Finanční správa si na modelovém příkladu plzeňského spolku PilsFree dokonale otestovala, že má účinný nástroj, jak si poradit s podnikateli, kteří by se maskováním za spolkovou činnost chtěli vyhnout placení daní. Kauza prošla v několika větvích soudním přezkumem na všech úrovních tuzemské justice a finanční úřady pokaždé svůj postup obhájily.
Případu jsme se od začátku na Lupě věnovali. PilsFree sice není prvním spolkem, na nějž se správce daně zaměřil (předtím se v jeho hledáčku ocitly už spolky hkfree.org a cyrilek.net), ale ukázal svou houževnatost, když nevynechal žádnou příležitost, jak se proti nepříznivým rozhodnutím bránit. Stát si tak na něm mohl prakticky ověřit, že jím zvolený postup najde zastání ve všech patrech justice.
Berní úředníci napřed po PilsFree chtěli zaplatit daň z příjmu v řádu milionů korun. Nepřistoupili tak na argumentaci spolku, že tyto členské příspěvky, jejichž platbou členové spolku získávají přístup k internetu, mají být osvobozeny od daně. Následně si Finanční správa nárokovala i doplatek za daň z přidané hodnoty. PilsFree se k ní zaregistroval až v létě roku 2019. Přitom přinejmenším už od roku 2013 spolek dosahoval ročního obratu přes 10 milionů korun.
Případ míří do Štrasburku
Žaloby spolku napřed zamítl Krajský soud v Plzni, kasační stížnost proti rozsudku následně pak i Nejvyšší správní soud. Sérii proher pro PilsFree letos v polovině prázdnin završil (ve větvi případu týkající se daně z příjmu) i Ústavní soud. Ten uzavřel, že stát nemá povinnost daňově zvýhodnit všechny typy plateb poukázaných spolku od jeho členů. A i kdyby PilsFree působilo jako „spotřební družstvo“ založené za účelem vzájemné podpory svých členů v podobě poskytování internetu a nerozdělující zisk, i tak by jeho příjmy podléhaly zdanění.
Soudy podobně jako finanční úřady učinily přítrž řadu let trvajícímu stavu, kdy vedle sebe fungují komerční poskytovatelé připojení k internetu s povinnostmi vůči státu a spolky, na něž regulátor i finanční úřady byly v minulosti krátké. Na trhu tím vznikala nerovnost, neboť bez DPH a daně z příjmu si spolky mohly dovolit službu připojení k internetu poskytovat o 40 % levněji.
„Daňová optimalizace musí být prováděna v mezích zákona a v souladu s jeho smyslem a může vést k zákonem aprobovanému snížení daně, nikoliv k její eliminaci. Poskytování internetu na komerční bázi za úplatu, zakrývané spolkovou činností, jde proti smyslu právní úpravy a nedůvodně zvýhodňuje spolek oproti komerčním poskytovatelům, přestože se jejich činnosti fakticky neliší,“ napsali soudci Nejvyššího správního soudu do svého zatím posledního rozsudku v posuzované věci.
Předseda Rady PilsFree Jiří Pytlík na dotazy Lupy potvrdil, že možnosti tuzemské obrany před soudy jsou vyčerpané a aktuálně žádné další soudní řízení neprobíhá. „Záležitost ale pro nás není uzavřená. Zvažujeme se obrátit na Evropský soud pro lidská práva, jelikož máme za to, že došlo k omezení našich práv a narušení právní jistoty. Nějaké kroky připravujeme v rámci neformálního Sdružení za nekomerční internet,“ uvedl neurčitě.
Transformaci spolku na s. r. o. zákon vylučuje
Ani ve světle neúspěchů u justice a z toho plynoucích povinností doplatit státu dlužné daně se spolek podle Pytlíka nechystá zdražovat. „Členské příspěvky jsou včetně DPH již řadu let. I přesto se výše členského příspěvku od založení spolku nezměnila. Nemohu tvrdit, že navždy zůstane stejná, ale pokud ke změně dojde, tak rozhodně ne kvůli registraci k DPH,“ ubezpečuje.
Odmítá i úvahy o transformaci spolku do uspořádání běžné obchodní korporace. Neumožňují to totiž zákony. Spolek by se mohl transformovat pouze na zapsaný ústav. Ten ale zároveň nemůže mít členskou základnu. „Náš spolek čítá bezmála 39 tisíc členů. Za současného stavu legislativy neexistuje legální cesta, jak z této Hlavy XXII ven,“ dodává s poukazem na bezvýchodnost situace Pytlík.
Celou kauzu vnímá jako nepříjemnou a vyčerpávající. „Jsme jen technici, co musí vkládat energii do nějakých ‚tahanic‘, kterým úplně nerozumíme. Ale k pokračování nás motivuje princip. 20 let děláme to samé a jen pohled státní moci na nás se mění. Chceme pokračovat a mít právní jistotu,“ vysvětluje důvody pro zvažování dalších právních kroků předseda Rady spolku PilsFree.
Zisk, nebo rezerva na příští investice?
S dosavadním výsledkem tohoto snažení ale spokojený být nemůže. „Nepodařilo se nám soudům vysvětlit, že se v našem případě nejedná o komerční činnost, ale ‚pouze‘ o činnost, která sice generuje výdělek – finanční rezervu, ale rozhodně se nejedná o zisk. Není zde totiž nikdo, kdo by si potenciální zisk mohl rozdělit,“ uvádí příčiny neúspěchu Pytlík a pokračuje: „Buď spoléháte na granty, půjčky a dotace, což není náš případ, anebo stavíte síť sami z členských příspěvků. Pokud se vám podaří dosáhnout naší velikosti, jsou před vámi velké nákladné víceleté akce, jako výstavba optických sítí. A ty prostě z principu věci nelze realizovat v rámci jednoho účetního roku.“
Podle šéfa PilsFree je tak vyloučené nastřádat členské příspěvky a skončit na konci roku s účetní nulou. „Prostě musíte generovat nějakou rezervu, která může při určité velikosti dosahovat i desítek milionů korun. Z aktuálního pohledu státní správy je toto ‚zisk‘, který musíte zdanit, ačkoliv z našeho pohledu to zisk není, protože ho nemůžeme rozdělit,“ dodává.
Upozornil také na to, že PilsFree úspěšně prošel v roce 2012 finanční kontrolou a i po ní byl považovaný za subjekt plně osvobozený od daně z příjmu i z přidané hodnoty. Soudům vytýká, že nepochopily podstatu internetu a že Síť sítí z definice nemůže být komerční záležitostí, když bez neziskových organizací by vůbec nemohla vzniknout a fungovat. „Lidé se skládají dohromady na to, aby měli kvalitní síť, kterou komerční poskytovatelé bez dotací v mnohých lokalitách nemají zájem budovat,“ vysvětluje svůj pohled na charakter PilsFree.
Ani po sérii neúspěchů v soudních síních nehodlá plzeňský spolek poskytované služby jakkoliv utlumovat. Zaměřit se hodlá na zdokonalování běžících projektů jako vlastní hosting nebo cloud. Dále PilsFree nasazuje plně transparentní IPv6 sítě včetně delegace prefixů svým členům.