Připravovaný slovenský procesor Prodigy od společnosti Tachyum by se měl začít vyrábět letos. Na druhé čtvrtletí se chystá odeslání finálního návrhu výrobci k produkci. „Od jejich výrobního cyklu pak bude záviset dodání na trh. Záleží, kolik tomuto výrobci zaplatíte za zrychlenou výrobu, pod čtyři měsíce se ale nejde dostat,“ popisuje pro Lupu zakladatel a šéf Tachya Radoslav Danilák.
Prodigy je univerzální procesor pro prvky umělé inteligence, který má podle vyjádření společnosti překonávat jak klasické procesory (CPU), tak grafické čipy (GPU) a tensor jednotky (TPU) od Googlu, a to s výrazně nižší spotřebou. O projektu jsme na Lupě psali. Prodigy má být mimo jiné základem pro chystaný superpočítač na Slovensku, jenž se má stát údajně nejrychlejším AI superpočítačem světa.
Náklady na jeden čip mají dosahovat stovek dolarů, prodejní cena se dostane na řádově tisíce dolarů. Vysoká marže je v branži nutná. „Jakmile se nedostanete alespoň na 50procentní marži, je problém mít kapitál na další investice. Polovodiče jsou finančně náročný byznys. Ideální marže je kolem 60 až 70 procenty, jako to mají úspěšné firmy typu Nvidia,“ počítá Danilák.
Nová investice a výroba u TSMC
Podnik proto bude ještě před zahájením výroby potřebovat novou investici. Ta se má pohybovat ve vyšších desítkách milionů dolarů. Dostat čip na trh podle Daniláka vyžaduje sumu až sto milionů dolarů, tedy přes dvě miliardy korun. Tachyum už dříve ve formě investic od soukromých investorů kolem fondu IPM Group a půjčky od slovenské vlády získalo přes 30 milionů dolarů.
Radoslav Danilák, Tachyum
„Hodnota firmy před výrobou bude vyšší než v dřívějších fázích, protože to znamená, že už máte funkční produkt, který lze vyrábět. Logicky tedy s nabíráním dalších peněz čekáme,“ vysvětluje Danilák s tím, že diskuse běží a rozhodnou podmínky. Okruh investorů je omezený, protože takto vysoké sumy už neumí nabídnout každý fond rizikového kapitálu. Zatímco současní investoři jsou především z Evropy, v chystané fázi už se může jednat o bohaté fondy ze Sand Hill Road v Silicon Valley.
Tachyum nekomentuje, kde přesně bude procesor vyrábět, podle informací Lupy se ale jedná o největšího světového producenta čipů v podobě tchajwanského TSMC. Využije jeho 7nm výrobní proces.
TSMC má dlouhodobě plné kapacity, což je mimo jiné jeden z důvodů, proč na trhu chybí některé procesory, herní konzole nové generace nebo grafické karty. Tchajwanci chtějí letos navýšit kapitálové investice do posílení výroby na 28 miliard dolarů. I když jsou kapacity obsazené, podle Daniláka si jde při menších objemech na výrobu sáhnout.
„Potřebujeme relativně malé množství wafferů. Nejmenší objednávka je pět až šest tisíc kusů čipů. Díky tomu by s alokací u výrobce neměly být problémy,“ popisuje podnikatel.
Testování s velkými hráči
To, kolik procesorů Tachyum v první fázi prodá, není jasné. Firma nyní potenciálním zákazníkům a partnerům začne ukazovat takzvaný FPGA prototyp, díky čemuž bude možné začít testovat kompatibilitu aplikací, vývoj softwaru a podobně. Jakmile se začne procesor vyrábět, tito zákazníci začnou s testováním, což jsou obvykle akce na tři až čtyři měsíce s dodávkou 50 až 200 kusů. Pak se případně přejde do druhé fáze testování s počty kolem tisíce kusů. „Až poté se zákazníci případě zaváží k větším odběrům,“ uvádí Danilák.
Zájem o testování procesoru mají společnosti, které provozují značné množství serverů a další hardwarové infrastruktury (hyperscale). Konkrétní testy jsou vázané mlčenlivostí, jde ale o podniky z kategorie firem, jako jsou Facebook, Alibaba, velcí telekomunikační operátoři a další. Ti často testují nové technologie, neznamená to ovšem automatické nasazení v ostrém provozu a velký kontrakt.
Prodigy má zamířit také do superpočítačů. Ukázkovou instalací se do zhruba čtrnácti měsíců stane zmiňovaný superpočítač na Slovensku. Pro tyto účely byla vytvořena organizace Innovations for Digital Infrastructure (I4DI), jejímiž zakládajícími členy jsou vedle Tachya také operátor Towercom, společnost PosAm, slovenská akademie věd a ministerstvo pro investice a rozvoj. Nově se přidal výrobce disků Seagate.
Zájem americké vlády
Dalšími silnými odběrateli Tachya se mají stát vlády, armády nebo tajné služby. Společnost pro tyto účely ve Spojených státech založila samostatnou entitu Tachyum Government. Členy týmu jsou lidé s bezpečnostními prověrkami nebo bývalou působností v NSA a podobně.
Takto fungující oddělený podnik je v USA nutný pro to, aby firma mohla dodávat vládním organizacím. Podobně vyčleněné jednotky mají další společnosti, jako jsou Dell a řada dalších. Kladeny jsou speciální požadavky. Lidé s prověrkami například musí být narození v USA, zaměstnanci s pracovními vízy H1 se jen tak nedostanou k technologii a na vše se aplikují federální předpisy. Továrny a celý dodavatelský řetězec musí být certifikovaný, včetně doručovacích služeb.
S Tachyem v současné době spolupracuje zejména americké ministerstvo energetiky (Department od Energy). To často slouží jako early adopter, jenž nové technologie otestuje, a odtud pak případně míří do dalších vládních subjektů.
Pro Tachyum je snazší se k americké vládě dostat i díky tomu, že Danilák úspěšně založil a prodal dva polovodičové startupy, které státu dodávaly. Primárně šlo o firmu Skyera, již později koupil Western Digital (WD). Druhý podnik SandForce vyvíjející čipy pro SSD disky zase za 377 milionů dolarů koupilo LSI. Čipy od SandForce běžely třeba v MacBoocích od Applu. „Máme tedy dobré jméno a důvěru, která je v kontraktech s vládou potřeba,“ věří Danilák.
Z Kalifornie do Nevady
Tachyum má vedle centrály a zmiňované odnože pro americkou vládu rovněž „eseróčko“ na Slovensku. Díky tomu má entitu v Evropské unii a může tak diverzifikovat. Tato firma může přímo objednávat waffery a spol. a prodávat v Evropě a dalších regionech. Kdyby tak nastaly problémy s dodávkami, nemusí vše jít přes USA. To je důležité zejména v současné napjaté situaci na trhu s embargy na čipy. Do budoucna má vzniknout také pobočka na Tchaj-wanu, která by měla obsloužit Asii.
Tachyum se zároveň připojilo k určitému exodu společností ze Silicon Valley do okolních států. Populární je zejména Texas a oblast kolem Austinu, rozjíždí se ale rovněž Nevada. Právě tam se Danilákův projekt přesouvá z dosavadního sídla v Santa Claře. Podobné kroky už oznámily podniky jako Oracle, Hewlett Packard Enterprise a aktivity Elona Muska. Jen za loňský rok ale mohly z Kalifornie odejít stovky firem.
Podle Daniláka je to tím, že Kalifornie zavádí legislativu, která jde přímo proti byznysu. Jde například o retroaktivní zpětné zdanění, zakázání kontraktorů a podobně. San Francisco a okolí mají dlouhodobě značné problémy s nedostupností bydlení nebo bezdomovci. „Problémů je hodně, ale posledním bodem, proč se byznys začal přesouvat pryč, jsou popisované zákony,“ míní slovenský technolog.
Co bude s Evropou
Tachyum má vývoj ve Spojených státech a na Slovensku, a tím pádem chce sehrát roli v posílení evropského sektoru s čipy. Ten je vlivem amerických sankcí vůči Číně pod tlakem. Evropští hráči Infineon a STMicroelectronics kvůli tomu registrují klesající příjmy. Zároveň se ukazuje, jak je Evropa závislá na zahraničních technologiích, i když firmy jako nizozemská ASML patří mezi hlavní dodavatele výrobních strojů.
Danilák proto mimo jiné podporuje akci Evropské unie, v rámci níž se 17 zemí shodlo, že se zdejšími polovodičovými kapacitami něco udělá. Do akce má jít až 145 miliard eur, a to i díky postcovidovému fondu obnovy. Slovensko se k aktivitě připojilo, Česko ne.
„Není to jen otázka technologického pokroku, ale i strategické nezávislosti. Trumpovy akce hodně lidí probudily. Stejně tak je složité napětí kolem Tchaj-wanu. Kdyby se tam něco stalo, auta z Evropy nebudou mít čipy. Ty jsou potřeba všude,“ uvádí Danilák. Aktivity Evropské unie ale zároveň označuje za pomalé a ve srovnání s rizikovými investory ne tak efektivní. Není tedy jasné, jak to celé dopadne.
Podle Daniláka zároveň v Evropě neexistují podmínky pro vybudování vlastní rozsáhlé výroby čipů. Rozjet něco takového je záležitostí mnoha let a jedna moderní továrna potřebuje investice v řádech desítek miliard dolarů. Každý nový výrobní proces navíc investiční náklady zvedá o zhruba polovinu. „A aby se třeba TSMC rozhodlo postavit výrobu v Evropě, na to by byl potřeba výrazně větší počet firem, jako je Tachyum.“
Otázka kapitálu
Ostatně získávat prostředky na startupy kolem čipů není jednoduché. Jak už bylo popsáno, dostat procesor typu Prodigy od Tachya do výroby vyjde až na sto milionů dolarů. Takové částky nemá k dispozici každý fond, který si jinak může dovolit investovat třeba jednotky milionů dolarů do cloudových SaaS aplikací.
Stejně tak je v případě čipů delší návratnost. Zatímco u různých softwarových služeb lze počítat i s jednotkami let, než přijde prodej či IPO, u hardwaru je to výrazně delší. „Po roce 2010 také vlivem krize došly peníze a přestalo se investovat do hardwaru, kapitál se přesunul do softwaru. V Silicon Valley je málo fondů, které do hardwaru dávají peníze,“ popisuje Danilák své zkušenosti.
Paradoxní je, že návratnost hardwaru pak často bývá vyšší a projekty úspěšně dokončí více firem. A to mimo jiné z toho důvodu, že musí překonat velkou bariéru pro vstup, což hned na začátku udělá filtraci.
Další informace o Tachyu a Prodigy lze nalézt v našem předchozím článku. Technické části se také věnuje ZDNet a další materiály lze najít zde.
ČLÁNKY DO MAILU