Český telekomunikační úřad v průběhu října uspořádá aukci kmitočtových přídělů na komerční digitální rozhlasové sítě. Proběhne ve čtyřech aukčních fázích, ve kterých budou postupně rozděleny aukční bloky. Na konci by měly vzniknout dvě celoplošné sítě a až 27 regionálních.
Tento text navazuje na článek Výběrové řízení na sítě digitálního rozhlasu DAB+ z pohledu kmitočtů. Vyhlášení výběrového řízení včetně příloh je k dispozici na webu ČTÚ. Technickým podmínkám a parametrům se věnují kapitoly 5 a 6 v hlavním dokumentu (PDF). V tomto článku se detailně zabýváme obsahem Přílohy 1.
Koordinace kmitočtů pro digitální rozhlasové sítě proběhla na základě využití dvaceti referenčních vysílačů Českých Radiokomunikací. Jedná se z pohledu šíření elektromagnetických vln a koordinace kmitočtů pro vysílače o nejkritičtější lokality označované jako HPHT (high power / high tower).
Přestože řada žadatelů bude počítat s využitím méně kritických lokalit, pokrytí z referenčních vysílačů jim může napovědět, jaké možnosti hladkého průběhu koordinace jejich vysílačů budou v rámci skupinového přidělení i jaké bude nebezpečí omezení dosahu jejich vysílání jinými vysílači stejného kmitočtového bloku v rámci České republiky.
Pro některé oblasti nemusí být k dispozici dostatek kmitočtových bloků (například ve středních Čechách), referenční koordinace ale poskytují možnost uvažovat o využití kmitočtových bloků ze sousedících skupinových přidělení.
Referenční vysílače využívají vyzářený výkon 10, nebo 20 kW. Vyjma vysílačů České Budějovice, Jeseník, Plzeň-Radeč a Praha (Cukrák) mají všechny ostatní, alespoň pro některé kmitočtové bloky, směrová omezení vyzářeného výkonu. Vyzařovací diagram uvádí požadovaný útlum v decibelech pro jednotlivé směry/azimuty po deseti stupních.
Rekordmanem počtu různých vyzařovacích diagramů je vysílač Jeseník. Směrová omezení většinou vycházejí z požadavků zahraničních správců kmitočtového spektra. Jedná se většinou o omezení mířící mimo vnitrozemí. „Záhorácké“ příhraničí proto často trpí limitovaným pokrytím, přestože vysílače mívají daným směrem volný výhled.
Mírné odchylky v omezení tímto směrem pro jednotlivé kmitočty už nemají na výsledné celkové pokrytí vysílače zásadní vliv. Oproti tomu jsou případná omezení vyzařování do vnitrozemí zvláště citelná.
Vyzařovací diagramy jsou podkladem pro výpočty pokrytí. K výpočtům jsem tradičně použil volně dostupný software Radio Mobile.
Mapky pokrytí pracují vždy pouze s jedním kmitočtovým blokem. Je zde vidět, na kterém území je daný vysílač dominantní úrovní signálu. Vysílače, pro které je počítáno pokrytí, jsou označeny křížkem. Ostatní vysílače s potenciálem rušení mají červená, případně modrá kolečka (pro teprve plánované). U zahraničních vysílačů jsem čerpal z databáze FMlist.
V případě Vysílací sítě B je nejkritičtější blok 11D působící proti síti bavorského veřejnoprávního rozhlasu. Z pohledu efektivního využití kmitočtů / jejich opakování „ob region“ se ale jedná o situaci, ke které může dojít a je korektní. Otázkou v našich končinách ale bude, jestli mezilehlý region není příliš malý.
U Vysílací sítě C se liší pokrytí alternativních bloků 9B a 9D pouze severně od spojnice vysílačů Jáchymov a Liberec, které mají ještě společně s Ústím vyzařovací diagramy lišící se pro oba tyto kmitočty.
U regionálních sítí je patrná především nízká využitelnost většiny čistě pražských sítí za hranicí skupinového přidělení. Síť kmitočtového bloku 5C bude za hranicemi Prahy bombardována signálem německého celoplošného multiplexu DR Deutschland z několika vysílačů kolem dokola společné hranice. Provozovatel multiplexu na tomto kanálu si ponese cejch likvidátora v Praze celkem běžně provozovatelného příjmu 13 německých stanic.
Pražský blok 6A pak modelově vysílá proti krušnohorskému Klínovci. Pokud by byly skutečně využity obě lokality, na území mezi oběma vysílači bude řada míst, kde nebude možný příjem ani jednoho vysílače (v mapce označeno červeně). Síť vysílačů umístěných níže v Karlovarském kraji takový negativní dopad mít nebude.
Ještě kritičtější situace je v kmitočtovém bloku 6B s vysílačem Plzeň-Radeč.
Zde je potřeba počítat s tím, že příděl nebude garantovat příjem za hranicí hlavního města / skupinového přidělení a pro pokrytí středních Čech bude potřeba se poohlížet po regionálních sítích určených např. pro Ústecký, Liberecký, Královéhradecký kraj.
Nejistým výsledkem pak hrozí dvojice sítí R20 a R22 bloku 9A, vhodná spíš pro využití jedním provozovatelem. Opět tu je v Praze potenciál rušení příjmu saského veřejnoprávního multiplexu.
Jihočeskou Kleť dostane možnost využít pouze jedna regionální síť, další dvě (R12 a R20) mají smůlu a budou muset své štěstí hledat dole pod kopcem. S nejistotou koordinace na zajímavé horské lokality se bude muset smířit zájemce o síť R19. Několik sítí si s sebou nese slovenskou koordinační podmínku (vysílače s modrým křížkem), která může provozovatele donutit v průběhu času ke snížení vyzařování ve směru na Slovensko.
Nezbývá než popřát účastníkům výběrového řízení rozumnou a promyšlenou volbu a pevné nervy, abychom nakonec z výsledku nebyli přes velká očekávání (hluboce) zklamáni.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU