Model bezpečnosti karet je mimo jiné založený na prověření obchodníka. Žádná banka nedovolí každému hejhulovi z ulice, aby karty akceptoval. Technická otázka "jak obchodní místo může přijmout platbu" je až druhotná; prvotní je otázka "kolik banku stojí prověření obchodníka".
Spíš mi pro tenhle účel přijde zajímavý třeba holandský chipknip, který problém řeší z opačné strany (omezená hotovost na "kartě", platba se neautorizuje, dobití hotovosti se autorizuje - v podstatě tedy peněženka).