Od chvíle, kdy Michal Illich prodal svou firmu Jyxo provozovateli televize Nova, uplynou v květnu čtyři roky. Za utržených 163 – 200 milionů korun si třiatřicetiletý student psychologie podle svých slov koupil chatu a auto a po dvou letech práce pro Novu se vrátil k internetovému podnikání. Rozjíždí několik vlastních projektů, například Wikidi, TopicLeaders či Testomato a také se rozhlíží po zajímavých startupech, do nichž by mohl investovat.
Patří mu 41 procent v pražském akcelerátoru StartupYard, 10 procent v inkubátoru TechSquare a také například 20 procent v agentuře Crazy Tomato provozující mobilní marketing.
“Jaká je má obvyklá velikost investice? Většinou jsou to stovky tisíc českých korun, občas miliony a výjimečně desítky milionů,” řekl Michal Illich publiku na čtvrtečním představení investorů ve vznikajícím prostoru pro nové technologické firmy TechHub v Praze na Smíchově.
V prvním dílu poznámek ze Sletu Andělů jste si mohli přečíst o tom, jak se na investování dívají a jaké startupy hledají tři členové neformálního sdružení českých a slovenských investorů 42Angels, jmenovitě Karel Obluk, Jan Všianský a David Formánek.
“Zrovna dnes ráno jsem byl zvážit investici do nemovitosti za dvacet milionů korun, což je pro mě maximum. Spíš počítejte s tím, že už u milionů se trochu bojím, že by to mohla být přehnaně velká investice. S půl milionem jsem ochoten zariskovat, jít do startupu, který se mi jen líbí. Pokud bych měl ale investovat víc, potřebuju si spočítat návratnost. Stačí často i velmi jednoduchá rozvaha na zadní straně obálky, ale musí to vycházet.” Zatímco u konzervativních investic, jako jsou nemovitosti, lze návratnost spočítat vcelku jednoduše, u internetových startupů je to daleko složitější.
Michal Illich na NetClubu v listopadu 2010
“Spousta věcí u startupů v České republice nefunguje tak, jak bych byl rád, aby fungovala,” řekl Michal Illich posluchačům. Co se mu nelíbí?
- když se zakladatelé svým startupům nevěnují naplno, ale jen po večerech při zaměstnání (“Moje zkušenost je takové, že když chcete něco opravdu dokázat, musíte na tom dělat full-time.”)
- když se mladí zakladatelé firem bojí konzultovat svůj projekt s někým zkušenějším, například s investorem (“My vývojáři jsme zkrátka introvertní lidé, a tak se nikoho nezeptáme. Je to škoda.”)
- když introvertní vývojář nemluví ani se svými potenciálními zákazníky (“Když se neznáte se svými uživateli, nikdy nevyvinete tak dobrý produkt, jako když s nimi jste v dennodenním kontaktu a víte, co chtějí.”)
- když týmu chybí technický expert, který umí jeho plány uskutečnit (“Občas za mnou přijde člověk, který má byznysové myšlení, ovládá marketing, má byznys plán na třiceti stránkách, ale neumí to udělat. (…) Nevěřím, že si startup můžete nechat udělat na zakázku. Že může mít jenom nápad, zadat ho nějakému softwarehousu, a ten mu ho naprogramuje. Takhle to nefunguje. V týmu každého startupu musí být technicky zaměřený člověk. (…) Úspěšný tým by měl stát na třech nohách: vývoj, produkt a design, byznys.”)
- když má projekt slabou user experience (“Produkt nesmí být při používání nepříjemný.”)
- když je projekt zaměřen jen na místní trh (“Projekty, které se mi nabízejí, často nemají globální ambice. Úspěšný projekt se v Čechách samozřejmě udělat dá, ale daleko líp to šlo před deseti lety, když jsem zakládal Jyxo, nebo ještě dřív, když Ivo Lukačovič zakládal Seznam. Teď ale není dobrá doba pro zahajování českých projektů. Pokud chcete investici od lidí, kteří smýšlejí podobně jaké já, měli byste mít globální ambice.”)
- nerealistická očekávání ohledně hodnoty vlastního startupu
Lékem na většinu vyjmenovaných neduhů je podle Michala Illicha akcelerátor pro startupy (nejlépe ten, který spoluvlastní). V jeho podmínkách například stojí, že zakladatel startupu musí odejít ze zaměstnání a věnovat se svému projektu na plný úvazek. Startupy v akcelerátoru podle Michala Illicha těží také z toho, že mají společné kanceláře, mohou si navzájem pomoci a poradit, snáze překonají různé technické nebo třeba právní potíže. Výhodou je i to, že akcelerované startupy prošly na začátky přísným výběrem, posuzovalo je více lidí z různých úhlů. a odpovědnost za rozhodnutí tak neleží jen na samotném investorovi. “Pokud se neobjeví nějaká opravdu výjimečná příležitost, nebudu už investovat do jednotlivých projektů, ale skrze vehikly jako je StartupYard,” řekl Michal Illich. “Klidně potom budu investovat do startupu ještě individuálně, ale jednoznačně upřednostňuji ty, které prošly nějakým akcelerátorem. (…) Úplně sobecky: Mně to sníží riziko. Vím, že startup, který prošel akcelerátorem, si vyslechl desítky velmi chytrých lidí, zamyslel se nad jejich připomínkami, zapracoval je. Vím, že si prošel velmi intenzivní školou. V rámci akcelerace si projde za několik měsíců procesem, který by mu samotnému trval třeba dva roky.”
Radoslav Tausinger: Zajímají nás investice od milionu eur výš
Zástupce belgické venture kapitálové firmy Gimv Venture Capital Radoslav Tausinger jako první vystupující vybočil z řady soukromých investorů, tak zvaných business angelů. “Oni přijdou na začátku vašeho podnikání a dají vám první milion, dva, tři nebo deset. My jsme ti, kdo vám potom v dalším kroku dají také milion, dva, tři nebo deset, ale v eurech.”
Jeho společnost je na trhu 31 let, je veřejně obchodována na bruselské burze, má přibližně stovku zaměstnanců po celé západní a střední Evropě i v Rusku, její aktiva se blíží dvěma miliardám eur.
Divize věnující se rizikovému kapitálu má nyní investice v hodnotě 268 milionů euro ve třiačtyřiceti evropských firmách, a to ve čtyřech oborech: softwaru a internetu, čistých technologií, medicínských technologií a life sciences. Neomezuje se při tom na investice do firem v nejranějších fázích vývoje, ale nabízí kapitál i rozvinutějším firmám, které chtějí s pomocí externích peněz urychlit svou expanzi.
“Hledáme firmy, které mají velké ambice. Nechtějí se zastavit v Česku, usilují o celoevropský nebo globální byznys,” vysvětlil Radoslav Tausinger a přidal metaforu: “Když chcete pěstovat strom, můžete jít cestou bonsaje, nebo cestou sekvoje. Oba stromy jsou moc pěkné. My ale bonsaj podporovat nebudeme, i když bude sebekrásnější, bude malá, lokální a bude dávat pěkné výnosy. Nás zajímají sekvoje.”
Průměrná investice v prvním kole financování činí dva miliony eur. “Jsme ale schopni začínat poměrně nízko, kolem půl milionu eur,” uklidnil Radoslav Tausinger přítomné startupisty. Velcí investoři obecně nemají podobné mikroskopické investice v lásce – je s nimi totiž stejně práce, ale finanční efekt v případě úspěchu firmy bývá násobně menší než u investice velké. “Tam, kde business angels končí, kolem deseti milionů korun, tam my začínáme,” pravil Radoslav Tausinger.
Gimv se zaměřuje na evropské firmy. Startupy, které plánují co nejrychleji přesídlit do Spojených států, kde cítí největší příležitost, ji nezajímají. “Naše síť kontaktů je silná v Evropě, chceme pomáhat firmám, které vidí svou budoucnost a svůj byznys tady na starém kontinentu (…) Myslím, že jsme schopni všude po Evropě otevírat množství dveří, to je naše největší přidaná hodnota. Pro začínající podniky tady v Česku až tak velká nebude, ale v momentě mezinárodní expanze dokážeme hodnotu přidat velmi výrazně.”
Přestože se Gimv po zdejším trhu rozhlíží, její venture kapitálová divize dosud v Česku ani na Slovensku žádnou investici neuskutečnila. Při vyhledávání investičních příležitostí je Gimv spíše reaktivní. Čeká, kdo ho s čím osloví. Ročně posuzuje asi tisíc žádostí o investici, z toho přibližně dvacet přichází z Česka a Slovenska. “Za poslední dva roku jsme se seriózněji setkávali a diskutovali se dvěma či třemi firmami, ale zatím jsme tu neuzavřeli ani jeden deal.” Z tisícovky návrhů Gimv ročně vybere přibližně šest firem, kterým svěří svůj kapitál. Jako příklad investice do internetové firmy z poslední doby uvedl Radoslav Tausinger izraelskou ActivePath, do níž vložil Gimv tři miliony dolarů.
Milestone: Stačí powerpointová prezentace a schopnost přesvědčit, že to co na ní je, dokážete prodat
Martin Pětivoký představil investiční firmu Milestone Asset Management, která se snaží zhodnocovat kapitál zakladatelů první úspěšné české internetové banky Expandia (později eBanka, dnes součást Raiffeisenbank). “Jsme český soukromý investor, ovšem s korporátní strukturou,” ozřejmil povahu své firmy Martin Pětivoký. Vedle Expandie je jejím nejvýraznějším internetovým počinem nepovedený pokus o restrukturalizaci elektronického obchodu Vltava.cz.
“Na Expandia bance jsme vydělali nějaké peníze a na přelomu tisíciletí jsme si řekli, že založíme Milestone jako jakýsi vehikl, který se bude soustředit právě na startupy a greenfieldové investice.” Proces výběru projektů, do nichž stojí za to investovat, je ovšem podle Martina Pětivokého mimořádně krutý. “Jestli tady od kolegů padlo, že investici získá tři až pět procent startupů, s nimiž zahájí jednání, u nás je to ještě o jedno dvě procentíčka níž.”
Co se týče optimální výše investic, chtěl by Milestone začínat na půl milionu euro. “Vzhledem k tomu, že jsme skutečně soukromé osoby, můžeme jít také pod tuto hranici. Musí jít ale o startupy, které nás přesvědčí o tom, že mají velmi výrazný růstový potenciál, aby se do nich dalo vložit méně.”
“Kdybych měl dát nějaké doporučení, nevybírejte si investora jenom podle toho, jestli vám ve vaší firmě nechá osmdesáti- nebo devadesátiprocentní podíl. Záleží hlavně na tom, jak si s tím člověkem budete rozumět. Strávíte spolu ve firmě cirka pět let a pokud si nebudete rozumět, je to špatně pro obě strany.”
Chenen: S křivým tágem si nezahrajete
Michal Hanus, nový přírůstek me, představil investiční fond Chenen. “Není to klasický fond, spíš to berte tak, že se dali tři business angels dohromady,” vysvětlil. Kapitál získali zejména díky prodeji konzultační firmy Logos (dnes Ness Technologies). Stejně jako Milestone investují také, ale ne výhradně do informačních technologií. Celkem má dnes Chenen třicet investic.
“Naše první investice po Logosu byla firma Geewa. Dnes pro nás jako pro investory dosahuje velmi zajímavých čísel. Před pár dny počet uživatelů hry Pool Live Tour přesáhl počet uživatelů Seznamu. Denně hraje jeden a půl milionu lidí a nárůsty v poslední době se pohybují mezi 35 a 40 procenty měsíčně,” pochlubil se Michal Hanus. Peníze hra vydělává tak, že začínajícím hráčům přiděluje křivá tága. “Když si chcete pořádně zahrát, čeká vás nákup nového.”
Investice do technologického startupu je podle Michala Hanuse především investicí do lidí. “Musí to být dobří manažeři, musí umět prodávat, není to jenom o tom, aby napsali dobrý software. Technologie je pouze část úspěchu. Skutečné umění je myšlenku uvést na trh.”
Stejně jako jeho kolegové potom Michal Hanus zdůraznil, že investor není v první řadě zdrojem kapitálu. “Peníze dnes můžete získat i jinde. Business angel by vám měl přinést trochu víc: kontakty, zkušenosti, měl by váš byznys urychlit, pomoci vám s mezinárodní expanzí, s rozvojem a následným exitem.”
ČLÁNKY DO MAILU