Minulý týden proběhl již patnáctý ročník Invexu. Zde na Lupě jste se o něm mohli dočíst v samostatných článcích (úterní, středeční, čtvrteční), mapujících zajímavé dění po jednotlivých dnech. I tak ale řada zajímavých témat zůstala nepokryta, a tak bych se zde rád vrátil alespoň k jednomu tématu, které si to jistě zaslouží.
Jde o oblast internetové telefonie, resp. hlasových služeb na bázi technologie VoIP. Ta se na letošním Invexu dočkala vlastní samostatné expozice (VoIP Expo) i řady novinek a nových nabídek. Mluvilo se o ní ale i v kuloárech a také v rámci doprovodného programu. A právě tady bylo zajímavé sledovat, jak různě na nástup VoIP služeb reagují různé subjekty.
O tom, jak na VoIP reagoval Český Telecom, jsem již psal v prvním invexovém článku: že již dopředu sliboval představit své VoIP služby, ale nakonec z toho byla jediná služba ePhone, určená středním a větším firmám. Navíc fungující tak, že s internetovou telefonií nemá moc společného (neboť hovor se v datové podobě přenáší jen v rámci firemního intranetu, od volajícího účastníka k firemnímu SIP serveru a bráně, zatímco „ven“ jde již skrze klasickou hlasovou síť).
Z diskuse s lidmi z ČTc pak vyplynulo, že další řešení na bázi VoIP připravují, a to i pro rezidenční zákazníky, ale ti se jich nedočkají dříve než někdy v polovině příštího roku. A nebude to prý dříve, než tato řešení dokáží plnohodnotně nahradit klasickou pevnou linku.
Podobně konzervativní hodnocení zaznělo i od největšího českého alternativního operátora, GTS Novery. Jeho šéf, Milan Rusnák, byl na Fóru elektronických komunikací dotázán na celkový přístup ke službám na bázi VoIP – a jeho odpověď také nepřekypovala nadšením z nových možností. Prý nejde o bublinu, která by dříve či později nenávratně splaskla, ale na druhou stranu nejde ani o univerzální řešení, které by se hodilo pro každého. Že představa o „volání zdarma“ je iluze a vždy to bude něco stát. A také že budoucnost nebude ve znamení takových ekonomických modelů, na jakých funguje například služba Skype. Někdo prý musí investovat do rozvoje a z malých tržeb, jaké generují takovéto služby, to nepůjde.
 |
Obdobný dotaz dostala i ministryně Dana Bérová: jak se k problematice VoIP služeb staví veřejná správa? Odpověď také hodnotím jako dosti konzervativní. Jejím hlavním argumentem bylo to, že už nevidí žádný velký prostor pro úspory nákladů ve veřejném správě skrze VoIP.
Ale jiskřička naděje přece jen vzplála: v současné době stále ještě platí rámcová smlouva s Českým Telecomem na poskytování telekomunikačních služeb a provozování tzv. komunikační infrastruktury veřejné správy. Platí do října příštího roku a již zřejmě nebude automaticky prodloužena. Místo toho by mělo být vypsáno výběrové řízení na nového poskytovatele služeb – a zde už by prostor pro úspory skrze služby na bázi VoIP mohl být.
VoIP: menší cítí příležitost
Zatímco největší operátoři (i největší zákazníci) reagují na nástup internetové telefonie a VoIP spíše konzervativně a opatrně, menší a nejmenší operátoři v nich cítí svou šanci, jak se konečně „protlačit“ na lukrativní trh hlasových služeb. A to samé nejspíše platí i pro zákazníky, protože ti největší si mohou již dnes vybírat, a operátoři jim vychází maximálně vstříc.
Naopak ti nejmenší se na internetovou telefonii a VoIP dívají jako na spásu, která i je osvobodí od diktátu vysokých měsíčních paušálů a dá i jim možnost svobodného výběru. A tento trend se skutečně prosazuje a naplňuje. Podporován je navíc i tím, jak rychle vyzrávají technologie a produkty na bázi protokolu SIP (Session Initiation Protocol) a jak rychle vytlačují dřívější řešení na bázi H.323.
Již dříve, před Invexem, se objevily do té doby nevídané nabídky hlasových služeb:
- služby s minutovou tarifikací bez měsíčního paušálu (např. VoIPEX),
- služby s čistě paušální tarifikací (po celý den, do všech pevných sítí, např. viphone home, TelefoNet),
- velkoobchodní služby na bázi VoIP, určené k přeprodeji (např. Czech On Line, Unient),
- hovory zdarma v rámci SIP peeringu.
Na letošním Invexu pak tento trend pokračoval. Většina zúčastněných zde spíše předváděla své novinky, které byly oznámeny již před Invexem. Přesto se ale našlo i pár novinek, které spatřily světlo světa až přímo na Invexu, resp. v jeho průběhu.
Asi nejvíce se o to postaral Fayn, který je jedním z nejstarších českých VoIP operátorů (pomineme-li první průkopníky, jako byl CESNET se službou Net2Phone, Globe s její Globe Phone či Contactel se službou Redcall). Na Invexu se poprvé prezentoval v roce 2002 (viz můj tehdejší článek Bude to fayn?) a od té doby až do dneška vydržel fungovat na své vlastní (a tudíž proprietární) technologii.
Teprve letos na Invexu Fayn přišel se zásadní změnou technologického řešení: s podporou SIPu (a současně i H.323). Změn a novinek je ale více, a tak Fayn sám hovoří o „nové generaci volání přes Internet“. Změnila se například struktura tarifních programů, místo dvou dosavadních (bez paušálu a s paušálem) jsou nyní v nabídce tři tarify:
- Fayn Free: nulový měsíční paušál, pouze hovorné,
- Fayn Tajfun: měsíční paušál (99 korun bez DPH) a nižší minutové hovorné,
- Fayn NonStop: měsíční paušál (299 korun bez DPH) a volání v ceně paušálu (do pevných sítí).
Přibyly také nové služby pro firemní zákazníky a v neposlední řadě i velkoobchodní nabídka pro přeprodej služeb dalšími operátory. O zajímavé souvislosti s těmito změnami jsme informovali již minulý týden v článku Jakuba Ditricha Situace okolo VoIP v Čechách a na Moravě a těsně po Invexu tyto zvěsti potvrdil i Mobilring: majoritu ve Faynu získal Jiří Hlavenka (dříve Computer Press).
Invexu využil k zásadnějšímu oznámení také další subjekt – Dial Telecom, který nedávno koupil společnost InWay. Na letošním Invexu oznámil, že po třech měsících testování spouští komerční provoz své služby SIP.WAY, založené již podle svého názvu na technologii SIP. A opět ve dvou podobách: jako službu pro koncového zákazníka (bez měsíčního paušálu) i jako velkoobchodní službu, určenou jiným operátorům k přeprodeji.
Takže i velkoobchodní podoba VoIP služeb (na bázi SIPu) se začíná utěšeně rozrůstat. Ti, kteří je nabízí, zřejmě cítí svou příležitost – na rozdíl od velkých operátorů, kteří za sebou táhnou obrovské břímě investic do klasické telefonie, a tak se celkem zákonitě chovají mnohem konzervativněji.
Finanční výsledky Českého Telecomu
Celkový obrázek o tom, jak se vyvíjí segment hlasových služeb, dokreslují i (neauditované) finanční výsledky Českého Telecomu za první tři letošní kvartály. Zveřejněny byly právě v průběhu minulého „invexového“ týdne. Celkově a dlouhodobě dominantnímu operátorovi klesají jak příjmy z měsíčních paušálů (kvůli snižování počtu pevných linek), tak i samotné výnosy z hovorného – vzhledem k tomu, že lidé stále více volají jinak než ze své pevné linky.
Ale otázkou bylo, jak s tímto trendem „zahýbají“ změny v tarifních programech, zejména odstranění hovorového kreditu (platné od června). Český Telecom to tehdy prezentoval jako výhodu pro zákazníka (Český Telecom snižuje měsíční poplatky, zlevňuje hovorné, …), ale třeba Český statistický úřad byl jiného názoru a vyhodnotil vše jako 15procentní zdražení:
Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil v červnu na 1,8 procenta (z 1,3 procenta v květnu), což je nejvyšší meziroční růst cen v letošním roce. Zvýšení hladiny spotřebitelských cen způsobil růst cen veřejných telekomunikačních služeb o 15,0 procenta (v květnu pokles o 1,3 procenta).
Jak se ale tento krok projevil na finančních výsledcích samotného Českého Telecomu? Konkrétně na meziročním poklesu výnosů z hovorného na pevných linkách? Český Telecom je sám rozepsal na jednotlivá čtvrtletí, následovně:
- v prvním čtvrtletí byl pokles (meziročně) 24 procenta,
- ve druhém čtvrtletí již 26 procent,
- ve třetím jen 22 procenta.
O rok dříve (za 3Q2004, oproti 3Q2003) klesly Českému Telecomu výnosy z hovorného meziročně o 25,1 procenta, z 10,27 mld. korun na 7,7 mld. korun. Za letošní 3Q dosáhly výnosy z hovorného již jen 5,8 mld. korun. Takže za dva roky je to skok z deseti miliard korun skoro na polovinu. Přitom lidé asi nevolají méně a trh s hlasovými službami nezaniká. Jen se na tomto trhu podílí více hráčů, kteří čím dál tím více ukusují ze stejného koláče jako Český Telecom.
Internet zdarma pro celou Prahu
S Invexem a VoIP nepřímo souvisí i další zajímavá zpráva, která se objevila minulý týden. Jak jsem psal již v úterním článku, na letošním Invexu byla představena pravidla pro dotace z tzv. broadbandového fondu (Fondu pro rozvoj vysokorychlostního přístupu), který má charakter dotačního titulu v rozpočtu ministerstva informatiky ČR. Pro rok 2006 do něj bude vloženo 200 milionů korun (z peněz, které stát získal z privatizace Českého Telecomu) – a žadatelé mohou své žádosti podávat do 9. prosince 2005.
Netrvalo dlouho a už se na veřejnosti objevily první projekty avizující, že by se chtěly ucházet o tyto dotace. Mezi nimi je i Praha 5, která letos na Invexu získala jeden z křišťálových disků za svůj projekt Praha5.Net (Internet zdarma pro obyvatele městské části Prahy 5).
Jejím novým záměrem je rozšíření tohoto projektu na celé hlavní město, a to právě z dotací od ministerstva informatiky. Kromě připojení k Internetu by prý občané Prahy mohli získat i další služby, včetně možnosti telefonování zdarma (zřejmě na bázi VoIP), a to už od července příštího roku. Novinářům to řekl místostarosta Prahy 5 Martin Stránský (zdroj):
‚Chceme požádat kmotra naší sítě primátora Pavla Béma o diskusi o tom, zda by nestálo za úvahu přihlásit se jako celé hlavní město do dotačního programu, který vyhlásilo ministerstvo informatiky na podporu rozvoje vysokorychlostního Internetu,‘ uvedl Martin Stránský.
ČLÁNKY DO MAILU