SMS zprávy jsou něčím, co se zrodilo a náležitě „vyrostlo“ v prostředí mobilních sítí. Představa, že by krátké textové zprávy bylo možno zasílat i na klasické pevné telefonní linky, byla ještě nepříliš dávno spíše zdrojem inspirace pro různé recese a legrácky. Obrovská popularita SMS zpráv v mobilních sítích však nedala lidem spát, a tak se časem zrodily různé možnosti, jak je zasílat i na pevné linky.
Jedním možným přístupem je usilovat o převod textu na mluvené slovo – někdo (či lépe „něco“) obsah SMS zprávy příjemci jednoduše přečte. Při dnešním stavu příslušných technologií to už není žádný principiální problém, a na světě jsou rutinně (komerčně) poskytované služby fungující na tomto principu. U nás něco takového nabízí například Paegas, od listopadu loňského roku, jako službu Hlasová SMS zpráva (dokonce za cenu běžné SMS zprávy).
Samozřejmě, funguje to jen jedním směrem, pro příjem SMS zprávy na pevnou linku. Pro opačný směr, realizovaný plně automaticky, nejsou ještě dostatečně vyspělé technologie rozpoznávání lidského hlasu. Otázkou ale je, zda jsou tolik zapotřebí, když existují i alternativy – od nadiktování textu operátorce, přes napsání textu na vhodném zařízení (např. počítači) a odeslání přes bránu, až po připojení k Internetu a využití některé ze zdejších veřejných bran.
Co brání přenosu SMS po pevných linkách
Pro tradiční (pevné) telefonní sítě i koncová zařízení (telefony) jsou krátké zprávy něčím úplně neznámým a nevídaným. Na rozdíl od mobilních sítí zde chybí úplně všechno, co je k jejich přenosu a použití zapotřebí:
- přenosové mechanismy, které by umožnily nezbytný přenos skrz telefonní síť
- schopnost přijmout, zobrazit (případně vytvořit a odeslat) textovou zprávu na koncovém zařízení (telefonu)
- „SMS centrum“, jako centrální prvek sítě řídící a zprostředkovávající doručování SMS zpráv
Na druhou stranu, vyrobit koncové zařízení schopné pracovat s textovými zprávami není žádným problémem – když to dokáží výrobci mobilních telefonů skutečně ve velkém, proč by to neměli dokázat výrobci „pevných“ telefonů? Otázkou je spíše, proč by něco takového dělali, dokud nebude na obzoru možnost reálného využití. Proto je takovýchto telefonů zatím jako šafránu – ale existují. Jde například o Siemens Gigaset 4010 Comfort (pro analogovou linku) a Gigaset 4170 (pro ISDN linku). Jde o bezšňůrové telefony systému DECT, které potřebují vhodné základnové stanice (Gigaset 4000 Comfort nebo Micro).
Pokud jde o přenosové mechanismy, zde se samozřejmě nabízí možnost využít hovorový kanál i pro přenos krátkých textových zpráv – podobně, jako modemy přenáší po komutovaném hlasovém okruhu jakákoli jiná data. Problém je spíše v tom, jak to dělat dostatečně „standardním způsobem“, aby se mu mohli přizpůsobit všichni výrobci. No a samozřejmě je na místě otázka: Nejde to dělat nějak lépe, než navázáním spojení (s náležitým placením za toto spojení)? Pokud by se to podařilo alespoň při příjmu SMS zpráv, bylo by možné se přizpůsobit modelu zpoplatnění, obvyklému u mobilních sítí: Příjem bude zdarma, zatímco zpoplatněno bude odesílání.
Data over CLIP?
Řešení, se kterým přišla německá firma Materna spolu se Siemensem, využívá mechanismu CLIP (Call Line Identification Presentation). Jde o mechanismus dobře známý z mobilních sítí, který volajícímu doručí informaci o tom, kdo mu volá (tj. telefonní číslo volajícího). V zásadě tedy jde o prostředek, který dopraví k příjemci určitý objem dat, která se na místě svého určení interpretují jako číslo volajícího (a následně se zobrazí na displeji volaného přístroje, aby se jeho vlastník mohl rozhodnout, zda hovor přijme nebo odmítne). Autorům se podařilo do těchto dat „propašovat“ obecná znaková data, která mohou tvořit tělo SMS zprávy a být také takto interpretována. Princip fungování si lze představit tak, že telefon rozpozná, zda jde o volání či přicházející SMS zprávu, a buďto zobrazí číslo volajícího na svém displeji (a začne zvonit), nebo přijme celou SMS zprávu a pak nějak vhodně upozorní svého uživatele.
Příslušné technické řešení již bylo dovedeno do stádia platného standardu – ten byl pod názvem SMS – Communication between a fixed network terminal (PSTN/ISDN) and a Short Message Center a číslem ES 201 912 v prosinci 2001 schválen organizací ETSI. Toto řešení přitom počítá i s další možnou variantou příjmu. Pokud jsem ji správně pochopil, jde v zásadě o formu tzv. callbacku: Přijímající pevný telefon se skrze CLIP dozví o tom, že někde (v SMS centru, viz dále) na něj čeká nějaká zpráva a má si ji vyzvednout. Pak už zřejmě záleží na jeho nastavení a na vůli uživatele, zda tak učiní hned, později nebo nikdy. Výhodou této druhé varianty je i možnost přenosu jiných (větších) zpráv, včetně zpráv multimediálních – protože přenos pak již probíhá po hlasovém kanále s podstatně větší propustností (ale je také náležitě zpoplatněn).
Pokud jde o opačný směr, tj. odesílání SMS zpráv, zde se zřejmě počítá s nejjednodušším možným řešením – vytočením čísla, navázáním spojení a přenosem zprávy skrz hlasový kanál.
SMS centrum pro pevnou síť?
Pro správné fungování výše naznačeného přenosu zpráv je nezbytně nutné, aby i v pevné síti existovalo vhodné „SMS centrum“ (podobně jako je tomu u mobilních sítí). Při odesílání SMS zprávy z pevné linky (viz konec předchozího odstavce) bude příjemcem právě toto SMS centrum, které se následně postará o doručení SMS zprávy. Pokud tato bude směřovat do některé z mobilních sítí, postará se o předání do odpovídajícího SMS centra cílové mobilní sítě, které následně zajistí doručení. Pokud bude cílem SMS jiná pevná linka v síti stejného operátora, SMS centrum pevné sítě využije možnosti přenosu dat přes „kanál CLIP“ a doručí je na příslušnou pevnou linku (případně pošle pouze avízo o uložení zprávy, kterou si pak příjemce musí vyzvednout sám, viz výše).
Kdy to bude?
Technologie, popsaná výše, již reálně existuje a je nabízena na trhu (firmami Materna a Siemens, u nás společně s Fincom Group). Jinou otázkou ale je nasazení těchto technologií do praxe a poskytování příslušných služeb koncovým zákazníkům. To je úkol hlavně pro operátory pevných telekomunikačních sítí, kteří si musí pořídit příslušné SMS centrum pro svou síť. To zatím u nás žádný operátor nemá. Včera na prezentaci zástupci Fincomu barvitě líčili, jak velký zájem měli zástupci Českého Telecomu, když jim vše popisovali a předváděli – ale žádné plány Českého Telecomu v tomto ohledu nejsou známy. Stejně tak ale mají šanci zřídit a provozovat takovéto centrum i alternativní operátoři. Novinářům bylo včera vše předváděno s využitím SMS centra, které firma Materna provozuje v německém Dortmundu.
Dalším problémem je služba CLIP. Tu dnes Český Telecom poskytuje ve své pevné síti na přípojkách ISDN, ale nikoli na klasických analogových linkách. Až v polovině letošního roku dokončí digitalizaci své sítě, nemělo by mu již nic bránit v tom, aby CLIP nabízel i na analogových linkách. Jasné ale je, že dokud nebude CLIP, nemají u nás SMS po pevných linkách šanci.
Bude o to zájem?
Nesmírně důležitou otázkou je samozřejmě to, zda uživatelé pevných linek budou vůbec mít zájem o „pevné SMSky“. Při dnešní penetraci mobilních telefonů (a klesajícím zájmu o využití pevných linek, v důsledku tarifní politiky Českého Telecomu) to považuji za opravdu otevřenou otázku. Zvláště když by si zájemci museli pořídit nový (a zřejmě ne nejlevnější) telefon, který vše podporuje. Něco možná bude stát i aktivace služby CLIP na analogové lince, až bude k dispozici (bude-li). A co samotná cena takto zasílaných SMS zpráv?
Vodítkem, mohou být ceny v Německu, kde firma Materna nabízí právě popsané „SMSky na pevné linky“ již od června loňského roku, v rámci své služby Anny Way. Odeslání jedné takové SMS zprávy na pevnou linku přijde na 34 feniků (zatímco klasická mobilní SMSka zde stojí 23 feniků, alespoň podle tohoto pramene). Žádný údaj o úspěšnosti této služby se mi ale nepodařilo zjistit.
ČLÁNKY DO MAILU