Minulý týden přinesl hned několik zajímavých událostí. Například koupě celé skupiny eTel Group ze strany Telekomu Austria dostala od tamního antimonopolního úřadu zelenou a mohla být dokončena. To náš inkumbent nic nekupuje, ale minulý týden se rozhodl vyplatit dividendu a současně představil své ekonomické a provozní výsledky za první čtvrtletí. Z nich vyplývají docela zajímavé skutečnosti ohledně vývoje trhu s ADSL. No a na výroční konferenci České asociace kompetitivních komunikací (ČAKK) se diskutovalo (nejen) o regulaci našeho trhu elektronických komunikací, ale i o sjednocování asociací zastupujících operátory.
Jak to vidí regulátor?
Na výroční konferenci České asociace kompetitivních komunikací, která se konala minulé pondělí a úterý, se diskutovalo o řadě důležitých témat. Jedním z nich byla i situace na našem velkoobchodním trhu s broadbandem (relevantním trhu č. 12). To, jak se na něj dívá náš regulátor, jsem popisoval zde na Lupě již v pátečním článku o tuzemském broadbandu: vidí zde určitý problém v tom, že jeho definice neodpovídá realitě a je pouze formálně technologicky neutrální (a fakticky technologicky neutrální není). Ovšem v nové analýze, na které náš regulátor již pracuje, se změna definice těžko prosadí. Definice relevantních trhů, stanovená Unií, je pro nás závazná a Evropská komise má v této oblasti právo veta.
Stejně tak ale na konferenci zaznělo, z úst zástupců regulátora, že ceny našeho broadbandu jsou stále ještě vyšší, než by mohly být. Při té příležitosti regulátor zopakoval, že trh č. 12 (s velkoobchodním broadbandem) vnímá jako vysoce konkurenční, ale současně negativně hodnotí skutečnost, že podíl alternativních operátorů na tomto trhu celkově klesá (a nejvíce na trhu DSL). A tak prý regulátor v současné době studuje referenční nabídky na zpřístupnění místní smyčky i novou referenční nabídku ADSL (podrobněji), která již měla implementovat jím požadované změny (objemové limity na alternativního operátora, možnost volby agregace). Jsem opravdu zvědav, jak regulátor situaci vyhodnotí. Zatím se nezdá, že by novou referenční nabídku (na službu Carrier IP Stream) některý z alternativních operátorů využil.
Stejně tak zástupci regulátora zmínili to, že prověřují ceny za zpřístupnění místních smyček (které sami nastavili, v rámci cenové regulace vzešlé z analýzy relevantního trhu č. 11). Ani mechanismus zpřístupnění místních smyček totiž (i podle regulátora) nezastavil pokles podílu alternativních operátorů na trhu s broadbandem na bázi DSL. Důvodem je vysoká investiční náročnost a také dlouhá návratnost vložených investic.
Případné dopady nových cen se ale prý dají očekávat až někdy příští rok.
Co říkají provozní data TO2 CR?
Slova regulátora o tom, že unbundling (zpřístupnění místních smyček) zatím nezměnil situaci ani celkový trend na trhu, dokládají i nejnovější provozní data našeho inkumbenta (Telefóniky O2 Czech Republic), zveřejněná také minulý týden.
Zajímavý je například celkový počet zpřístupněných místních smyček, který za první letošní čtvrtletí stoupl z 23 na 31 tisíc. Tedy o 8 tisíc. Současně ale počet ADSL přípojek, realizovaných samotnou Telefónicou, vzrostl ze 405 na 437 tisíc, tedy o 32 tisíc. Zbývá ještě počet „přeprodaných“ ADSL přípojek, tedy těch, které Telefónica realizovala jako velkoobchodní službu a koncovým zákazníkům ji prodali alternativní operátoři.
Jenže tady to vypadá, že během prvního letošního kvartálu došlo k úplnému zastavení jakéhokoli nárůstu. Provozní výsledky, které Telefónica zveřejnila, mají v příslušné kolonce ke konci roku 2006 číslo 65 a ke konci prvního čtvrtletí 2007 stejných 65 (vše v tisících). Takže skutečný nárůst musel být tak malý, že jej zaokrouhlování na celé tisíce úplně vynulovalo!
Pro srovnání: před rokem vzrostl počet předprodaných ADSL přípojek (za první kvartál 2006) o 7 tisíc, ze 48 na 55 tisíc. Za druhý kvartál to byl nárůst o 5 tisíc, za třetí kvartál o 3 tisíce, za čtvrtý kvartál (roku) 2006 o 2 tisíce.
Pravdou je, že právě během prvního čtvrtletí letošního roku se měnily podmínky (přišla nová velkoobchodní nabídka), což mohlo realizaci některých nových přípojek poněkud zbrzdit. Ale celkově to hodnotím jako významný a negativní signál.
Přímo na výroční konferenci ČAKK, byť v obecné rovině, se hovořilo o tom, že i po otevření trhu mohou existovat tendence k jeho re-monopolizaci (ve smyslu obnovení monopolu), a to nejčastěji skrze umělé stlačování rozdílu v cenách (maloobchodních a velkoobchodních, tzv. price squeeze). Právě na problém price squeeze přitom našeho regulátora upozorňovala Evropská komise v souvislosti s relevantním trhem č. 12. Ovšem náš regulátor tehdy setrval na svém názoru, že zde žádný price squeeze nemáme.
Doufám, že si náš regulátor tohoto trendu (zastavení nárůstu přeprodávaných přípojek) také povšimne. A že nějak srovná nekonzistentnost ve svém postoji, kterou spatřuji v tom, že na jedné straně sám hovoří o vysoce konkurenčním trhu s broadbandem a na straně druhé připouští, že podíl ostatních hráčů na něm klesá a podíl inkumbenta naopak roste.
ČAKK vyzývá ke sjednocení asociací
Vraťme se ale zpět k výroční konferenci asociace ČAKK – konkrétně k jednomu zajímavému podnětu, který odsud vzešel. Jde o výzvu této asociace (České asociace kompetitivních komunikací) dalším asociacím, zejména APVTS (Asociaci provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí) a APMS (Asociaci provozovatelů mobilních sítí) ke sjednocení:
Výroční konference České asociace kompetitivních komunikací (…) vyzvala ostatní sdružení a asociace k debatě o vzniku jednotné organizace, která by zastupovala zájmy všech operátorů elektronických komunikací (sítí i služeb) v České republice.
Není to přitom úplně nová myšlenka, protože ke stejnému záměru (iniciovat vznik integrované asociace elektronických komunikací) dospěla už valná hromada ČAKK v prosinci loňského roku.
Důvody pro takovéto snahy jsou celkem nasnadě: operátorům jde o to, aby měli jednotný a především silnější hlas, kterým by mohli prosazovat své zájmy, ať již vůči tuzemským regulátorům, tak třeba i vůči Evropské unii. I těm by jistě přišlo vhod, pokud by měli pro jednání jednoho partnera a ne více partnerů, kteří navíc nemusí vždy hovořit stejným jazykem a prosazovat stejné zájmy.
Sítě za veřejné peníze?
Pravdou je, že pokud chtějí, dokáží operátoři a jejich asociace táhnout za jeden provaz už dnes. Ukázalo se to v případě jejich reakce na projekt bezdrátové Prahy (metropolitní sítě financované z veřejných peněz a částečně i z dotací EU). Zde se podepsali pod společný protest, který Evropská komise dosud nevyřešila. Podle toho, co zaznělo na výroční konferenci z úst zástupců EU, bychom se nějakého vyjádření Komise a jejích orgánů mohli dočkat ještě do letních prázdnin.
No, unijní byrokratické mlýny melou opravdu pomalu. Dokonce tak pomalu, že na stejném principu, tedy za veřejné peníze, mezitím již vznikají a fungují jiné metropolitní sítě, jako například ta ve Vsetíně. Náklady na její vybudování dosáhly téměř 7,4 milionu, 75 procent z nich pokryly dotace z Evropské unie. A tato metropolitní síť dělá přesně to, před čím operátoři tak vehementně protestují až v Bruselu: nabízí připojení k Internetu (ceník), a tím konkuruje nabídkám privátních operátorů, kteří musí investovat jen své vlastní peníze. Pod realizací Vsetínské sítě (stejně jako obdobné sítě ve Valašském Meziříčí) je ovšem podepsán jeden z nich, který vše uvádí i jako referenci a budování metropolitních sítí za peníze z EU přímo aktivně propaguje a nabízí v tomto směru i svou pomoc.
Takže ono to s odporem proti používání veřejných peněz při budování síťové infrastruktury nebude zase až tak horké. Jde spíše o to, kdo získá příslušnou zakázku.
eTel definitivně prodán
Minulý týden přinesl také další vývoj kolem konsolidace operátorů na našem trhu elektronických komunikací. Již v prosinci loňského roku jsem v této rubrice psal o tom, že rakouský Telekom Austria koupil od irských vlastníků celou skupinu eTel Group, působící celkem v šesti zemích: v Rakousku, Polsku, Maďarsku, na Slovensku, v České republice a v Německu. Oznámena byla dokonce i hodnota celé transakce, a to „kolem 90 milionů“ €.
Ovšem nutnou podmínkou pro dokončení celé transakce a spojení kupovaného s kupujícím byl souhlas regulačních orgánů. Nejdůležitější byl určitě rakouský souhlas, protože zde má sídlo kupující, a ten je zde navíc v pozici inkumbenta.
Verdikt rakouského antimonopolního úřadu přišel v nedávných dnech, v polovině dubna, a byl kladný, povolující celou transakci. A tak mohla být celá transakce k 26.4.2007 „uzavřena“ a spojování může začít. V ČR to znamená, že tuzemská pobočka eTelu bude integrována s českou pobočkou Telekomu Austria, která zde působí pod značkou VOLNÝ. Prvním, již oznámeným krokem bylo jmenování pana Clemense Wohlmutha, dosavadního generálního ředitele VOLNÝ, také generálním ředitelem českého eTelu.
Příslušná tisková zpráva přitom hovoří pouze o spojování obou společností, i o existenci plánu na jejich integraci, ale již neobsahuje žádné detaily ohledně toho, co bude výsledkem a kdy se ho dočkáme. Jen ujišťuje zákazníky eTelu, že veškeré smlouvy a obchodní vztahy budou zachovány a zákazníci se mohou těšit na lepší a perspektivnější služby.
Dovolím si tedy předpokládat, že výsledkem „spojení“ bude spíše přiklonění se k jednotné značce VOLNÝ než souběžné používání dvou značek. Pravdou ale je, že právě Czech On Line, který pod značkou VOLNÝ vystupuje, již dříve proslul právě rošádami se jmény a značkami, které používal. Původně sázel na dvojici značek, jedné pro domácnosti a druhé pro firmy. Svého času (v říjnu 2001) například zavedl novou značku Jet2Web pro své korporátní služby (místo do té doby používané značky Video On Line), aby ji v březnu 2003 nahradil značkou Czech On Line. Konečně v říjnu 2005, u příležitosti 10. výročí působení na tuzemském trhu, přešel na používání jediné značky (VOLNÝ) pro korporátní i pro rezidenční segment.
Zajímavé je, že změny značek měly až dosud dvouletou periodu a poslední se odehrála v roce 2005. Nyní se píše rok 2007. Ale tím vůbec nic nenaznačuji …...
ČLÁNKY DO MAILU