Hlavní navigace

Společné televizní antény: stále aktuální téma

24. 4. 2006
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Logo pozemní digitální platformy DVB-T Autor: 115393
Logo pozemní digitální platformy DVB-T
Když jsem před nedávnem publikoval na serveru DigiZone.cz úvahu o společných televizních anténách v době digitální televize, končil jsem přáním, aby se rozproudila debata, ve které bychom se pokusili najít optimální řešení problému rozvodu digitálního signálu společnými televizními anténami. Debata se pohříchu nerozjela, dostal jsem pouze dvě zprávy…

UHF vs. VHF? Řešení existuje

V těch zprávách mne jejich autoři informovali o tom, že už někteří výrobci nabízejí konvertory umožňující převod digitálních multiplexů z pásma UHF do pásma VHF, ve kterém je distribuce stávajícími rozvody možná. Šlo o německou firmu Kathrein (UFO 352) a francouzskou Tonna (Opus 4.VSB). To byl ovšem poměrně malý příspěvek do diskuse k tématu, které považuji za velmi aktuální a naléhavé. Proto jsem uvítal nabídku ředitele úseku vysílacích služeb Radiokomunikací Martina Roztočila k uspořádání malé neformální schůzky několika zájemců o tuto problematiku. V dalším textu se pokusím uvést některé myšlenky, které na tomto setkání zazněly.

Digitální svět

Společné antény bez šance?

V ustáleném systému analogového televizního vysílání si většina diváků postupně zvykla na to, že potřebný signál má k dispozici v zásuvce společné televizní antény (STA). Postupem doby se tyto rozvody dostaly na velmi slušnou úroveň, takže diváci mohli téměř zapomenout na nekvalitní „zaduchovaný“ a „zašumělý“ signál. Obávám se, že většina z nich se domnívá, že nově zakoupený set-top-box uvede snadno do provozu tím, že jej prostě zapojí do zásuvky STA. Tak tomu bohužel není.

Především je nutno konstatovat, že do podstatné části obyvatelstva už díky nejrůznějším sdělovacím prostředkům pronikly informace o tom, že v blízké době bude třeba něco podniknout, budeme-li chtít nadále sledovat televizní programy. Lidé již tuší, že si budou muset pořídit digitální přijímač (set-top-box), anebo nový digitální televizor. Jenže tím informovanost končí. Téměř nikde se neobjevila informace, že pouhý nákup nového přijímače nestačí a že bude nutné řešit i otázku přijímací antény. Tak většina posluchačů žije v blahé naději, že digitální přijímač jednoduše zapojí účastnickou šňůrou do zásuvky společné televizní antény a budou mít doma digitální televizi. A z různých zoufalých dotazů (i na našem portálu) lze tušit, že mnozí jsou nepříjemně překvapeni tím, že to tak nefunguje.

Konvertory změní digitál v analog

Naštěstí, jak se zdá, není těchto případů zatím nějaký extrémní počet. Ve svém předcházejícím článku jsem uváděl hodnoty intenzity elektromagnetického pole požadované pro příjem DVB-T uvnitř budov. Skutečnost však ukazuje, že zřejmě díky vynikající citlivosti většiny dodávaných digitálních přijímačů mají desítky procent televizních diváků v Praze (a pravděpodobně i v Brně a Ostravě) možnost příjmu digitální televize na vnitřní pokojovou anténu už nyní v první etapě vysílání (jak jsem už dříve uvedl, já, bohužel, mezi ně například nepatřím). To však pochopitelně neřeší problém těch ostatních. Představa, že by si každý takto postižený divák pořizoval novou individuální anténu je zřejmě zcestná.

Jediná rozumná cesta, jak se zdá, je upravit společné televizní antény (STA) tak, aby umožňovaly příjem digitálních signálů. To je ovšem problém těch, kteří tyto antény provozují (majitelů domů), a to problém jak finanční, tak i technický. K finančním otázkám je těžko něco podrobněji říci, není-li ujasněno technické řešení. Technicky se nabízí několik alternativ.

Nejjednodušší řešení spočívá v rozšíření počtu jednotek ve skříni STA o digitální přijímač (přijímače), který vyjme z multiplexu jeden televizní program a překonvertuje jej do analogového systému v pásmu VHF. Bohužel je při tomto řešení pro každý program potřebný jeden konvertor, takže pouze pro současný multiplex A by bylo potřebné instalovat 5 jednotek a přitom bychom ještě rezignovali na rozhlasové programy, elektronického průvodce (EPG) a další doplňkové služby DVB-T. Pro diváky by toto řešení mělo pouze jedinou výhodu. Celý systém by se choval dále jako analogový, a tak by mohly nerušeně zůstat v provozu stávající video a DVD rekordéry vybavené analogovými tunery a pochopitelně i stávající televizory.

… nebo vytvoří digitální kabelovku

Další alternativou by mohlo být nasazení konvertoru, který by převedl celý multiplex DVB-T na multiplex DVB-C (tedy kabelový), který už lze systémem STA rozvést. Toto řešení je ovšem nevýhodné pro diváky, kteří by si museli místo set-top-boxu pořizovat přijímač DVB-C.

Jiné řešení spočívá v tom, že by se do kabelového rozvodu STA zapojil přímo (přiměřeně zesílený) signál multiplexu v pásmu UHF. To by vyžadovalo instalaci potřebných zesilovačů a slučovačů. Pohříchu tomuto řešení brání současný stav rozvodů, ve kterých (zejména starších deseti let) bývají použity kabely a zásuvky s velikým útlumem, nemluvě o řadě neodborných zásahů způsobených „lidovou tvořivostí“. Podle názoru odborníků by takto mohly být řešeny rozvody s počtem maximálně 20 účastníků. U ostatních by byla nutná výměna kabeláže včetně zásuvek, případně instalace přídavných průběžných zesilovačů.

Polední variantou by byla instalace konvertorů schopných převádět signál digitálních multiplexů DVB-T do VHF pásma (viz výše zmíněný přístroj Kathrein). Zde by se ovšem musely ozvat firmy, jejichž zařízení jsou v našich systémech STA instalována, a nabídnout jednotky, které by mechanicky i elektricky odpovídaly existujícím skříním STA. Jinak by totiž bylo nutné s poměrně vysokými náklady vyměnit celou hlavní jednotku STA za zařízení příslušného výrobce.

A co doplňkové služby?

Chceme-li, aby televizní diváci mohli využít všechny výhody zemského digitálního televizního vysílání (elektronický průvodce, doplňkové služby související i nesouvisející s programy, interaktivita, MHP platforma), kterými se snažíme přesvědčit zájemce o výhodách tohoto způsobu vysílání, musíme zabezpečit dopravu kompletních multiplexů až do zásuvky uživatele. Tím samozřejmě odpadají některá výše uvedená řešení.

CIF24

Otázka je, zda máme věnovat příjmovým podmínkám DVB-T nějakou zvýšenou pozornost, anebo ponechat celou věc samočinnému vývoji. Je pravděpodobné, že v ustáleném stavu bude opravdu intenzita signálu v obydlených oblastech taková, že podstatnému počtu domácností postačí příjem náhradní (vnitřní) anténou. Ovšem odhadnout, kdy tento stav nastane, je ještě v současné době dost obtížné. Zhruba by to mělo odpovídat termínu vypnutí analogového vysílání, který nemá podle doporučení EU překročit rok 2012. Rovněž tak je asi obtížné odhadnout procento případů, kde i za takových podmínek příjem možný nebude. Zdá se tedy, že s úplným vyřazením společných televizních antén nelze počítat.

Set-top-box

DigiZone.cz spustil eshop se set-top-boxy

Set-top-boxy pro příjem zemské digitální televize, ale i integrované digitální televizory a USB přijímače už můžete nakoupit i prostřednictvím serveru DigiZone.cz. Po databázi set-top-boxů a pravidelných recenzích nejprodávanějších digitálních přijímačů jsme ve spolupráci se společností Digitální televize v.o.s. spustili speciální internetový obchod, který je součástí webu DigiZone.cz. O vybraném přístroji si můžete zjistit podrobné informace a přečíst recenzi. Obchod najdete na této adrese.

Můžeme konstatovat, že otázka zabezpečení uspokojivého příjmu signálu DVB-T není dosud přijatelně vyřešena a je namístě důkladná diskuse, a to zejména pracovníků a firem, které se anténami zabývají. Podle názoru účastníků diskusního kroužku by asi bylo účelné vytvořit např. pracovní skupinu odborníků, anebo uspořádat setkání (seminář) na oficiální úrovni s větším počtem účastníků. Podle slov ředitele Martina Roztočila by nemusel být problém uskutečnit takovou akci za součinnosti Radiokomunikací v jejich prostorách.

Kterou digitální platformu využijete?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).