Raspberry Pi je bez debat pojem. Mezi čtenáři Lupy snad není žádný, který by se s tímto miniaturním počítačem za několik stokorun nesetkal, nebo o jeho existenci nevěděl. Pokud ale ne, tak ve zkratce: Raspberry Pi je velmi oblíbený malý počítač s rozměry jen o málo většími než má standardní vizitka. Pohání jej procesor z rodiny ARM, takže má dostatečný výkon například na spuštění Linuxu nebo Androidu. Zároveň nabízí připojení k Ethernetu, videovýstup přes HDMI, SD kartu jako úložiště a možnost připojení USB zařízení.
Popularitu si Raspberry získalo mezi kutily především tím, že má fyzicky vyvedené některé vývody, a lze k němu proto snadno připojit nejrůznější senzory či zařízení. Navíc díky vyspělému operačnímu systému nemusí programátor sestupovat až k assembleru, ale ovládací program si napíše klidně v Pythonu.
Raspberry Pi má několik variant, které se liší především výbavou (ethernet ano/ne) a velikostí paměti (novější modely mají víc). Před několika dny ale rozvířila vody zpráva o novém modelu Raspberry Pi Zero, především proto, že jej dostali všichni předplatitelé časopisu MagPi. Nejlevnější a nejmenší představitel celé řady (cena okolo pěti USD), s procesorem BCM2835 (ARM11), půl GB RAM, slotem na MicroSD, microUSB a miniHDMI. Tento týden technologické weby neprobíraly skoro nic jiného a o RasPi Zero se zmínily snad všechny.
Vypadá to jako velmi zajímavá nabídka. Ne všichni jsou ale z Raspberry Pi Zero nadšeni. Nejčastější výhradou je, že Zero neobsahuje ethernetové připojení. Musí se řešit buď externím donglem, nebo připojením modulu na systémový konektor. Pokud chcete Zero využít opravdu naplno, neobejdete se bez dalších doplňků, které ze Zera udělají vlastně zpátky původní RasPi – ale možná i za vyšší cenu. “Je to Zero, nebo Mínus jedna?” ptá se Rud Merriam, a jeho kritika je docela oprávněná.
Navíc v situaci, kdy se na trhu objevuje přímý konkurent – C.H.I.P. Jeho tvůrci před půl rokem získali 2 miliony USD na Kickstarteru a teď jdou první kusy sponzorům. V magazínu Makezine se pustili do srovnání těchto dvou strojů (RasPi Zero za 5 USD, C.H.I.P. za 9 USD) a výsledkem je stará známá pravda: náklady na pořízení a náklady na provoz mohou být diametrálně odlišné. Pro Raspberry mluví větší uživatelská základna a tradice, C.H.I.P. je nový hráč na trhu. Nejbližší měsíce ukážou, zda nováček zamíchá kartami.
Od hardwaru se podívejme na software. Zůstaneme ve stejné oblasti: Raspberry, Python, dokonce i slovo Zero zůstává. Knihovna nese název GPIO Zero a jde o “uživatelsky přívětivé” API k již zmíněnému GPIO rozhraní v Raspberry. Knihovna zjednodušuje práci s “fyzickými” piny v podstatě až na úroveň, na jakou jsou vývojáři zvyklí z Arduina. Pokud tedy hledáte platformu pro experimenty s elektronikou, znáte Python a Arduino se vám z nějakého důvodu zdá příliš primitivní, zkuste kombinaci Raspberry Pi a GPIO Zero.
Na závěr opět dovolte drobnou kuriozitu. Kutilové se nemusí omezovat jen na malé drobné věci do bytu, auta, garáže či dílny. Příkladem může být kanadský farmář Matt Reimer, který si, a to si nevymýšlím, upravil svůj traktor na autonomní stroj, navigovaný pomocí GPS. K řízení použil vykuchaný řídicí modul z open source kvadrikoptéry, k němu dopsal vlastní software, a celý výsledek dal k dispozici jako open source (hardware i software). Pokud toužíte po samořídicím autu, můžete si čekání na jejich komerčně dostupné modely zkrátit tím, že v mezidobí přestavíte svůj traktor…
ČLÁNKY DO MAILU