Tento projekt pochází z Kanady, která nyní v oboru pokročilých síťových technologií hodně šlape do pedálů. Nevím, jestli tam legalizovali marihuanu nebo používají nějaké jiné fígle, ale kanadští vědátoři jsou v poslední době mimořádně rozverní. O projektu Gigabit do každé domácnosti jsem tu už psal. Teď tedy přichází síť v roli paměťového média.
Výchozí myšlenkou celého nápadu byl postřeh, že objemy dat, které se pohybují sítí, již přestávají být zanedbatelné. Světlu přece jen chvíli trvá, než se dokodrcá na druhý konec kabelu – za jednu milisekundu urazí v ideálních podmínkách 300 km. Při přenosové rychlosti 10 Gb/s se v tomto čase odvysílá bratru 1 MB dat. Čili 300 km kabelu má „paměťovou kapacitu“ 1 MB a s rostoucí přenosovou rychlostí se toto číslo bude zvětšovat.
Z těchto výchozích úvah vzešla následující koncepce: síť s kruhovou topologií, po které obíhají zprávy. Místy pro jejich přidávání či odebírání jsou tak zvané WDD uzly, na kterých běží odpovídající software. S těmito uzly komunikují klienti – programy, které chtějí odesílat či přijímat zprávy. Výsledkem je mnohaportové optické zařízení pro ukládání dat, jehož kapacita závisí na délce sítě a šířce pásma.
Ovšem když děláte revoluci, nemůžete přestat v polovině (respektive můžete, ale nejspíš vás popraví). Takže si pánové vzali na kobereček i základní princip zasílání zpráv v počítačové síti – adresování. Drtivá většina současné komunikace je dvoubodová. Jedná se o dialog dvou aplikací, které si vyměňují data.
Ne tak ve WDD. Tady se přímá vazba mezi odesilatelem a příjemcem zprávy ztrácí. Základní myšlenkou je, že odesilatel (producent) prostě vhodí zprávu do WDD a příliš se nestará o to, kdo ji vyzvedne. Naproti tomu příjemce číhá na zprávy odpovídajícího typu a při jejich vyzvedávání jej nezajímá, kdo zprávu odeslal. V rámci WDD jsou pak zprávy spravovány podle popisu svého obsahu. API pro jeho identifikaci nabízí tři možné identifikátory:
- identifikátor aplikace
- identifikátor konkrétního exempláře aplikace
- deskriptor vázaný na konkrétní aplikaci
Tento mechanismus je docela dobře použitelný pro řadu programů. Vezměte si třeba silně distribuovaný výpočet, kdy počítač-správce koordinuje činnost a ukládá na WDD podúlohy či části řešení, které je třeba spočítat. Jednotlivé výpočetní uzly si je vybírají podle svých aktuálních schopností a kapacit a do WDD pak ukládají výsledky. Řídící počítač nezajímá, kdo se ujme řešení úlohy. Hlavně když dostane výsledky…
Mne osobně fascinovala rychlost, se kterou tato šílenost vznikla. První myšlenka na takto koncipovaný systém vznikla v lednu letošního roku na pracovním semináři projektu Internet2. V únoru už stál v laboratoři firmy Viagenie Inc., která se na projektu podílí, funkční prototyp a v dubnu byl uveden do provozu testovací WDD systém na národní úrovni. Má tři uzly – ve Vancouveru, Calgary a Halifaxu. Jedná se o dvouprocesorová PC připojená gigabitovým Ethernetem přímo k páteřním směrovačům kanadské akademické sítě CA*net3. Operačním systémem je FreeBSD.
V rámci projektu vznikla i testovací aplikace, která poslouží ke studiu chování WDD systému. Má název Firesim a jedná se o simulaci šíření lesního požáru. Zatím hodlají nad WDD provozovat jen tuto jedinou aplikaci, která by měla být natolik flexibilní, aby změnami konfigurace umožnila ověřit chování WDD v různých situacích. Na jejím řešení se podílí skupina počítačů firmy SGI (modely O2 a Octane jako řídící a kolísající počet systémů Origin či Onyx v roli výpočetních uzlů).
Vše je zatím ve stádiu zrodu a testování. Bohužel nebyla zveřejněna prakticky žádná konkrétní čísla – kapacita testovací sítě, zpoždění a podobně. Zrovna v těchto dvou parametrech existuje nepříjemné WDD dilema. Zvětšíte-li síť (to není nutno dělat fyzicky, stačí vytvořit pár tunelů a protáhnout data opakovaně jedním a tímtéž kabelem), naroste její kapacita, ale zároveň se zvětší zpoždění v doručování zpráv.
Zkrátka – je co zkoumat. Myšlenka je dostatečně šílená na to, aby mohla být geniální, ale také se z celého WDD může vyklubat naprostý propadák. Zatím nezbývá než čekat, až se na stránkách projektu objeví konkrétní výsledky.
ČLÁNKY DO MAILU