Proč rozhodčí soud?
Nejdřív ve stručnosti (a doufám, že nebudu právníky ukamenován), co je a k čemu slouží rozhodčí soud. Jedná se o zákonem zřizovanou alternativní formu řešení majetkových sporů mezi fyzickými i právnickými osobami. Výhodou je, že řízení před rozhodčím soudem je zpravidla výrazně rychlejší – a tedy také efektivnější – než tradiční soudní řízení, podmínkou však je, aby se obě strany zavázaly výsledky rozhodčího řízení respektovat. Možnost využití Rozhodčího soudu se vkládá jako jeden z bodů do příslušné smlouvy.
Rozhodčí soud je zřizován zákonem a jediný stálý rozhodčí soud s neomezenou věcnou a místní příslušnosti v ČR je Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále RS). Ten již začal v uplynulém roce spolupracovat s českým národním registrátorem CZ.NIC, takže některé spory o domény se již řeší touto formou. RS je nezisková organizace, založená roku 1949.
Za zmínku stojí webové stránky samotného Rozhodčího soudu, které lze nalézt na adrese www.arbcourt.cz nebo www.rozhodcisoud.org. Používají sice progresivní Flash, ovšem bez podpory této technologie se nedá přes titulní stránku dostat a u některých prohlížečů (Safari, Camino pod Mac OS X) se stejně načítání zastaví u javasriptové „detekce rozlišení.“ Pokud se do podobné situace dostanete, klepněte například na tento odkaz, přenese vás přímo na vlastní obsahové stránky RS. Možná by bylo vhodné, aby organizace, která chce nabízet své služby právě v oblasti Internetu, měla trochu přístupnější prezentaci.
Aktivní česká účast v EURid
Obou dvou výsledků, jak výběru českého rozhodčího soudu, tak umístění kanceláře pro CEE region, se dosáhlo pravděpodobně i díky aktivní účasti českého národního registrátora CZ.NIC v rámci organizace EURid. Právě předseda představenstva CZ.NIC a člen představenstva EURid Tomáš Maršálek stál s tajemnicí RS JUDr. Marií Moravcovou u nápadu, aby se RS ucházel o to stát se evropským sudištěm o domény .eu.
Výběr pražského rozhodčího soudu však nebyl čistě papírový – podle dostupných informací se o tuto pozici ucházely také další podobné instituce, např. WIPO (Světová organizace duševního vlastnictví) či ICC (Internetová obchodní komora) a další. Český RS uspěl (a byl vybrán společně EURid a Evropskou komisí) i díky tomu, že bude schopen projednávat spory ve všech dvaceti jazycích Evropské unie, byť – jak podotkl předseda RS, JUDr. Bohuslav Klein – například maltštině by se rádi vyhnuli. Tento jazyk se ostatně používá velmi zřídka, neboť na Maltě je jako úřední jazyk vedena jak maltština, tak angličtina.
Jak bude v praxi vypadat zapojení RS do celého procesu? Nejdříve je nutné vypracovat pravidla ADR (alternativní řešení sporů), podle kterých se budou spory posuzovat; tato pravidla se stanou součástí registračních pravidel pro domény .eu. Tato pravidla musí být zpřístupněna ve všech oficiálních jazycích EU a především RS musí být schopen vést řízení v jazyce, který si zvolí držitel sporného doménového jména. Na přípravě pravidel se bude podílet řada expertů (panelistů) z různých členských států a v okamžiku, kdy bude RS fungovat pro řešení sporů, bude také spolupracovat s řadou expertů z každého členského státu. Vedoucím týmu, který rozhodčí centrum připravuje, je Mgr. Zbyněk Loebl, který je sám jedním z českých panelistů u WIPO (World International Property Organization). Pravidla registrace musí ještě schválit Evropská komise a zveřejnit alespoň dva měsíce před začátkem tzv. sunrise period (viz minulý článek).
Soud začne fungovat již při spuštění registrace v rámci sunrise period, kdy budou moci domény registrovat pouze oprávněné organizace (například držitelé obchodních známek), a předpokládá se, že bude muset řešit několik set až tisíc případů ročně s tím, že především v prvním roce provozu domény EU, kdy mohou nastat nejčastější spory právě mezi držiteli různých registrovaných a obchodních známek, bude nápor největší. V prvním roce provozu domény se očekává zhruba jeden milion registrovaných domén; nárůst v dalších letech se odhaduje na 25 procent. V okamžiku spuštění druhé fáze registrací si bude moci doménu .eu pořídit libovolný občan EU nebo firma se sídlem v EU, ovšem díky tomu, že v některých zemích je vytvoření nové společnosti se sídlem v EU záležitostí několika desítek minut (ČR to opravdu není), dá se předpokládat, že si budou domény pořizovat také subjekty fakticky sídlící mimo EU.
Samotné rozhodčí centrum sice bude sídlit v Praze při RS, ovšem předpokládá se, že většina případů se bude řešit „virtuálně“, jen na základě písemných podkladů, tak, jak se ostatně řeší některé případy při RS i nyní, v rámci ČR. Pokud se bude konat ústní jednání, bude se pravděpodobně odehrávat v Praze. Na samotném rozhodování se budou podílet rozhodci ze všech států EU. Díky systému rozhodčího soudu s jeho experty se dá kromě rychlejšího vyřizování případů také předpokládat vyšší odbornost rozhodců a tedy kvalitnější rozhodnutí – o odbornosti některých českých soudců v oblasti IT se dá přinejmenším pochybovat.
Všichni zainteresovaní se shodují, že výběr českého RS jako rozhodčího centra pro řešení sporů o domény .eu je velmi prestižní záležitostí, která ČR samozřejmě také zavazuje, aby vše fungovalo, jak má. To, jak si rozhodčí centrum poradí s předpokládaným návalem případů v prvním roce provozu domény .eu, tak bude sledovat odborná veřejnost v rámci EU, ale i mimo ni. Vybrání českého RS jako rozhodčího centra a také umístění lokální kanceláře EURid do Prahy mimo jiné také dokazuje v praxi evropskou spolupráci při vytváření systému nové evropské domény.
Nezbývá než doufat, aby byla doména samotná uvedena v život v předpokládaných termínech, aby se naplnilo očekávání do ní vkládané a rovněž aby Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky splnil očekávání, která do něj vkládají zřizovatelé domény .eu. Ať už jsou názory na EU v praxi jakékoliv, úspěšné zvládnutí této úlohy určitě zajistí dobré jméno jak pro samotný Rozhodčí soud, tak pro ČR jako takovou.
ČLÁNKY DO MAILU