Na začátku ledna skončila dlouhá aukce kmitočtů, ve které Český telekomunikační úřad vybral provozovatele sítí pro soukromé digitální rozhlasové vysílání. Dražily se příděly pro dvě celoplošné a 27 regionálních sítí. Operátoři mohou kmitočty využívat do roku 2040. Zároveň musí celkem rychle zprovoznit vysílače s velkým pokrytím.
Stát za přidělené kmitočty inkasuje 80 milionů korun. „Český telekomunikační úřad se snaží v nejkratší možné době udělit příděly k využívání rádiových kmitočtů pro sítě DAB. Dražené kmitočtové bloky si rozdělilo všech osm účastníků výběrového řízení, přičemž někteří z nich již uhradili rozdíl mezi složenou kaucí a celkovou cenou, což je podmínkou k udělení přídělu. U dvou subjektů již předseda Rady ČTÚ rozhodl o udělení přídělů rádiových kmitočtů podle zákona o elektronických komunikacích,“ informoval úřad.
Jedním ze subjektů, který už od ČTÚ dostal rozhodnutí o přídělu kmitočtů, je příbramská firma Teleko. Dokumenty jí do datové schránky dorazily v úterý 23. ledna. V aukci získala kmitočty pro osm regionálních sítí. „Obratem zažádáme o koordinace patřičných oprávnění pro naše vysílací kóty. Věříme, že v brzké době nabídneme výrazné vylepšení pokrytí naší sítě TELEKO DAB na Moravě, ve Slezsku, na Vysočině, v severních a ve východních Čechách,“ napsal operátor na Facebooku.
Operátoři, kteří ještě rozdíl mezi kaucí a výslednou cenou nezaplatili, to musí stihnout do 16. února, kdy jim vyprší lhůta.
Vysílej celoplošně, mysli regionálně
Termíny pro výstavbu a zprovoznění vysílačů se liší podle toho, o jakou síť jde. Držitelé kmitočtů pro dvě celoplošné sítě musí do léta roku 2025 pokrýt 50 % obyvatel a dálnic. Nejpozději v létě 2026 by mělo pokrytí dosahovat 80 % obyvatel a dálnic. Regionální vysílání má pokrýt 40 % obyvatel příslušného regionu do dvou let (tedy do ledna 2026) a za další dva roky už by mělo vysílání naladit 70 % obyvatel regionu.
„Aukce trvala opravdu velmi dlouhou dobu, daleko déle, než jsme předpokládali,“ poznamenal tento týden na setkání s novináři ředitel právního úseku Českých Radiokomunikací Marcel Procházka.
Tradiční provozovatel největších vysílačů v Česku vyhrál přes svou dceřinou firmu Czech Digital Group kmitočty na jednu ze dvou celoplošných sítí. „Celoplošná síť B nám umožní vysílat do osmi regionů. Pro naše zákazníky jsou regiony důležité, protože rádia generují z regionální reklamy víc jak polovinu výnosů. Potřebují reklamu cílit regionálně, proto je důležité, abychom byli schopni jim nabídnout řešení, které zajistí vysílání jiné reklamy v jižních Čechách, na Moravě a třeba v severních Čechách,“ zdůraznil.
Budoucí celoplošná vysílací síť B a její vysílací kanály.
K celoplošné síti ještě operátor získal další regiony, severní a západní Čechy plus Prahu. „Na celoplošnou síť jsme čekali 323 aukčních kol, takže vidíte, že aukce byla opravdu velmi dlouhá. Ani s regiony, přestože se už jednalo o poslední aukční fázi, to také nebylo úplně jednoduché, protože jsme potřebovali 106 kol, než jsme vysoutěžili regionální sítě,“ popsal Procházka.
Regionální sítě R4, R15, R23 a jejich vysílací kanály.
Druhou celoplošnou síť C vyhrála plzeňská firma RTI CZ, která má také dlouhodobé zkušenosti s provozováním digitálních rozhlasových sítí. „Historii digitálního vysílání jsme začali psát už v roce 2010, kdy ČTÚ vyhlásil výběrové řízení na krajské a městské sítě pro kmitočty v L-pásmu. I když se později ukázalo, že pásmo L byla slepá ulička, přesto se tyto zkušenosti s provozem multiplexu staly pro nás velmi cenné,“ řekl jednatel RTI CZ Václav Ježek.
Vstanou noví bojovníci?
„Tato vysílací platforma otevírá prostor pro vznik nových rozhlasových stanic a zvýšení konkurence, aniž by bylo dotčeno stávající VKV FM vysílání,“ zdůraznila RTI CZ. Kolik stanic se do celoplošných sítí vejde? Záležet bude na požadavcích jednotlivých rádií. „V rámci každého digitálního multiplexu lze podle ČTÚ současně přenášet až 16 rozhlasových programů,“ uvedla plzeňská firma.
Potvrzují to také České Radiokomunikace. „Do té sítě se vejde zhruba 15–17 stanic. Záleží, jakou zvukovou kvalitu si ty jednotlivé rozhlasové stanice od nás budou poptávat, ale zhruba se jedná o 15 nebo 16 stanic. Je to podobná kapacita jako v případě Českého rozhlasu,“ přiblížil Marcel Procházka.
Čistě teoreticky tedy jen v celoplošných soukromých sítích může vysílat více než třicet rádií. Nabídka bude pravděpodobně zrcadlem toho, co už dnes naladíte na analogových frekvencích, k tomu se přidají projekty, které digitálně vysílají už teď, a možná vzniknou nové.
„Bez zajímavého, kvalitního, unikátního obsahu bychom selhali a projekt by nebyl úspěšný. Takže jednáme s našimi zákazníky, abychom do naší sítě dostali co nejvíc jedinečného obsahu s co nejvíce doplňkovými službami. Jsme v těch jednáních celkem daleko, takže věříme, že brzy budeme mít dohody, a jak budeme tu síť stavět, tak už v ní bude zajímavý obsah,“ tvrdil optimisticky Marcel Procházka z Českých Radiokomunikací.
„Naše síť z velké části bude kopírovat vysílače Českého rozhlasu, aby v lokalitách, kde je dostupný Český rozhlas, hrály i komerční rozhlasové stanice. To nám dává největší smysl, a ne mít to pokrytí fragmentované, aby někde hrál Český rozhlas a někde jinde komerční stanice. Takže určitě budeme designově kopírovat síť Českého rozhlasu,“ doplnil.
Firma technicky provozuje multiplex veřejnoprávního rozhlasu, který má spolehlivě nejvyšší pokrytí ze všech dosud existujících sítí. Dá se naladit v celé republice. Stanice Českého rozhlasu však nejsou pro všechny posluchače dostatečným argumentem, aby si kupovali digitální přijímače.
Jak vydělat na digitálních sítích
Najít obchodní model, aby se investice do získání kmitočtů a vybudování sítí vrátily, nebude nic snadného. České Radiokomunikace odhadují, že jenom výstavba celoplošné sítě je vyjde na zhruba sto milionů korun. Další desítky milionů spolknou regionální vysílače. „Dokončujeme design vysílacích sítí tak, abychom pokryli co nejvíce obyvatel za co nejméně peněz, protože investice do sítě bude opravdu hodně velká,“ uznal Marcel Procházka.
Soukromé stanice budou zatím operátorovi platit náběhové ceny. Prodeje digitálních radiopřijímačů sice pozvolna rostou, přesto se k jejich používání zatím hlásí jen malá část posluchačů. Podle dat z průzkumu Radioprojekt za první pololetí roku 2023 používalo digitální přijímač nebo digitální autorádio 17 % obyvatel. Od té doby jich pravděpodobně pár procent přibylo.
Nejposlouchanější čistě digitální stanicí je Radiožurnál Sport, na podzim loňského roku si ho zapínalo 23 tisíc lidí denně a 39 tisíc lidí ho poslouchalo několikrát za týden. Neznamená to ale, že ho všichni poslouchali právě přes DAB, protože je dostupný například také na internetu, v mobilních aplikacích a podobně.
„Potřebujeme zvýšit penetraci DAB přijímačů v domácnostech a v autech. Bez toho ten obchodní model nebude fungovat. Takže chceme opět zahájit certifikaci přijímačů, chceme udělat nějaké marketingové aktivity pro to, aby si lidé kupovali DAB přijímače,“ naznačil manažer Českých Radiokomunikací. Operátor před pár lety spustil web DABověřeno.cz, na kterém provozuje databázi přijímačů technicky kompatibilních s digitálním vysíláním v České republice.
Na kampaních na podporu digitálního vysílání chce operátor spolupracovat s prodejci elektroniky, například Alzou nebo Datartem. Podobně postupuje Český rozhlas, dosud největší propagátor digitálního vysílání u nás. Ten provozuje vlastní informační web Doba DABová, natočil také sérii propagačních videoklipů.
České Radiokomunikace jsou s průběhem a výsledkem aukce spokojeny. „My jsme získali přesně to, co jsme chtěli. Už před několika lety jsme říkali, že máme zájem o celoplošnou síť, což se nám podařilo, a jako bonus máme regionální sítě, které se nám podařilo získat,“ popsal Marcel Procházka.
Ve složitější situaci jsou firmy, které získaly kmitočty, s nimiž původně nepočítaly. „Protože se jednalo o kombinatorickou aukci, byla hodně komplikovaná. Počítala, jaká kombinace ze všech aukčních kol je pro ČTÚ nejvýhodnější a kdy je nejvyšší výnos pro stát. Systém byl nastavený tak, aby aukci nebylo možné ovlivňovat a nebyl v ní nějaký velký prostor pro strategické hrátky. Takže ve výsledku se mohlo stát, a podle našich informací se také stalo, že někteří zájemci vysoutěžili něco, co nechtěli,“ uzavřel manažer Českých Radiokomunikací.
Celoplošné a regionální digitální rozhlasové sítě přidělené v kmitočtové aukci
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU