Stalo se: dvojnásobné limity u UPC

V dnešním vydání seriálu Stalo se bych se rád ještě vrátil ke „kauze 5,5 roku“, která plnila média před týdnem. Za Vladimíra Mlynáře se totiž formou veřejného dopisu postavilo i představenstvo APVTS (Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí). To nejpodstatnější z jejich vyjádření (plné znění) snad vystihuje tento úryvek:

Mlynář hrál od samého počátku s otevřenými kartami a pro svůj projekt vybral řešení, které mu bylo doporučeno a z několika stran i potvrzeno jako výhodné a v mezích zákona. Když se ukázalo, že toto řešení přece jen zákonu odporuje, Mlynář od něj ihned odstoupil. Transparentně a proaktivně. Přesto je dnes vinen. Celým Mlynářovým zločinem v této kauze je tedy podle všeho pouze chyba, kterou sám napravil. Státu nevznikla škoda, nikdo se protizákonně neobohatil. Ani veřejné informace o tom nehovoří. Mlynář s Testcomem jen šlápl vedle. Vydal se zvolenou cestou, ale včas a sám se z ní vrátil po zjištění, že je špatná. Má toto pochybení cenu pětiletého vězení? Samozřejmě, že nemá.

Kauza Chmelíček

Společně s Vladimírem Mlynářem si prvoinstanční rozsudek ve stejné kauze (a s trestem dokonce ve výši šesti let) vyslechli i ředitel Testcomu Dušan Chmelíček a jeho náměstek Vít Novotný. Stejný Dušan Chmelíček se ale záhy stal protagonistou zcela nové aféry, která s popisovanou soudní kauzou nemusí mít nic společného (kromě jeho osoby).

Výzkumný ústav Testcom (stále ještě) spadá pod ministerstvo informatiky (MI), kterému (stále ještě) šéfuje Ivan Langer. Až projde Parlamentem a nabude účinnosti novela kompetenčního zákona, která zruší MI ČR, bude Testcom převeden (nejspíše, viz dále) pod resort průmyslu a obchodu. Ale do té doby spadá pod informatiku, a pan Dušan Chmelíček je tudíž podřízeným Ivana Langera. A ten nedávno, v rozhovoru na Frekvenci 1 (plné znění), řekl, že se chystá ho odvolat. Na otázku posluchače na jeho názor na to, že ředitel Dušan Chmelíček a pan Vít Novotný ještě pořád jsou ve funkcích (po soudním verdiktu), odpověděl:

Tak já bych je určitě nechtěl postihovat za to rozhodnutí soudu, které na jedné straně respektuji, ale vnitřně s ním hluboce, hluboce nesouhlasím. A chtěl bych je spíš posuzovat podle kvality jejich práce. A já to říkám zcela otevřeně, že ke kvalitě práce pana Chmelíčka mám velké výhrady, sdělil jsem mu ty výhrady a předpokládám, že ve své funkci dál fungovat nebude moci.

Na následnou otázku moderátora Pavla Zuny Vy ho odvoláte? pak Ivan Langer odpověděl: Ano. Na upřesňující otázku ohledně termínu pak ministr Ivan Langer ještě dodal:

To je v kompetenci mého náměstka, který tohle to může udělat. Nicméně tady zdůrazňuji, že je to z důvodu toho, že jsem nespokojen s jeho prací, v žádném případě to nedávám do souvislosti s tím rozhodnutí soudu.

Sám Dušan Chmelíček ale vidí vše jinak, a pro média vydal tiskové prohlášení. V něm mj. říká (zdroj):

Pan ministr je nespokojen s mou prací, přestože výsledek auditu Testcom, který sám objednal, neshledal žádná pochybení. Jsem přesvědčen, že jeho rozhodnutí nejen že přímo souvisí s absurdním rozsudkem v kauze Testcom servis, ale především s dopisem, ve kterém jsem pana ministra v nedávné době upozorňoval na podivné manipulace jeho úřadu s veřejnými zakázkami na poskytování služeb KIVS a Integrátor," uvedl bývalý ředitel České televize v tiskovém prohlášení.

Zajímavý je hlavně závěr citovaného vyjádření Dušan Chmelíčka, zmiňující zakázky na budování Komunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS). To je věc, o které jsem zde na Lupě psal již od jejího začátku v roce 2000, jako o tzv. zlatém padáku. Poslední vývoj byl takový, že vzhledem k blížícímu se konci nynější Rámcové smlouvy vypsalo (ještě předchozí vedení) ministerstva informatiky v první polovině roku 2006 čtyři výběrová řízení na pokračování KIVSu. Pochopitelně kolem toho byly opět tahanice a odvolání až k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), ale ten nakonec potvrdil původní výběr MI ČR.

Jenže nová vláda Mirka Topolánka (a to ještě ta první, jednobarevná) přijala 8. listopadu 2006 zcela novou koncepci KIVS (Konec informatiky v Čechách). Ta se od té předchozí liší zejména změnou principu (z dobrovolné účasti resortů na povinnou), a pak také větší centralizací a více funkcemi zajišťovanými centrálně. Pokud by se začínalo na zelené louce, pak by to asi bylo rozumné řešení. Jenže zde se na zelené louce nezačíná, a je třeba poměrně detailně a pečlivě ošetřit přechod z jedné koncepce na druhou. Včetně toho, co se stane s již „vysoutěženými“ výběrovými řízeními, když nová koncepce předpokládá vypsání zcela nového výběrového řízení.

Jak jsem psal zde na Lupě, v samém závěru loňského roku nové vedení MI ČR skutečně vypsalo dvě nová výběrová řízení na datové a na hlasové služby KIVS, dohromady za 11,5 miliardy korun, čímž vlastně začala implementace nové koncepce KIVSu. Nezaznamenal jsem ale ještě žádné konkrétní kroky, týkající se „vypořádání“ předchozích kroků, podnikaných ještě pro potřeby původní koncepce.

Pan Dušan Chmelíček ke svému prohlášení pro média vydal i přílohu [PDF, 1,8 MB] s poměrně podrobným popisem současného stavu i konkrétních kroků kolem „starého“ i „nového“ KIVSu. Z něj vyplývá, že stále ještě běží některé kroky, spadající do původní koncepce. Jako například výběrové řízení na integrátora KIVSu, které vedl právě Testcom. Zmiňuje také vyšší požadavky na státní rozpočet na realizaci KIVSu v situaci, kdy takovéto zvýšení prý není vůbec zapotřebí.

Jak pokračuje rušení MI ČR?

Dění kolem KIVSu je nejspíše dále komplikováno tím, že nová vláda připravuje zrušení samostatného resortu informatiky a rozdělení jeho agend a kompetencí mezi jiné resorty. Zde na Lupě jsem o tom psal již několikráte, naposledy počátkem prosince (Stalo se: Limity u ADSL se zvyšují ), kdy ministr Ivan Langer nepochodil v Parlamentu se záměrem nechat si příslušnou novelu schválit „expresně“, již v prvním čtení. Takže nyní musí dojít na druhé čtení, které je na programu právě zítra, 6. února 2007.

Poslední zprávy z Parlamentu přitom naznačují, že se objevil návrh od poslance Oldřicha Vojíře na „přesměrování“ elektronických komunikací (včetně poštovních služeb): vládní návrh předpokládá převod agendy elektronických komunikací pod resort průmyslu a obchodu s odůvodněním, že jde o formu podnikání, a to obecně řeší právě resort průmyslu a obchodu. Poslanec Oldřich Vojíř navrhl přenést elektronické komunikace „zpět“ pod resort dopravy, kde byly ještě před zřízením samostatného resortu informatiky. Ale jak se zdá, tento návrh nemá moc šancí na úspěch.

Zřejmě se ale objevil i kompromisní návrh, v rámci kterého by elektronické komunikace přešly pod resort průmyslu a obchodu, zatímco pod dopravu by přešly jen poštovní služby. Proti tomu ale zase „vystartoval“ think-tank eStát, který ve své tiskové zprávě varuje, že by to prý mohlo stát až stamiliony korun. Prý kvůli tomu, že by se musela řešit návaznost dvou resortů na regulátora (Český telekomunikační úřad, ČTÚ), a případně by mohlo být nutné založit zcela nového regulátora jen pro poštovní služby.

Limity u UPC

Pojďme ale od kauz a afér k přece jen příjemnějším věcem. Například k tomu, jak UPC minulý týden navýšilo objemové limity u svých internetových služeb, a to rovnou na dvojnásobek (a beze změny cen). Lze se na to asi dívat i jako na reakci našeho největšího kabelového operátora na zvýšení objemových limitů u ADSL z počátku prosince loňského roku (podrobněji), byť jeho dosavadní limity byly až na jednu výjimku stále větší než zvýšené limity u ADSL. Onou výjimkou pak byla nejrychlejší varianta předprodávaného ADSL, na 4 Mbit/s, kde velkoobchodní nabídka TO2 CR uváděla 35 GB a UPC nabízelo jen 30 GB.

Celkově pak trend ke zvyšování objemových limitů (u všech providerů) mohu hodnotit jen kladně. Navíc je dobré, že přichází právě v době, kdy se na českém Internetu objevují další a další obsahové služby, nabízející nejrůznější videoobsah.

Nynější změny objemových limitů u UPC ukazuje následující tabulka.

Nabídka internetových služeb UPC

Zákazníky společnosti Karneval asi nepotěší, že jich se toto zvýšení limitů zatím netýká. Ale dovolím si předpokládat, že je to jen dočasné: do doby, než UPC sjednotí poskytované služby a i stávajícím zákazníky Karnevalu převede na své internetové služby.

Novinky ADSL i v oblasti obsahu

Na závěr ještě pár „drobností“, týkajících se dostupnosti připojení i obsahu. Například Volný minulý týden oznámil změnu svého portfolia internetových služeb na bázi ADSL. V rámci ní deklaruje, že nabízí nejlacinější ADSL na trhu, již za 349 korun bez DPH (415 korun vč. DPH) za přípojku 512/128 kbit/s, s objemem 4 GB a platbou 46 korun za každý započatý nadlimitní GB.

Telefónica 02 CR zase minulý týden přišla s akční nabídkou, v rámci které nabízí na dva měsíce (a tedy na vyzkoušení) přípojku O2 Internet Expres 2048 (2048/256 kbit/s, 12 GB) za cenu přípojky O2 Internet Expres 512 (tj. 399 korun bez DPH, resp. 474,81 Kč s DPH). Po dvou měsících se zákazník může rozhodnout, zda zůstane na stejné ceně (ale pak s nižší rychlostí, na přípojce O2 Internet Expres 512), nebo zda zůstane na stejné rychlosti (přípojce O2 Internet Expres 2048), ale bude už platit její plnou cenu, 599 korun bez DPH (712,81 Kč s DPH).

Kromě toho Telefónica ohlásila i podpis smlouvy s hollywoodským studiem Sony Pictures Television International, která jí umožní nabízet jeho filmy v rámci služby O2 TV, formou Video On Demand. Přibýt by mělo na 150 nových filmů a na 180 starších („z knihovny“), které by měly být do nabídky 02 zařazovány postupně. Nedávno přitom služba O2TV zavedla možnost samoinstalace (skrze samoinstalační balíček). Případné další novinky by mohly být představeny již zítra, na tiskovce právě ke službě O2 TV.