Někdejší jediný tuzemský provozovatel sítě Internetu věcí Sigfox, společnost SimpleCell, čelí bankrotu. O úpadku spojeném s konkursem včera odpoledne rozhodl pražský městský soud poté, co se sám SimpleCell nově připojil k insolvenčnímu návrhu, který na něj v březnu podal operátor T-Mobile s pohledávkou převyšující 26 milionů korun. Dokumenty zveřejněné v insolvenčním rejstříku odhalují pozadí problémů tohoto provozovatele sítě v pásmu 868 MHz, kterého proslavil finančník Radovan Vávra.
Ukazují, že v době, kdy SimpleCell sliboval, že T-Mobilem pro neplacení faktur odpojené základnové stanice nahodí s jiným partnerem, už to byla jen prázdná schránka bez zaměstnanců. A právě Vávrovo rozhodnutí svůj podíl ve firmě prodat a z byznysu Internetu věcí se stáhnout učiněné v době, kdy operátor zvyšoval tlak na proplacení faktur, byl pomyslným posledním hřebíčkem do rakve české odnože Sigfoxu.
Hrátky s XIXOIO a rychlý exit
Že Vávrova síť Internetu věcí není v dobré finanční kondici, bylo veřejně známo dávno předtím. SimpleCell léta vykazoval prohlubující se ztrátu v desítkách milionů a výstražné červené světlo v očích potenciálních investorů zablikalo nejpozději ve chvíli, kdy přišel s propojením na nechvalně známý projekt XIXOIO, přes který chtěl investice získat. Celý byznysplán připomínal víc než co jiného letadlo. Chtěl totiž využít principů multi-level marketingu, kdy zákazníci s chytrým elektroměrem na Sigfoxu měli přesvědčovat další odběratele v okruhu svých známých, aby si koncové zařízení za 60 eur také pořídili, a sami z toho těžili.
Vávra z projektu vycouval v dubnu 2022 tím, že prodal svou investiční skupinu Lucrosus Prague Holding svému obchodnímu partnerovi Albánci Maskenu Shinovi. Následně už za SimpleCell vystupuje jediný zbývající člen představenstva Jan Soukal. Ten spory s Lucrosus Prague o vlastnictví akcií označil ve zprávě soudu za hlavní důvod, proč se mu úpadkovou situaci nepodařilo odvrátit.
Vyplývá z ní, že nový majitel Lucrosus Prague podal několik žalob na platnost valných hromad SimpleCellu, včetně té, kde přijala stanovy. „Uvedené spory zakládají nejistotu na straně jakéhokoliv potenciálního investora, který by měl zájem o nabytí podílu v dlužníkovi,“ píše Soukal.
Sigfox doplatil na uzavřenost a vysoké poplatky
Přitom Sigfox je i bez gamblingu s pověstí z trojice sítí celosvětově využívaných pro Internet věcí tím nejméně šťastným trojčetem. Doplácí jednak na uzavřenost komunikačního protokolu, ale hlavně na hamižnost jeho provozovatelů. Ti se zhlédli v praktikách velkých telekomunikačních firem, které na jednotlivých trzích nemají žádnou efektivní konkurenci a mohou si ve vzájemné shodě dovolit vyšponovat marže do astronomických výšin, ostatně v české kotlině není potřeba pro příklad takových chodit daleko.
Zapomněli však, že na rozdíl od velkých síťových hráčů na poli Internetu věcí reálná konkurence je. Na stejném kmitočtovém pásmu (v EU 868 MHz) lze provozovat za násobně nižší náklady síť LoRa se stejnou, nebo dokonce vyšší užitnou hodnotou. Navíc na otevřeném protokolu, kdy jednotlivé moduly nemusejí procházet certifikací u provozovatele jako v případě Sigfoxu.
A tak se stalo, že než aby v masovém měřítku zákazníci ročně platili 12 eur za každý k Sigfoxu připojený prvek, vyplácí se jim volba mnohem levnější technologie. Pokud pomineme bezplatné komunitní sítě, na komerční bázi lze senzory na technologii LoRa provozovat i pod 1 euro ročně. Profitují z toho provozovatelé nadnárodních, národních či lokálních LoRa sítí a také operátoři s NarrowBandem.
Ve francouzském Toulouse, kde Sigfox v roce 2010 vznikl a kam se data do cloudu ukládají, to před dvěma lety vedlo k bankrotu celého startupu. Ten fungoval na bázi franšíz. Jádro sítě, backend a cloud běží ve Francii a zasmluvnění operátoři v jednotlivých státech zajišťují pokrytí. Účetně nezvládnuté dobrodružství skončilo se sekyrou zaťatou do hloubi 200 milionů eur. V konkursu následně o jádro sítě, potřebnou infrastrukturu a know-how projevil zájem singapurský operátor Unabiz, který se Sigfox snaží provozovat dál.
VIDEO: Co SimpleCell sliboval ještě v roce 2022
Zdroj: YouTube/SimpleCell Networks
BTS visí bez údržby na vysílačích T-Mobilu
Podobný příběh by se mohl rýsovat i v Česku. Pohled do insolvenčního spisu totiž odkrývá mnohem víc, než jsou zástupci zainteresovaných firem ochotni i na opakované dotazy zodpovědět.
Ukazuje, že T-Mobile podobně jako u insolvence e-shopu Mamut.cz, kde růžový operátor postrádá přibližně 3,5 miliardy korun, i v případě SimpleCellu nechal pohledávky narůst za několik let do řádů desítek milionů, než mu došla trpělivost a bez varování a ze dne na den odpojením všech vysílačů připravil loni v dubnu české zákazníky Sigfoxu o konektivitu jejich bezdrátových zařízení. „Pro podání insolvenčního návrhu je potřeba mnohost věřitelů a my jsme o žádném dalším nevěděli. Jakmile jsme se o dalším věřiteli dozvěděli, přistoupili jsme k přípravě podání a řízení bylo zahájeno,“ vysvětluje dlouhé otálení mluvčí operátora Patricie Šedivá. Celkové dluhy SimpleCellu se blíží 100 milionům, ostatním věřitelům tak společnost dluží čtyřikrát tolik co T-Mobilu.
Není bez zajímavosti, že insolvenční řízení započalo v momentě, kdy účetní hodnota celkem 324 základnových stanic, které SimpleCell vlastní, klesla na nulu, resp. kdy uplynula jejich předpokládaná sedmiletá životnost. Tyto BTS však zůstávají na místě, tedy na stožárech T-Mobilu, a nic nenaznačuje tomu, že by se dále nedaly využít.
SimpleCellu v jejich manipulaci s nimi brání dvě věci. Jednak je to probíhající exekuce vedená přerovským exekutorem Lukášem Jíchou, ale hlavně omezený fyzický přístup k sitům. „Bez souhlasu (T-Mobilu) není možné s daným majetkem nakládat,“ píše člen představenstva SimpleCellu Jan Soukal soudu. I tohle firma věděla, když svým zákazníkům slibovala, jak obnoví pokrytí s jiným partnerem. A už tenkrát je vodila za nos.
„Zařízení jsou umístěna po celé České republice na mnoha našich sitech, ke každému stažení je potřeba součinnost našich techniků. Náklady tedy nebudou zanedbatelné,“ dodala Šedivá s tím, že T-Mobile zařízení momentálně nijak neudržuje. Odmítla přitom, že by operátor měl zájem Sigfox sám provozovat.
Jan Soukal na opakované dotazy Lupy nereagoval. Po vydání minulého článku k tomuto tématu vyvracel závěry, že by šlo o konec sítě Sigfox, a označil to pouze za „odstávky z důvodů technických problémů spojených s plánovanou migrací sítě“. Dodal, že se zákazníky je v kontaktu a obnovu poskytování služeb u každého z nich řeší individuálně. Web SimpleCellu pak dodnes, i rok po odstřižení všech vysílačů od konektivity, hlásí 96 % pokrytí české populace „i v místech bez dosahu GSM signálu mobilních operátorů“… Podobně zastaralý údaj nalézáme i na mapě pokrytí v backendu sítě Sigfox, kde je SimpleCell stále evidovaný jako aktivní provider pro Českou republiku.
Na dotazy, proč tomu tak je, odpověděla mluvčí singapurského operátora Unibiz Shuhui Fu vyhýbavě: „S obavami sledujeme vývoj situace v Česku, ale nemůžeme komentovat postup našich obchodních partnerů, kteří fungují nezávisle.“ Na další návazné otázky stran další budoucnosti Sigfoxu v tuzemsku jsme odpověď už nedostali.
Dávalo by přitom smysl, pokud by si Sigfox do svého portfolia přidaly třeba České Radiokomunikace, které už svou vlastní síť internetu věcí na technologii LoRa provozují. Jejich mluvčí Petra Miterová naznačila, že takové plány byly ve hře. „Operátorem bude i nadále společnost SimpleCell, ČRa pouze pronajmou svoji infrastrukturu,“ uvedla. Insolvenční řízení, v němž je konstatován konkurs, však k těmto úvahám příznivé není.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU