O britské společnosti Phorm jsme toho v Česku nikdy moc neslyšeli, ale na Lupě se objevila v roce 2009 v Tim Berners-Lee varoval před špehováním. To ale bylo v době, kdy Phorm byl prakticky na vrcholu slávy a cílení podle chování uživatelů (behaviorální cílení) bylo hudbou budoucnosti.
Phorm někdy před necelou desítkou let chtěl budovat profily internetových uživatelů na základě analýzy toho, co na internetu dělají. Nešel na to ale elegantně jako Google (Google Analytics a další prvky) či Facebook (tlačítko Líbí a všudypřítomné sledování). Měl v plánu ve spolupráci s poskytovateli internetových služeb klasickou inspekci paketů (Deep Packet Inspection).
Phorm.com v roce 2009
Právě v roce 2009 se ale Phorm dostal do potíží. Ukázalo se, že s některými ISP dělal poněkud utajené testy. Ty vyvolaly pozornost dokonce Evropské unie, která tehdy Velkou Británii žádala o prošetření. Nešlo o nic až tak překvapivého, ještě před přejmenováním na Phorm se společnost jmenovala 121media a její historie ve Wikipedii je dostatečně výmluvná, včetně toho, že její produkty byly označovány jako spyware.
V roce 2007 se ale 121media přejmenovala na Phorm, což byla klasická snaha uniknout špatné pověsti, ale také možná záplavě žalob a dalších problémů. Jenže i Phorm se nakonec za necelé dva roky dostal do potíží – a nakonec je neustál.
Ztráty, nic než ztráty
Phorm se po skandálu z roku 2009 (a vlastně i z let předchozích, kdy se pokoušel i měnit realitu editací Wikipedie) propadal postupně do dalších a dalších ztrát. 32 milionů dolarů v roce 2007, skoro 50 milionů o rok později, dalších 30 milionů v roce 2009, 28 milionů v roce 2010 a ztráta pokračovala i v dalších letech. V dubnu 2016 Phorm ukončil obchodování na burze a míří nejspíš do likvidace.
The Telegraph v Aim-listed online ads company Phorm goes bust leaving investors £200m out of pocket uvádí, že k momentu ukončení obchodování na burze se Phormu podařilo utratit 201 milionů liber od investorů. Bez možnosti jakkoliv peníze získat zpět a bez obchodních aktiv. A také bez dalšího financování, což není až tak překvapivé.
Phorm.com v roce 2016 než přestal fungovat
Celkové ztráty přitom mají být okolo 250 milionů liber a společnost se v posledních letech musela vydat cestou nákladných půjček, aby vydržela. Což nepomohlo a dnes už ani nemůžete společnost najít na webu, došly totiž peníze i na placení webhostingu.
V dolarech jde, podle výše uvedeného článku, o ztrátu 208 milionů dolarů za poslední čtyři roky. Příjmy za to samé období? 740 tisíc dolarů. Od roku 2007 se přitom firmě podařilo získat finance ve výši 286 milionů dolarů.
Cílení podle chování, Phorm a šmírování
To, co chtěl Phorm provozovat, není v zásadě nic jiného, než to, co provozovala (a provozuje) americká NSA, britská GCHQ a řady dalších tajných služeb a možná i dalších subjektů, o kterých ani nevíme. Zkoumáním dat, která tečou po internetu přímo na páteřních sítích a skrz velké ISP, je možné identifikovat zcela konkrétní uživatele. V roce 2008 to bylo navíc daleko jednodušší, šifrováním provozu se tehdy nikdo moc nezabýval.
Ve Phormu si tehdy mysleli, že jim projde systém, kdy s poskytovateli připojení uzavřou smlouvy a samotným uživatelům umožní opt-out, tedy vyhnout se vytváření profilů (a následnému cílení reklamy). V roce 2009 ale tvrdě narazili, výsledkem intervence EU a řady dalších institucí a firem bylo to, že zavedli opt-in, kde bylo nutné se ke sledování dobrovolně přihlásit.
Je až s podivem, že se Phormu dařilo utrácet peníze závratným tempem ještě dalších sedm let.
ČLÁNKY DO MAILU