Členové Rady České televize a Rady Českého rozhlasu budou ve svých funkcích už jen necelého půl roku. Počítá s tím zákon, který připravilo ministerstvo kultury. Norma změní způsob vybírání radních a rozdělí tuto povinnost mezi sněmovnu a Senát.
„Klíčovými změnami, které novely přinesou, jsou zapojení Senátu do volby mediálních rad a nemožnost odvolat mediální rady jako celek. Je také důležité připomenout, že jedním z cílů celé novely je větší odolnost veřejnoprávních médií vůči vnějším politickým tlakům nebo snahám o jejich ovlivňování ze strany příznivců nedemokratických režimů,“ prohlásil ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Kvůli novele budou muset skončit členové vybraní podle původního zákona. Právníci ministerstva kultury ambiciózně naplánovali její účinnost od 1. července, přičemž mandáty současných radních by vypršely dva měsíce po tomto datu, tedy na přelomu srpna a září. „Je férové vůči oběma komorám parlamentu začít od nuly,“ tvrdí ministerstvo kultury.
To všechno za předpokladu, že zákon projde oběma komorami parlamentu jako nůž máslem. V úterý 8. března skončilo meziresortní připomínkové řízení. Ministerstvo kultury vypořádá připomínky, pak zákon předloží ke schválení vládě a ta ho pošle do sněmovny. To by se mělo stát ještě v březnu. Znamená to, že poslanci (a poté senátoři) by měli na projednání novely sotva čtvrt roku. Během této doby by se jí měli zabývat ve výborech, předložit případné pozměňovací návrhy a nakonec zákon odhlasovat.
Ministerstvo průmyslu a obchodu své vládní kolegy upozornilo, že to nejde do července stihnout. Doporučilo proto usilovat o schválení zákona ve sněmovně už v prvním čtení. Tato možnost je určena pro zákony, které nemají kontroverzní povahu a slouží jen k technickým změnám. Jenže pokud proti návrhu na tuto proceduru vznesou námitku nejméně dva poslanecké kluby nebo aspoň 50 poslanců, návrh nelze tímto způsobem projednat. Ačkoliv má tedy pětikoalice pohodlnou hlasovací většinu, bude záležet i na klubech SPD a ANO, jestli se nepostaví proti.
Resort průmyslu by také prodloužil přechodné období, dva měsíce na výběr nových radních ve sněmovně i v Senátu mu přijdou málo. V létě jsou tradičně sněmovní prázdniny, svou první proceduru při výběru radních budou muset nějak naplánovat i senátoři. Mohlo by se teoreticky stát, že funkční období současných radních vyprší, ale noví ještě nebudou zvolení.
Některá ministerstva pochybují, jestli je nějaká změna volby mediálních rad vůbec potřeba. „Ministerstvo spravedlnosti v této souvislosti konstatuje, že není bez bližší argumentace předkladatele zřejmé, v čem má spočívat přínos navržené změny, v čem naopak spočívají deficity stávající právní úpravy, a zda je tedy navrženou změnu možné považovat za natolik zásadní, aby ospravedlňovala urychlenou změnu zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlase,“ uplatnilo svou zásadní připomínku.
Dosud vybírá členy mediálních rad jenom sněmovna. Resort spravedlnosti vysvětluje, že není nic výjimečného, když má nějakou pravomoc jenom jedna z komor parlamentu. Ústavní pořádek s tím počítá. „Například pouze Poslanecká sněmovna vyslovuje důvěru vládě, zatímco pouze Senát vyslovuje souhlas s jmenováním soudců Ústavního soudu prezidentem republiky. Obdobně například platí, že pouze Poslanecká sněmovna navrhuje kandidáty na funkci prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,“ připomíná ministerstvo pod vedením Pavla Blažka (ODS).
„S ohledem na shora uvedené skutečnosti proto konstatujeme, že není zřejmé, z jakého důvodu lze považovat za nezbytnou či žádoucí změnu ve způsobu jmenování členů Rady České televize a Rady Českého rozhlasu,“ napsal Blažkův resort.
Protože už nebude možné odvolávat mediální rady jako celek, získá každá z parlamentních komor pravomoc odvolat toho člena rady, kterého zvolila.
Novela také zvyšuje kvorum pro jmenování a odvolání generálního ředitele České televize z 10 na 11 členů televizní rady a kvorum pro jmenování a odvolání generálního ředitele Českého rozhlasu z 6 na 7 členů rozhlasové rady.
Nově bude nutné, aby organizace a instituce navrhující kandidáty na volná místa v mediálních radách existovaly v době podání návrhu aspoň deset let. „Tato změna míří k tomu, aby návrhy podávaly především stabilní, respektované a dlouhodobě fungující organizace. Nejde o to někoho vyřazovat, ale naopak zabránit tomu, že by návrhy podávaly organizace, které budou účelově vytvořeny jen pro daný návrh na volbu člena rady,“ vysvětluje ministerstvo kultury.
Také tento nápad však považují jejich kolegové z resortu spravedlnosti za nedopracovaný. „Návrh by tak teoreticky mohla podat například právnická osoba, jež fakticky nebyla po danou dobu aktivní, ale jež existovala toliko formálně. Obdobně platí, že by podle předloženého návrhu mohla návrh na kandidaturu předložit právnická osoba, jež po dobu 10 let vyvíjela činnost v jiné oblasti a jež teprve v souvislosti s podáním kandidatury rozšíří či změní svou činnost (například změnou stanov v případě spolku),“ upozorňuje ministerstvo na slabé místo.
Ministerstvo vnitra souběžně varuje, že rozdělení voleb mezi sněmovnu a Senát je nejasné. Novela se dá vykládat tak, že návrhy na kandidáty mají chodit oběma komorám parlamentu. „Není tak zřejmé, zda by zaslání pouze jedné z komor způsobilo neplatnost návrhu, nebo zda si může právnická osoba vybrat, které z komor svůj návrh zašle, popřípadě zda je možné, aby jedna z komor zvolila kandidáta, který byl navržen druhé komoře. Dále není upraveno, jak bude postupováno, pokud bude o kandidátovi, který byl navržen oběma komorám Parlamentu, hlasováno v obou těchto komorách,“ napsalo vnitro.
To by také chtělo vědět, jak bude probíhat vyřazení kandidáta z volby v jedné komoře parlamentu, jestliže ho mezitím zvolí ta druhá. Nebo jak to bude, když stejného člověka zvolí Senát i sněmovna. Důvodová zpráva k zákonu žádné relevantní vysvětlení neposkytuje.
Podle právníků z vnitra by bylo vhodnější upravit rozdělení mandátů v televizní radě mezi sněmovnu a Senát na poměr 9:6 místo navrhovaného modelu 10:5. Jestliže totiž zároveň zůstane zachovaný princip, že se pravidelně obměňuje třetina členů, vychýlí se jednou za šest let výběr radních ve prospěch sněmovny. Sněmovna by v tu dobu vybírala čtyři členy, zatímco senát jenom jednoho, kdežto jindy by vybírala sněmovna tři členy a senát dva.
Převaha sněmovny se nelíbí ani senátorům, ti toužili po rozdělení pravomocí rovným dílem. „Jsme nadále přesvědčeni, že podstata zákona je v tom, že rozděluje odpovědnost mezi obě komory rovným dílem. Připadá mi proti duchu podstaty tohoto zákona takto disproporčně promítat váhu obou komor,“ řekl v únoru senátor David Smoljak (STAN).
Senátor Jan Žaloudík (nestraník za ČSSD) byl ještě drsnější: „Půl na půl, nebo si to dělejte, jak chcete,“ vzkázal vládním politikům při únorovém zasedání senátní mediální komise.
ČLÁNKY DO MAILU