Českobudějovický krajský soud pokračuje v ujasňování finanční situace televize Šlágr. Na stůl dostal podrobný přehled, kolik peněz má lidová stanice na účtech a komu dluží. A také speciální žádost – návrh na mimořádné moratorium, které by firmu na čtvrt roku ochránilo před případným bankrotem. Tato možnost vznikla letos jako ulehčení pro firmy, jejichž podnikání ovlivnila pandemie koronaviru. Šlágr tvrdí, že mu vládní opatření zásadně ochromila provoz.
Ve středu večer soud návrh na mimořádné moratorium schválil. Dlužník teď musí vyvinout veškeré úsilí, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře, a společnému zájmu věřitelů je povinen dát přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob. Po dobu trvání mimořádného moratoria nelze vydat rozhodnutí o úpadku.
Svou žádost vysvětlil Šlágr takto: „Fakticky se jedná o malou televizi, jejíž vysílání je zajišťováno v poměrně skromných (domáckých) prostorách. Vládní opatření nařizující dodržování rozestupů na vzdálenost minimálně dvou metrů prakticky znemožnilo, aby v omezených natáčecích prostorách mohly být natáčeny a vysílány pořady za přítomnosti více než dvou lidí. Nutnost nošení roušek vyplývající z vládních mimořádných opatření rovněž komplikovala výrobu pořadů, jejichž náplní je zejména produkce hudby, zpěvu a dalších podobných forem zábavy. Tyto skutečnosti výrazně zkomplikovaly výrobu pořadů a jejich následné vysílání, a tím také obchodní činnost dlužníka, která je založena na sledovanosti vysílání a prodeji času pro reklamu a teleshopping,“ napsal jednatel Karel Peterka v návrhu na mimořádné opatření.
Vysílání pořadů stojí na čtyřech osobách dlouhodobě spjatých s pořady a oblíbených u diváků. Hlavní moderátor Vratislav Měchura se koronavirem nakazil a posléze zemřel. „I tato skutečnost pak byla důvodem ještě striktnějšího dodržování protikoronavirových opatření, čímž byla činnost dlužníka ještě více omezena,“ tvrdí Šlágr.
Argumentuje rovněž vysokým věkem a zdravotním stavem jednatele televize Karla Peterky, který spadá do rizikové skupiny. V návrhu popisuje, že Peterka je z důvodu ochrany před nákazou „nuceně izolován“ od ostatních osob zajišťujících výrobu nebo chod televize. „Tato skutečnost zapříčinila, že se po celou dobu trvání epidemie koronaviru nemohl plně věnovat řízení společnosti a řešení jejích provozních i obchodních záležitostí. Vzniklé problémy nemohl řešit se svými poradci z oborů ekonomie či práva, nemohl např. v součinnosti s nimi a po úzké konzultaci s nimi řešit problémy dlužníka týkající se jeho vztahu k insolvenčnímu navrhovateli,“ podotýká Šlágr.
Návrh na insolvenci podal provozovatel DVB-T2 Multiplexu 23, společnost Czech Digital Group. Právě této firmě dluží televize peníze za šíření signálu. Na konci srpna Czech Digital Group proto odpojila pozemní vysílání Šlágru a televize o den později začala vysílat v konkurenčním DVB-T2 Multiplexu 24 společnosti Digital Broadcasting.
Peterka soudu napsal, že Czech Digital Group si musela být omezeného fungování stanice Šlágr vědoma, a proto podle něj návrh na insolvenci podala. „Navrhovatel důvodně předpokládal, že v tomto stavu se dlužník nebude schopen jeho postupu bránit,“ napsal jednatel Šlágru.
Z přiloženého seznamu věřitelů vyplývá, že kromě distributora signálu dluží peníze i Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, jíž stále splácí pokutu z roku 2018. Závazky má také vůči autorským svazům Intergram a OSA, u nichž má splátkový kalendář, nebo provozovateli satelitní platformy Skylink. „S věřitelem M7 Group je dohodnutý barterový obchod se zápočtem faktur, nicméně dne 7. 9. 2020 došlo k chybné úhradě faktury na základě omylu věřitele. Tento problém, tedy vrácení zaslané částky, dlužník s věřitelem aktivně řeší,“ osvětluje Šlágr. Podle knihy závazků dosahují celkové dluhy pěti milionů korun, v knize ostatních závazků jsou položky za 16,6 milionu korun. Své dluhy u Czech Digital Group televize Šlágr neuznává.
Naopak v přehledu pohledávek je uvedeno, že televizi ještě nezaplatily některé firmy, jimž odvysílala reklamu. V prosinci jsou splatné faktury za vysílání kampaní Vodňanské drůbeže nebo mlékárny Olma. Největší částky mají ale zaplatit firmy ProductMedia a Mediashop, které si na Šlágru objednaly vysílání teleshoppingu. Například faktura za listopadový teleshopping Mediashopu je na 2,1 milionu korun, což je naprostá většina sumy v knize pohledávek. Celkové pohledávky totiž zní na 2,6 milionu korun.
Šlágr také doufá, že mu operátor Czech Digital Group zaplatí údajnou mnohamilionovou škodu vzniklou vypnutím signálu. Spočítal ji na více než 70 milionů korun, přičemž vůči ní započetl dluhy za šíření signálu, „z opatrnosti“ včetně těch, které neuznává. „V případě, že v budoucnu dojde k rozhodnutí ve prospěch dlužníka a sporné pohledávky nebudou soudem uznané, pohledávka dlužníka za společností Czech Digital Group se zvýší až na původní hodnotu ve výši 72 000 000 Kč. V případě nezaplacení pohledávky bude její úhrada vymáhána soudní cestou se všemi s tím spojenými důsledky,“ píše Šlágr.
Do svého dlouhodobého finančního majetku Šlágr započítává cenné papíry akciové společnosti Riocath FNDB, která se zabývá vývojem zdravotnických prostředků. Jejich hodnota je skoro 38 milionů korun. V kategorii hmotného a nehmotného majetku jsou uvedené jen licence k provozování televizního vysílání, jejichž souhrnný daňový zůstatek Šlágr spočítal na 636 tisíc korun. Na bankovních účtech má Šlágr 3,4 milionu korun. Celá televize má momentálně jen tři zaměstnance na dohodu o provedení práce – Karla Peterku, Danu Peterkovou a Františka Vachulku.
Co na to operátor
Czech Digital Group s argumentací Karla Peterky zásadně nesouhlasí. Především se jí nelíbí, že označuje smlouvu o distribuci signálu jako dokument v rozporu s dobrými mravy. „Je nutné připomenout, že uzavírání smluv je výrazem smluvní volnosti, nikoliv povinnosti dotčených smluvních stran, přičemž dlužník uzavřel smlouvy zcela dobrovolně poté, co se seznámil s jejich obsahem,“ podotýkají právníci operátora.
Distributor signálu také soud upozorňuje, že Šlágru smlouvy řadu let vyhovovaly a za šíření signálu platil – než se dostal do finanční tísně. Dluhy, které později vznikly, dokonce sám uznal a platí je podle splátkového kalendáře. „Tvrzení, že měl takto jednat ve snaze získat prostor pro budoucí narovnání sporného stavu a že mělo jít o až neadekvátně vstřícný krok, je zcela absurdní,“ namítá Czech Digital Group.
Dluhy za šíření signálu představovaly 19. listopadu 2020 nejméně 44,6 milionu korun. Tvrzení Šlágru, že se je pokoušel řešit, hodnotí operátor jako účelové. „Dlužník nikdy nepředložil žádné reálné řešení, pouze se dál dostával do prodlení s plněním dalších závazků a příslušenství jeho závazků stále roste,“ upozorňuje provozovatel vysílačů.
Czech Digital Group odmítla, že by se snažila Šlágr poškozovat a odradit tím tajemného investora od vstupu do televize. „Dlužník účelově pomíjí, že je to právě dlužník, kdo dlouhodobě neplní své závazky a tím poškozuje své podnikání, přičemž stávající insolvenční řízení je pouze následkem jednání, respektive nejednání, dlužníka, nikoliv naopak, jak se dlužník snaží tvrdit. Pokud dlužník není v úpadku, jak namítá, ať dlužník provede platby podstatné části svých peněžitých závazků, ať prokáže, že hodnota jeho majetku postačuje k uhrazení jeho závazků, že je reálný tvrzený ‚kapitálový vstup strategického zahraničního partnera‘ a že tento ‚největší obchod v celé historii společnosti‘ povede k úhradě závazků dlužníka vůči jeho věřitelům,“ konstatuje vyjádření předané soudu.
Za absurdní označuje Czech Digital Group i Peterkovy výroky o načasování insolvenčního návrhu na dobu, kdy je fungování televize ochromeno koronavirem. Operátor poukazuje na to, že si Šlágr musel být finanční situace dlouhodobě vědom, dostával opakované výzvy k řešení, přičemž tyto výzvy byly neúspěšné. Advokátka zastupující operátora na závěr připomíná, že Peterkova tvrzení zasahují do pověsti Czech Digital Group, proti čemuž by bylo možné se bránit podle občanského zákoníku včetně náhrady škody nebo přiměřeného zadostiučinění.