Ono se ale kvalita součástek spíše zvyšuje: https://www.pugetsystems.com/labs/articles/Most-Reliable-PC-Hardware-of-2016-872/ asi tedy výrobci produktů s rozumnou marží přišli na to, jak používat cín nebo nějakou bezolovnatou směs tak, že vlastnosti splňují požadavky.
Je pravda, že lze pomocí statistiky, hodně dobrých výpočtů atd. odhadnout životnost, omezit odchylku na týdny apod. Hodně problémů bych ale skutečně připsal na vrub Hanlonovi a jeho noži, tedy zhruba: "Kde lze problém vysvětlit nevědomostí, leností či nekompetencí, použij nejdříve toto vysvětlení."
Problém je taky to, že studenta vysoké školy tradičně nikdo moc nemotivuje, dělat věci prakticky a rovnou správně. Kromě toho se vytváří strach z chyby ve vývoji, není kultura kvality a kontinuální práce na sobě. Prostě když sedíte někde v lavici a nemáte osvíceného profesora (který byl "tam venku"), tak prostě nevíte, co a jak a nemáte to kde okoukat.
Němci mají alternativu tradiční univerzity v duálních studijních programech, které jsou dobré v tom, že za 3 roky máte bakaláře, relativně dobrou praxi (zhruba jako 1,5 roku plného úvazku) a při studiju dostáváte almužnu, se kterou se dá poměrně rozumně vyžít. Má to své mouchy, vědecký pokrok tím asi nezrychlíte, ale nikdo Vám nebrání se přihlásit na magisterské studium a vědění si prohloubit i v akademickém kontextu ale na základě praktických zkušeností. Profesor Vám tedy nemůže vykládat něco, co už je přežité.
Bohužel máme obecně v Evropě tendence zapomínat na to, že kvalitní pracovník musí nějak uzrát a získat zkušenosti časem a prací na sobě. Nejsme ochotní vychovávat a místo toho hledáme hotové pracovníky, které školy prostě nemůžou poskytnout protože buď dělám vědu a píšu články, nebo kvalitně vyučuji. Obojí se sejde málokdy. To je ale problém nás všech, protože jsme líní a po škole rychle na vzdělávání, učení a předávání znalostí zapomínáme.