V pondělí, první březnový den, začal v pořadí již sedmý ročník tradiční akce „Březen – měsíc Internetu“, pořádané sdružením BMI. Jde o akci, která si od svých začátků klade za cíl podpořit rozvoj Internetu a dostat jej do povědomí nejširších vrstev obyvatelstva. Úvodní tiskovka letošního ročníku proto začala hledáním odpovědi na zajímavou otázku: má to stále ještě cenu? Je stále nutné propagovat Internet a jeho možnosti? Nemají už lidé dostatečné povědomí o tom, co vlastně Internet je a co nabízí a umožňuje?
Odpověď na tuto otázku je bohužel záporná – stále u nás ještě existuje velmi významné procento lidí, kteří s Internetem dosud nemají žádné zkušenosti, dosud o něm neví či se o něj vůbec nezajímají. Pravdou je, že jejich četnost v čase klesá, ale jen velmi pomalu. Jak přesně, to ukazuje jeden z průzkumů pořádaný v souvislosti s „Březnem“ již od roku 1999 agenturou Markent:
 |
Podle tohoto průzkumu (zkoumal populaci starší 18 let) mělo počátkem loňského roku vlastní zkušenost z práce s Internetem pouze 34% lidí, což je cca 2,6 milionu osob. O rok později jich je už 37 procent, tj. asi 2,8 milionu dospělých. To ale opravdu není žádný velký boom, žádná „exploze Internetu“. I srovnání s předchozími lety ukazuje, že dynamika růstu internetové populace v ČR se výrazně zpomalila a že se český Internet nerozvíjí tak, jak by mohl a měl.
Právě toto zjištění pak zřejmě inspirovalo organizátory „Března – měsíce Internetu“ k tomu, aby pro letošní ročník zvolili motto „Internet ležící, spící ..“ Odsud pak byl už jen příslovečný krůček k připomenutí jedné velmi významné osobnosti a jejího díla, dosud plně nedoceněného ..
 |
Jaké jsou hlavní akce Března?
Tradiční náplní akce „Březen – měsíc Internetu“ jsou různé osvětové, konferenční a další akce. Začneme-li těmi konferenčními, pak mezi ně patří zejména:
- 13.3.2004: INSPO 2004, konference Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami, koná se 13.3.
- 16.3.2004: E-learning 2004, konference o rozvoji e-learningu v ČR
- 17.3. 2004: Internet a konkurenceschopnost podniku
- 20.3.2004: Juniorinternet, dětská konference o Internetu
- 25.3.2004: Schola Nova – elektronické vzdělávání
- 29.-30.3.2004: ISSS (Internet ve státní správě a samosprávě)
Další velká skupina akcí souvisí s aktivitou knihoven. Ty již dlouhou dobu praktikují velmi aktivní a vstřícný přístup k Internetu, což je rozhodně mnohem rozumnější, než kdyby v něm viděly svou zkázu a bránily se mu. Takto jej naopak využívají ke svému rozvoji. V letošním roce „Března“ knihovny organizují již trafiční akci „Noc s Andersenem“ určenou nejmladším (byť se koná 2. dubna). Další již tradiční akcí je „Do knihovny na Internet, po Internetu do knihovny“ – jde spíše o jakýsi „deštník“ nad celou řadou dílčích aktivit knihoven, jejichž seznam by se do tohoto článku ani nevešel (najdete jej zde).
Moje kniha
Zajímavou novinkou letošního roku je celostátní akce „Moje kniha“, organizovaná Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR. Základem je on-line anketa o nejoblíbenější knihu ČR, ve které se může každý vyjádřit k tomu, která kniha byla pro něj v životě nejdůležitější – v kterémkoli z následujících smyslů
- „kniha, která mě nejvíce ovlivnila“,
- „kniha, ke které se často vracím“,
- „kniha, kterou bych doporučil/a dobrým přátelům“,
- „kniha, která změnila můj život“,
- „kniha, na kterou nemohu zapomenout“,
- „kniha, která mne uvedla do jiného světa“,
- „kniha, kterou bych si s sebou vzal/a jako jedinou na pustý ostrov“ apod.
Celá akce „Moje kniha“ však má širší záběr a chce upozornit na to, že ani v dnešním světě Internetu a on-line služeb neztrácí klasické knihy, knihovny a čtení svůj význam, smysl i krásu. První výsledky, v podobě 200 nejoblíbenějších knih z ankety, budou zveřejněny na závěrečné tiskovce „Března – měsíce Internetu“, 7.4.2004. Celá akce však bude pokračovat dále, výběr nejoblíbenějších knih se bude postupně zužovat (např. v září bude vyhlášeno 50 NEJ), a TA NEJOBLÍBENĚJŠÍ bude vyhlášena během Týdne knihoven, počátkem října 2004.
Pokud chcete ke hledání nejoblíbenější knihy také přispět, vše najdete na adrese http://www.mojekniha.cz. Celá akce je přitom inspirována britskou soutěží „The Big Read“, kterou v roce 2003 iniciovala a realizovala britská BBC. Sešlo se v ní 750 tisíc odpovědí. Je-li u nás, podle průzkumu Markentu, na 2,8 milionu lidí kteří používají Internet, máme šanci Brity překonat?
Přímo na úvodní tiskovce letošního „Března“ vyplnil anketu „Moje kniha“ také ministr informatiky Vladimír Mlynář. V mládí jej prý nejvíce ovlivnil Kocour Mikeš.
 |
Ptejte se knihovny
Zajímavou akcí je také služba se všeříkajícím názvem „Ptejte se knihovny“. Není sice úplně nová, ale zřejmě až nyní se stává dostupnou i mimo knihovny, z celého Internetu, po mailu či skrze web. Jak již její název napovídá, své dotazy můžete psát knihovníkům a oni se budou snažit vám odpovědět. Má to samozřejmě několik ale – nesuplujete to například placené rešerše, právní poradny a podobné věci. Na druhou stranu, pokud správně chápu celkové vyznění této služby, mohla by nejvíce pomoci uživatelům Internetu s dotazy typu „hledám to a to, kde bych to našel?“.
Jak roste český Internet
Vraťme se ale zpět k průzkumům českého Internetu, které se tradičně konají v souvislosti s „Březnem – měsícem Internetu“. V úvodu citovaný průzkum Markentu považuji za nejsmysluplnější způsob zjišťování toho, kolik je u nás uživatelů Internetu. To proto, že místo složitého a nutně nepřesného měření, s různou metodikou a definicí pojmu „uživatel“, je zde respondentům kladena otázka: považujete se (vy sami) za uživatele Internetu? Výsledný počet 2,8 milionu lidí, kteří odpověděli kladně, je však také zatížen významnou odchylkou – jsou to totiž jen dospělí (neboť průzkum se ptal osob starších 18 let).
Průzkum Markentu byl zajímavý také v tom, že kromě zpomalení tempa růstu ukázal i na další trend: na růst „pravidelných“ uživatelů na úkor „příležitostných“ (ve smyslu: 1× týdně a méně často). Ještě v loňském roce bylo těch pravidelných 59%, letos již 65%.
Vedle agentury Markent pořádá „březnové“ průzkumy tradičně také agentura DEMA. Ta se letos zaměřila na vybavení domácností Internetem, v rámci šetření s příznačným názvem e-domácnost. Její výsledky ukazují výraznou závislost vybavení domácností na celkovém příjmu a vzdělání jednotlivých členů. Ukazují to následující obrázky:
 |
 |
Nepříliš povzbuzující jsou také následující závěry, které ze svého šetření (s přihlédnutím k dřívějším výsledkům) vyvodila sama agentura DEMA:
Komparace dat v čase potvrzuje trendy vývoje a podmíněnost vybavenosti signalizovanou v minulých sociologických šetřeních:
- podíl těch, kteří mají doma internet, se zvyšuje pouze pozvolna
- demograficky se hlavním diferenciačním činitelem jeví vzdělání; možnost být na internetu i doma se v průběhu sledovaných let viditelně zvyšuje především u občanů s vyšším vzděláním (tj. těch, kteří mají maturitu nebo vysokou školu)
- zásadní roli i nadále hraje solventnost domácího rozpočtu; čím je domácnost občana lépe finančně situována, tím mu poskytuje větší šance využívat moderní ICT techniku (počítač, internet, mobilní telefon)
- rozdíly mezi možnostmi občanů z chudších a bohatších rodin jsou značné; nůžky jsou nejvíce otevřeny u internetu, méně u vybavenosti počítačem, nejméně u vybavenosti mobilním telefonem.
Nejen zmíněný průzkum, ale i řada dalších naznačují, že se rozdílné podmínky a šance přístupu a využívání informačních technologií a zejména internetu stávají limitujícím faktorem občanů pro jejich uplatnitelnost. Jde nejen o trh práce, ale také o komunikační vazby, informovanost, způsob trávení volného času, tj. o možnost plnohodnotně se zařadit do moderní informační společnosti.
Takže ani podle průzkumů agentury DEMA Internet v našich domácnostech neroste příliš rychle. Spíše tady máme hezky černě na bílém vyhodnocený problém „digital divide“ i s hlavními příčinami. Podaří se s tím něco udělat? Nebo jinak: chceme s tím něco dělat? Považujeme to vůbec za prioritu? Třeba v souvislosti se zvyšováním DPH…
ČLÁNKY DO MAILU