Známá “Hype cycle” od společnosti Gartner říká, že Internet věcí je právě teď ve fázi nazývané Vrcholek přehnaných očekávání, a čeká ho prudký sešup do Údolí deziluze. Je dobré na to nezapomínat, i když se vám právě teď zdá, že obor je zalit sluncem, nikdy nebylo líp a nikdy nemůže být hůř. Může a bude. Zatímco nadšené tiskové zprávy se předhánějí v miliardách zařízení do roku 2021, realisté vědí, že tiskové zprávy se píšou a voda teče a že bude dobré si teď, v období nadšení, vybudovat solidní základy, které přežijí i ten sešup dolů.
Říká se, že vzdělání je to, co nám zůstane, když zapomeneme, co jsme se učili ve škole. Škola je taky takový vrcholek přehnaných očekávání, a po ní následuje praxe, realita a člověk zjistí, že spoustu, možná většinu toho, co ho učili, ani náhodou nepotřebuje. A tak začne žehrat na to, že se učí zbytečnosti, a kdyby místo toho raději učili něco jiného… Ve skutečnosti všechny ty “zbytečnosti”, které zapomenete, udělaly velmi důležitou službu: posunuly vás dál, nějakým směrem, a postavily solidní základy, na kterých můžete stavět. I když vám připadá, že praktické využití středoškolské biologie u vás v serverovně (třeba) není žádné.
Mimochodem, když jsme u té školy: Před časem se objevila v médiích krásná zkratka – Děti se budou ve škole učit programovat! Chvíli jsme si to vyjasňovali s jedním ze spoluautorů tohoto návrhu a ukázalo se, že média opět část věci zamlčela, část si vymyslela a zbytek aspoň trochu překroutila, takže ve skutečnosti šlo spíš o řešení problémů a algoritmizaci, než o výuku Javy od třetí třídy. Ale minulý týden to zase kdosi uváděl na pravou míru, takže jsem zachytil titulek “děti, ať se učí programovat doma!” Mno, upřímně, nevím, jak to dopadne, ale být učitelem, tak… Vlastně nic, být učitelem, tak jsem na tohle všechno zvyklý.
S učiteli se v poslední době často setkávám a mluvím s nimi. Chodí a říkají: “Nemáte nějaký tip na nástroje a techniku? Chceme se studenty zkusit něco elektronického, ukázat jim, jak se pracuje s jednočipy, ukázat jim, jak se pracuje s elektronikou vůbec, myslíme, že by o to měli zájem…” Na druhé straně chodí na naše kurzy základů Arduina i žáci a studenti ze základních a středních škol a zájem mají opravdu veliký. Na začátku prázdnin proběhla soutěž v programování pro žáky a studenty, kde byla jedna kategorie věnovaná právě programovatelné elektronice, a docela mě příjemně překvapil zájem. Na konci prázdnin pak Czechitas uspořádaly Letní školu IT, v jejímž rámci probíhala soutěž a la “hackaton”, tedy “udělejte projekt za jediný den”, a v obou bězích (v Brně i v Praze) zvítězily slečny, které dělaly projekt s Arduinem…
Upřímně si myslím a opakuju to vždy a všude, že je na místě oslovit právě děti a mládež. Zájem mají. I učitelé mají chuť a (snad) i kompetence. Teď jen aby to zapadlo do sebe a nenarazilo to na nějaké úřední úradky… Loni jsem zaslechl, ale možná to byl zase nějaký šum, že ministerstvo rozhodlo o uvolnění prostředků na nákup dílenského vybavení do škol. Cesta je tedy otevřená.
Osobně si myslím, že jedna z nejlepších věcí, co můžeme na vrcholku přehnaných očekávání s IoT udělat, je ukázat základy elektroniky dětem. Až se balónek začne vyfukovat a přehnané plány se promění v zapomenuté cáry papíru, tak právě podhoubí a znalosti a nadšení mladých lidí bude to, co pomůže projít deziluzí a vystoupat zpátky na planinu produktivního využití. Bylo by škoda promrhat boom zájmu o mikroelektroniku ve vzdušných zámcích…
ČLÁNKY DO MAILU