ministerské funkci.
V případě náměstka Zdeňka Zajíčka a dalších architektů současných změn v českém e-governmentu (například poradce Ondřeje Felixe) je to otevřená otázka: bude záležet na novém ministrovi, zda a koho ponechá ve funkci a koho nahradí.
Nicméně ani v případě, že by resort vnitra „obsazovalo“ ČSSD, to nevypadá na nějakou radikální změnu a odklon od dosavadních trendů a směrů. Soudím tak podle signálů, které i přímo na konferenci ISSS vysílala (možná stále ještě) opoziční ČSSD.
ČSSD a její informatické desatero
Předseda ČSSD Jiří Paroubek při zahajování konference současné budování e-governmentu sice zkritizoval, v tom smyslu, že marketing je sice bezkonkurenční, realizace je ale v některých případech do značné míry nekoncepční, nesystémová a ukvapená, a v některých případech dokonce i nerealizovatelná
.
Jinak se ale ČSSD k již nastoupeným trendům a krokům v e-governmentu sama aktivně přihlásila. Přímo na konferenci totiž prezentovala svůj programový dokument z oblasti informační společnosti, nazvaný „Deset priorit rozvoje informační společnosti v ČR do r. 2012“. A hned na prvním místě, jako první priorita, je v něm dokončení základních registrů a jejich efektivní využívání.
Další priority pak hovoří jak o pokračování v rozvoji a využívání KIVS (Komunikační infrastruktury veřejné správy), tak třeba o univerzálních kontaktních místech (byť bez explicitní zmínky o Czech Pointech), a také o datových schránkách. Zde ČSSD dokonce přebírá záměr, nedávno deklarovaný i současným vedením MV ČR (v rukou ODS): snahu otevřít tyto schránky i pro komunikaci v rámci podnikatelské sféry.
V čem se ČSSD a ODS liší?
Zajímavější než to, v čem se nový program ČSSD a realita v podání ODS shodují, je spíše to, v čem se liší. To bych si dovolil stručně shrnout tak, že pro nový program ČSSD (pro její „informatické desatero“) není informační společnost právě a pouze e-government – jak si to naopak (zřejmě) myslí a jak se chová ODS.
Programový dokument ČSSD pro oblast informační společnosti si totiž všímá i „dalších věcí“, které také zařazuje mezi své priority. Jde například o podporu dalšího využití informačních technologií ve vzdělávání – což je oblast, která zůstala zcela mimo zorné pole a oblast zájmu ODS.
Pro ČSSD jde o jednu z priorit (číslo 6), kterou hodlá řešit hlavně na bázi e-elearningu a skrze dostupnost kvalitních informací na Internetu. Další podrobnosti ale nejsou známy.
Důležitou prioritou je také „bezpečné komunikační prostředí“, v rámci kterého chce ČSSD dosáhnout bezpečnějšího využití služeb informační společnosti a bojovat proti různým formám kybernetické kriminality.
V rámci jiné priority („transparentní veřejná správa a informatizovaná demokracie“) je pak zmiňována i problematika eHealth či oblast dopravní telematiky.
Jednou z priorit ČSSD (číselně poslední, desátou) je i dokončení digitalizace zemského televizního vysílání. Zmíněna je zde i digitální dividenda, a to ve smyslu „zahájit využívání digitální dividendy“. Počítá s jejím využitím jak pro rozvoj televize, tak i pro mobilní sítě (a bezdrátový širokopásmový přístup v rámci těchto sítí). Již ale neříká, v jakém poměru by se dividenda měla dělit a jakým konkrétním způsobem.
K serióznějšímu posouzení záměrů, plánů a priorit ČSSD by skutečně bylo potřeba znát více, než jen stručný dokument, obsahující spíše jen výčet priorit a oblastí hodných zájmu – ale již bez podrobnějších specifikací toho, čeho by zde mělo být dosaženo a jakým způsobem, v jakém časovém horizontu atd.
Kde zůstal uživatel?
Nejméně jedna významná oblast mi ale v novém programovém dokumentu ČSSD zcela chybí. Vůbec se totiž nezabývá v současné době velmi aktuálními otázkami kolem práv a povinností uživatelů, producentů obsahu i poskytovatelů dalších služeb (providerů). Tedy tím, co dnes doslova hýbe světem, a co se stále řeší, například v rámci dosud nedokončené revize evropského regulačního rámce telekomunikací.
Mám tím na mysli například otázku autorských práv a intelektuálního vlastnictví v online prostředí. Čtenářům Lupy snad netřeba připomínat, jak se tato oblast vyvíjí například ve Francii: zde chtějí přijímat udání ze soukromého sektoru (od velkých držitelů autorských práv) a na jejich základě odpojovat od Internetu konkrétní uživatele. Spíše ale toho, kdo platí danou přípojku, protože pouze ten jen snadno identifikovatelný – a jako důvod se uvede to, že své připojení dostatečně nezabezpečil (podrobněji).
Nebo jiná oblast: síťová neutralita, včetně práva (či dokonce povinnosti) pro operátory, aby rozhodovali o druzích provozu, který prochází přes jejich sítě. Případně aby mohli (či naopak nesměli) rozhodovat o tom, co a jak smí zákazníci dělat s jejich službami. Viz například nejnovější kauza s klientem SKype pro iPhone, která odhalila, že někteří mobilní operátoři (jako například německý T-Mobile) zakazují svým zákazníkům používání VoIP služeb.
Od koncepčního dokumentu bych očekával, že se k takovýmto aktuálním otázkám nějakým způsobem postaví. V novém „informatickém desateru“ od ČSSD však nejsou ani zmíněny.
Proto mi to nedalo, a na tiskové konferenci ČSSD přímo na ISSS jsem se na jejich absenci zeptal. Odpověď, od předsedy komise ČSSD pro informatiku a telekomunikace Karla Březiny, byla taková, že jde o záležitosti, které se primárně řeší na centrální úrovni v Bruselu. To asi ano – ale ani to by nám nemělo bránit v vlastním názoru. A právě kvůli tomu, že i v Bruselu se to teprve řeší, by naopak bylo o to vhodnější více prezentovat vlastní stanoviska a názory.
ČSSD chce novou broadbandovou strategii
Jednou ze zajímavých priorit nového koncepčního dokumentu ČSSD je i priorita číslo 5: Zpracování národní strategie rozvoje broadbandu.
To je ale vhodné nejprve zasadit do kontextu, který byl explicitně zmíněn i v projevu Jiřího Paroubka při zahájení konference ISSS: primárně zde půjde o to, jak z Bruselu dostat co nejvíce peněz, alokovaných na broadband. V projevu Jiřího Paroubka to zaznělo celkem na rovinu:
V současné době považujeme za důležité urychlení dostupnosti širokopásmového Internetu a s tím související efektivní využití fondů, které na tento celoevropský cíl alokuje Evropská komise. Z tohoto důvodu je klíčovým úkolem urychlené zpracování jasné národní strategie rozvoje broadbandu, která bude čitelně a stručně charakterizovat národní potřeby ve vazbě na cíle Evropské unie.
Národní strategie rozvoje broadbandu by měla umožnit co nejdříve specifikovat či redefinovat konkrétní projekty jak na centrální, tak na krajské úrovni, které by efektivně využily disponibilní evropské zdroje.
Pravidelní čtenáři Lupy již určitě tuší, o co (o jaký balík peněz) zde jde: o cca 1 miliardu € (přesněji 1,02 mld. €), kterou hodlá Komise věnovat na podporu rozvoje broadbandu zejména v málo obydlených (venkovských) oblastech. Na Českou republiku by z toho mělo připadnout cca 800 milionů Kč. Ovšem současně s projekty reformy společné zemědělské politiky.
Jinými slovy: jde o peníze, o kterých si až členské státy rozhodnou, jak je rozdělí mezi broadband a zemědělské projekty. Takže i u nás půjde o souboj mezi dvěma resorty o jednu sumu peněz.
Naše zemědělství je přitom hodně silné, a již dříve (například v souvislosti s cenami mléka) ukázalo, jaké umí dělat nátlakové akce. To sektor broadbandu neumí.
Přístup k vodě, nebo k Internetu?
Resort zemědělství si na peníze z EU samozřejmě již také brousí zuby. Například ČTK nedávno informovala o tom, že:
Přibližně 800 milionů korun by mohla získat Česká republika v příštích dvou letech od Evropské unie v rámci balíčku, který Brusel připravil v reakci na hospodářskou krizi. ČTK to dnes řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Prostředky jsou určeny na rozšíření Internetu na venkov a na takzvané „nové výzvy“. Pod ně by se podle ministra mohly zařadit i současné potíže producentů mléka.
Miliarda eur do kapitoly zemědělství má jít z části na rozšíření vysokorychlostního internetu, což je předpoklad k rozšíření nebo zlepšení podmínek podnikání na venkově," řekl ještě ministr o odsouhlasené pomoci.
Druhá část by měla jít na takzvané nové výzvy, což jsou biodiverzita, vodní hospodářství, obnovitelné zdroje energie, ale právě taky i situace na trhu s mlékem," dodal Gandalovič.
V Česku by tyto prostředky mohly zamířit třeba na takzvanou pohodu zvířat. Farmáři by tak peníze mohli dostávat za to, že dojný skot je chován za podmínek, které poskytují zvířatům lepší pohodu, třeba celodenní přístup k vodě. „To jsou věci, které nejsou úplnou samozřejmostí, ale v řadě případů už je farmáři jsou schopni zajistit,“ doplnil ministr.
Klíčové samozřejmě bude to, jak se disponibilní peníze rozdělí mezi obě oblasti. Kde asi budou priority resortu zemědělství, které bude peníze rozdělovat, lze celkem snadno tušit – i kvůli zmínce o řešení potíží producentů mléka.
Nicméně zálusk na peníze od EU mají i další resorty. Konkrétně na ISSS se s tím pochlubil ministr vnitra Ivan Langer: prý by z uvedených peněz získal většinu, na podporu rozvoje e-governmentu v nejmenších obcích. Tedy asi na dostupnost broadbandové konektivity v nejmenších obcích do 500 obyvatel, tak aby se i ony mohly plnohodnotně zapojit do fungování a využívání e-governmentu. Do konce června by prý měly být připraveny všechny formální náležitosti, a faktické čerpání peněz by se mohlo spustit do 1 roku.
No, bude tedy hodně záležet na „vzájemné síle“ obou resortů, které si na peníze brousí zuby. A samozřejmě i na novém vedení těchto resortů, které by mělo nastoupit již počátkem května.
Zajímavé je to ale i z toho pohledu, že vnitro vlastně nemá s broadbandem nic společného: po rozpadu původního ministerstva informatiky, které si prosadila dnes vládnoucí garnitura z ODS, přešla problematika broadbandu na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ale když jde o peníze, které lze někde získat, je zřejmě nějaké formální dělení kompetencí irelevantní.
Bude obnoveno ministerstvo informatiky?
V souvislosti s předchozí úvahou (o dělení kompetencí po zrušení resortu informatiky) mi to nedá připomenout zde to, co už jsem zmiňoval v předchozím článku o ISSS: že ČSSD hodlá zvážit ponechání informatiky pod resortem vnitra. Předseda Paroubek už při slavnostním zahajování konference ISSS fakticky předhodil přítomným informatikům na předvolební vějičku, když řekl že:
Sociální demokracie v případě svého vítězství v podzimních volbách a po případném převzetí vládní odpovědnosti podnikne audit všech významných informatických projektů a bude pokračovat v těch, které shledá smysluplnými, realizovatelnými a přinášejícími efekt pro občany, což přinese větší efektivitu výkonu veřejné správy. Zároveň vyhodnotí působení oblasti informatiky na ministerstvu vnitra případně zváží, na základě jasných argumentů, zda tuto činnost tam ponechá či zda jí převede na jiný orgán státní správy.
Zajímavá je také samotná zmínka o auditu významných projektů a pokračování jen v těch, které budou shledány smysluplnými, realizovatelnými a s efektem pro občany. To je totiž trochu ve sporu s tím, že ve svém desateru (deseti prioritách ) přímo hovoří o dokončení nejvýznamnějších projektů.
Ale na mysli jsem měl až závěr citátu, se zmínkou o ponechání či převodu informatiky z resortu vnitra někam jinam. To mi nedalo, abych se na následné tiskovce ČSSD nezeptal, jak tomu rozumět: zda by připadalo v úvahu i opětné zřízení resortu informatiky. Odpověď byla následující:
Já myslím, že to organizační uspořádání … to není definitivní záležitost, určitě o tom budeme hovořit. Nevím, jestli je to to nejlepší co se stalo … že ta informatika byla začleněna do ministerstva vnitra.
ČLÁNKY DO MAILU