Druhá televizní digitalizace byla nejspíš poslední, kterou tato země zažila. Se zemským digitálním televizním vysíláním se už po roce 2030 moc nepočítá. „Bude nutné se zamyslet nad budoucností terestriky, my jsme v Evropě zcela ojedinělí,“ varovala předsedkyně Rady Českého telekomunikačního úřadu Hana Továrková. Jak řekla na konferenci Digimedia 2021, například na sousedním Slovensku využívají terestrické vysílání jen tři procenta domácností, v Rakousku je to pět procent, v Polsku 30 procent. Českých 55 procent domácností spoléhajících na bezplatný příjem vysílání se tak ocitá pod mezinárodním tlakem.
Podstatný bude průběh Světové radiokomunikační konference v Ženevě, kde se rozhodne o rozdělení kmitočtových pásem po roce 2030. Telekomunikační odborníci se na této akci sejdou už v roce 2023. „Můj osobní názor je, že bychom se neměli vymykat ostatním zemím, kde regulátoři podporují uvolnění pásma 600 MHz pro internet a terestriku jen pro dokrývání oblastí, kde by jinak vážně hrozilo, že by tam nebylo nic,“ podotkla Hana Továrková.
„Je to bezplatný příjem, zatímco kdyby se k domácnostem dopravoval signál jakýmkoliv jiným způsobem, musely by za něj platit. Myslím, že je tu budoucnost i po roce 2030,“ reagoval na její výroky generální ředitel Českých Radiokomunikací Vít Vážan. Uvolnění pásma 600 MHz by v podstatě zlikvidovalo multiplex firmy Digital Broadcasting. Ani té se taková budoucnost pochopitelně nelíbí.
Způsob příjmu televizního signálu v českých domácnostech, 2021
Za internet a televizi se platí
Hana Továrková na jejich námitky reagovala, že terestrika ve skutečnosti není zadarmo, protože koncový uživatel ji sice neplatí, ale znamená vysoké náklady pro provozovatele stanic. „Bývá standardem ve všech vyspělých ekonomikách, že se za příjem televize a připojení k internetu platí,“ vyjádřila se. „Budeme přecházet na modernější způsoby fungování. Pak je otázka, jak s tím kmitočtovým spektrem pro terestriku zacházet. Není absolutně žádná jistota, že kmitočtové příděly, které platí do roku 2030, budou úřadem prodlouženy,“ varovala operátory.
Šéfka telekomunikačního úřadu doslova řekla, že nejsme tak bohatý stát, abychom mohli podporovat všechno. Upozornila, že mladá generace preferuje nelineární vysílání a sleduje pořady, kdy se jí zachce. To do budoucna může znamenat problém pro financování médií veřejné služby, neboť sledování jejích pořadů přes internet nepodléhá hrazení televizních poplatků.
Generální ředitel České televize Petr Dvořák na konferenci podotknul, že by mediální zákony potřebovaly novelizovat. „Současná legislativa předepisuje České televizi jako prioritní provozovat terestrické vysílání. Definuje poplatníka jako toho, kdo drží klasický televizní přijímač, vůbec neuvažuje o tom, že by bylo možné ho přijímat prostřednictvím internetu a sledovat ho na tabletu, mobilu nebo počítači,“ připomněl.
Polemizoval ovšem s tím, zda zrovna internetová distribuce dokáže nahradit terestriku. „To určitě může platit za předpokladu, že systémy, po nichž bude možné přijímat internetové vysílání, budou natolik robustní, aby se vyrovnaly robustnosti terestrického vysílání,“ namítl. Když se hraje hokej, sledují přenos souběžně miliony lidí. „To dnes žádná internetová síť neumožní, známe to z našeho iVysílání,“ přidal vlastní zkušenost.
Operátoři se nevzdávají
„Naprosto respektuji názor paní předsedkyně a směřování jejího úřadu. Nicméně doufáme, že ještě dojde k diskusi, nemyslíme si, že by platforma pozemního vysílání měla po roce 2030 umřít. Toho se nevzdáváme a budeme muset dojít k nějakému společnému řešení,“ myslí si ředitel Českých Radiokomunikací Vít Vážan.
Hana Továrková pak poznamenala, že očekávaný vývoj nepovažuje za úplný umíráček terestrického šíření signálu jako takového. Doporučila operátorům, ať si najdou nové příležitosti, například digitální rozhlas DAB+ anebo regionální televizní sítě.
Podle náměstka ministra průmyslu Petra Očka bude internetová distribuce v roce 2025 majoritní formou sledování televizních pořadů. Nasvědčuje tomu podle něj prudký meziroční nárůst zájmu o služby video on-demand. „Naše vyjednávací pozice na světové radiokomunikační konferenci je nulová. Ale zkusit to můžeme,“ poznamenal skepticky k možným dohodám na WRC 2023.
Atypičtí Češi
Čerstvý průzkum o televizních domácnostech v Evropě prezentovala Michaela Vasilová, ředitelka firmy Atmedia, která obchodně zastupuje malé tematické stanice. „V Evropě dominuje placená televize, Česká republika je výjimkou. Dvě třetiny zkoumaných evropských států mají dominantní platformu placené televize,“ poznamenala.
Placená televize v Evropě
Průzkumníky zajímalo, proč Češi tak trvají na přijímání televize přes klasickou anténu. Účastníci mohli vybírat z více možností zároveň. 71 procent respondentů odpovědělo, že si žádnou placenou platformu nepořídili, protože jim úplně stačí nabídka stanic ve volném vysílání. 63 procent také uvedlo, že zkrátka nemají žádnou motivaci platit. 40 procent se vyjádřilo, že jim vadí vysoká cena.
Naopak ti, co za příjem televizních programů platí, ve 43 procentech odpovědí uvedli, že chtějí mít ještě větší výběr stanic. 37 procent chce používat funkci zpětného zhlédnutí a 32 procent preferuje placené platformy kvůli tomu, že jsou na nich programy dostupné ve vysokém rozlišení. Průměrná suma, kterou domácnosti platí, je 354 korun měsíčně.
„Výrazně stoupá počet balíčků, tedy televize nakupovaná v rámci tří služeb zároveň s mobilními službami a internetovým připojením,“ doplnila statistiku Hana Továrková za ČTÚ. Ta zároveň odmítla tvrzení, že se internet a mobilní sítě neosvědčily při katastrofách, jako bylo tornádo na jižní Moravě. „Ano, v prvních několika hodinách nefungoval internet a signál. Operátorů bych se zastala, ze Slovenska a Rakouska dovezli dieselagregáty a už v pátek v poledne byly na většině míst funkční internetové a telefonní sítě,“ namítla.
Zvyšuje se podíl chytrých televizorů
Jak zaznělo od předsedkyně představenstva agentury Nielsen Admosphere Terezy Šimečkové, alespoň jeden televizor má 92 procent tuzemských domácností. Nicméně populace konzumuje televizní obsah i na dalších platformách. Průměrný počet televizorů v domácnosti vzrostl v letošním druhém čtvrtletí na 1,6.
S obměnou přijímačů kvůli druhé digitalizaci souvisí také rozvoj chytrých televizorů. Podle obchodního ředitele Nielsen Admosphere Tomáše Hynčici se podíl domácností s televizorem připojeným k internetu zvýšil na 44 procent. Ještě před čtyřmi lety to bylo 20 procent. „Stále to není většina domácností, bariéry jsou různé – technické, finanční, postojové, roli hraje i věk uživatelů,“ okomentoval Hynčica výsledky průzkumu. Kontinuální průzkum zkoumá vývoj televizního trhu už řadu let, zahrnuje 12 tisíc účastníků.
Televizní diváci se také pomalu seznamují s prostředím hybridního vysílání HbbTV. 22 procent uživatelů už se setkalo s funkcí „červeného tlačítka“ na dálkovém ovládání. 19 procent dotázaných uvedlo, že tuto službu pravidelně využívá.
Vysílání přes 5G?
České Radiokomunikace se po vzoru svých německých nebo rakouských kolegů chystají otestovat distribuci signálu prostřednictvím 5G sítí. „Žádné DVB-T3 nebude,“ připustil za firmu Marcel Procházka. Technologicky je firma připravena, řeší se vhodné kmitočty a nedostatek zařízení, na kterých by takové vysílání bylo možné sledovat. I v tomto směru má ale firma připravené nějaké řešení. Signál by se šířil ze stávajících velkých vysílacích věží. O šíření signálu takovou formou ale musí mít zájem i samotné televizní stanice.
Česká televize se mezitím vzdala plánů na druhý multiplex určený pro regionální vysílání. „Když jsme přemýšleli o tom, jak využít a naplnit druhý multiplex, bylo záměrem ho využívat pro regionální vysílání nejenom nás, ale i dalších organizací. My byli připraveni krýt část fixních nákladů a pak se dělit o variabilní náklady. Tahle diskuse se ale nikam nedostala za rámec ideového návrhu,“ oznámil generální ředitel Petr Dvořák.
Regionálně odpojované vysílání se nakonec vejde do DVB-T2 Multiplexu 21. Celkem bude k dispozici pět regionálních mutací Událostí v regionech. K Brnu a Ostravě se přidají studia v Ústí nad Labem, v Hradci Králové a v Plzni. To vše by mělo nastat v průběhu příštího roku. Pět mutací je maximum, které se do multiplexu vejde.
Komerční televize se zatím chystají spustit nové programy. Na obzoru je Prima Show nebo Nova Lady. „Když vidíme příležitost a poptávku po reklamě, rozšiřujeme portfolio našich kanálů,“ vysvětlil Lukáš Kubát z televize Prima obchodní strategii. Prozatím je tak u ledu plán na spuštění o hodinu posunutých programů Prima Max +1 a Prima Krimi +1. „Zatím nejsou naší prioritou,“ potvrdil Kubát a připustil, že jejich licence nakonec mohou propadnout.
Konkurenční Nova dokonce šíří své programy ve dvou terestrických sítích, konkrétně DVB-T2 Multiplexu 22 Českých Radiokomunikací a v Multiplexu 24 firmy Digital Broadcasting. Hlavní program Novy je dostupný v obou sítích, což technický ředitel Josef Uher vysvětlil jako reakci na obavy z dostupnosti Novy během přelaďování z DVB-T na DVB-T2. Prozatím Nova stále počítá s tím, že bude v obou multiplexech. V Praze a okolí zkouší distribuovat své stanice rovněž prostřednictvím placené DVB-T2 nabídky Anténa+ společnosti Skylink. „Projekt Anténa+ zatím považujeme za pilotní, nebudeme zveřejňovat čísla,“ odpověděl na dotaz, jaký je zájem o tuto službu, kde jsou sportovní kanály Nova Sport 1 a Nova Sport 2.
ČLÁNKY DO MAILU